17 C 212/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr Milošem Žitným ve věci žalobkyně: název žalobkyně, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt číslo o jednom pokoji s příslušenstvím nacházející se ve 2. podlaží domu adresa, ulice ulice v obec a číslo, katastrální uzemí, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala vyklizení bytu. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem a pronajímatelem všech bytových jednotek v domu adresa, ulice ulice, obec a číslo, katastrální uzemí. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne datum se paní jméno celé jméno žalovaného, matka žalovaného, stala nájemcem bytu číslo o jednom pokoji s příslušenstvím ve 2. podlaží. Byt spolu s paní celé jméno žalovaného obýval žalovaný. Paní celé jméno žalovaného však dne datum zemřela, a nájem bytu v souladu s § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přešel na žalovaného. Podle odst. 2 téhož ustanovení skončí nájem dle uvedeného ustanovení nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel, v tomto případě tak nájem bytu skončil dne datum. Jelikož žalovaný nehradil nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, neměla žalobkyně zájem na dalším prodloužení doby nájmu, a žalovaného dopisem ze dne datum vyzvala k opuštění, vyklizení a odevzdání bytu. Jelikož žalovaný dopis nepřevzal, byl následně znovu vyzván dopisem, který byl datum vložen do domovní schránky žalovaného. Žalovaný následně telefonicky kontaktoval žalobkyni, a opakovaně přislíbil vyklizení a odevzdání bytu. Osobně se dostavil na pracoviště správní společnosti, kde vyklizení bytu přislíbil poté, co bude vyřízeno odpojení elektroměru. Žalovaný následně byt neodevzdal, s žalobkyní přestal komunikovat. Žalovaný byl upomínkou ze dne datum vyzván k uhrazení dlužného nájemného a náklady na služby ve výši 117 803 Kč. Žalovaný po skončení nájmu byt nevyklidil, neodevzdal a byt užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu s byty a nebytovými prostory adresa, katastrální uzemí, zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

6. Z listiny označené jako smlouva o nájmu k podnikovému bytu číslo ulice a číslo, obec a číslo – část obce soud zjistil, že dne datum byla uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu v prvním poschodí, garsoniéře o celkové ploše 33,94 m2, mezi paní jméno celé jméno žalovaného a podnikem anonymizováno 5 slov, který měl k předmětnému bytu dispoziční právo. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

7. Z listiny označené jako ROB – referenční údaje – detail soud zjistil, že paní jméno celé jméno žalovaného dne datum zemřela, a že nemovitost spravovala a vlastnila žalobkyně.

8. Z evidenčního listu soud zjistil, že žalovaný obýval byt společně s paní jméno celé jméno žalovaného, svojí matkou, a to od datum. K datum činil dluh na nájemném částku 39 116 Kč. Nájemné od datum bylo představováno částkou 5 025 Kč včetně služeb.

9. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k vyklizení výše uvedeného bytu s tím, že nájem skončí dne datum. Na dalším prodloužení neměla žalobkyně zájem z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby ve výši 98 876 Kč. Žalovaný měl byt opustit, vyklidit a odevzdat do datum. Z doručenky je patrné, že zásilka byla žalovanému vložena do schránky dne datum. Žalovanému byla též výzva doručována již dříve, když datum byla připravena k vyzvednutí. Z prohlášení v případě vrácení zásilky soud zjistil, že datum byla zásilka vrácena žalobkyni, když žalovaný si dopis nevyzvedl.

10. Z e-mailu žalobkyně správcovské společnosti ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla žalovaným telefonicky kontaktována, kdy žalovaný sdělil, že odevzdání může ze zdravotních důvodů učinit začátkem října. Současně se žalovaný zavázal kontaktovat správcovskou společnost.

11. Z e-mailu žalobkyně správcovské společnosti ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně telefonicky kontaktovala žalovaného, který sdělil, že se osobně dostaví ke správcovské společnosti a domluví se na odevzdání bytu.

12. Z e-mailu správcovské společnosti žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že žalovaný se osobně dostavil ke správcovské společnosti, kde sdělil, že není ještě odmontovaný elektroměr v bytě. Jakmile k odmontování elektroměru dojde, byt odevzdá.

13. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému, resp. matce žalovaného, vznikl k uvedenému dni dluh na nájemném a službách v celkové výši 117 803 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, a § 1 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994). S ohledem na znění § 3074 o.z. soud platnost nájemní smlouvy posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a matkou žalovaného byla ve smyslu § 687 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 30. 5. 1994, uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu, na jejímž základě se pronajímatel, právní předchůdkyně žalobkyně, zavázal matce žalovaného přenechat byt do užívání, jako nájemci, na dobu neurčitou, když byt spolu s paní jméno celé jméno žalovaného obýval její syn, žalovaný. Vzhledem ke smrti matky žalovaného dne datum přešel nájem v souladu s § 2279 odst. 1 o.z. na žalovaného, kdy však s ohledem na neplacení nájemného a služeb neměla žalobkyně zájem na prodloužení podnájmu nad rámec doby nájmu uvedeného v § 2279 odst. 2 o.z., a nájem tak skončil dne datum. Žalovaný však porušil své povinnosti, když ani po výzvách nesplnil svoji povinnost dle § 2292 o.z., tedy byt odevzdat pronajímateli v den, kdy nájem skončil, a ani později, když sliboval, že byt odevzdá.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

16. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 600 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný procesní úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci, ve které bylo rozhodnuto o návrhu na vyklizení bytu, když se nejedná o situaci popsanou v § 2 odst. 1 a 2 citované vyhlášky, činí paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 5 000 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 4 odst. 1 písm. a/ Sazebníku cit. zákona).

17. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.