15 C 4/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně korespondenční adresa adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 97 422,14 Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se v rozsahu</b> <b>-) částky 12 124 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 124 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) částky 11 249,14 Kč</b> <b>-) úroku ve výši 58,45% ročně z částky 72 535,11 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>zastavuje.</b> <b>II. Žaloba se v rozsahu</b> <b>-) částky 5 581 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 581 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) úroku ve výši 8,41% ročně z částky 72 535,11 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>-) úroku ve výši 11,75% ročně z částky 72 535,11 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 228 412 Kč,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 468 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 68 468 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 673 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 97 422 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, když pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou jakožto klientem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 73 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 66,86% ročně ve 42 měsíčních splátkách ve výši 4 532 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2022. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně žalovanou o schválení úvěru následně řádně informovala. Schopnost žalované hradit úvěr byla žalobkyní prověřena, a to např. prostřednictvím systému SOLUS a NRKI. Žalovaná neplnila řádné podmínky smlouvy, když do data zesplatnění celého úvěru uhradila žalobkyni pouze dne [datum] částku 4 532 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky [číslo] v délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky [číslo] v délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6.4. smlouvy, čímž se stala splatná dosud nezaplacená jistina úvěru, nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, s tím, že zesplatněnou částku 84 575,19 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, tj. v daném případě od [datum] až do jejího zaplacení. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 84 575,19 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 249,14 Kč a úroku za poskytnutý úvěr z částky 72 535,11 Kč od [datum] do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 66,86 %. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ani poté, co byla předžalobně upomenuta.

2. Poté, co byla žalobkyně přípisem zdejšího soudu dne [datum] upozorněna na přiléhající judikaturu, vzala žalobkyně svůj návrh podáním došlým zdejšímu soudu dne [datum] částečně zpět, když uvedla, že odstranila vady spočívající v nepřiměřené výši smluvního úroku. Po takovémto zpětvzetí žalobkyně po žalované dále požadovala uhradit pohledávku ve výši 74 049 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 049 Kč ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení a dále úrok ve výši 8,41% ročně z částky 72 535,11 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 228 412 Kč, a dále požadovala náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud jednal dne [datum], a to za přítomnosti žalobkyně, která na jednání uvedla, že trvá na podané žalobě. Žalovaná se i přesto, že byla řádně předvolána, když jí bylo předvolání doručeno do datové schránky dne [datum], se k soudu nedostavila, a soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] na základě které měly být žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 73 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 42 měsíčních splátkách po 4 532 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit částku 190 344 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 66,86 % ročně a RPSN ve výši 91,67 %. Dle čl. 6 Smlouvy si strany pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 Smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 15 dnů, má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části o 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy platí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru jsou klienti povinny zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (Návrh na uzavření smlouvy o úvěru, Předsmluvní formulář, kopie občanského průkazu žalované, oznámení o schválení úvěru, Informace pro klienta, Dodatek [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru).

7. Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (Hodnocení klienta, Výpisy z účtu, Výpis záznamu z registru [příjmení], Osobní karta). 8. [příjmení] ve výši 73 000 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem dne [datum] na účet [číslo] [bankovní účet], který žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla (Doklad o vyplacení úvěru - Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaná žalobkyni uhradila dne [datum] pouze částku 4 532 Kč, žádné jiné úhrady žalobkyně za žalovanou neeviduje ([příjmení] klienta).

9. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto byla v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní vyzývána k úhradě dlužných splátek a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru (Výzvy k zaplacení ze dne [datum], ze dne [datum]). Dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 86 173 Kč (Oznámení ze dne [datum]).

10. Žalovaná byla k úhradě předžalobně upomenuta výzvou žalobkyně ze dne [datum] (Předžalobní výzva ze dne [datum] včetně Podacího archu).

11. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky byla soudem zjištěna nominální úroková sazba, v dubnu 2022 úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 8,29 % ročně, s fixací poté 8,41 % ročně, revolvingového úvěru 13,56 % ročně, kontokornetu 16,34 % ročně, kreditní karty 17,18 % ročně, a úročeného úvěru z kreditní karty poté 23,70 % ročně (Výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky).

12. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) platí, že„ Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.“ 15. Podle ustanovení § 433 odst. 1 o.z. platí, že„ Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.“ 16. Podle ustanovení § 547 o.z. platí, že„ Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům.“ 17. Podle ustanovení § 580 o. z. platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 18. Podle ustanovení § 588 o. z. platí, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejní pořádek.“ 19. Podle ustanovení § 1796 o.z. platí, že„ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ 20. Podle ustanovení § 2395 o. z. platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 21. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém došel k závěru, že dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledal celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou.

22. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61. A též ze své praxe, která je u zdejšího soudu v senátu 15 C na povahově obdobné spory týkající se žalobkyně aplikována (k tomu např. sp. zn. 15 C 258/2022)

23. Provedeným dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované k čerpání peněžní prostředky v částce 73 000 Kč, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit ve 42 měsíčních splátkách po 4 532 Kč, a to společně s úrokem z úvěru. Výše zápůjční úrokové sazby byla sjednána ve výši 66,86 % ročně a RPSN, tedy efektivní úroková sazba, byla stanovena na 91,67 % ročně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, přičemž žalobkyně pro porušení sjednaných podmínek splácení, úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná žalobkyni uhradila pouze dne [datum] částku 4 532 Kč, dále žalobkyni ničeho neuhradila. Průměrná sazba úrokových sazeb v bankovním sektoru u úvěrů se v období června 2021 pohybovala v rozmezí 8,29 % - 23,70 % ročně.

24. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou dobrých mravů ohledně sjednané výše úroků z úvěrů. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 66,86 % ročně. Z Výpisu ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v dubnu 2022 byl běžný úrok u bankovních institucí v rozmezí 8,29 % - 23,70 % ročně. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje necelého trojnásobku nejvyšší úrokové sazby zjištěné soudem a skoro osminásobku dolní hranice obvyklé úrokové sazby zjištěné soudem u bankovních a nebankovních institucí. S ohledem na takovéto jednání žalobkyně soud upozornil na přiléhající judikaturu, tak jak je výše uvedeno, v důsledku čehož žalobkyně následně vzala žalobu co do částky a příslušenství, jenž je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, částečně zpět.

25. A proto s ohledem na výše uvedené postupoval soud podle §96 o.s.ř. a řízení částečně zastavil, co do části, jež je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek.

27. Vzhledem k uvedeným závěrům týkající se neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo na straně žalované (§ 2993 o. z.). Žalovaná se tak obohatila o finanční částku, kterou jí žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla, tedy o částku 73 000 Kč. Jak však bylo v řízení zjištěno a prokázáno, žalovaná žalobkyni uhradila částku 4 532 Kč, a proto celkové bezdůvodné obohacení žalované činilo částku 68 468 Kč. Soud tedy žalobě co do zaplacení jistiny ve výši 68 468 Kč vyhověl v souladu s § 2993 o.z.

28. Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodl soud dle § 570 ve spojení s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení z přiznané částky žalobkyni přiznal až ode dne [datum], tj. dva dny poté, co žalobkyně žalované adresovala oznámení o zesplatnění dlužné částky.

29. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodu nesvědčí.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. kdy více neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla úspěch toliko ve výši 70,279 % (zaokrouhleno na 70 %, když byla úspěšná co do částky 68 468 Kč), žalovaná měla ve věci úspěch ve výši 29, 721 % (zaokrouhleno na 30 %, když byla žaloba co do částky 12 124 Kč a 11 249,14 Kč zastavena a co do částky 5 581 Kč zamítnuta). Od úspěchu žalobkyně proto soud musel odečíst úspěch žalované, tedy 70 % - 30 % = 40 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení ve výši 40 %. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1, bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 4 872 Kč. Dále odměnou právní zástupkyně žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška), kdy soud v případě úkonů podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) (převzetí právního zastoupení, podání ve věci samé, účast při jednání dne [datum]) vyhlášky vycházel z ust. 7 odst. 5 vyhlášky, kdy paušální náhrada činí 5 020 Kč za jeden úkon, tedy celkem 15 060 Kč za tři úkony právní služby, dále pak režijní paušál po 300 Kč za jeden úkon, tj. za tři úkony 900 Kč. Náhrada nákladů je též tvořena 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 351,6 Kč (21% ze 15 960 Kč), jelikož je právní zástupkyně žalobkyně plátcem DPH. Celková částka náhrady nákladů řízení by tak při 100 % úspěchu ve věci činila 24 183,6 Kč, avšak žalobkyni lze přiznat toliko 40 % z této částky, což činí 9 673,44 Kč, zaokrouhleno na 9 673 Kč.

31. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.