17 C 18/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Lubomíra Pavelky a Mgr. Jaroslava Růžičky ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že žalovaná byla jejím zaměstnancem, přičemž ze strany žalované docházelo ke škodám na schodku pokladny opakovaným úmyslným účtováním nesprávných položek. Jednáním žalované byla způsobena škoda ve výši 2 500 Kč. Dlužnou částku 2 500 Kč žalovaná uznala v dohodě o uznání dluhu a způsobu náhrady škody ze dne [datum], ve které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni celkovou škodu. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“).

4. Na základě předložených důkazů (pracovní smlouva ze dne [datum], okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], dohoda o způsobu náhrady škody – splátkový kalendář ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] a informace o zásilkách České pošty) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaná byla zaměstnaná u žalobkyně od data [datum] na pozici pracovnice obchodního provozu. Dne [datum] byl se žalovanou v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě rozvázán pracovní poměr, neboť žalovaná svým jednáním úmyslně způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaná způsobenou škodu uznala a zavázala se k její úhradě v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 250 Kč. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tedy jako pracovněprávní vztah řídící se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZP“), přičemž nebylo-li možné tento zákon použít, byl aplikován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 ZP), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. ZP). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalobkyně) povinen přidělovat zaměstnanci (žalované) práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec (žalovaná) povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a/, b/ ZP). Zaměstnanec (žalovaná) zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi způsobil zaměstnavateli (žalobkyni) škodu, pročež je povinen nahradit ji (§ 250 odst. 1 ZP) a to v penězích, leda-by ji odčinil uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 ZP). Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (žalované) před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu (§ 257 odst. 2 věta prvá ZP). Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 věta druhá ZP). V daném případě bylo prokázáno, že škoda žalobkyni, jako zaměstnavateli, vznikla úmyslným jednáním žalované, jako zaměstnance, a žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše písemně uznala (§ 2053 OZ). Se splněním povinnosti nahradit škodu se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ), pročež žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

8. Na náhradě nákladů řízení soud žalované uložil (výrok ad II.) zaplatit žalobkyni 1 000 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za jeden úkon a to podání návrhu na zahájení řízení) činí celkem 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 2 813 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 1 odst. 1 písm. a/ Sazebníku cit. zákona).

9. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).