17 C 177/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr Miloše Žitného a přísedících JUDr. Petry Huškové a Lubomíra Paveleka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 14 197 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 197 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 830 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 269 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 269 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 928 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jejím zaměstnancem na pozici doručovatel balíkový s řízením vozidla, když pracovní poměr účastníků dohodou o rozvázání pracovního poměru zanikl ke dni [datum]. V den nástupu do práce byla s žalovaným podepsána dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které převzal žalovaný odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, poštovní zásilky, zboží, zásoby materiálu a jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému provozní zálohu 2 000 Kč, žalovaný ke dni skončení pracovního poměru zálohu nevrátil a vzhledem k podepsané dohodě o odpovědnosti za ni v plném rozsahu odpovídá. Dne [datum] byl na pracovišti žalovaného na [anonymizováno] [obec a číslo] zjištěn pokladní schodek ve výši 1 439 Kč. Schodek vznikl v důsledku jednání žalovaného, neboť ten doručil zásilku s podacím číslem [anonymizováno], jejímž adresátem byla paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [PSČ] a odesílatelem [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [obec], [PSČ], ovšem nevybral za ni dobírkovou částku ve výši 1 439 Kč. Vzhledem k podepsané dohodě o odpovědnosti tak žalovaný za tuto částku v plném rozsahu odpovídá. Žalovaný vzniklý schodek uznal dne [datum] podpisem uznání závazku zaměstnance nahradit škodu za svůj pravý a splatný dluh a zavázal se ho uhradit do [datum]. Do podání žaloby předmětnou částku však neuhradil. Dne [datum] byl na tomtéž pracovišti žalovaného zjištěn pokladní schodek ve výši 1 795 Kč. Schodek vznikl v důsledku jednání žalovaného, neboť při návratu z doručovací pochůzky mu chyběla předmětná hotovost. Vzhledem k podepsané dohodě o odpovědnosti tak žalovaný za tuto částku v plném rozsahu odpovídá. Žalovaný vzniklý schodek uznal dne [datum] podpisem uznání závazku zaměstnance nahradit škodu za svůj pravý a splatný dluh a zavázal se ho uhradit do [datum]. Do dne podání žaloby tak však neučinil. Dne [datum] byl na pracovišti žalovaného zjištěn pokladní schodek ve výši 35 Kč. Schodek vznikl v důsledku jednání žalovaného, neboť při návratu z doručovací pochůzky mu neseděla vyúčtovaná částka s odevzdanou částkou. Vzhledem k podepsané dohodě o odpovědnosti tak žalovaný za tuto částku v plném rozsahu odpovídá. Žalovaný vzniklý schodek uznal dne [datum] podpisem uznání závazku zaměstnance nahradit škodu za svůj pravý a splatný dluh a zavázal se ho uhradit do [datum]. Do dne podání žaloby tak však neučinil. Dne [datum] byla s žalovaným podepsána dohoda o srážkách ze mzdy, kde se žalobkyně s žalovaným dohodli na provádění srážek ze mzdy, mj. ve výši finančního podílu zaměstnance na stravování za kalendářní měsíc nebo za přečerpané stravenky zjištěné při vyúčtování, v hodnotě příspěvku zaměstnavatele vč. FKSP, pokud nebyly vráceny v pokladně. Žalovaný za období od [datum] do ukončení pracovního poměru, tj. [datum] přečerpal 27 ks stravenek, na které mu nevznikl nárok. Za tyto stravenky je tak žalovaný povinen vrátit částku 1 458 Kč (27 ks x 54 Kč). Dále žalovaný dluží částku 320 Kč za 20 ks vydaných stravenek v měsíci listopadu 2018 (tj. 20 ks x 16 Kč). Dále bylo zjištěno, že žalovaný přečerpal 5 dnů dovolené, na které mu nevznikl nárok a došlo tedy ke srážce přečerpané dovolené, a to v hodnotě, v jaké byla vyplacena od měsíce, kdy byla čerpána naposledy. Za 5 pracovních dnů je tak žalovaný povinen hradit částku 5 883 Kč hrubého (tj. 3 dny x 7,50 hod x 155,36 Kč = 3 495 Kč, 2 dny x 7,50 hod x 159,23 Kč = 2 388 Kč). Dále žalovaný dluží částku 1 647 Kč za odvod zdravotního pojištění za neomluvenou absenci v listopadu 2018. Žalovaný na dlužných částkách neuhradil až do podání žaloby ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy učiněné žalobkyní. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení celkem 14 197 Kč, jakož i příslušných úroků z jednotlivých pohledávek v prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě předložených listinných důkazů (pracovní smlouva z [datum], dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne [datum], mzdový výměr ze dne [datum], okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne [datum], zmocnění k výplatě zálohy ve výši 2 000 Kč ze dne [datum], hlášení o zaúčtování schodků do nákladů za měsíc 10/ 2018, výpis z účetního programu SAP, pohledávka za přečerpané stravenky, dohoda o srážkách ze mzdy ze dne [datum], reklamace zásilek ze dne [datum], hlášení o zaúčtování schodů do nákladů za měsíc 11/ 2018, uznání závazku zaměstnance nahradit škodu ze dne [datum], uznání závazku zaměstnance nahradit škodu ze dne [datum], uznání závazku zaměstnance ze dne [datum], deník pokladních přebytků a schodků ze dne [datum] a [datum], výzva k úhradě pohledávky ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], doručenky, potvrzení o zaměstnání, výplatní pásky za srpen 2018, říjen 2018, prosinec 2018, předžalobní výzva ze dne [datum]) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela pracovní smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal pracovat pro žalobkyni jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Současně byla podepsána dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které převzal žalovaný odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, poštovní zásilky, zboží, zásoby materiálu a jiné hodnoty. Žalobkyně žalovanému poskytla zálohu ve výši 2 000 Kč, kterou však žalovaný ke dni skončení pracovního poměru nevrátil. Dne [datum] byl na pracovišti žalovaného zjištěn schodek ve výši 1 439 Kč, přičemž vzniklý schodek žalovaný dne [datum] písemně uznal, avšak ve stanovené lhůtě jej neuhradil. Dne [datum] byl na pracovišti žalovaného zjištěn schodek ve výši 1 795 Kč, vzniklý schodek žalovaný dne [datum] písemně uznal, avšak ve stanovené lhůtě jej neuhradil. Dne [datum] byl na pracovišti žalovaného zjištěn schodek 35 Kč, který žalovaný téhož dne písemně uznal, avšak ve stanovené lhůtě jej neuhradil. S žalovaným byla sjednána dohoda o srážkách ze mzdy za přečerpané stravenky. Za přečerpaných 27 stravenek za prosinec 2018 žalovaný dluží částku 1 458 Kč, za listopad 2018 částku 320 Kč, za přečerpaných 5 dnů dovolené částku 5 883 Kč hrubého a částku 1 647 Kč za odvod zdravotního pojištění. Žalovaný nezaplatil ničeho a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tedy jako pracovněprávní vztah řídící se zákoník práce (§ 1 písm. a/ a § 4 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ ZP“), přičemž nebylo-li lze použít tento zákon, byl aplikován občanským zákoníkem (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OZ“), a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 ZP), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. ZP). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalobkyně) povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec (žalovaný) povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a/, b/ ZP). Zaměstnanec (žalovaný) zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi způsobil zaměstnavateli (žalobkyni) škodu, pročež je povinen nahradit ji (§ 250 odst. 1 ZP) a to v penězích, leda-by ji odčinil uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 ZP). Dále bylo shledáno, že žalovaný schodek ze dne [datum] ve výši 1 439 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 795 Kč a ze dne [datum] ve výši 35 Kč písemně uznal a zavázal se jej ve stanovené lhůtě uhradit. Žalovaný však svou povinnost splnit dluh sjednaným způsobem porušil, čímž se dnem následujícím po dni splatnosti ocitl v prodlení (§ 1968 OZ). Od tohoto dne pak žalobkyni vzniká právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný dále přečerpal 5 dnů dovolené, na které mu nevznikl nárok (§ 211 a násl., konkrétně § 214 ZP). Žalovaný dovolenou čerpal v rozsahu přesahujícím jeho nárok, pročež žalovanému vznikla povinnost vrátit vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo, a to ve výši odpovídající průměrnému výdělku odpovídajícího průměrné délce směny (§ 222 odst. 1, 4 ZP). Žalobci rovněž náleží vrácení finančního podílu žalobce za stravenky (§ 236 odst. 2 ZP), kdy tento nárok žalobce soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť se žalovaný na jeho úkor bez spravedlivého důvodu obohatil, pročež uzavřel, že žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil (§ 2991 OZ). Se splněním těchto povinností se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), pročež právní žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

8. Na náhradě nákladů řízení soud žalovanému uložil (výrok ad II.) zaplatit žalobkyni 1 600 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) činí celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 1 000 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 1 písm. a/ Sazebníku cit. zákona).

9. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).