15 C 96/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení částí obec a číslo sídlem adresa žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný dne [datum] cestoval [dopravní prostředek] - linkou [linka], čímž došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyni tak vznikl v souladu s § 2550 o.z. nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalovanému byl dne [datum] jmenován shora uvedený veřejný opatrovník. Opatrovník žalovaného v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že žalovaný trpí od mládí duševním onemocněním, pro které není schopen se starat o své záležitosti a selhává v oblastech finančního hospodaření a řešení složitějších situací. Pro své onemocnění byl již několikrát hospitalizován v [nemocnice] [nemocnice], jediným jeho momentálním příjmem jsou dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 3 860 Kč, které slouží k základní úhradě životních potřeb. S přihlédnutím k zdravotnímu stavu se v dohledné době nejeví reálné, že by se sociální situace změnila, žalovaný nemá žádný majetek, ze kterého by mohla být pohledávka uhrazena alespoň z části. U jednání dne [datum] opatrovník uvedl, že žalovaný pobírá dávky hmotné nouze ve výši [částka], od [měsíc] [rok] má žalovaný zajištěnu legitimaci MHD, na žalovaného je vedena řada exekucí, které není schopen s ohledem na svůj příjem splácet. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný dne [datum] cestoval [dopravní prostředek] - linkou [linka] provozovanou žalobkyní, přičemž na zastávce [zastávka] – [zastávka] a byl vyzván k předložení platného jízdního dokladu. Žalovaný se na výzvu platným jízdním dokladem neprokázal (zápis [číslo] o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], informace pro cestující). Dle čl. 8 odst. 2 je Přepravní kontrolor oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru a v okamžiku vystoupení z tramvaje, z autobusu, z trolejbusu nebo z plavidla nebo v okamžiku, kdy opouští přepravní prostor, neprodleně předložit jízdní doklad. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení Smluvních přepravních podmínek je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku (Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] platné od [datum], Tarif [anonymizována tři slova] platný od [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání). Žalovaný je omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen majetkoprávních jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, není schopen obstarávat své záležitosti týkající se jednání na úřadech a soudech (Rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Soud se zabýval otázkou platnosti či neplatnosti právního jednání, uzavření smlouvy o přepravě, a to s ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného. Dle § 581 věta první o.z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Dle Rozsudku zdejšího soudu čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je však žalovaný omezen ve v svéprávnosti tak, že není schopen majetkoprávních jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Dle soudu uzavření smlouvy o přepravě mezi žalovaným a žalobkyní, tj. použití dopravního prostředku ([anonymizováno] - [dopravní prostředek]) žalobkyně je věcí každodenního života, kdy žalovanému musí být jasné, i s ohledem na jeho omezení, že užití veřejného dopravního prostředku je zpoplatněno. Dle soudu tak uzavření smlouvy o přepravě je platným právním jednáním, a jelikož se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. Nepříznivá finanční situace žalovavého nemůže jít k tíži žalobkyně a nemůže tak vést k zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.