17 C 170/2021
č. j. 17 C 170/2021-37
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 151 § 160
- o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, 312/2002 Sb. — § 12
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 52
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Lubomíra Paveleka a Mgr. Jaroslava Růžičky ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , ulice a číslo zastoupen (a) advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 52 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 52 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 52 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že žalovaný byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jejím zaměstnancem, přičemž na základě jmenování ze dne [datum] žalovaný působil ve funkci tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] (dále jen„ Úřad“). Pracovní poměr účastníků skončil dohodou ke dni [datum].
2. Žalovaný z titulu výkonu své funkce dne [datum] učinil výpověď směřující k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl u žalované zaměstnán na pozici interního auditora. Výpověď byla žalovaným ve smyslu zákoníku práce (§ 52 písm. c/ zák.č. 262/2006 Sb., dále jen„ ZP“) odůvodněna tím, že žalobkyně nemá pro [anonymizováno] [příjmení] jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci ve smyslu zákona o úřednících samosprávných celků (§ 12 odst. 4 zák.č. 312/2002 Sb., dále jen„ z.ú.s.c.“). Výpovědi předcházela dlouhodobá písemná komunikace žalovaného a [anonymizováno] [příjmení], v jejímž rámci žalovaný opakovaně požadoval předložení lustračního osvědčení, což však [anonymizováno] [příjmení] odmítl. Dle žalobkyně však pro výpověď nebyl dán důvod, neboť [anonymizováno] [příjmení] nebyl vedoucím úředníkem, pročež ani nebylo možné dát [anonymizováno] [příjmení] výpověď v návaznosti na citované ustanovení z.ú.s.c., čehož si žalovaný měl být vědom. Žalovaný neměl oprávnění po [anonymizováno] [příjmení] požadovat předložení lustračního oprávnění, jakož ani neměl pravdu v tom, že [anonymizováno] [příjmení] byl vedoucím pracovníkem (§ 11 ZP), pročež rozvázání pracovního poměru s [anonymizováno] [příjmení] výpovědí ze dne [datum] bylo neplatné.
3. Dne [datum] pak bylo [anonymizováno] [příjmení] oznámeno, že trvá na dalším zaměstnávání a na tom, aby mu žalobkyně nadále vyplácela plat. Následně byla [anonymizováno] [příjmení] v zákonné lhůtě podána žaloba na určení neplatnosti odvolání z funkce a na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, přičemž řízení o těchto jeho návrzích bylo zdejším soudem vedeno pod sp. zn. 17 C 120/2019. V rámci prvního jednání v uvedené věci byl soudem sdělen předběžný právní názor, dle kterého byl pracovní poměr s [anonymizováno] [příjmení] rozvázán neplatně, neboť ten nebyl vedoucím úředníkem a tedy jej bylo možno odvolat fakticky z jakéhokoliv důvodu. V návaznosti na takto sdělený předběžný právní názor soud žalobkyni a [anonymizováno] [příjmení] vedl ke smíru, což vyústilo v dohodu o narovnání ze dne [datum] Touto dohodou došlo k platnému rozvázání pracovního poměru žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení], když současně bylo ujednáno o náhradě platu [anonymizováno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] částkou ve výši 545 661 Kč.
4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyplatila [anonymizováno] [příjmení] náhradu platu v příčinné souvislosti s jednáním, kterým žalovaný porušil své povinnosti, vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody ve výši 52 000 Kč. Žalovaný takto vzniknou škodu nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], tudíž se žalobkyně dlužných 52 000 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení za období od [datum] do zaplacení, domáhala podanou žalobou.
5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tvrzením, že při výpovědi pracovního poměru s [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] neporušil žádné povinnosti, když tato výpověď byla platná, neboť [anonymizováno] [příjmení] byl platně odvolán z funkce interního auditora. Veškeré podklady pro odvolání [anonymizováno] [příjmení] z důvodu vysoké právní složitosti byly zpracovány externí právní kanceláří a žalovaný měl v tyto plnou důvěru. [anonymizováno] [příjmení] po odvolání z funkce bylo nabídnuto další pracovní zařazení na pozici pověřence GDPR, tuto pozici však [anonymizováno] [příjmení] odmítl. Z tohoto důvodu pak bylo ze strany žalobce přistoupeno k výpovědi pro nadbytečnost, čímž došlo k platnému rozvázání pracovního poměru žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] (§ 52 písm. c/ ZP). Jednáním žalovaného proto nedošlo k porušení žádných povinností a žaloba tak není důvodná.
6. Soud vzal za své skutkové zjištění následující shodné tvrzení účastníků, tedy že žalovaný byl u žalobkyně v rozhodném období ledna roku 2019 zaměstnán na pozici tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo].
7. Mezi účastníky zůstalo sporné zejména to, zda žalovaný svým jednáním spočívajícím ve výpovědi dané [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] porušil pracovní povinnosti či nikoliv. Dále to, zda v důsledku takového jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda a případně v jaké výši tato vznikla.
8. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
9. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (3)“ bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] pro žalobkyni pracoval od [datum], když jako druh práce byl sjednán interní audit.
10. Z listiny označené jako„ organizační řád žalobkyně v rozsahu str. 1 až 5 a str. 20 až 26 (6)“ bylo zjištěno, že radou žalobkyně (dále jen„ [jméno]“) byl zřízen interní audit pro výkon kontrolní činnosti ve smyslu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě (zák. č. 320/2001 Sb., dále jen„ z.f.k.v.s.“). Tento institut je přímo řízený starostou žalobkyně (dále jen„ Starosta“), na jehož návrh do funkce interního auditora jmenuje a odvolává [jméno]. Interní auditor je v pracovněprávním vztahu podřízený tajemníkovi žalobkyně.
11. Z listiny označené jako„ zápis z 1. zasedání Rady Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] (a)“ bylo zjištěno, že RMČ při jednání dne [datum] přijala usnesení [číslo] kterým (1) schválila odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora, jakož i (2) uložila starostovi žalobkyně odvolat jejím jménem [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora.
12. Z listiny označené jako„ odvolání ze dne [datum] (7)“ bylo zjištěno, že touto listinou Starosta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], dne [datum] učinil jednání, kterým hodlal odvolat [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora. Starosta žalobkyně své jednání zdůvodnil tím, že Ing. [příjmení] nepředložil lustrační osvědčení, pročež pozbyl předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka (§ 12 odst. 1 písm. a/ z.ú.s.c.).
13. Z listiny označené jako„ výpověď ze dne [datum] (8)“ bylo zjištěno, že touto listinou žalovaný dne [datum] učinil jednání, kterým hodlal rozvázat pracovní poměr žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení]. K tomuto jednání ze strany žalovaného došlo za deklarování stavu, že dne [datum] došlo k odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora, jakož i toho, že žalobkyně nemá pro [anonymizováno] [příjmení] jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Současně byla učiněna poučení o počátku běhu výpovědní doby dvou měsíců a o skočení pracovního poměru s uplynutím výpovědní doby.
14. Z listiny označené jako„ oznámení [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (9, g)“ bylo zjištěno, že touto listinou [anonymizováno] [příjmení] sdělil žalobkyni, že nesouhlasí s odvoláním z funkce, jakož ani s rozvázáním pracovního poměru výpovědí, pročež trvá na dalším zaměstnávání.
15. Z listiny označené jako„ dohoda o narovnání ze dne [datum] (11)“ bylo zejména zjištěno, že touto listinou žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] ujednali, že jejich pracovní poměr skončil s dnem [datum] (čl. 1). Dále bylo ujednáno, že žalobkyně zaplatí [anonymizováno] [příjmení] náhradu platu za období od [datum] do [datum] ve výši 516 324 Kč a odstupné 215 135 Kč (čl. 2), tj. celkem 731 459 Kč (čl. 2), jakož i zaplatí náhradu nákladů soudního řízení ve výši 41 092 Kč. Konečně bylo ujednáno, že Ing. [příjmení] vezme zpět žalobu ve věci 17 C 120/2019 (čl. 3).
16. Z listin označených jako„ předžalobní výzva ze dne [datum] s dodejkami (14) a dopis žalovaného ze dne [datum] (15, k )“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši 52 000 Kč, jakož i že žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil.
17. Ohledně průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 120/2019 bylo zjištěno, že v této věci se [anonymizováno] [příjmení] žalobou ze [datum] (13) domáhal určení neplatnosti odvolání z funkce interního auditora rozhodnutím žalobkyně ze dne 24.1.2019, [číslo jednací], jakož i se domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. V tomto řízení byl termín jednání stanoven na [datum], zahájení tohoto jednání však předcházelo usnesení soudu ze dne 4.11.2019, č.j. 17 C 120/2019 – 22, kterým došlo k vyloučení řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] k samostatnému projednání. K tomuto soud přistoupil, neboť pravomocné vyřešení otázky, zda odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce bylo platné či nikoliv, bylo rozhodné pro následné posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. V řízení proběhlém dne [datum] pak proto bylo jednáno toliko ve vztahu k žalobě [anonymizováno] [příjmení] na určení neplatnosti jeho odvolání z funkce interního auditora a toliko ve vztahu k tomuto byl soudem sdělován předběžný právní názor, jakož i prováděno dokazování (protokol ze dne 4.11.2019 – 10). Dříve, než došlo k závěrečným návrhům účastníků v dané věci, jakož i k následně poradě, hlasování a rozhodnutí soudního senátu, bylo žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení] navrženo přerušení řízení, čemuž soud přisvědčil usnesením ze dne 4.11.2019, č.j. 17 C 120/2019 – 25 (toto nabylo právní moci dne [datum]). Následně k návrhu [anonymizováno] [příjmení] bylo v řízení pokračováno (výrok ad I.) usnesením ze dne 29.6.2020, č.j. 17 C 120/2019 – 35, když současně bylo z důvodu zpětvzetí žaloby rozhodnuto o zastavení řízení o určení neplatnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora (výrok ad II.), jakož i rozhodnuto o náhradě nákladů řízení za toto řízení (výrok ad III.). Až následně pak nabylo právní moci usnesení ze dne 4.11.2019, č.j. 17 C 120/2019 – 22, kterým došlo k vyloučení řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] k samostatnému projednání, přičemž toto vyloučené řízení bylo následně u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 17 C 152/2020. Řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] pak z důvodu zpětvzetí žaloby bylo zastaveno (výrok ad I.) usnesením ze dne 5.10.2020, č.j. 17 C 152/2017 – 17 (12), když současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok ad II.), jakož i o vrácení části soudního poplatku (výrok ad III.).
18. Z dalších za řízení provedených listinných důkazních prostředků„ dopisy žalovaného ze dnů [datum], [datum] a [datum] (4a - 4c), dopisy [anonymizováno] [příjmení] ze dnů [datum], [datum] a [datum] (5a - 5c)“, emaily žalovaného a [anonymizováno] [příjmení] ze dnů [datum], [datum] a [datum] (b1 – b3), pracovní výkaz [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (c), formulář sebehodnocení [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (d), email žalovaného a [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (e), email žalovaného a [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (f), životopis [anonymizováno] [příjmení] (h), email žalovaného a [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (ch), zápis z jednání s [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (i), hodnocení pracovního výkonu [anonymizováno] [příjmení] ze dnů [datum], [datum] a [datum] (j1 – j3)“ nebyly zjištěny žádné z hlediska potřeb řízení relevantní skutečnosti.
19. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
20. Žalovaný byl od [datum] přinejmenším do rozhodného de [datum] zaměstnancem žalované, když pro žalobkyni pracoval na pozici tajemníka Úřadu.
21. Žalobkyně si ve svém organizačním řádu upravila, že Radou je zřízen interní audit pro výkon kontrolní činnosti ve smyslu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě (zák. č. 320/2001 Sb., dále jen„ z.f.k.v.s.“), jakož i to, že zaměstnanec na pozici interního auditora (pozn. termín„ institut“ soud v kontextu vykládá právě jako zaměstnanec na pozici interního auditora) je přímo řízený Starostou, na jehož návrh do funkce interního auditora jej jmenuje a odvolává Rada. Interní auditor je v pracovněprávním vztahu podřízený tajemníkovi Úřadu. Do funkce interního auditora byl jmenován [anonymizováno] [příjmení], který jako jediný zaměstnanec daného útvaru žalované působil jako vedoucí tohoto útvaru. Rada pak při jednání dne [datum] přijala usnesení [číslo] kterým (1) schválila odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora, jakož i (2) uložila Starostovi odvolat jejím jménem [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora. V návaznosti na toto usnesení Rady pak Starosta sepsal a [anonymizováno] [příjmení] doručil listinu, kterou [anonymizováno] [příjmení] hodlal odvolat z funkce interního auditora. Starosta své jednání zdůvodnil tím, že [anonymizováno] [příjmení] nepředložil lustrační osvědčení, pročež pozbyl předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka (§ 12 odst. 1 písm. a/ z.ú.s.c.).
22. Dne [datum] žalovaný sepsal a [anonymizováno] [příjmení] doručil listinu označenou jako výpověď z pracovního poměru. Touto listinou žalovaný učinil jednání směřující k rozvázání pracovního poměru žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení], to za současného deklarování stavu, že dne [datum] došlo k odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora, kteréžto žalobkyní písemně učiněné jednání bylo [anonymizováno] [příjmení] doručeno dne [datum], jakož i toho, že žalobkyně nemá pro [anonymizováno] [příjmení] jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na tomto základě žalovaný výpověď učinil s odkazem na § 52 písm. c/ ZP, když současně učinil poučení o počátku běhu výpovědní doby, jakož i o tom, že pracovní poměr skončí s uplynutím výpovědní doby v délce dvou měsíců. [anonymizováno] [příjmení] s odvoláním z funkce interního auditora a s rozvázáním pracovního poměru nesouhlasil, což žalobkyni oznámil dopisem ze dne [datum].
23. Ze strany [anonymizováno] [příjmení] následně u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 120/2019 došlo k zahájení soudního řízení o určení neplatnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora, jakož i o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. Řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí pak bylo vyloučeno k samostatnému projednání (usnesení ze dne 4.11.2019, č.j. 17 C 120/2019 – 22), přičemž toto bylo následně vedeno pod sp. zn. 17 C 152/2020. Při jednání dne [datum] pak soud sdělil předběžný právní názor, jakož i provedl dokazování, to však výlučně ve vztahu k řízení o určení neplatnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce, přičemž ve vztahu k řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru jakkoliv jednáno nebylo. V závěru jednání pak byl žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení] navržen klid zbraní, pročež bylo řízení přerušeno (usnesení ze dne 4.11.2019, č.j. 17 C 120/2019 – 25). Následně však v důsledku zpětvzetí žaloby došlo k zastavení jak řízení o žalobě na určení neplatnosti odvolání z funkce (výrok ad II. usnesení ze dne 29.6.2020, č.j. 17 C 120/2019 – 35), tak i k zastavení řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí (výrok ad I. usnesení ze dne 5.10.2020, č.j. 17 C 152/2020 – 17).
24. K zastavení soudních řízení došlo z důvodu dohody žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] o narovnání ze dne [datum], neboť v této bylo ujednáno zpětvzetí žaloby ve věci vedené pod sp. zn. 17 C 120/2019 (pozn. usnesení o vyloučení řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí tehdy stále nenabylo právní moci a proto i toto bylo stále vedeno pod uvedenou sp. zn.). V této dohodě bylo v rámci narovnání vztahů dále ujednáno skončení pracovního poměru žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] ke dni [datum], jakož i to, že žalobkyně zaplatí [anonymizováno] [příjmení] na náhradě platu za období od [datum] do [datum] a na odstupném celkem 731 459 Kč.
25. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k náhradě škody ve výši 52 000 Kč, toto však žalovaný dopisem ze dne [datum] odmítl a nezaplatil ničeho.
26. Po právní stránce soud věc posuzoval jako pracovněprávní vztah, pročež ve věci aplikoval speciální úpravu zákoníku práce (zák.č. 262/2006 Sb., dále jen„ ZP“), když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu zákoníku občanského (zák.č. 89/2012 Sb., dále jen„ OZ“), 27. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 ZP), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. ZP), přičemž tento pracovní poměr trval ke dni, kdy žalovaný učinil předmětné jednání (tj. ke dni [datum], kdy žalovaný učinil [anonymizováno] [příjmení] výpověď za pracovního poměru).
28. Konstatuje se, že zákoník práce zakládá zaměstnanci řadu povinností (např. § 38 odst. 1 písm. b/, § 106 a § 301 ZP), přičemž povinnosti zaměstnance mohou být založeny i pracovním řádem (§ 306 ZP). Pro případ porušení povinností zaměstnance obecně platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 ZP).
29. Dále se zdůrazňuje, že žalobkyní vymezený předmět řízení, tedy uplatněný skutek, spočívá v tom, že žalovaný dne [datum] dal [anonymizováno] [příjmení] výpověď, ke které však nebyl dán důvod, neboť [anonymizováno] [příjmení] nebyl vedoucím úředníkem, pročež ani nebylo možné dát výpověď v návaznosti na ustanovení § 12 odst. 4 z.ú.s.c. V důsledku tohoto neplatného rozvázání pracovního poměru měla žalobkyni vzniknout škoda v rozsahu odpovídajícím náhradě platu [anonymizováno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] ve výši 52 000 Kč. Právě a jen tento skutek soud posoudil a následně shledal, že nárok žalobkyně není důvodný.
30. K takto učiněnému závěru soud nejprve zdůrazňuje, že výpověď ze dne [datum] byla učiněna zákonem předepsaným způsobem (§ 52 odst. 1 ZP), jakož i že tato obsahovala vymezený výpovědní důvod, tedy že žalobkyně z důvodu odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora nemá pro [anonymizováno] [příjmení] jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci (§ 52 písm. c/ ZP). Současně byla učiněna poučení o počátku běhu výpovědní doby dvou měsíců a o skočení pracovního poměru s jejím uplynutím. Žalobci proto nelze vytknout, že by se při jednání vedoucím k rozvázání pracovního poměru s [anonymizováno] [příjmení] dopustil jakéhokoliv formálního pochybení.
31. Dále se zdůrazňuje, že žalovaný při výpovědi dne [datum] zcela zjevně vycházel z toho, že [anonymizováno] [příjmení] byl z funkce vedoucího útvaru interního auditu odvolán platným způsobem, neboť jako úředník územně samosprávného celku ani nemohl jednat jinak, než v plné důvěře v jednání Starosty a Rady žalobkyně. Tedy se zdůrazňuje, že žalovaný fakticky ani nemohl zpochybnit oprávněnost odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce vedoucího útvaru interního auditu. Z tohoto důvodu žalovaný daného dne správně vymezil výpovědní důvod (nadbytečnost [anonymizováno] [příjmení] z důvodu rozhodnutí žalobkyně dle § 52 písm. c/ ZP) a jeho jednáním proto nedošlo k porušení žádných povinností vyplývajících ať již ze zákoníku práce, či snad ze speciální úpravy týkající se povinností vyplývajících z výkonu funkce tajemníka Úřadu.
32. Již tento závěr zcela postačuje k tomu, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, soud však má potřebu uvést na pravou míru zcela zjevnou dezinterpretaci žalobkyně ohledně průběhu jednání ve věci sp. zn. 17 C 120/2019, resp. i ve věci sp. zn. 17 C 152/2020. Tedy zejména není pravdou, že soud při jednání dne [datum] sdělil předběžný právní názor, který by se jakkoliv přímo vztahoval k posouzení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] výpovědí, neboť při uvedeném jednání byla posuzována výlučně a jen otázka platnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce interního auditora.
33. Dále se konstatuje, že otázka neplatnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce nebyla vyřešena ani v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 17 C 120/2019, ani v rámci dohody o narovnání ze dne [datum], pročež se dá ve vztahu mezi žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení] konstatovat, že k odvolání došlo platně dne [datum]. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným však takový závěr nemůže obstát, když soud po provedeném dokazování výlučně pro účely tohoto řízení uzavírá, že k odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce dne [datum] zřejmě nedošlo zákonem předepsaným způsobem.
34. Ohledně funkce [anonymizováno] [příjmení] se konstatuje, že uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur, tzv. útvar interního auditu (§ 28 odst. 1 z.f.k.v.s.), přičemž takový útvar uvnitř žalobkyně ve smyslu citované úpravy a organizačního řádu žalobkyně byl [jméno] skutečně zřízen. Do funkce vedoucího útvaru interního auditora byl jako jediný člen daného útvaru jmenován [anonymizováno] [příjmení], pročež platí, že k jeho odvolání mohlo dojít výlučně rozhodnutím rady městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části (§ 29 odst. 2 písm. i/ z.f.k.v.s.). Této zákonné úpravě pak konečně odpovídá i příslušná část organizačního řádu žalované.
35. V daném řízení však bylo prokázáno, že takto předepsaným způsobem nebylo při odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce vedoucího útvaru interního auditu postupováno, neboť [jméno] dne [datum] přijala usnesení, kterým toliko schválila odvolání [anonymizováno] [příjmení], jakož i uložila Starostovi, aby samotné odvolání [anonymizováno] [příjmení] jejím jménem realizoval. Starosta pak dne [datum] v tomto duchu sepsal a doručil [anonymizováno] [příjmení] listinu, z této je však patrno, že k odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce dochází výlučně ze strany Starosty a tedy nikoliv jednáním Rady. K tomuto se zdůrazňuje, že i odvolání z funkce vykonávané na základě speciálního zákona (z.f.k.v.s.) je jednáním provedeným v rámci pracovněprávního vztahu, pročež ohledně takového právního jednání platí, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější (§ 18 ZP), pročež soud jednání Rady a Starosty vyložil shora popsaným způsobem.
36. Konečně se uzavírá, že závěr o neplatnosti odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce, pokud by byl učiněn v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 17 C 120/2019, by nepochybně v rámci řízen vedeného pod sp. zn. 17 C 152/2020 vedl k následnému závěru o tom, že pracovní poměr žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] výpovědí ze dne [datum] nebyl rozvázán platně, neboť nebyl naplněn vymezený výpovědní důvod (§ 52 písm. c/ ZP). Takové závěry však nelze klást k tíži žalovaného, neboť ten postupoval zcela řádně způsobem popsaným shora (odst. 30 a 31), ale výlučně k tíži Starosty a Rady žalobkyně.
37. Na základě všeho shora uvedeného byla žaloba zamítnuta (výrok ad I.), neboť škoda, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá, nevznikla v příčinné souvislosti s porušením pracovněprávních povinností žalovaného, neboť ten výpovědí danou [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] žádné zákonem předepsané povinnosti neporušil.
38. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni uložil (výrok ad II.) zaplatit žalovanému 600 Kč, neboť žalovaný měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného žalovaného, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) činí celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.) Lhůta ke splnění uvedené povinnosti byla stanovena s ohledem na charakter uložené povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.