17 C 256/2022

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení . anonymizována dvě slova . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 49 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 22 026,75 Kč, dále zaplacení úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] o úvěru ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací poskytnutých žalovaným posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž neshledala žádné pochybnosti o schopnost žalovaného dostát smluvním povinnostem.

2. Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit příslušenství spočívající v úroku, poplatcích za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru, inkasním poplatků a pojištění ve výši celkem 24 720 Kč. Žalovaný se tedy zavázal uhradit celkem 54 720 Kč, to formou 60 týdenních splátek ve výši 912 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky poskytla žalovanému sjednaným způsobem, avšak žalovaný své povinnosti neplnil řádně a nezaplatil ničeho. Právní předchůdkyně smlouvou ze dne [datum] pohledávky za žalovaným postoupila žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení celkem 52 026,75 Kč (tj. jistiny 30 000 Kč, úroku ve výši 1 784 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 6 000 Kč, poplatků za inkasní službu 10 600 Kč, poplatku za životní pojištění 636 Kč, kapitalizovaného úroku 2 206,33 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 800,42 Kč) s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

4. K jednání soudu se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil bez jakékoliv omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

5. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z listiny označené jako„ smlouva o úvěru [číslo]“ bylo zjištěno, že tato byla sepsána mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když k jejímu podpisu oběma stranami došlo dne [datum]. Předmětem ujednání stran byl úvěr ve výši 30 000 Kč, který se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti. Tomuto ujednání souvztažně odpovídá závazek žalovaného poskytnutý úvěr vrátit, jakož i splnit závazky označené jako úrok za období 60 týdnů ve výši 6 000 Kč, administrativní poplatek 6 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč a poplatek za pojištění 720 Kč. Ve vztahu k sjednanému úroku se pak dodává, že žalovaný se zavázal k uhrazení úroku ve výši 32,15 % ročně. Uvedené závazky ve výši celkem 54 720 Kč se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 662 Kč. Dále bylo zjištěno ujednání o sankcích, tj. smluvních pokutách a nákladech vzniklých v případě prodlení žalovaného. Rovněž bylo zjištěno ujednání o inkasní služby (čl. 2), za kterou se žalovaný zavázal zaplatit již shoda uvedený poplatek ve výši 12 000 Kč, dle které byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně (jí zmocněné osobě) splátky v hotovosti, a to vždy v místě bydliště žalované (tato byla sjednána na adrese [adresa] adresu Úřadu městské části [obec a číslo]), čemuž souvztažně odpovídala povinnost právní předchůdkyně žalobkyně (jí zmocněné osoby) vystavit potvrzení platby zápisem ve splátkové knížce žalované.

7. Z listiny označené jako„ spotřebitelském úvěru a zákaznická karta žalovaného“ bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně sdělil, že je OSVČ - taxikář, že jeho měsíční příjem činí 41 703 Kč a že jeho odhadované měsíční náklady činí 20 200 Kč měsíčně.

8. Z listiny označené jako„ výpis z databáze ČNB - [příjmení] tabulka B1 [číslo] RPSN“ bylo zjištěno, že průměrná výše úrokové sazby pro daný typ úvěru v měsíci září roku 2020 činila 8,353 % ročně.

9. Z listin označených jako„ smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni.

10. Z listiny označené jako„ oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku“ bylo zjištěno, že touto právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Dále bylo zjištěno odeslání této listiny žalovanému, již však nebylo prokázáno doručení takové listiny.

11. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení sporných pohledávek, jakož i to, že tato listina byla žalovanému odeslána dne [datum]. Doručení takové listiny žalovanému však nebylo prokázáno.

12. Zjištění učiněná z uvedených důkazů jsou zcela postačující k učinění skutkového závěru v rozsahu, který lze podrobit právnímu posouzení, přičemž se ohledně dalších za řízení provedených důkazů (výpis z OR obchodní zástupkyně poskytovatele úvěru, výpis k úvěru, výzvy ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] s dokladem o odeslání) uzavírá, že z těchto nebyla učiněna žádná z hlediska potřeba daného řízení rozhodná zjištění.

13. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným proběhlo jednání, jehož výsledkem bylo sepsání listiny označené jako smlouva o úvěru, přičemž tato listina byla oběma stranami podepsána dne [datum]. V této listině bylo obsaženo ujednání smluvních stran o povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit v souvislosti s poskytnutím úvěru úroky ve výši 24 720 Kč (jednotlivé závazku tomuto odpovídající byly označeny jako úrok za období 60 týdnů ve výši 6 000 Kč, administrativní poplatek 6 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč a poplatek za pojištění 720 Kč, obsahově se však jedná o cenu úvěru, bez závazku k jejímu zaplacení by úvěr nebyl poskytnut, tedy fakticky o úroky z jeho poskytnutí), k čemuž mělo dojít formou 60 týdenních splátek ve výši 912 Kč. Ve vztahu k úrokům pak bylo ujednáno, že tento bude činit 32,15 % ročně. Žalovaný však měl být fakticky povinen zaplatit za období prvních 60 týdnů úroky ve výši celkem 24 720 Kč, což při přepočtu na období jednoho roku odpovídá částce 21 483 Kč, tj. fakticky úrokům ve výši 71,61 % za rok. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty, avšak ten nezaplatil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným z uvedeného právní důvodu postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně pak dne [datum] odeslala předžalobní výzvu na uhrazení sporných pohledávek.

15. Až doposud zjištěný skutkový stav zdánlivě svědčí nároku žalobkyně, dále však bylo zjištěno, že průměrná výše úrokové sazby pro daný typ úvěru v měsíci červenci roku 2020 činila 8,53% ročně. Zjištění učiněný v tomto rozsahu pak jsou dostačující k posouzení a rozhodní věci.

16. K tomuto soud dodává, že se rovněž zaobíral otázkou toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného, když však ohledně tohoto učiněná zjištění nepostačovala k tomu, aby soud mohl bezpečně uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti plynoucí ze zákona o spotřebitelském úvěru řádně splnila. Rovněž pak soud posuzoval otázku toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně, poskytla sjednanou součinnost (tzv. inkasní službu), tedy zda bylo umožněno žalovanému plnit sjednaným způsobem, což rovněž nebylo bezpečně uzavřeno. Na místě pak bylo k tomuto žalobkyni poskytnou adekvátní poučení (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), s ohledem na závěr soudu ohledně neplatnosti smlouvy jako celku z jiného důvodu (viz. dále), bylo od tohoto s ohledem na princip hospodárnosti řízení upuštěno.

17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák.č. 257/2016 Sb., dále jen„ z.s.ú.“).

18. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Z takové smlouvy je úvěrující povinen poskytnout na požádání úvěrovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ).

19. V dané věci však bylo zjištěno, že ve smlouvě ze dne [datum] byly úroky z úvěru sjednány ve výši 32,15 %, byť bylo současně ujednáno, že za období 60 týdnů bude na úrocích uhrazeno celkem 24 720 Kč, tj. fakticky měl být zaplacen úrok ve výši 71,61 % za rok.

20. Současně bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 8,53 % ročně. Účastníky sjednaná výše úroku pro období prvních 60 týdnů tedy dosahuje více než osminásobně (ve skutečnosti 8,39 násobek) a pro následující období více než třínásobně (ve skutečnosti 3,77 násobek) průměrné úrokové sazby.

21. K tomuto soud zdůrazňuje závěry konstantní judikatury (usnesení NS ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), tedy že:„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

22. Ve světle citované judikatury soud z úřední povinnosti zkoumal otázku kolize smlouvy účastníků s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši více než desetinásobně přesahující průměrnou obvyklou výši úroku v době uzavření smlouvy, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné (§ 580 OZ). S ohledem na skutečnost, že dané ujednání je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, přičemž toto ani nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. V této souvislosti se soud zcela ztotožňuje se závěry vyjádřenými Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 24.9.2019, č.j. 22 Co 197/2019 - 99, tedy že s ohledem na podnikatelský záměr žalobkyně, by žalobkyně smlouvu o úvěru neuzavřela, pokud by byla úročena pouze obvyklou úrokovou sazbou.

23. Uzavírá se tak, že smlouva účastníků je v celém rozsahu absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 OZ ve spojení s § 576 a 577 OZ).

24. Na základě takto učiněných závěrů soud nárok žalobkyně dále posuzoval dle úpravy dopadající na bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. OZ). Bylo pak shledáno, že žalovaný bez právního důvodu (z neplatné smlouvy) získal na úkor právní předchůdkyně žalobkyně majetkový prospěch (jistinu 30 000 Kč), pročež je povinen toto obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, 2 OZ). Tuto svou povinnost žalovaný ani k výzvě žalobkyně, která byla doručena s desátým dnem od jejího odeslání (tj. dne [datum]), nesplnil (§ 1958 OZ), pročež se ocitl s povinností v uvedeném rozsahu v prodlení (§ 1968 OZ“). Žalobkyně proto za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

25. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě částečně (tj. pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky odpovídající bezdůvodnému obohacení 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení) vyhověl (výrok ad I.).

26. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná (výrok ad II.)

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto (výrok ad III.) za situace, kdy žalovanému, který ve věci byl úspěšnější v rozsahu přesahujícím 50 % žalobkyní uplatněných nároků (k tomuto se zdůrazňuje, že pro tento účel se vychází jak z výše uplatněné jistiny, tak i z kapitalizovaného příslušenství - srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08), nevznikly žádné s řízením související náklady (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).

28. Lhůta ke splnění výrokem tohoto rozhodnutí uložené povinnosti byla stanovena s ohledem na charakter uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).