17 C 139/2022
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 4
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 9 § 580 § 1968 § 1970 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 84
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 12 211 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení 5 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 100 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 110 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 279,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 12 211 Kč z titulu neuhrazeného úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 100 Kč, a to na účet č. [bankovní účet], a to tím způsobem, že dne [datum] byla žalované zaslána částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 1 100 Kč a dne [datum] částka 1 000 Kč. Žalovaná částka je složena z neuhrazené jistiny ve výši 7 100 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 420 Kč, úroků ve výši 6 435 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 363 Kč (bod 5. 1., bod 6.1 a bod 6. 6. smlouvy). Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila toliko částku 3 107 Kč. Ke dni [datum] byl úvěr v souladu s bodem 6.5. smlouvy zesplatněn, neboť žalovaná porušila smluvní podmínky. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.
3. Jednání soudu dne [datum] bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti žalovaných.
4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:
5. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku žalobkyně“ soud zjistil, že žalobkyně byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum]. Jejím jediným jednatelem je [jméno] [příjmení]. Společníky jsou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
6. Z listiny označené jako„ údaje o hospodaření žalované“ soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její hrubý příjem činí 21 000 Kč a čistý 17 850 Kč. Ohledně bydlení žalovaná uvedla, že bydlí v pronájmu a je jedinou osobou v domácnosti. Žalovaná uvedla, že nevyživuje žádnou osobu a nemá žádné náklady na bydlení.
7. Z listiny označené jako„ OP žalované“ soud zjistil, že žalobkyně při uzavírání smlouvy ověřila totožnost žalované, neboť měla k dispozici její občanský průkaz.
8. Z listiny označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala, že na požádání žalované (klienta) poskytne v její prospěch peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky upravující mj. čerpání úvěru, splácení úvěru, poplatky za čerpání úvěru, úroky a úroky z prodlení včetně smluvní pokuty.
9. Z listiny označené jako„ výpis z účtu žalobkyně u [obec] spořitelny ze dne [datum], [datum] a [datum]“ soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 1 100 Kč a dne [datum] částka 1 000 Kč.
10. Z listin označených jako„ výpisy z účtu žalované u [příjmení] [příjmení] za období od 1 – 3/ 2021“ soud zjistil, že dne [datum] byla žalované zaslána mzda ve výši 19 177 Kč, dne [datum] byla žalované zaslána platba ve výši 3 700 Kč s poznámkou„ výživné [anonymizováno] 1/ 2021“, dne [datum] žalovaná uhradila celkovou částku 2 020 Kč jako splátku půjček, kdy platba ve výši 504 Kč byla označena jako„ Půjčka 3“, platba ve výši 1 007 Kč byla označena jako„ Půjčka 4“ a platba ve výši 509 Kč byla označena jako„ Půjčka 5“. Téhož dne žalovaná uhradila nájem ve výši 20 000 Kč. Dne [datum] žalovaná odeslala platbu ve výši 1 102 Kč s označením„ Půjčka 1“. Dne [datum] byla žalované zaslána mzda 21 347 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána částka 3 700 Kč s poznámkou„ výživné únor 2021“. Dne [datum] žalovaná uhradila celkovou částku 2 020 Kč jako splátku půjček, kdy platba ve výši 504 Kč byla označena jako„ Půjčka 3“, platba ve výši 1 007 Kč byla označena jako„ Půjčka 4“ a platba ve výši 509 Kč byla označena jako„ Půjčka 5“. Dne [datum] zaslala žalovaná platbu ve výši 1 102 Kč, která byla označena jako„ Půjčka 1“. Dne [datum] byla žalované zaslána mzda ve výši 21 347 Kč a platba 3 700 Kč s poznámkou„ výživné 3/ 2021“. Dne [datum] žalovaná zaslala celkovou částku 2 876 Kč, kdy platba ve výši 504 Kč byla označena jako„ Půjčka 3“, platba ve výši 1 007 Kč byla označena jako„ Půjčka 4“, platba ve výši 509 Kč byla označena jako„ Půjčka 5“ a platba 856 Kč byla označena jako„ Půjčka 6“. Dne [datum] byla na účet žalované připsána částka 6 000 Kč, kdy tato platba byla označena jako„ Úvěr dle smlouvy [číslo] SOScredit.cz. Dne [datum] žalovaná zaslala platbu ve výši 1 102 Kč s označením„ Půjčka 1“.
11. Z listiny označené jako„ výpis k úvěru za období 6/ 2021 až [číslo]“ soud zjistil, že ke dni [datum] činila dlužná částka 6 000 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 4 800 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 4 736 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 6 074 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 8 224 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 9 801 Kč, ke dni [datum] činila dlužná částka 11 926 Kč a ke dni [datum] činila dlužná částka 12 211 Kč.
12. Z listiny označené jako„ mandátní smlouva ze dne [datum]“ soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (jako mandant) a společností [právnická osoba] (jako mandatář) byla uzavřena mandátní smlouva, jejímž předmětem bylo úplatné vymáhání pohledávek mandanta mandatářem za třetí stranou (dlužníkem).
13. Z listiny označené jako„ výzva ze dne [datum]“ a z listiny označené jako„ podací arch“ soud zjistil, že před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva, ve které byla vyzvána k úhradě dlužné částky 12 211 Kč a příslušenství.
14. Na základě provedených důkazních prostředků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
15. Žalobkyně sepsala dne [datum] s žalovanou listinu označenou jako„ smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“, na základě které umožnila žalované čerpat peněžní prostředky. Konkrétně žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši 7 100 Kč, kdy dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 1 100 Kč a dne [datum] částka 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná peněžní prostředky pravidelně v souladu se sjednanými podmínkami nesplácela, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila.
16. Za řízení pak nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném, znění. Žalobkyně k listinným důkazům předložila toliko elektronickou tabulku s údaji o žalované, kdy tato obsahuje toliko informaci o tom, že hrubý příjem žalované činí 21 000 Kč a čistý příjem 17 850 Kč a že žalovaná bydlí v pronájmu. Není zde však již uvedena žádná informace o tom, jaké jsou například náklady žalované na toto bydlení a na její celkové živobytí. Žalobkyně se konkrétně nezabývala například ani otázkou toho, zda má žalovaná již nějaké finanční závazky vůči jiným společnostem. V řízení naopak bylo současně zjištěno, že skutečnosti obsažené v doložené listině jsou v rozporu se skutečností. Z předložených výpisů z účtu žalované u [příjmení] [příjmení] za období od 1 – 3/ 2021 bylo zjištěno, že žalovaná splácí hned několik půjček a je jí pravidelně hrazeno výživné na dítě ve výši 3 700 Kč měsíčně a má tak zřejmě vyživovací povinnost.
17. Platí, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ust. § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů.
18. Z uvedených skutečností je zřejmé, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, s odbornou péčí a soud tak dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] je neplatná.
19. Pro úplnost soud dodává, že nelze namítat, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila a nemohla tak po řádném poučení v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. doplnit důkazy a skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, byla v řízení znevýhodněna. Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. totiž soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se tedy žalovaní k jednání nedostavili, nemohlo jim být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nesou tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečnosti shora uvedené. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř.
20. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“).
21. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že smlouva podepsána účastníky je pro zjevný rozpor se zákonem absolutně neplatná (rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), posuzoval soud dále nárok žalobkyně dle úpravy dopadající na bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. OZ). Bylo pak shledáno, že žalovaná bez právního důvodu (z neplatné smlouvy) získala na úkor žalobkyně majetkový prospěch (jistinu ve výši 7 100 Kč), pročež je povinna toto obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, 2 OZ). Se splněním této povinnosti se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
22. S ohledem na výše uvedené soud žalobě pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 100 Kč s příslušným úrokem z prodlení vyhověl (výrok ad I.). Ve zbývajícím rozsahu, tedy co o nárok na zaplacení úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 5 110 Kč s příslušnými úroky z prodlení, byla žaloba zamítnuta (výrok ad II.).
23. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) ve věci z 43,8 % úspěšné žalované, aby z 53,2 % úspěšné žalobkyni zaplatila 279,25 Kč (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla úspěšnou co do částky 7 100 Kč, přičemž úspěch žalované činí 5 110 Kč. Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“, dána odměnou tohoto advokáta ve výši 900 Kč, tj. 3 * 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu), a náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3 * 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 252 Kč. Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 800 Kč (§ 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb.), který žalobkyně musela uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu. Náklady řízení tak byly vyčísleny na částku 2 252 Kč, přičemž žalobkyni soud přiznal 12,4 %, tj. částku 279,25 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za úkony vykonané po podání žaloby, neboť tyto byly vykonány v reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení, která již měla být součástí žaloby.
24. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.