17 C 201/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci manželů: celé jméno manžela, narozen dne datum bytem adresa manžela a celé jméno manželky, narozena dne datum bytem adresa o společném návrhu manželů na rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela, narozeného dne datum a celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem došlým soudu dne datum domáhá rozvodu manželství, které s manželkou uzavřel dne datum před stát. instituce. Manžel tvrdil, že manželství je v důsledku dlouhodobých neshod zcela rozvráceno a že společná domácnost manželů zanikla na podzim roku rok. Na tomto základě se manžel domáhal rozvodu dnes již ryze formálního manželství.

2. Manželka s rozvodem souhlasila a připojila se k návrhu manžela.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Ukrajiny a manželka státní příslušnicí české republiky. Vzhledem k tomu zdejší soud nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat, k posouzení čehož aplikoval Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28.5.2001; č. 123/2002 Sb.m.s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14.9.2007; č. 77/2008 Sb.m.s.) – dále jen„ Smlouva“. Pravomoc českých soudů je dána za situace, kdy oba manželé mají bydliště na území České republiky (čl. 30 odst. 3 věta druhá Smlouvy). příjmení návrh na rozvod manželství pak bude posuzován dle české právní úpravy (čl. 30 odst. 2 věta prvá Smlouvy).

4. Na základě provedeného dokazování soud ve věci učinil následující skutková zjištění: účastníci uzavřeli manželství dne datum před stát. instituce (oddací list ze dne datum). Trvalý a nenávratný rozvrat manželství nastal na podzim roku rok, kdy zaniklo i společné soužití manželů. Rozvrácení manželství bylo zapříčiněno odcizením manželů a jejich odlišnými představami o společném životě. Co se týče zavinění rozvratu manželství, tak na tomto se manželé podíleli měrou společnou a nedílnou (shodná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění – § 1 odst. 3 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z.ř.s.“, a § 120 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

5. Při posuzování právní stránky věci soud věc hodnotil jako občanskoprávní vztah týkající se osobního stavu osob (§ 9 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), přičemž aplikoval ustanovení upravující rozvod manželství (§ 755 až § 758 OZ). V dané věci pak má soud za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno (rozpory manželů mají trvalý charakter a ti dnes již ani nežijí ve společné domácnosti) a nelze ani očekávat jeho obnovení (tato skutečnost byla účastníky shodně tvrzena a jednoznačně vyplynula z kontextu celého řízení). Příčina rozvratu manželství byla soudem zjištěna (§ 756 OZ) v důsledku dlouhodobých neshod, citovém odcizení, jakož i ve ztrátě shodnosti rozumět si. Při posouzení míry zavinění rozvratu manželství soud uzavřel, že rozvrácení manželství bylo zaviněno oběma manžely společně (nesporné tvrzení účastníků). Vzhledem k tomu, že v dané věci nejsou žádné rozvodu bránící překážky (§ 755 odst. 2 písm. a/, b a odst. 3 OZ), dospěl soud k závěru, že veškeré zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v dané věci splněny (§ 755 OZ).

6. Na tomto základě soud rozhodl, že se manželství účastníků rozvádí (výrok ad I.).

7. V dané věci nemá žádný z manželů právo na náhradu nákladů řízení (výrok ad II.), neboť přiznání takové náhrady není odůvodněno okolnostmi případu (§ 23 z.ř.s.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se oba manželé práva podat odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali (§ 1 odst. 3 z.ř.s., § 201 o.s.ř. a § 207 odst. 1 o.s.ř.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 OZ).