15 C 87/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , 196 00 Praha 9 o zaplacení částky 33 299,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 608 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 608 Kč ve výši 12 % ročně od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit částku 11 691,02 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 261,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 24. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 33 299,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21. 4. 2009 a dne 19. 12. 2008 byly mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouvy“), na jejichž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby a dalšími poplatky splácet. Žalovaná však ze smlouvy řádně a včas neplnila a dostala se do prodlení. Pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy byly následně ze strany společnosti , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupeny žalobkyni, a to se všemi právy s pohledávkou spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení částky v celkové výši 33 299,02 Kč s příslušenstvím, která sestává z nesplacené části sjednaného úvěru.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř., a to i v případě posouzení věci toliko jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. případného neúspěchu ve věci (srov. také nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I ÚS 3271/09).Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek nabyla za žalovanou pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru. RPSN ve smlouvě uzavřené dne 19. 12. 2008 činila 206,8 %, RPSN ve smlouvě uzavřené dne 21. 4. 2009 činila 215,73 %. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a poplatky sjednané ve smlouvě splácet. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data podání žaloby žalovaná uhradila na pohledávku ze smlouvy uzavřené dne 19. 12 2008 částku 25 652 Kč a na pohledávku ze smlouvy uzavřené dne 21. 4. 2009 částku 2 740 Kč.Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně, která byla odeslána dne 24. 6. 2025.Žalobkyně proto nárokuje nesplacenou část sjednaného úvěru.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Žaloba na zaplacení částky v celkové výši 33 299,02 Kč s příslušenstvím byla podána po právu jen zčásti. Soud nemohl přehlédnout, že RPSN byla sjednána ve výši 206,8 % a ve výši 215,73 %. Taková výše RPSN je však v rozporu s dobrými mravy, a proto je ujednání o RPSN dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), absolutně neplatné. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 33 ICmo 91/2010, podle kterého hranice maximální přípustné výše RPSN pro nebankovní instituce činí 100 % ročně. Jelikož je ujednání o RPSN podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a je tedy celou smlouvu třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud proto posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j.: 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j.: 19 Co 102/2022-61). S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 21 608 Kč, tj. rozdílu mezi celkovou výší jistiny úvěru a již splacenou částí jistiny úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl ke dni následujícím po dni dojití předžalobní výzvy (§ 573 o. z.), která byla žalované odeslána dne 24. 6. 2025 (výrok ad I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok ad II).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 261,48 Kč, přičemž tato částka představuje 29,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,89 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 332 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 299,02 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč (výrok ad III).