17 C 103/2023

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozena dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozen dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Praha 1, Spálená 92 o zaplacení 162 683,10 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 162 683,10 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 106 950,10 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v řízení, které bylo zahájeno žalobou došlou soudu dne 27.3.2023, tvrdila, že byla manželkou žalovaného, přičemž jejich manželství zaniklo rozvodem. V době trvání manželství byla dne 16.1.2012 uzavřena smlouva č. , Anonymizováno, o hypotečním úvěru ve výši 1 289 815 Kč, přičemž účastníky této smlouvy byli jako spoludlužníci žalobkyně a žalovaný. Byť povinnost splácet úvěr tíží žalobkyni i žalovaného, byl tento v období od 20.3.2020 do 20.3.2023 splácen výlučně z prostředků žalobkyně. V období od 20.3.2020 do 31.12.2021 činila výše splátek 9 019,70 Kč měsíčně a žalobkyně za uvedené období uhradila celkem 189 413,70 Kč. V období od 1.1.2022 do 20.3.2023 pak výše splátek činila 9 063,50 Kč a žalobkyně za uvedené období uhradila celkem 135 952,50 Kč. Žalobkyně tak za uvedené období uhradila celkem 325 366,20 Kč, pročež je žalovaný, který je spoludlužníkem, povinen žalobkyni uhradit částku 162 683,10 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se proto v daném řízení domáhá na žalovaném zaplacení celkem 162 683,10 Kč.

2. Žalovaný takto uplatněný nárok neuznal a navrhl, aby žaloby byla zamítnuta v celém rozsahu. Žalovaný tvrdil, že předmětný úvěr byl sjednán za účelem investic do výlučného majetku žalobkyně a že tento byl po dlouho dobu splácen z majetku žalovaného, přičemž žalobkyně následně smluvně převzala povinnost úvěr splácet. Nárok žalobkyně je pak nedůvodný i proto, že tento je s ohledem na shora uvedené uplatněn v rozporu s dobrými mravy.

3. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z listiny označené jako „rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 5.10.2018, č.j. , spisová značka, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , jakož i to, že toto zaniklo rozvodem, když daný rozsudek nabyl právní moci dne 5.10.2018. Dále zjištěno, že žalovaný se ze společné domácnosti v předmětné nemovitosti odstěhoval v průběhu roku 2014.

5. Z listin označených jako „žaloba ze dne 5.10.2021 (5), protokol o jednání ze dne 10.11.2022 (6), rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31.3.2023, č.j. , spisová značka, , Anonymizováno, , rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4.10.2023, č.j. , spisová značka, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalovaný dne 5.10.2021, tedy poslední den lhůty tří let stanovené OZ, podal zdejšímu soudu žalobu na vypořádání zaniklého SJM účastníků řízení, když jako předmět tohoto vypořádání byly učiněny jen movité věci, které tvoří vybavení nemovitosti žalované, a údajné odnosy ze SJM účastníků spočívající v investicích do předmětných nemovitostí žalované. Toto řízení o vypořádání zaniklého SJM účastníků bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Dále bylo zjištěno, že nalézací soud návrh žalovaného na vypořádání zaniklého SJM účastníků v uvedeném rozsahu zamítl v celém rozsahu. Současně zjištěno, že historicky byl na rekonstrukci nemovitostí v tehdejším výlučném vlastnictví žalobkyně [parcela č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 496 m2), jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům) – dále také jen „nemovitosti žalobkyně“] vyčerpán žalobkyní a žalovaným, jako manželi, úvěr ve výši 1 500 000 Kč (dále také „původní úvěr“). Tento úvěr byl dle vlastních tvrzení žalobce součástí zaniklého SJM, přičemž z tohoto byla převážně hrazena rekonstrukce nemovitostí žalobkyně (toto účastníci v řízení , spisová značka, učinila nesporným). Tento závěr byl přijat jak soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím. Dále zjištěno, že žalovaný tehdy v nemovitosti žalobkyně bydlel a to až do roku 2014. Rozsudky v uvedené věci nabyly právní moci dne 9.11.2023.

6. Z listin označených jako „úvěrová smlouva ze dne 16.1.2012 (8, a), zástavní smlouva č. , Anonymizováno, , výpis z KN k LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, (b)“ bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, kteří ve smlouvě vystupují jako spoludlužníci, dne 16.1.2012 uzavřeli smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 1 289 815 Kč (dále také jen „aktuální úvěr“) s tím, že tato smlouva byla se společností Hypoteční banka, a.s. (dále jen „banka“) uzavřena výlučně za účelem vypořádání původního úvěru účastníků vynaloženého na investici do nemovitostí žalobkyně. Dále zjištěno, že aktuální úvěr měl být splácen výlučně a jen z účtu žalovaného č. , č. účtu, , přičemž platebním místem byl účet banky č. , č. účtu, (čl. VI. Odst. 3 smlouvy) s tím, že se se účastníci zavázali k tomuto zřídit na účtu žalovaného inkaso. Nemovitosti žalobkyně byly současně užity jako zástava k zajištění aktuálního úvěru. Nemovitosti pak byly žalobkyní převedeny do vlastnictví dcer účastníků řízení, které jsou jejich aktuálními vlastnicemi.

7. Z listin označených jako „sdělení banky ohledně výše splátek ze dnů 24.8.2023 (9a) a 30.8.2023 (9b), splátkový kalendář (11)“ bylo zjištěno, že ke dni rozvodu manželství účastníků (tj. ke ni zániku jejich SJM), činila výše zůstatku aktuálního úvěru 793 780,61 Kč. Dále zjištěno, že výše splátek činila pro období od 25.1.2017 do 10.1.2022 částku 8 869,70 Kč měsíčně, jakož i že výše splátek pro období od 25.1.2022 do 10.1.2027 činila 8 913,50 Kč.

8. Z listiny označené jako „přehled inkasa splátek za období od 25.3.2020 do 28.2.2023 (10)“ bylo zjištěno, že v období od 25.3.2020 do 28.2.2023 bylo na úvěru a poplatcích s ním spojených uhrazeno celkem 325 422,40 Kč. Tedy bylo na jistinu úvěru učiněno celkem 22 plateb ve výši 8 869,70 Kč, jakož i 14 plateb ve výši 8 913,50 Kč. Dále na poplatcích bylo učiněno celkem 36 plateb ve výši 150 Kč a 1 platba ve výši 100 Kč. Dále zjištěno, že tyto platby byly učiněny způsobem ujednaným ve smlouvě (čl. VI. Odst. 3 smlouvy), tj. z účtužalovaného č. , č. účtu, na účet banky č. , č. účtu, .

9. Z listiny označené jako „výpis z účtu žalovaného vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, za období od 21.8.2018 do 31.12.2021 (f1)“ bylo zjištěno, že žalobce ze svého účtu vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, v období od 21.8.2018 do 30.4.2021 učinil ve prospěch účtu Hypoteční banky, a.s. č. , č. účtu, (tj. účtu sjednaného ke splácení daného úvěru) plnění v celkové výši 378 527,40 Kč. Před dnem rozvodu manželství účastníků, tj. v období od dne 24.8.2018 do dne 5.10.2018 bylo uhrazeno celkem 26 909,10 Kč [(3* 8 869,70 Kč) + (2* 150 Kč)]. Po dni rozvodu manželství účastníků, tj. v období od dne 6.10.2018 do dne 31.12.2021 bylo uhrazeno celkem 351 618,30 Kč. Tedy konkrétně v období roku 2018 bylo uhrazeno celkem 27 059,10 Kč [(3* 8 869,70 Kč) + (3* 150 Kč)], v období roku 2019 bylo uhrazeno celkem 108 186,40 Kč [(12* 8 869,70 Kč) + (11* 150 Kč) + (1* 100 Kč)], v období roku 2020 bylo uhrazeno celkem 108 186,40 Kč [(12* 8 869,70 Kč) + (11* 150 Kč) + (1* 100 Kč)] a v období roku 2021 bylo uhrazeno celkem 108 186,40 Kč [(12* 8 869,70 Kč) + (11* 150 Kč) + (1* 100 Kč)]. Dále zjištěno, že si žalovaný ve prospěch daného účtu zaslal celkem 41 plateb po 11 979 Kč (tj. celkem 491 139 Kč), když tyto byly učiněny prostřednictvím jeho dalšího účtu vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, , přičemž tyto byly opatřeny příznakem „hypotéka“.

10. Z listiny označené jako „výpis z účtu žalovaného vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, za období 23.5.2022 do 23.12.2022 (f2)“ bylo zjištěno, že žalobce ze svého účtu vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, učinil ve prospěch účtu Hypoteční banky, a.s. č. , č. účtu, (tj. účtu sjednaného ke splácení daného úvěru) plnění v celkové výši 72 358 Kč [(8* 8 913,50 Kč) + (7* 150 Kč)]. Dále zjištěno, že si žalovaný ve prospěch daného účtu zaslal celkem 5 plateb po 11 979 Kč (tj. celkem 59 895 Kč), když tyto byly učiněny prostřednictvím jeho dalšího účtu vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, , přičemž tyto byly opatřeny příznakem „hypotéka“.

11. Z listiny označené jako „výpis z účtu žalovaného u KB č. , č. účtu, za období 18.1.2022 do 20.12.2022 (e)“ bylo zjištěno, že žalovaný v uvedeném období od 18.1.2022 do 20.12.2022 učinil ve prospěch svého účtu vedeného u ČSOB celkem 12 plateb ve výši vždy 11 979 Kč (tj. celkem 143 748 Kč), když tyto učiněny trvalým příkazem a opatřeny příznakem „hypotéka“.

12. Z listin označených jako „výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za měsíce duben roku 2020 až únor roku 2021 (2), výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za měsíce březen roku 2021 až březen roku 2023 (3) a Oznámení KB o provedení příkazu k úhradě ze dne 10.5.2022 (14)“ bylo zjištěno, že žalobkyně v období měsíců duben roku 2020 až březen roku 2023 ze svého účtuč. 107-6978600287/0100 učinila ve prospěch účtu žalovaného vedeného u Komerční banky a.s. č. , č. účtu, celkem 36 plateb v celkové výši 325 366,20 Kč. Tedy v období od dne 9.4.2020 do dne 13.12.2021 bylo uhrazeno celkem 189 413,70 Kč (21* 9 019,70 Kč) a v období od dne 10.1.2022 do dne 10.3.2023 bylo uhrazeno celkem 135 952,50 Kč (15* 9 063,50 Kč). Tyto platby byly žalobkyní označeny příznakem „platby hypotéky“).

13. Z listiny označené jako „výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za měsíce říjen roku 2018 až březen roku 2021 (15)“ bylo zjištěno, že žalobkyně v období od dne 11.10.2018 do dne 10.3.2020 učinila ze svého účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu žalovaného vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, celkem 18 plateb v celkové výši 162 354,60 Kč (18* 9 019,70 Kč).

14. Z listiny označené jako „emailová komunikace účastníků za období od 22.2. do 15.3.2018 jejíž součástí je i email ze dne 6.3.2018 (12, g)“ bylo zjištěno, že v rámci elektronické komunikace účastníků žalovaný nejprve dne 4.3.2018 uvedl, že předpokládá, že žalobkyně začne platit hypotéku, neboť tuto měl po čtyři roku platit žalobce. Žalobkyně dne 6.3.2018 na toto odpověděla, že co se týče hypotéky, tak že tuto platit bude, že však k tomuto požadovala další informace od žalovaného. Žalovaný dne 14.3.2018 odpověděl, že výše splátky je 9 019,70 Kč s tím, že tuto částku má žalobkyně zasílat na účet žalovaného a to s připojenou zprávou „hypotéka“.

15. Z listiny označené jako „předžalobní výzva ze dne 7.3.2023 včetně dokladu o odeslání (4)“ bylo zjištěno, že žalobkyně splnila povinnost k zaslání předžalobní výzvy před podáním žaloby, neboť tuto zástupci žalovaného odeslala dne 10.3.2023.

16. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 27.6.1992, přičemž toto bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5.10.2018, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 5.10.2018.

18. Za doby trvání manželství účastníci společně žili v nemovitosti, která se nacházela ve výlučném vlastnictví žalobkyně [parcela č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 496 m2), jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům) – dále také jen „nemovitosti žalobkyně“], přičemž žalovaný společné bydliště opustil v průběhu roku 2014. Tato nemovitost žalobkyně byla v průběhu trvání manželství rekonstruována, což bylo financováno z původního úvěru účastníků ve výši 1 500 000 Kč. Tento původní úvěr byl účastníky převzat jako manželi a tvořil součást jejich zaniklého SJM, jak bylo konstatováno v rámci řízení o vypořádání zaniklého SJM účastníků, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, .

19. Následně dne 16.1.2012, tedy za trvání manželství účastníků, došlo mezi účastníky (jako spoludlužníky) a Hypoteční bankou, a.s. k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 1 289 815 Kč, když účelem poskytnutí tohoto aktuálního úvěru bylo vypořádání původního úvěru účastníků vynaloženého na investici do nemovitostí žalobkyně. Ve smlouvy bylo dále ujednáno, že aktuální úvěr bude splácen výlučně a jen z účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s. pod č. , č. účtu, , přičemž platebním místem byl účet banky č. , č. účtu, . Tento aktuální úvěr pak byla zajištěn zřízením zástavního práva k nemovitostem žalobkyně.

20. Aktuální úvěr byl účastníkům poskytnut a byl užit ujednaným způsobem, přičemž i byl po dobu trávní manželství řádně splácen ujednaným způsobem (toto bylo výslovně prokázáno jen ohledně období dnů 24.8.2018 až 5.10.2018, avšak ani jedna ze stran netvrdila, že by tomu období předcházejícímu dni 24.8.2018 snad bylo jinak).Jak již bylo konstatováno shora, manželství účastníků zaniklo s rozvodem, přičemž i po dni právní moci rozvodového rozhodnutí (po dni 5.10.2018) byl aktuální úvěr nadále splácen ujednaným způsobem.

21. Tedy prostřednictvím účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s. pod č. , č. účtu, došlo ve prospěch ujednaného účtu Hypoteční banky a.s. vedeného pod č. , č. účtu, v období předcházejícím rozvodu manželství účastníků (tj. v prokázaném období od dne 24.8.2018 do dne 5.10.2018) k uhrazení celkem 26 909,10 Kč (na splátkách úvěru byly učiněny celkem 3 platby ve výši 8 869,70 Kč, jakož i na poplatcích byly učiněny celkem 2 platby ve výši 150 Kč). Po dni zániku manželství (tj. v prokázaném období od 6.10.2018 do dne 28.2.2023) pak ujednaným způsobem z účtu žalovaného vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, došlo ve prospěch ujednaného účtu Hypoteční banky a.s. vedeného pod č. , č. účtu, k uhrazení celkem 457 957,30 Kč (na splátkách úvěru bylo učiněno celkem 39 plateb ve výši 8 869,70 Kč a celkem 14 plateb ve výši 8 913,50 Kč, jakož i na poplatcích bylo učiněno celkem 53 plateb ve výši 150 Kč a 3 platby ve výši 100 Kč).

22. Dále bylo v řízení postaveno na jisto, že si žalovaný ze svého účtu vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, ve prospěch svého účtu vedeného u ČSOB a.s. pod č. , č. účtu, v období předcházejícím rozvodu manželství účastníků (tj. v prokázaném období od dne 21.8.2018 do dne 5.10.2018) přeposlal celkem 23 958 Kč (2 platby ve výši 11 979 Kč). Po dni zániku manželství (tj. v prokázaném období od 6.10.2018 do dne 31.12.20222) pak žalovaný ze svého účtu vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, ve prospěch svého účtu vedeného u ČSOB a.s. pod č. , č. účtu, přeposlal celkem 574 992 Kč (48 plateb ve výši 11 979 Kč). Tyto platby byly realizovány trvalým příkazem žalovaného označeným jako „hypotéka“).

23. V řízení bylo dále prokázána komunikace účastníků realizována v období před zánikem manželství účastníků prostřednictvím emailů v období dnů 22.2. až 15.3.2018, přičemž v rámci této komunikace žalovaný učinil faktický požadavek, aby žalobkyně začala hypotéku splácet, k čemuž žalobkyně zaujala stanovisko, že tuto splácet bude. Za tímto účelem žalovaný sdělil žalobkyni, že výše splátky činí 9 019,70 Kč s tím, že tuto částku má žalobkyně zasílat na účet žalovaného a to s připojenou zprávou „hypotéka“.

24. Konečně bylo v řízení uzavřeno, že žalobkyně v období po rozvodu manželství účastníků od dne 11.10.2018 až do dne 10.3.2023 ze svého účtu vedeného u Komerční banky a.s. pod č. , č. účtu, učinila ve prospěch účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . pod č. , č. účtu, celkem 54 měsíčních plnění označených jako „platby hypotéky“ v celkové výši celkem 487 720,80 Kč. Konkrétně tedy bylo v období předcházejícím rozhodnému období z hlediska v řízení uplatněného nároku (tj. od dne 11.11.2018 do dne 10.3.2020) učiněno žalobkyní uvedeným způsobem 18 měsíčních plateb v celkové výši 162 354,60 Kč (18* 9 019,70 Kč). Zejména však bylo z hlediska v řízení rozhodného období (tj. od dne 20.3.2020 do dne 23.3.2023) počínaje dnem 9.4.2020 a konče dnem 10.3.2023 učiněno celkem 36 měsíčních plateb v celkové výši 325 366,20 Kč. Tedy v období od dne 9.4.2020 do dne 13.12.2021 bylo uhrazeno celkem 189 413,70 Kč (21* 9 019,70 Kč) a v období od dne 10.1.2022 do dne 10.3.2023 bylo uhrazeno celkem 135 952,50 Kč (15* 9 063,50 Kč).

25. Nad rámec těchto zjištění pak vyšel z toho, že žalovaný se u zdejšího soudu domáhal vypořádání zaniklé SJM účastníků (předmětem vypořádání byly učiněny jen movité věci, které tvoří vybavení nemovitosti žalované, a odnosy ze SJM účastníků spočívající v investicích do předmětných nemovitostí žalované), avšak jeho žaloba byla zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31.3.2023, č.j. , spisová značka, , to ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4.10.2023, č.j. , spisová značka, .

26. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci s ohledem na její intertemporální stránku aplikoval obecnou úpravu jak nového občanského zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), tak i starého občanského zákoníku (zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč.z.“), když současně byla aplikována i speciální úprava zákona o rodině (zák.č. 94/1963 Sb. zákon o rodině, dále jen „z.o.r.“).

27. Na základě učiněných skutkových zjištění soud nejprve shledal, že mezi účastníky došlo dne 27.6.1992 k uzavření manželství (§§ 1 až 4 z.o.r. ve znění účinném do 30.6.1992), jakož i rozvodu manželství rozsudkem s právní mocí ke dni 5.10.2018 (§ 755 OZ).

28. S uzavřením manželství vzniklo bezpodílové spoluvlastnictví manželů (§ 143 a násl. obč.z. ve znění účinném do 31.12.1992), přičemž toto jejich bezpodílové společenství manželů bylo s účinností od 1.8.1998 transformováno na jejich společné jmění manželů (§ 143 a násl. obč.z. ve znění účinném od 1.8.1998), když věci, pohledávky a dluhu, které ke dni 1.8.1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se k tomuto dni staly součástí jejich společného jmění manželů (čl. VIII odst. 2 zák.č. 91/1998 Sb.). Společné jmění manželů pak zaniklo se zánikem manželství ke dni 5.10.2018 (§ 765 odst. 1 OZ).

29. Pokud v dané věci bylo prokázáno, že žalobkyně vlastnila nemovitosti [parcela č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 496 m2), jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům) – dále také jen „nemovitosti žalobkyně“], tak tyto byly jejím výlučným majetkem, který nikdo nespadal do BSM či SJM účastníků řízení (takový skutečnost nebyl v řízení sporována ani jednou ze stran sporu, přičemž tento závěr byl účastníky zastáván i ve sporu o vypořádání jejich zaniklého SJM). Investice do těchto nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně pak sice byly realizovány prostřednictvím úvěru ve výši 1 500 000 Kč (tedy původního úvěru), to však nic nemění na té skutečnosti, že tento byl účastníky převzat společně jako manželi a který proto tvořil součást jejich tehdejšího SJM (§ 710 OZ), když nelze odhlédnou ani od té skutečnosti, že dané nemovitosti sloužili až do roku 2014 k uspokojení bytové potřeby rodiny žalobkyně a žalovaného.

30. Aktuální úvěr ve výši 1 289 815 Kč pak rovněž tvořil součást tehdejšího SJM účastníků (§ 710 OZ), neboť tento byl oběma účastníky v době trvání manželství převzat právě a jen za účelem vypořádání původního úvěru účastníků náležejícího do jejich tehdejšího SJM.

31. Dále soud uzavírá, že vzhledem k tomu, že aktuální úvěr nebyl po zániku SJM účastníků ve lhůtě k tomu stanovené účastníky vypořádán jinak (tj. do 5.10.2021), došlo ze zákona (§ 741 písm. c/OZ) k vypořádání aktuálního úvěru jeho přikázáním do spoluvlastnictví účastníků s tím, že jejich podíly jsou stejné.

32. Rovněž se uzavírá, že s ohledem na obsah ujednání účastníků řízení a Hypoteční banky a.s., jakož i s ohledem na způsob vypořádání jejich zaniklého SJM v rozsahu týkajícím se aktuálního úvěru, tíží oba účastníky řízení společná povinnost splnit závazky z úvěrové smlouvy (§ 1868 a násl. OZ). Současně pak platí, že vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl na společném dluhu (v daném případě jsou tyto u obou účastníků stejné), náleží mu od ostatních spoludlužníků náhrada (§ 1876 odst. 2 věta prvá OZ).

33. Na základě všech těchto východisek se soud dále zaobíral zodpovězením otázek ohledně způsobu splácení aktuálního úvěru, neboť je z hlediska řízení rozhodné kým, jak a z jakých prostředků byl aktuální úvěr splácen.

34. Nejprve se k tomuto zdůrazňuje, že účastníci řízení a Hypoteční banka a.s. platně ujednali způsob splácení aktuálního úvěru výlučně z účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s. na účet banky (§ 1954 OZ), přičemž pokud soud hovoří o splácení, tak tím míní jak hrazení sjednaných splátek, tak i splácení sjednaných poplatků.

35. Dále pokud byl aktuální úvěr splácen v době až do zániku SJM (tj. do dne 5.10.2018), tak k tomuto docházelo v úvěrové smlouvě ujednaným způsobem (tj. z účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s.), to však vždy ze společných prostředků náležejících do tehdejšího SJM účastníků, neboť v řízení nebylo tvrzeno a prokázáno, že by k jeho splácení snad docházelo z jiných (výlučných) prostředků ať již žalobkyně či žalovaného. Na tomto závěru nic nemění ani emailová komunikace žalobkyně a žalovaného z období dnů 22.2. až 15.3.2018, když je patrno, že pokud se účastníci tehdy dohodli, že nadále bude aktuální úvěr splácen žalobkyní, tak že taková plnění byla žalobkyní v době trvání SJM činěna výlučně z prostředků náležejících do SJM účastníků, které byly přeposílána na účet žalovaného vedený u Komerční banky a.s. v odpovídající výši a s příznakem (podrobně viz. odst. 23). V řízení pak bylo prokázáno, že v době do zániku SJM účastníků (to výlučně v prokázaném období od dne 24.8.2018 do dne 5.10.2018) bylo z prostředků náležejících do jejich SJM uhrazeno celkem 26 909,10 Kč (podrobně viz. odst. 21).

36. Pokud byl aktuální úvěr splácen v době po zániku SJM účastníků (tj. od dne 6.10.2018), tak k tomuto i nadále docházelo v úvěrové smlouvě ujednaným způsobem (tj. z účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s.), když bylo ohledně rozhodného období prokázáno (tj. pro období od dne 6.10.2018 do dne 28.2.2023), že došlo k uhrazení celkem 457 957,30 Kč (podrobně viz. odst. 21).

37. Ohledně peněžních prostředků, které byly užity k uhrazení aktuálního úvěru v uvedené celkové výši však soud uzavírá, že tyto pocházely z výlučného majetku žalobkyně a tedy se nejednalo o prostředky žalovaného, byť tento byl vlastníkem uvedeného bankovního účtu. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně v období po zániku SJM účastníků (to v prokázaném období dnů 11.10.2018 až 10.3.2023) ze svého účtu vedeného u Komerční banky a.s. učinila ve prospěch účtu žalovaného vedeného u Komerční banky a.s. celkem 54 měsíčních plnění označených jako „platby hypotéky“ v celkové výši 487 720,80 Kč (podrobně viz. odst. 24), jakož i bylo prokázáno, že žalovaný ze svého účtu u Komerční banky a.s. ve prospěch svého účtu u ČSOB (tedy účtu určeného ke splácení úvěru) v období po zániku SJM účastníků (tj. v prokázaném období od 6.10.2018 do dne 31.12.2022) přeposlal celkem 48 měsíčních plnění označených jako „hypotéka“ v celkové výši 574 992 Kč (podrobně viz. odst. 22).

38. Na tomto základě, a to i s ohledem na komunikace účastníků, která elektronicky proběhla v období dnů 22.2. až 15.3.2018 (podrobně viz. odst. 23), se uzavírá, že prostředky v celkové výši 457 957,30 Kč, které byly v období od dne 6.10.2018 do dne 28.2.2023 z účtu žalovaného vedeného u ČSOB a.s. převedeny na účet Hypoteční banky a.s. jako splátky aktuálního úvěru, pocházely z výlučných prostředků žalobkyně v celkové výši 487 720,80 Kč, neboť tyto byly v období od dne 11.10.2018 až do dne 10.3.2023 žalobkyní přeposlány z jejího účtu vedeného u Komerční banky a.s. ve prospěch účtu žalovaného vedeného u Komerční banky a.s. právě za účelem splácení aktuálního úvěru, jakož i pak tyto byly žalovaným za účelem splácení aktuálního úvěru z jeho účtu vedeného u Komerční banky a.s. v období od dne 6.10.2018 do dne 31.12.2022 přeposlány ve prospěch jeho účtu vedeného u ČSOB a.s. (ve skutečnosti bylo žalovaným přeposláno celkem 574 992 Kč, tj. 487 720,80 Kč z prostředků žalobkyně a 87 271,20 Kč z prostředků žalovaného).

39. Žalobkyně pak v řízení uplatňuje nárok na základě plnění, která žalovanému za účelem splácení aktuálního úvěru zaslala v období od dne 20.3.2020 do dne 23.3.2023, k čemuž soud uzavírá, že pokud žalobkyně počínaje dnem 9.4.2020 a konče dnem 10.3.2023 učinila celkem 36 měsíčních plateb v celkové výši 325 366,20 Kč (podrobně viz odst. 24), tak že tyto prostředky byly způsobem popsaným shora žalovaným užity ke splacení aktuálního úvěru.

40. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení 162 683,10 Kč je proto bez jakýchkoliv rozumných pochybností uplatněná po právu, neboť jak již uvedeno výše, platí, že uhradí-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží mu od ostatních spoludlužníků náhrada (§ 1876 odst. 2 věta prvá OZ), pročež žalobkyni náleží od žalovaného náhrada ve výši odpovídající žalované částce (tj. ve výši 325 366,20 Kč/2).

41. Pokud jde o žalovaným vznesené obrany a námitky, tak soud uzavírá následující:

42. V řízení bylo vyvráceno tvrzení žalovaného ohledně toho, že předmětný úvěr byl sjednán za účelem investic do výlučného majetku žalobkyně, když ve skutečnosti bylo prokázáno, že aktuální úvěr byl sjednán za účelem uhrazení původního úvěru, který byl závazkem náležejícím do tehdejšího SJM účastníků. Tato obrana žalovaného tedy byly shledána jako jednoznačně nepravdivá a tedy nedůvodná.

43. Pokud žalovaný namítal, že aktuální úvěr byl po dlouhou dobu splácen z výlučného majetku žalovaného, tak i taková jeho obrana byla vyvrácena jako nepravdivá, neboť ve skutečnosti bylo prokázáno, že v období až do zániku SJM účastníků byl aktuální úvěr splácen ze společných prostředků náležejících do SJM účastníků, přičemž v období po zániku SJM účastníků byl aktuální úvěr splácen z výlučných prostředků žalobkyně.

44. Dále pokud žalovaný namítal, že žalobkyně smluvně převzala povinnost úvěr splácet za žalovaného, tak i tato obrana se ukázala být jako účelově nepravdivá. V řízení sice bylo zjištěna komunikace účastníků ohledně toho, že úvěr bude splácen žalobkyní (podrobně viz odst. 23), tato komunikace však proběhla za trvání manželství a tedy i SJM účastníků, přičemž prokázané jednání účastníků nemohlo založit změnu tehdejšího majetkového režimu účastníků (§ 716 a násl. OZ). Takové jednání účastníků pak ani při užití veškerých výkladových pravidel (§ 555 a násl. OZ) nelze posoudit jako dohodu, která snad měla být do budoucna uzavřena pro dobu po zániku a vypořádání SJM účastníků, tedy způsobem, kterého se v řízení opakovaně dovolával žalovaný. Provedeným dokazován tak bylo vyvrácena existence dohody, na jejímž základě snad žalobkyně měla od žalovaného převzít povinnost splácet aktuální úvěr, to za současného zániku povinnosti žalovaného k jeho splácení.

45. Dále pokud žalovaný namítal, že nárok žalobkyně je uplatněn v rozporu s dobrými mravy, tak taková skutečnost v řízení zjištěna nebyla. Je sice prokázanou skutečností, že původní úvěr, na jehož splacení byl účastníky převzat úvěr aktuální, sloužil k investici do výlučného majetku žalobkyně, současně však bylo prokázáno, že takový výlučný majetek žalobkyně tvořily nemovitosti, které po léta uspokojovaly bytové potřeby rodiny žalobkyně a žalovaného, přičemž žalovaný se odstěhoval až v průběhu roku 2014. Současně však nelze odhlédnout od toho, že již v rámci řízení o vypořádání zaniklého SJM účastníků, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. , spisová značka, , bylo ohledně investic z prostředků náležejících do tehdejšího SJM účastníků do nemovitostí vlastněných výlučně žalobkyní uzavřeno, že pokud by účastníci řízení a jejich rodina bydleli jinde, tak by částka na uspokojení takového jiného bydlení jistě přesáhla investice pocházející z tehdejšího SJM účastník, pročež žalovanému ani nesvědčí právo na jakýkoliv vypořádací podíl ze zaniklého SJM účastníků. S tímto závěrem se soud nadále bezpodmínečně ztotožňuje a nespatřuje jakýkoliv důvod k tomu, aby se od tohoto v rozporu se zákonem zakotveným principem právní jistoty (§ 13 OZ) odchýlil. Uzavírá se proto, že v řízení nebyly shledány žádné skutečnosti svědčící tomu, že snad nárok žalobkyně byl uplatněn nemravně či v rozporu se zákonem (§ 547 OZ).

46. Konečně pokud žalovaný v průběhu řízení a zejména pak při jednáních ve dnech 31.1.2024 a 17.4.2024 namítal nesprávnost postupu soudu spočívající v tom, že žalobkyně byla při jednání dne 31.1.2024 vyzvána k označení důkazu k prokázání platby realizované v měsíci květen roku 2022, jakož i v tom, že soud k návrhu žalobkyně při jednání dne 17.4.2024 provedl dokazování důkazy, které byly žalobkyní označeny až po uplynutí lhůty stanovené po výzvách a poučeních učiněných při přípravném jednání dne 31.7.2023, tak soud konstatuje, že takové námitky žalovaného nejsou důvodně. K tomuto soud nejprve zdůrazňuje, že skutečně došlo ke koncentraci řízení se skončením přípravného jednání, resp. s uplynutím lhůty stanovené v závěru prvního jednání, o čemž byly účastníci řádně poučeni (§ 114c odst. 5 o.s.ř.). Pokud však soud při jednání dne 31.1.2024 vyzval žalobkyni k označení důkazu k prokázání platby realizované v měsíci květnu roku 2022, tak za stavu, kdy důkaz provedený k prokázání takové platby, který byl žalobkyní řádně navržen již v žalobě samé (tj. výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za měsíce březen roku 2021 až březen roku 2023), takovou platbu neprokazoval, tak ve skutečnosti ani nemohlo být postupováno jinak, neboť s ohledem na rozsah procesních práv a povinnosti stran, jakož i s ohledem na ustálenou praxi, ve skutečnosti bylo povinností soudu toto žalobkyni sdělit a vyzvat jí k označení jiného danou platbu prokazujícího důkazu (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Pokud důkaz, který byl k takové výzvě žalobkyní označen, byl následně při jednání dne 17.4.2024 i proveden (tj. oznámení KB o provedení příkazu k úhradě ze dne 10.5.2022), tak i takový postup soudu byl za daného stavu tím jediným možným. Dále pokud při jednání dne 17.4.2024 bylo provedeno i další dokazování (tj. výpisem z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za měsíce říjen roku 2018 až březen roku 2021), tak je pravdou, že i toto bylo navrženo žalobkyní až po koncentraci řízení, současně však nelze odhlédnout od té skutečnosti, že daný důkazní prostředek byl navržen k vyvrácení tvrzení žalovaného ohledně toho, že aktuální úvěr splácel po dlouhou dobu z vlastních prostředků sám, k čemuž bylo dokazování prostředky navrženými žalovaným provedeno (tj. výpisem z účtu žalovaného vedeného u ČSOB pod č. , č. účtu, za období od 21.8.2018 do 31.12.2021) až při jednání dne 31.1.2024. Provedení uvedeného dokazování při jednání dne 17.4.2024 proto nic nebránilo, neboť toto bylo provedeno za účelem zpochybnění věrohodnosti závěrů učiněných z provedených důkazních prostředků žalovaného (§ 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Uvedené námitky žalovaného soud nepovažuje za opodstatněné.

47. Na základě všeho shora uvedeného bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu (výrok ad I.).

48. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyní částku 106 950,10 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení vykonal jedenáct úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dnů 16.6.2023, 25.7.2023, 30.8.2023 a 25.1.2024, dále žádost o součinnost a konečně účast při jednáních soudu ve dnech 31.7.2023, 31.1.2024 a 17.4.2024 v rozsahu, který nepřesáhl dvě hodiny a/, d/, g/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 80 010 Kč, tj. 10*7 620 Kč a 1* 3 810 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 3 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 17 132 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 6 508 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c/ Sazebníku soudních poplatků).

49. Povinnosti byla stanovena s ohledem na její charakter (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), přičemž místem jejího splnění je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).