17 C 171/2018

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa. října číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne datum tvrdila, že její právní předchůdkyně (právnická osoba) s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla převodem na bankovní účet č. bankovní účet. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit do dne datum, však nezaplatil ničeho. Tato pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum. Žalovaný nezaplatil ničeho a to ani na základě učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáháa zaplacení částky 1 500 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně za období od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním došlým soudu dne datum s tím, že prošel oddlužením a že celou záležitost považuje za šikanu ze strany žalobkyně.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

4. Po skutkové stránce soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr 1 500 Kč, jakož se i žalovaný zavázal úvěr vrátit do dne datum. Tato pohledávky byla žalobkyni postoupena smlouvu ze dne datum. Žalovaný nezaplatil ničeho a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.

5. Oproti žalovanému bylo dne datum zahájeno insolvenční řízení, přičemž usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka – anonymizováno – anonymizováno shledán úpadek žalovaného (jeho výrok ad I.), k jehož řešení bylo povoleno oddlužení žalovaného (jeho výrok ad II.). Žalovaný pak úspěšně prošel celým procesem oddlužení, což bylo vzato na vědomí usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka – anonymizováno – anonymizováno (jeho výrok ad I.), jakož i byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny, jakož i od pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a konečně i od pohledávek, které do insolvenčního řízení nebyly přihlášeny, ač přihlášeny být měly (jeho výrok ad II.).

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Z této smlouvy byl úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovanému) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného (žalovaného) poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ). Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti řádně splnila, avšak žalovaný nikoliv, neboť úvěr řádně nevrátil. Tím se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti ocitl v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pohledávka za žalovaným pak byla žalobkyni platně postoupena (§ 1879 a násl. OZ).

7. Až doposud se tak žalobou uplatněný nárok jeví být jako důvodný, současně však nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný v rámci insolvenčního řízení prodělal oddlužení (§ 389 a násl. zák.č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, dále jen„ IZ“), které bylo insolvenčním soudem shledáno jako splněné (§ 413 odst. 1 IZ), když současně bylo rozhodnuto, že se žalovaný osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny, jakož i od pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a konečně i od pohledávek, které do insolvenčního řízení nebyly přihlášeny, ač přihlášeny být měly (§ 414 IZ).

8. Na tomto základě se tak uzavírá, že byť v řízení uplatněné pohledávky platně vznikly, jakož i tyto byly postoupeny žalobkyni, nelze se zaplacení těchto v důsledku proběhlého oddlužení žalobce úspěšně domáhat v rámci občanského soudního řízení (tyto totiž nadále existují jen jako tzv. naturální obligace), pročež žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu (výrok ad I.).

9. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni uložil (výrok ad II.) zaplatit žalovanému 300 Kč, neboť žalovaný měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za jeden úkon spočívající ve vyjádření ze dne datum) činí celkem 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.).

10. K tomuto soud dodává, že žalobkyně byla soudem informována o výsledcích insolvenčního řízení žalovaného, jakož i jí byla poskytnuta lhůta k adekvátní reakci (usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které bylo jejímu zástupci doručeno dne datum), na toto však žalobkyně zcela rezignovala, pročež nese následek spočívající v zamítnutí žaloby a uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení žalovaného.

11. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.sř..) Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.