17 C 212/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr Milošem Žitným ve věci žalobkyně: název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] o jednom pokoji s příslušenstvím nacházející se ve 2. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], [katastrální uzemí], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala vyklizení bytu. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem a pronajímatelem všech bytových jednotek v domu [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], [katastrální uzemí]. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] se paní [jméno] [celé jméno žalovaného], matka žalovaného, stala nájemcem bytu [číslo] o jednom pokoji s příslušenstvím ve 2. podlaží. Byt spolu s paní [celé jméno žalovaného] obýval žalovaný. Paní [celé jméno žalovaného] však dne [datum] zemřela, a nájem bytu v souladu s § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přešel na žalovaného. Podle odst. 2 téhož ustanovení skončí nájem dle uvedeného ustanovení nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel, v tomto případě tak nájem bytu skončil dne [datum]. Jelikož žalovaný nehradil nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, neměla žalobkyně zájem na dalším prodloužení doby nájmu, a žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala k opuštění, vyklizení a odevzdání bytu. Jelikož žalovaný dopis nepřevzal, byl následně znovu vyzván dopisem, který byl [datum] vložen do domovní schránky žalovaného. Žalovaný následně telefonicky kontaktoval žalobkyni, a opakovaně přislíbil vyklizení a odevzdání bytu. Osobně se dostavil na pracoviště správní společnosti, kde vyklizení bytu přislíbil poté, co bude vyřízeno odpojení elektroměru. Žalovaný následně byt neodevzdal, s žalobkyní přestal komunikovat. Žalovaný byl upomínkou ze dne [datum] vyzván k uhrazení dlužného nájemného a náklady na služby ve výši 117 803 Kč. Žalovaný po skončení nájmu byt nevyklidil, neodevzdal a byt užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu s byty a nebytovými prostory [adresa], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

6. Z listiny označené jako smlouva o nájmu k podnikovému bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu v prvním poschodí, garsoniéře o celkové ploše 33,94 m2, mezi paní [jméno] [celé jméno žalovaného] a podnikem [anonymizováno 5 slov], který měl k předmětnému bytu dispoziční právo. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

7. Z listiny označené jako ROB – referenční údaje – detail soud zjistil, že paní [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřela, a že nemovitost spravovala a vlastnila žalobkyně.

8. Z evidenčního listu soud zjistil, že žalovaný obýval byt společně s paní [jméno] [celé jméno žalovaného], svojí matkou, a to od [datum]. K [datum] činil dluh na nájemném částku 39 116 Kč. Nájemné od [datum] bylo představováno částkou 5 025 Kč včetně služeb.

9. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyklizení výše uvedeného bytu s tím, že nájem skončí dne [datum]. Na dalším prodloužení neměla žalobkyně zájem z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby ve výši 98 876 Kč. Žalovaný měl byt opustit, vyklidit a odevzdat do [datum]. Z doručenky je patrné, že zásilka byla žalovanému vložena do schránky dne [datum]. Žalovanému byla též výzva doručována již dříve, když [datum] byla připravena k vyzvednutí. Z prohlášení v případě vrácení zásilky soud zjistil, že [datum] byla zásilka vrácena žalobkyni, když žalovaný si dopis nevyzvedl.

10. Z e-mailu žalobkyně správcovské společnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla žalovaným telefonicky kontaktována, kdy žalovaný sdělil, že odevzdání může ze zdravotních důvodů učinit začátkem října. Současně se žalovaný zavázal kontaktovat správcovskou společnost.

11. Z e-mailu žalobkyně správcovské společnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně telefonicky kontaktovala žalovaného, který sdělil, že se osobně dostaví ke správcovské společnosti a domluví se na odevzdání bytu.

12. Z e-mailu správcovské společnosti žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se osobně dostavil ke správcovské společnosti, kde sdělil, že není ještě odmontovaný elektroměr v bytě. Jakmile k odmontování elektroměru dojde, byt odevzdá.

13. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému, resp. matce žalovaného, vznikl k uvedenému dni dluh na nájemném a službách v celkové výši 117 803 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, a § 1 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994). S ohledem na znění § 3074 o.z. soud platnost nájemní smlouvy posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a matkou žalovaného byla ve smyslu § 687 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994, uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu, na jejímž základě se pronajímatel, právní předchůdkyně žalobkyně, zavázal matce žalovaného přenechat byt do užívání, jako nájemci, na dobu neurčitou, když byt spolu s paní [jméno] [celé jméno žalovaného] obýval její syn, žalovaný. Vzhledem ke smrti matky žalovaného dne [datum] přešel nájem v souladu s § 2279 odst. 1 o.z. na žalovaného, kdy však s ohledem na neplacení nájemného a služeb neměla žalobkyně zájem na prodloužení podnájmu nad rámec doby nájmu uvedeného v § 2279 odst. 2 o.z., a nájem tak skončil dne [datum]. Žalovaný však porušil své povinnosti, když ani po výzvách nesplnil svoji povinnost dle § 2292 o.z., tedy byt odevzdat pronajímateli v den, kdy nájem skončil, a ani později, když sliboval, že byt odevzdá.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

16. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 600 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný procesní úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci, ve které bylo rozhodnuto o návrhu na vyklizení bytu, když se nejedná o situaci popsanou v § 2 odst. 1 a 2 citované vyhlášky, činí paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 5 000 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 4 odst. 1 písm. a/ Sazebníku cit. zákona).

17. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.