17 C 217/2020

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 7 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 060 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), přičemž uvedené vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaný neměl v období od [datum] do dne [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž denní sazba příspěvku činí 65 Kč. Vozidlo tak bylo nepojištěno 104 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 760 Kč a nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný však nezaplatil ničeho a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se tak dlužných 7 060 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení za období od [datum] do zaplacení, domáhala podanou žalobou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný je vlastníkem vozidla, přičemž uvedené vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaný neměl v období od [datum] do dne [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 104 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 760 Kč a nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný však nezaplatil ničeho a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní upomínky s výzvou k dodatečnému plnění ze dne [datum].

5. Po právní stránce soud věc posuzoval dle speciálního zákona o pojištění odpovědnosti (zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ ZoPO“) když na jím neupravené otázky aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Soud nejprve posoudil, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 ZoPO, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s ust. § 4 odst. 1 ZoPO tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel žalovaného. Dle ustanovení § 4 odst. 3 ZoPO se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 ZoPO a výše denní sazby podle druhu vozidla. Denní sazba příspěvku činí pro daný druh vozidla 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPO). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ho rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 7 060 Kč, která sestává z částky 6 760 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 1 368 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 500 Kč, tj. 2* 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku).

8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).