17 C 261/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozena dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žalobě na ochraně osobnosti formou písemné omluvy I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci písemnou omluvu následujícího znění:„Omlouvám se panu , jméno FO, , narozenému dne , Datum narození žalobce, , bytem na adrese , Adresa žalobce, , za to, že jsem dne , datum, ve své účastnické výpovědi před Obvodním soudem pro Prahu 9 uvedla, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala skutečnost, že na mě pan , jméno FO, v blíže neurčené době poslal "čečenskou mafii". Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila. Svým nepravdivým výrokem jsem mohla soud uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce v žalobě došlé soudu dne 28. 11. 2022 tvrdil, že společně s žalovanou jsou rodiči nezletilého syna , jméno FO, , jakož i že u Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále také jen "zdejší soud") je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno řízení o úpravě poměrů tohoto nezletilého syna (dále také jen "opatrovnické řízení").

2. Žalobce dále tvrdil, že žalobkyně, to společně s jejím partnerem , jméno FO, , dne , datum, učinili zaměstnankyni Odboru sociální péče a zdravotnictví Úřadu městské části , adresa, (dále také jen "OSPOD"“) mimo jiné i následující tvrzení: „…Policie ČR (dále také jen "PČR") se měla zabývat skutečností, kdy měl otec (žalobce) na matku (žalovanou) poslat čečenskou mafii, měl vyhrožovat matce (žalované) i její rodině.“.

3. Žalobce rovněž tvrdil, že žalobkyně při jednání vedeném zdejším soudem v opatrovnickém řízení, to dne 20. 5. 2022 v rámci své účastnické výpovědi, učinila následující tvrzení: „…čečenská mafie, kterou na mě (žalobce) poslal, mj. po benzech, což jsem nahlásila na policii.“, jakož i „…mám ozbrojenou ochranku, byli jsme nuceni, moje rodina, potom, co na nás otec poslal čečenskou mafii, oznámili jsme to policii, tak jsme byli nuceni k tomu, a indicie, že otec chce mě, nebo mému tátovi něco provést, tak otec najal ochranku pro naši rodinu.“.

4. Žalobce konečně tvrdil, že uvedené výroky žalované jsou nepravdivé, a to nejen proto, že samotné obvinění žalobce týkající se poslání čečenské mafie na žalovanou je absurdní, ale zejména proto, že žádné takové oznámení žalované nebylo PČR prověřováno, pročež se jedná o nikterak nepodložené smyšlenky žalované. Žalobce byl uvedenými nepravdivými a dehonestujícími výroky žalované dotčen a to zejména z toho důvodu, že tyto byly vedeny snahou žalované pro účely opatrovnického řízení poškodit žalobce před orgány veřejné moci, to se zjevným motivem presentovat žalobce v nepříznivém světle jakožto osobu, která je PČR prověřována pro spolupráci s organizovaným zločinem.

5. Žalobce vyzval žalovanou k omluvě za uvedené výroky dopisem ze dne 20. 10. 2022, který byl žalované zaslán na adresu místa jejího trvalého bydliště, žalovaná si však zásilku v úložní domě nevyzvedla, přičemž tato se zástupci žalobce vrátila jakožto nedoručená.

6. Na tomto základě se žalobce podanou žalobou nejprve domáhal na žalované zaslání písemné omluvu následujícího znění: „Omlouvám se panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, roku 2022 pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 18 a Obvodnímu soudu pro Prahu 9 sdělila, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala podezření, že na mě měl pan , jméno FO, v přesně neurčené době poslat "čečenskou mafii". Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila a není mi známo, že by je učinil kdokoli jiný. Těmito výroky jsem mohla oba zmíněné státní orgány uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“.

7. Žalobce však následně podáním došlým soudu dne 15. 6. 2023 vzal žalobu částečně zpět, jakož i ohledně nadále uplatněného nároku navrhl částečnou změnu žaloby. O těchto nárocích žalobce pak bylo zdejším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 12. 9. 2023, č.j. 17 C 261/2022 – 58, kterým bylo rozhodnuto (výrokem ad III. dle § 96 odst. 2, 4 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen "o.s.ř. ") o částečném zastavení řízení (tj. v rozsahu zvýrazněných částí dožadované omluvy: „Omlouvám se panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, roku 2022 pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městské části , adresa, a Obvodnímu soudu pro Prahu 9 sdělila, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala podezření, že na mě měl pan , jméno FO, v přesně neurčené době poslat »čečenskou mafii«. Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila a není mi známo, že by je učinil kdokoli jiný. Těmito výroky jsem mohla oba zmíněné státní orgány uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“), jakož i bylo rozhodnuto (výrokem ad IV. dle § 95 odst. 1, 2 o.s.ř.) o připuštění změny návrhu na zahájení řízení (tj. v rozsahu zvýrazněných částí dožadované omluvy: „Omlouvám se panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , bytem na adrese , Adresa žalobce, , za to, že jsem dne , datum, ve své účastnické výpovědi před Obvodním soudem pro , adresa, uvedla, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala skutečnost, že na mě pan , jméno FO, v blíže neurčené době poslal »čečenskou mafii«. Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila. Svým nepravdivým výrokem jsem mohla soud uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“).

8. Po právní moci uvedeného usnesení se tak žalobce nadále domáhal na žalované zaslání písemné omluvu následujícího znění: „Omlouvám se panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , bytem na adrese , Adresa žalobce, , za to, že jsem dne , datum, ve své účastnické výpovědi před Obvodním soudem pro , adresa, uvedla, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala skutečnost, že na mě pan , jméno FO, v blíže neurčené době poslal »čečenskou mafii«. Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila. Svým nepravdivým výrokem jsem mohla soud uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“, přičemž v tomto rozsahu byla žaloba následně projednána, jakož i o ní bylo rozhodnu tímto rozsudkem.

9. Žalovaná takto uplatněný nárok neuznala a navrhla, aby žaloby byla zamítnuta.

10. Žalovaná pak v obraně tvrdila, že na jaře roku 2021 se její otec (, právnická osoba, ) dozvěděl od , jméno FO, , že žalobce měl slíbit vysokou finanční odměnu tomu, kdo pro něj od žalované, či od jejího otce, vymůže vysokou finanční částku, kterou měla žalovaná údajně žalobci dlužit. Následně mělo dojít k několika schůzkám s osobami čečenské národnosti, za které však bylo jednáno panem , adresa, . Jedné z těchto schůzek se měl zúčastnit i příslušník PČR (poručík , jméno FO, ), který tehdy prověřoval žalobcovo údajně křivé trestní oznámení o tom, že žalovaná měla nezletilému synovi , jméno FO, podávat léky obsahující benzodiazepiny, přičemž zápis z této schůzky se měl stát součástí neveřejné části spisu vedeného pod sp. zn. , adresa, -, Anonymizováno, , přičemž na základě tohoto se PČR danou věcí měla skutečně měla zabývat. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. , adresa, -, Anonymizováno, , to v rámci své výpovědi učiněné před vyšetřujícím příslušníkem PČR (nprap. , jméno FO, ), který řešil záležitosti benzodiazepinů, uvedla a nahlásila veškeré skutečnosti významné pro trestní řízení, tj. včetně skutečností, že žalobce na žalovanou poslal čečenskou mafii. Právě na základě tohoto jejího oznámení byl následně na jednu ze schůzek vyslán příslušník PČR (poručík , jméno FO, ), jak již uvedeno shora. Tvrzení žalované, že se PČR měla zaobírat zapojením čečenské mafie, pak nelze ztotožňovat s takovým jejím tvrzením, že snad kvůli tomuto podala trestní oznámení, neboť takové tvrzení žalovaná nikdy neučinila.

11. Žalovaná dále namítala, že jejímu výroky ve skutečnosti k zásahu do osobnostních práv žalobce nedošlo, neboť její výroky měly charakter toliko hodnotícího soudu, případně prostého skutkového tvrzení, přičemž žalobkyně pouze uvedla skutečnosti, které považovala za zcela pravdivé. Výroky žalované byly navíc učiněny v rámci výpovědi před soudem, pročež tyto z pravidla ani nemohly ve vztahu k žalobci způsobit neoprávněný zásah do jeho práv, když navíc z jednání soudu byla vyloučena veřejnost. Žalobci pak ani nebyla způsobena žádná újma, neboť se soud postavil na stranu žalobce, přičemž bylo zcela vyhověno jeho návrhům. Žalovaná konečně namítala, že navrhovaný žalobní petit (míněno jeho konečná podoba) je nevykonatelný, neboť posouzení toho, zda nepravdivým výrokem mohla či nemohla žalovaná uvést soud v omyl a neoprávněně tak zasáhnut do osobnostní práv žalobce, je výsledkem právního posouzení nalézacího soudu učiněného v rámci opatrovnického řízení, jakož i namítala, že požadovaná omluva zjevně překračuje výrok žalované, přičemž tato výroku žalované věcně ani neodpovídá.

12. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil tato skutková zjištění:

13. Z listiny označené jako „protokol o ÚJ ze dne 20. 5. 2022 (2), jakož i z audiozáznamu označenému jako „audiozáznam z ÚJ ze dne 20. 5. 2022“ bylo zjištěno, že před zdejším soudem, to v opatrovnické věci , jméno FO, , kterážto je vedena pod sp. zn. , spisová značka, , dne , datum, proběhlo ústní jednání, které započalo v 10 hodin a 10 minut, jakož i skončilo ve 14 hodin a 45 minut. Tomuto jednání byly vedle předsedkyně soudního senátu a zapisovatelky přítomni žalobce a jeho zástupce, dále žalovaná a její zástupce, dále kolizní opatrovník. Veřejnost nebyla z jednání vyloučena, byť přítomní studenti gymnázia po zdvořilé žádosti předsedkyně senátu opustili jednací síň. Při tomto jednání byl po poučení dle § 131 o.s.ř. realizován účastnický výslech žalované. Celý obsah mnohahodinové výpovědi žalované zde nebude dopodrobna rekapitulován, lze však pro stručnost konstatovat, že žalovaná se ve své výpovědi rozsáhlým způsobem vyjadřovala jak k osobnosti žalobce, tak i ke způsobu jednání žalobce při realizace styku s nezletilým synem , jméno FO, . Ve výpovědi žalované jsou často patrné silné emoce, které v ní žalobce, jehož osobu žalovaná ve své výpovědi popisuje jednoznačně negativním způsobem, vyvolává.

14. Žalobkyně pak v rámci své výpovědi (na str. 3 v poslední větě odst. 2 protokolu, jakož i od času 24 minut až do času 25 minut audiozáznamu) výslovně uvedla, že na ní žalobce měl poslat čečenskou mafii, že toto nahlásila PČR a že je všechno zaznamenáno. Pokud je v souvětí žalované učiněno vyjádření „mimo jiné po benzech“, tak jazykovým rozborem celého souvětí soud dospěl k závěru, že se jednalo o větu vloženou a že se oznámení na PČR netýkalo tzv. kauzy benzodiazepinů, ale právě a jen tzv. kauzy čečenské mafie.

15. Žalobkyně pak v rámci své výpovědi (na str. 5 v 6. větě odst. 2 protokolu, jakož i od času 54 minut a deset sekund až do času 59 minut audiozáznamu) výslovně v pěti případech uvedla, že učinila oznámení na policii, že na ní žalobce poslal čečenskou mafii. Zdůrazňuje se, že tvrzení ohledně toho, že žalovaná učinila oznámení PČR (v čase kolem 55 minut audiozáznamu), bylo učiněno výslovně za účelem prokázání toho, že žalobce na žalovanou skutečně měl čečenskou mafii poslat. V pátém případě v čase 57 minut a 40 sekund žalovaná dodává, že toto učinila poté, co se o tom dozvěděla, což bylo někdy po tzv. kauze benzodiazepinu. Žalovaná pak dvakrát výslovně odkázala soud na to, aby si od policie vyžádal záznamy o jejím oznámení, současně pak žalovaná dvakrát vysvětlovala, že její oznámení ve skutečně nebyla trestními oznámeními.

16. Byl zjištěn evidentní rozpor mezi obsahem audiozáznamu a jeho následným přepisu do protokolu, z kontextu výpovědi žalované na audiozáznamu však lze bez jakýchkoliv pochybností učinit závěr o tom, že žalovaná opakovaně soudu tvrdila (tj. celkem šestkrát), že PČR učinila oznámení o tom, že na ní žalobce měl poslat čečenskou mafii, jakož i že soud opakovaně vyzývala (tj. celkem dvakrát), ať si k tomuto od PČR vyžádá záznamy.

17. Z listiny označené jako „záznam OSPOD ze dne , datum, (1)“ bylo zjištěno, že žalovaná ve vztahu k , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která byla zaměstnankyní Odboru sociální péče a zdravotnictví Úřadu městské části , adresa, , při návštěvě tehdejšího bydliště žalované (, adresa, ), společně s tehdejším partnerem dne 2. 6. 2022uvedla, že PČR se měla zabývat tou skutečností, že žalobce na žalovanou měl poslat čečenskou mafii a že žalobce měl vyhrožovat žalované a její rodině.

18. Z listin označených jako „výzva k omluvě ze dne , datum, (3) a obálka k výzvě (4)“ bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou mimo jiné i k omluvě za předmětný výrok, který měl být žalovanou učiněn před zdejším soudem dne , datum, . Tento dopis byl prostřednictvím , právnická osoba, . žalované zaslán na adresu jejího tehdejšího bydliště (, adresa, ), kde se však doručení nezdařilo, přičemž žalovaná si zásilku s výzvou nevyzvedla ani k tomu určené lhůtě do , datum, .

19. Z listiny označené jako „ÚZ ze dne , datum, (5)“ bylo zjištěno, že spis k věci vedené PČR, Obvodním ředitelstvím policie , adresa, III, Služnou kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělením Odboru obecné kriminality pod sp. zn. , adresa, -001373, neobsahuje žádné dokumenty v utajené části a že kompletní spisový materiál obsahuje pouze strany č. , hodnota, až č. , hodnota, . Tímto bylo vyvráceno tvrzení žalované, že snad existuje záznam o účasti jakéhosi policisty (zřejmě poručíka , adresa, ) na jakési schůzce (zřejmě schůzka otce žalované s jeho přítelem , jméno FO, ), který měl být údajně zahrnut do neveřejné části uvedeného spisu, když je naopak prokázáno, že žádná neveřejná část takové spisu neexistuje.

20. Z listin označených jako „přehled TO iniciovaných účastníky (g), TO sociální pracovnice FN , adresa, ze dne , datum, (ch), záznam PČR ze dne , datum, (i), ÚZ o vysvětlení podaném žalovanou dne , datum, (j), rozhodnutí o odložení věci ze dne , datum, (k), TO žalované ze dne , datum, (n), vyrozumění o uložení věci ze dne , datum, (o)“ bylo zjištěno, že probíhala trestní řízení týkající se jak tzv. kauzy benzodiazepinů, tak i týkající se tzv. kauzy křivého obvinění. Z hlediska daného řízení nebyla učiněno jiné zjištění, než že vzájemné vztahy žalobkyně a žalovaného jsou skutečně narušené, přičemž tyto svým charakterem a intenzitou lze připodobnit k probíhající zákopové válce.

21. Z listin označených jako „usnesení OSP 9 ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (p), usnesení MSP ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (q), rozsudek OSP9 ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (r) a rozsudek MSP ze dne , datum, “ bylo zjištěno, že válka účastníků probíhá i na poli týkajícím se péče o jejich syna , jméno FO, , což se projevuje mimo jiné i tím, že se účastníci opakovaně domáhali kontroly nad péčí o syna prostřednictvím návrhů na nařízení předběžných opatření. Nezletilý , jméno FO, pak byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, svěřen do střídavé péče žalobce a žalované, což pak bylo v modifikovaném znění potvrzeno i rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Podstatné je pak i zjištění, že nalézací soud v dané věci uzavřel, že žalovaná na rozdíl od žalobce měla v dotaznících lehce zvýšený „lžiskór“, což bylo interpretováno jako snaha jevit se okolí v dobrém světle (str. 12 odst. 2 rozsudku ze dne , datum, ), jakož i to, že nalézací soud a ani odvolací soud tvrzení žalované o tom, že žalobce je na základě jejího oznámení vyšetřován PČR, evidentně nevzaly při svém rozhodování do úvahy, neboť odůvodnění jejich rozsudku o tomto zcela mlčí.

22. Z listiny označené jako „záznam o jednání Čečenců s , tituly před jménem, , jméno FO, (s)“ bylo zjištěno, , tituly před jménem, , jméno FO, , který je synem a advokátním koncipientem , tituly před jménem, , jméno FO, , touto listinou ze dne , datum, uvedl, že otec žalované mu někdy v minulosti telefonicky sdělil, že na něj žalobce poštval čečenskou mafii. O tomto měla údajně proběhnout komunikace s bezpečnostními složkami, kterými mělo být sděleno, že se jedná o nebezpečnou čečenskou skupinu. , jméno FO, se s Čečenci chtěl setkat, což se také stalo, přičemž na schůzku se dostavilo několik Čechů, mimo jiné i osoba, která se představila jako , Anonymizováno, , tak i několik dalších osob, které byly vnímány jako Čečenci. Tato skupina, jednající prostřednictvím pana , jméno FO, , při schůzce sdělila, že jim žalobce dluží peníze a že je proto poslal za žalovanou, že ta mu je vzala, ať si je vyberou od ní. Nato bylo Čečencům sděleno, že to není pravda, jakož i byla sdělena povaha vzájemných sporů žalobce a žalované. Tímto první schůzka měla skončit. Následně došlo k další schůzce v sídle advokátní kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž této se účastnili , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná, jakož i pan , jméno FO, a další osoba zřejmě čečenského původu. Pánové měli budit strach, ale jednání proběhlo klidně a zdvořile. Tímto měla kauza Čečenců skončit, přičemž trestní oznámení ohledně tohoto podáno nebylo.

23. Z listiny označené jako „záznam o jednání Čečenců s , právnická osoba, (u)“ bylo zjištěno, že , právnická osoba, , který je otcem žalované, touto listinou ze dne , datum, uvedl, jej v průběhu roku 2021 kontaktoval jeho známý , jméno FO, s tím, že se s ním chtějí setkat nějací Čečenci, neboť jim žalobce dluží peníze, přičemž tyto má žalobci zase dlužit žalovaná. Za této situace se otec žalované zalekl a na schůzku s , jméno FO, přizval i příslušníka PČR. Ke schůzce s Čečenci pak došlo za přítomnosti ochranky v autoservisu na , adresa, , kdy nastoupilo 6 osob velkého vzrůstu, přičemž 4 z těchto osoby bylo cizí stání příslušnosti. Tito pánové pak tvrdili, že jim žalobce dluží peníze, jakož i, že tyto jsou u nás (míněno u žalované a jejího otce). Toto jim otec žalované vyvracel, avšak bez valného výsledku, přičemž měl dojem, že nebýt ochranky, tak by se situace vyhrotila. Trestní oznámení podáno nebylo, neboť otec žalované uvěřil, že tímto je věc vyřízena.

24. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i z listiny označené jako „záznam o jednání Čečenců s , tituly před jménem, , jméno FO, (t)“, bylo zjištěno, že svědek již od roku 2020 zastupuje žalovanou v řadě právních kauz týkajících se osoby žalobce. Žalovaná pak v průběhu výslechu svědka sdělila, že svědka, který je jako advokát jejím právním zástupce, nikterak nezbavila povinnosti mlčenlivosti. Výslech svědka proto byl veden při respektování jeho povinnosti zachovávat mlčenlivost.

25. Svědek uvedl, že nebyl přítomen tomu, jakož ani neví o tom, že žalovaná učinila ve vztahu k PCŘ oznámení o tom, že na ni měl žalobce poslat čečenskou mafii, jakož i uvedl, že neví ani o tom, že by o takovém oznámení žalované snad PČR učinila záznam, když takový záznam ani nikdy neviděl.

26. Svědek dále uvedl, že byl kontaktován jakýmsi mužem, který sám sebe označil za příslušníka BIS, což i měl svědkovi prokázat předloženým služebním průkazem. Jméno tohoto muže a ani číslo jeho služebního průkazu si však svědek nepamatoval, o tom, že tento muž byl příslušníkem BIS však svědek nikterak nepochyboval tenkrát a ani v průběhu výslechu před soudem. Tento muž svědka v minulosti opakovaně kontaktoval telefonicky, když následně došlo k celkem třem schůzkám, které proběhly vždy v Praze, tedy nejprve někde v Chuchli, poté někde blízko Anděla a naposledy před advokátní kanceláří svědka v Trojanově ulici. Svědek si však nepamatoval, kdy přesně ke každé jedné z těchto tří schůzek došlo. Svědek nedisponuje doklady o těchto třech schůzkách, při těchto však byl vždy přítomen jeho syn a současně i koncipient , tituly před jménem, , jméno FO, . Údajný příslušník BIS měl při setkáních svědkovi sdělit, že je v kontaktu s PČR, neboť je vnímáno určité nebezpečí, kterým je ohrožena jak žalobkyně, tak i osoba samotného svědka. Tento tajemný muž dále sdělil, že jak žalovaná, tak i svědek, jsou pod dohledem, přičemž budou případně informováni, dojde-li k nějakému bezprostředními ohrožení jejich osob. Na základě tohoto ujištění se svědek cítil v dostatečném bezpečí a pod ochranou.

27. Svědek dále uvedl, že první schůzky s Čečenci přítomen nebyl, zprostředkovaně se však dozvěděl, že tato proběhla za přítomnosti žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , pana , jméno FO, a dvou až tří Čečenců, to však na místě, které svědkovi nebylo známo. Druhá schůzka pak proběhla v svědkově advokátní kanceláři, když této se vedle svědka zúčastnili žalovaná, , tituly před jménem, , jméno FO, , pan , jméno FO, a konečně jakýsi Čečenec. Zda osoba Čečence, který dorazil na schůzku, byla skutečně čečenské národnosti, svědek neověřoval, neboť tento dle slov svědka vypadala jako , jméno FO, . Svědek ani neznal profesi pana , jméno FO, , jakož ani to, zda tohoto lze označit za člena čečenské mafie. Při druhé ze schůzek, tedy té, které byl svědek přítomen, nebylo jak ze strany onoho Čečence, tak ani za strany pana , jméno FO, , komukoliv vyhrožováno jakýmkoliv způsobem. Svědek se však cítil ohrožen výrazným zjevem jak onoho Čečence, tak i pana , jméno FO, . Svědek se pak cítil ohrožen i proto, že mu oním tajemným mužem z BIS bylo oznámeno, ať si dává pozor. Svědek nevěděl o tom, že by o schůzkách s Čečenci byl kýmkoliv pořizován audiozáznam.

28. Konečně svědek uvedl, že ohledně schůzek s Čečenci s orgány činnými v trestním řízení nikterak nejednal. Svědek jednal jen s BIS, tedy s oním mužem, který se označil za jejího příslušníka, neboť ten svědkovi sdělil, že toto řeší s PČR, pročež měl svědek za to, že toto již nemusím dále řešit. V tomto duchu svědek i informoval žalovanou.

29. Soud pak zjistil určitá rozpor mezi výpovědí svědka před soudem a jeho vyjádřením v listině sepsané dne , datum, . V této listině totiž svědek uvádí, že ohledně zapojení Čečenců byl informován přímo žalovanou, a tedy nikoliv osobou muže, který sám sebe označil za příslušníka BIS. V dané listině pak svědek komunikaci s takovým mužem ani nikterak nezmiňuje, když toliko v odst. 5 zcela vágně uvádí, že bylo komunikováno s jakýmisi bezpečnostními složkami státu, že tyto o obou schůzkách s Čečenci vědí, že situaci monitorují a že pokud by hrozilo nebezpečí, tak že poskytnou včasné varování. Z tohoto je patrno, že pokud probíhala jakási komunikace svědka s jakýmisi bezpečnostními složkami, tedy třeba i s oním mužem, který sám sebe označil za příslušníka BIS, tak že tato komunikace proběhla až po proběhnutí obou schůzek s údajnými Čečenci. Oproti tomu svědek v rámci výpovědi uvedl mimo jiné uvedl i to, že se při v pořadí druhé schůzce s Čečenci cítil v ohrožení i proto, že byl ze strany muže z BIS předem varován, ať si dává pozor. Výpověď svědka proto soud v celém jejím rozsahu bude hodnot i ve světla všech uvedených rozporů.

30. Dále soud cítí potřebu zdůraznit, že předmětem daného řízení je omluva za výrok žalované, dle kterého měla žalovaná oznámit PČR, že na ni žalobce poslal čečenskou mafii a že toto PČR prověřuje, pročež zjištění ohledně toho, zda žalobce na žalovanou čečenskou mafii skutečně poslal a nebo neposlal, jsou z hlediska daného řízení podružná. Tímto byl vymezen předmět požadované omluvy, přičemž pokud se zástupkyně žalované při výslechu svědka pokoušela klást otázky, které uvedený předmět řízení přesahují, tak tyto ze strany soudu připuštěny nebyly.

31. Ze svědecké výpovědi nadpraporčíka , jméno FO, bylo zjištěno, že tento v rozhodném období byl a nadále i je příslušníkem PČR. Svědek do roku 2021 působil jako SKPV, jako operativec 3. oddělení trestní kriminality, přičemž v měsíci září roku 2021 svědek přešel do Tábora.

32. Svědek uvedl, že netuší nic o tom, že jeho osobě, jakožto příslušníkovi PČR, a to ať již ze strany žalované, či případně i ze strany jiných osob, mělo být učiněno oznámení o tom, že žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii. Svědek pak nevěděl ničeho ani o tom, že by takové oznámení ve vztahu k PČR, či případně i jiným orgánům činným v trestním řízení, bylo snad učiněno ať již ze strany žalované, či případně i ze strany jiných osob. Svědek konečně nevěděl ani tom, že PČR, a to ať již na základě oznámení žalované, či na základě oznámení jiných osob, činila jakékoliv kroky ohledně té údajné skutečnosti, že žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii.

33. Svědek dále uvedl, že historicky jako hlavní vyšetřovatel řešil trestní kauzu týkající se toho, že nezletilé dítě účastníků řízení mělo být pod vlivem návykových látek, když tehdy vyšel pozitivně test jeho moči. Svědek o tehdejší výpovědi žalované v rámci uvedené trestní věci sepsal protokol, který obsahoval veškeré vypovězené informace, přičemž tento žalovaná podepsala. Svědek pak zdůraznil, že si skutečně nepamatuji, že mu žalovaná měla sdělil, že na ní byla poslána čečenská mafie.

34. I ve vztahu k výslechu tohoto svědka soud cítí potřebu zdůraznit, že při vedení dokazování je vázán předmětem daného řízení, přičemž pokud se zástupce žalobce při výslechu svědka pokoušel klást otázky, které uvedený předmět řízení zjevně přesahují či dokonce míjí, tak že tyto ze strany soudu připuštěny nebyly.

35. Ze svědecké výpovědi poručíka , adresa, bylo zjištěno, že tento v rozhodném období byl a nadále i je příslušníkem PČR. Svědek pak v rozhodném období působil u 3. oddělení obecné kriminality, Obvodního oddělení , adresa, III.

36. Svědek uvedl, že jeho osobě, jakožto příslušníkovi PČR, a to ať již ze strany žalované, či případně i ze strany jiných osob, nebylo učiněno oznámení o tom, že žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii. Svědek dále uvedl, že neví ani o tom, že žalovaná, či případně jiné osoby, snad měly učinit takové oznámení ve vztahu k PČR, či případně i jiným orgánům činným v trestním řízení. Svědek rovněž uvedl i to, že neví nic o tom, že PČR, a to ať již na základě oznámení žalované, či na základě oznámení jiných osob, činila jakékoliv kroky ohledně té údajné skutečnosti, že žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii.

37. Svědek dále uvedl, že se jako zpracovatel podílel na prověřování jedné kauzy, kdy bylo ze strany žalobce učiněno trestní oznámení na osobu pracovnice OSPOD. K následnému dotazu však svědek doplnil, že si není stoprocentně jistý, že tato trestní kauza byla skutečně zahájena trestním oznámením žalobce.

38. Svědek zná osobu pana , jméno FO, , tedy otce žalované, a to z doby, kdy svědek sloužil v , Anonymizováno, . V jednom případě pak svědek byl jeho tehdejším nadřízeným majorem , Anonymizováno, vyslán na chůzku otce žalované s jakýmsi jeho kamarádem. Okolnosti, které předcházely takovému rozhodnutí majora , Anonymizováno, , svědek neznal, jakož ani nevěděl ničeho ohledně charaktere vztahu otce žalované a majora , Anonymizováno, . Svědek si vybavil jen to, že se měl schůzky zúčastnit za tím účelem, aby prověřil, zda tato nesouvisí s případem ohrožování dítěte účastníků řízení. Ke schůzce došlo v , Anonymizováno, a svědek si již nepamatoval, kdy přesně tato proběhla, snad jen že to zřejmě bylo někdy v době kovidové. Během schůzky byl svědek přítomen rozhovoru otce žalované s jakýmsi jeho kamarádem, avšak si nepamatoval, o čem si otec žalované se svým kamarádem přesně povídali. Ke konkrétně a opakovaně položeným dotazům pak svědek opakovaně uvedl, že si skutečně nepamatuje, že otec žalované a jeho kamarád snad hovořili o tom, že mělo být v ohrožení zdraví otce žalované a jeho rodiny, jakož si nepamatoval ani to, že se o takovým ohrožení měl onen kamarád otce žalované dozvědět a že toto otci žalované přišel oznámit.

39. O schůzce svědek učinil úřední záznam, který založil do trestního spisu, o jeho dalším osudu však nic nevěděl. Svědek pak nevěděl ani o tom, zda tento úřední záznam byl učiněn součástí samotného trestního spisu, či zda tento byl založen do pomocných materiálů a tedy byl následně skartován. O schůzce s otcem žalované svědek audiozáznam nepořizoval. Svědek konečně dále uvedl, že trestní spis je veden tak, že vedle samotného spisu jsou vedeny i tzv. pomocné písemnosti, které nejsou součástí samotného trestního spisu. Tyto listiny se následně skartují. Něco jako neveřejná část trestního spisu tedy neexistuje.

40. Provedení dalších žalovanou navržených důkazů (výslech svědků , adresa, , , jméno FO, , , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) nebylo realizováno, neboť tyto byly navrženy k prokázání té skutečnosti, že žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii, tedy nikoliv toho, zda žalovaná o tomto učinila oznámení PČR. Pokud žalovaná k důkazu navrhovala jakýsi zápis PČR, který měl být součástí neveřejné části spisu , adresa, -, Anonymizováno, , tak bylo prokázáno (podrobně odst. 19 a odst. 39), že žádná neveřejná část takového spisu neexistuje, pročež nemůže existovat ani žalovanou k důkazu navržená listina.

41. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil tento skutkový závěr:K výrokům žalované učiněným při jejím výslechu při jednání soudu dne , datum, :

42. Žalovaná byla dne 20 5. 2022 v průběhu soudního jednání vedeného před zdejším soudem v opatrovnické věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, podrobena účastnickému výslechu, přičemž před realizací tohoto byla žalovaná ze strany soudu poučena dle § 131 o.s.ř. (dle § 131 odst. 2 věty druhé o.s.ř. platí, že účastníci při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat, když o tomto musí být poučení). Žalovaná se pak v průběhu svého výslechu mimo jiné podrobně vyjadřovala k žalobci samému, jakož i k jeho jednání při realizace styku s nezletilým synem , jméno FO, , přičemž při tomto žalobce byl žalovanou vyobrazen jednoznačně negativním způsobem.

43. Žalovaná pak v průběhu své výpovědi opakovaně uváděla (tj. v celkem šesti případech), že na ní žalobce měl poslat čečenskou mafii a že toto žalovaná oznámila na PČR. Takové oznámení PČR měla žalovaná učinit poté, co se o ohrožení čečenskou mafií dozvěděla, což mělo být dle opakovaných sdělení žalované (tj. v celkem ve dvou případech) až někdy po tzv. kauze benzodiazepinů. Žalovaná pak v průběhu své výpovědi opakovaně (tj. v celkem dvou případech) nalézací soud výslovně vyzývala k tomu, aby si od PČR vyžádal záznamy o jejím oznámení. Žalovaná pak rovněž opakovaně (tj. v celkem dvou případech) vysvětlovala, že její oznámení ve vztahu k PČR ve skutečnosti nebylo trestním oznámením.

44. Žalovaná dále nad rámec tvrzení vznesených před soudem učinila tvrzení obdobného obsahu i vůči OSPOD, tedy konkrétně vůči , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která byla zaměstnankyní Odboru sociální péče a zdravotnictví Úřadu městské části , adresa, , když při její pracovní návštěvě v místě bydliště žalované dne , datum, žalovaná uvedla, že se PČR měla zabývat těmi skutečnostmi, že žalobce na žalovanou poslat čečenskou mafii, jakož i tím, že žalobce měl vyhrožovat žalované a její rodině.

45. Pokud žalovaná namítala, že takový výrok před soudem neučinila, resp. že takový výrok byl vytržen z kontextu, tak taková její obrana byla, to po provedení jazykového rozboru vyřčeného výroku, shledána jako nemístná (podrobně v odst. 14 ).K pravdivosti výroků žalované učiněným ohledně toho, že PČR učinila oznámení o tom, že na ni žalobcem byla poslána čečenská mafie:

46. Konstatuje se, že pravdivost výroku žalované, tedy že učinila oznámení PČR o tom, že na ni žalobce měl poslat čečenskou mafii, byla provedeným dokazováním bez jakýchkoliv pochybností vyvrácena.

47. Tento závěr soud učinil zejména na základě výpovědí svědků nadpraporčíka , jméno FO, a poručíka , adresa, , když oba tito svědkové shodně uvedli, že s ohledem na řešení jiných trestních kauz přišli do styku s žalovanou, že však oznámení o tom, že snad žalobce měl na žalovanou poslat čečenskou mafii, a to ať již ze strany žalované, či ze strany jiných osob, nikdy učiněno nebylo. Oba svědkové pak shodně uvedli i to, že nevědí ničeho o tom, že by kauza ohrožení žalované ze strany čečenské mafie snad byla jakkoliv řešeno ať již ze strany PČR, či ze strany jiného orgánu činného v trestním řízení.

48. Rovněž pak svědek , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své výpovědi, tak i , tituly před jménem, , jméno FO, v listině ze dne , datum, , potažmo i otec žalované v listině ze dn , datum, , shodně uvedli, že trestní oznámení z důvodu ohrožení čečenskou mafií podáno nebylo.

49. Pokud pak žalovaná tvrdila, že na jaře roku 2021 proběhla schůzka jejího otce a , jméno FO, , které měl být přítomen i svědek , jméno FO, , tak taková skutečnost byla v řízení skutečně prokázána. Již však nebylo prokázáno, že na této schůze bylo otci žalované ze strany , jméno FO, sděleno, že na žalovanou měla být žalobcem poslána čečenská mafie, neboť svědek , jméno FO, Buden k tomuto výslovně uvedl, že na schůzku byl vyslán v souvislosti s případem ohrožování dítěte účastníků řízení, přičemž rovněž uvedl, že si nepamatuje, že by na této schůzce bylo hovořeno o ohrožení žalované ze strany čečenské mafie. Svědek pak o této schůzce učinil úřední záznam, který byl založen do příslušného trestního spisu. Další osud takového záznamu však svědek neznal a v řízení ani prokázán nebyl.

50. Pokud žalovaná tvrdila, že existuje záznam této schůzce, který měl být údajně zahrnut do neveřejné části spisu k věci vedené PČR, Obvodním ředitelstvím policie , adresa, III, Služnou kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělením Odboru obecné kriminality pod sp. zn. , adresa, -, Anonymizováno, , pak toto bylo vyvráceno zjištěním (podrobně v odst. 19), že uvedený spis neobsahuje utajenou část, jakož i zjištěním to, že kompletní spisový materiál obsahuje pouze strany č. , hodnota, až č. , hodnota, . Záznam o uvedené schůzce proto proveden nebyl.

51. Pokud žalovaná namítala, že tehdy (míněno dne , datum, ) byla měsíc po porodu a že byla skutečně v extrémně tíživé životní situaci, přičemž pokud tehdy soudu tvrdila, že učinila policii oznámení, tak že toto bylo z jejího subjektivního úhlu pohledu pravda, přičemž pokud PČR pracuje, tak jak pracuje, tedy že o ničem neučinila záznam, což jí však nelze klást k tíži, tak že tato její obrana byla jednoznačně vyvrácena.

52. Soud k tomuto především zdůrazňuje, že nechce jakkoliv zlehčovat tehdejší životní situaci žalované, i přesto je na místě závěr, že žalovaná tehdy, to jakožto zletilý a svéprávný člověk, zcela odpovídala za své jednání, neboť byť bylo audiozáznamem o soudním jednání ze dne 22. 5. 2022 prokázáno, že žalovaná tehdy byla pod vlivem silných negativních emocí, které v ní žalobce vyvolával (podrobně v odst. 13), nebylo pro účely tohoto řízení shledáno, že snad žalovaná tehdy nebyla schopna své jednání posoudit a ovládnout (§ 24 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "OZ"), přičemž žalovaná byla bezprostředně před zahájením výslechu soudem poučena o povinnosti mluvit pravdu, kteréžto povinnosti si tedy musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma. Žalovaná navíc byla při uvedeném jednání odborně zastoupena advokát, který by v případě pochybností o tehdejší příčetnosti žalovaná jistě zasáhl, přičemž by přinejmenším takovou skutečnost tehdy soudu sdělil, což se však nestalo.

53. Dále pak soud k tomuto zdůrazňuje, že v řízení nebylo shledáno jakékoliv pochybení ze strany PČR, přičemž pokud žalovaná naznačuje, že snad nebyl o její oznámení učiněn žádný záznam, tak že toto naprosto nekonkrétní tvrzení má soud za vyvrácené zejména výpovědí svědka , jméno FO, , neboť ten s žalovanou protokol o její výpovědi sepsal, přičemž žalovaná takový protokol následně i podepsala (podrobně v odst. 33). Takový protokol však v řízení k důkazu proveden nebyl, neboť tento žalovaná k tomuto ani nenavrhla.K dopadům výroků žalované na výsledek opatrovnického řízení:

54. Pokud žalovaná namítala, že její tvrzení o podání oznámení PČR na žalobce nemělo žádný faktický dopad na výsledek opatrovnického řízení, respektive že tímto nebyla žalobci v rámci opatrovnického řízení způsobena žádná újma, neboť se soud postavil na stranu žalobce, přičemž bylo zcela vyhověno jeho , Anonymizováno, , tak toto bylo v řízení fakticky prokázáno, neboť nalézací a ani odvolací soud ve svých rozsudcích (rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 6. 2022, č.j. 66 Nc 2544/2020 – 1924 a rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2022, č.j. 70 Co 352/2022 – 2002) takové tvrzení žalované zcela zjevně nevzaly na zřetel (odůvodnění uvedených rozhodnutí k tomuto zcela mlčí), když nezletilý syn , jméno FO, byl v konečném důsledku svěřen do střídavé péče obou účastníků řízení.

55. Zdejší soud však k tomuto zdůrazňuje, že pokud žalovaná při jednání dne , datum, opakovaně činila tvrzení o tom, že podala oznámení PČR proto, že na ni žalobce měl poslat čečenskou mafii, když toto tvrzení přinejmenším v jednom případě (v čase kolem 55 minuty audiozáznamu) bylo žalovanou učiněno právě za účelem prokázání jejího předchozího tvrzení o tom, že na ni žalobce, který je v kontextu výpovědi vyobrazen jako jednoznačný padouch, čečenskou mafii skutečně poslal, přičemž tehdy žalovaná soud opakovaně i vyzývala k tomu, aby si k tomuto vyžádal od PČR příslušné listiny, tak že takové tvrzení žalované o učinění oznámení PČR je nejen jednoznačně nepravdivé, ale dokonce je toto pustou lží.

56. S ohledem na shora již učinění skutkové závěry se soud nyní nebrání takto silnému hodnocení výroků žalované, když zdůrazňuje, že i v minulosti, tedy v průběhu opatrovnického řízení, to konkrétně v rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (str. 12 odst. 2), bylo uzavřeno, že žalovaná na rozdíl od žalobce měla v dotaznících lehce zvýšený „lžiskór“, což bylo tehdy interpretováno jen jako snaha jevit se okolí v dobrém světle, když se však ve světle všeho shora uvedeného soud v této věci nebrání nyní uzavřít, že žalovaná předmětné lživé výroky učinila v jednoznačné snaze žalobci ublížit a dehonestovat jej. Tvrzení žalované proto měla nepochybný potenciál žalobci uškodit nejen v rámci opatrovnického řízení, ale tato se zcela zjevně dotkla i jeho vážnosti a cti.

57. Na tomto základě pak soud jakožto nedůvodnou posoudil námitku žalované ohledně toho, že její výroky byly učiněny v rámci její výpovědi před soudem, pročež tyto ani nemohly ve vztahu k žalobci způsobit zásah do jeho osobnostních práv, neboť je postaveno na jisto, že tyto ve skutečnosti ve vztahu k žalobce zásah do jeho osobnostních práv způsobily.

58. Nedůvodná pak je i námitka žalované ohledně toho, že předmětné výroky byly dne , datum, učiněny při jednání, ze kterého byla vyloučena veřejnost, neboť ve skutečnosti veřejnost z daného jednání vyloučena nebyla. Zjištěnou skutečností pak je, že veřejnost jednání přítomna skutečně nebyla, neboť tehdy přítomní studenti gymnázia jednací síň opustili, to však výlučně a jen na základě zdvořilé žádosti učiněné ze strany předsedkyně senátu, tedy nikoliv na základě ze strany soudu učiněného rozhodnutí o vyloučení veřejnosti z jednání, jak je tvrzeno žalovanou. Veřejnost proto danému jednání být přítomna mohla, byť nakonec nebyla. Dále je třeba zdůraznit, že i tak byla dne , datum, jednání soudu vedle účastníků řízení přítomna řada dalších osob (předsedkyně senátu a zapisovatelka, zástupce žalobce, zástupce žalované, jakož i kolizní opatrovník nezletilého), jejichž mínění o cti žalobce tímto dotčeno být mohlo.K pravdivosti výroku žalované ohledně toho, že na ni žalobcem měla být poslána čečenská mafie:

59. K tomuto soud opětovně zdůrazňuje, že předmětem tohoto řízení nebylo zjištění toho, zda tvrzení žalované, že na ni žalobce měl poslat čečenskou mafii, je pravdivé či nikoliv. Avšak byť dokazování ve věci bylo striktně zaměřeno na zjištění pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně toho, že měla učinit oznámení PČR, tak soud učinil i určitá zjištění, která uvedený předmět řízení přesahovala, pročež nyní cítí potřebu se k těmto zjištěním alespoň stručně vyjádřit.

60. Soud má za prokázané, že v minulosti, to někdo po tzv. kauze benzodiazepinů, došlo k celkem dvěma schůzkám, při kterých bylo jednáno se skupinou osob, která byla jak ze strany žalované, tak i ze strany dalších v řízení dotčených osob (svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , dále otec žalované, dále , tituly před jménem, , jméno FO, ), shodně označována jako čečenská mafie. Zda se však skutečně jednalo o Čečence, nebo dokonce o členy mafie [v daném kontextu míněno v širším slova smyslu jako členy organizované zločinecké skupiny, tedy zjevně nikoliv o tajnou společnost, která vznikla v polovině 19. století na Sicílii, či o její odnož, která se na konci 19. století objevila na východním pobřeží Spojených států společně s vlnou italských imigrantů (zdroj wikipedia.org)], však v řízení prokázáno nebylo, když ani nebylo prokázáno, že tuto skupinu na žalovanou a jejího otce skutečně poštval žalovaný.

61. Soud nechce zlehčovat celkově hrozivě se jevící situaci, kdy žalovanou a její okolí konfrontovala skupina cizojazyčných mužů, z nichž přinejmenším jedem měl vypadat jako prezident Čečenska (podrobně viz výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ), dle všech v řízení učiněných zjištění však tato skupina jednala služně a civilizovaně, přičemž v konečném důsledku nebyla ohrožena žalovaná, jakož ani kdokoliv jiné, nikomu nebylo ublíženo, přičemž nikomu fakticky nebylo ani jakkoliv vyhrožováno. Tento závěr soud opírá jak o výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i o vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, v listině ze dne , datum, , dále o vyjádření otce žalované v listině ze dne , datum, , jakož konečně i o audiozáznam výpovědi žalované při jednání ze dne , datum, , když všichni uvedení uvedli, že jednání se skupinou údajných čečenských mafiánů proběhlo bez násilí a výhrůžek, přičemž všichni uvedení rovněž uzavřeli, že kvůli tomuto trestní oznámení nepodali, neboť měli celou věc za uzavřenou, byť žalovaná přinejmenším v šesti případech trvala na tom, že toto PČR oznámila.

62. Konečně pokud svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že byl kontaktován jakýmsi mužem, který měl být příslušníkem BIS, tak k tomuto soud uzavírá, že má za to, že svědek s jakýmsi mužem skutečně jednat mohl, že však v řízení nebylo důvěryhodným způsobem prokázáno, že tento muž skutečně byl příslušníkem BIS. Žádný v řízení provedený důkaz pak neprokazuje ani tu skutečnost, že snad BIS v daném období skutečně sledovala onu skupinu domnělých čečenských mafiánů, ani to, že snad BIS skutečně monitorovala ony dvě schůzky, na kterých bylo s údajnými Čečenci jednáno.

63. Navíc se zdůrazňuje, že údajná činnost BIS, tak jak byla pospána svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, , odporuje smyslu a účelu, pro který byla BIS zřízena, neboť bezvýjimečně platí (dle § 2 odst. 1 zák.č. 153/1994 Sb., to za předchozí aplikace § 1 odst. 2 zák.č. 154/1994 Sb.), že zpravodajské služby (dle § 3 písm. a/ zák. č. 153/1994 Sb. mimo jiné i BIS) jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. V kompetenci BIS proto bez jakýchkoliv pochybností není zajišťovat sledování a ochranu žalované a její rodiny.

64. Konečně pokud svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pokud mu oním tajemným mužem bylo sděleno, že BIS je v kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, tak že taková skutečnost v řízení rovněž nebyla jakýmkoliv způsobem prokázána.

65. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah týkající se soukromých práv a povinností osobní povahy účastníků řízení, pročež ve věci byla aplikována úprava občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "OZ").

66. Pro účely posouzení dané věci platí, že chráněna je osobnost člověka, to včetně všech jeho přirozených práv, s tím, že každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (§ 81 odst. 1 OZ), jakož i platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 odst. 2 OZ). Rovněž platí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82 odst. 1 OZ).

67. Na základě takto vymezených právních mantinelů se uzavírá, že žalovaná se svým lživým výrokem jednoznačně nepřípustným způsobem dotkla vážnosti a cti žalobce (podrobně zejména v odst. 55 a 56), pročež žalobci náleží právo na odstranění takového neoprávněného zásahu formou omluvy od žalované.

68. Konečně pokud žalovaná namítá, že navrhovaný žalobní petit (míněno jeho konečná podoba) je nevykonatelný, neboť posouzení toho, zda nepravdivým výrokem mohla či nemohla žalovaná uvést soud v omyl a neoprávněně tak zasáhnut do osobnostní práv žalobce, je toliko a jen výsledkem právního posouzení nalézacího soudu učiněného v rámci opatrovnického řízení, tak s tímto se soud rovněž neztotožňuje, jakož se ani neztotožňuje s tou námitkou, že žalobcem požadovaná omluva zjevně překračuje výrok žalované, přičemž tato výroku žalované věcně ani neodpovídá.

69. Soud má ve skutečnosti za to, že požadovaná omluva je přiléhává a odpovídající výrokům žalované, jakož i to, že mu náleží pravomoc posoudit tu skutečnost, zda výroky žalované měli potenciál uvést nalézací soud v rámci opatrovnického řízení v omyl, či nikoliv. K jednotlivým dílčím částem omluvy, které se žalobce domáhá, se s ohledem na rozsah námitek žalované konstatuje:70. a/ „…že jsem dne , datum, ve své účastnické výpovědi před Obvodním soudem pro , adresa, uvedla, že , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala skutečnost, že na mě pan , jméno FO, v blíže neurčené době poslal "čečenskou mafii"…“71. V průběhu řízení bylo bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že žalovaná ve své výpovědi dne , datum, opakovaně uvedla, že PČR učinila oznámila oznámení o tom, že na ni žalobce poslal čečenskou mafii, pravdivost takového výroku však byla vyvrácena, neboť žádné takové oznámení ve vztahu k PČR učiněno nebylo. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná opakovaně soud vyzývala k tomu, aby si od PČR vyžádal záznamy o jejím oznámení, kterýžto výrok žalované bez jakýchkoliv pochybností implikuje, že pokud by záznamy o takovém oznámení existovaly, tak by je orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti prověřovat musely (§ 158 zák.č. 141/1961 Sb, trestního řádu, či § 2 zák.č. 273/2008 Sb., o Policii ČR).72. b/ „…Žádné takové oznámení na policii jsem však nikdy neučinila…“73. V řízení bylo skutečno prokázáno, že žalovaná, a dokonce ani žádná jiná osoba, skutečně žádné takové oznámení PČR neučinila.74. c/ „…Svým nepravdivým výrokem jsem mohla soud uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti…“75. Výroky žalované ve skutečnosti neměly na výsledek opatrovnického řízení faktický vliv, když tyto byly jak nalézacím, tak i odvolacím soudem zcela oslyšeny (podrobně v odst. 54). Jednoznačná lživost výroků žalované, jakož i jednoznačný motiv očernit žalobce, však potenciál uškodit žalobci mimo jiné i tím, že mohlo dojít k uvedení soudu v omyl, nepochybně měly, pročež tímto došlo k zásahu do práva žalobce na ochranu jeho osobnosti (podrobně v odst. 56).

76. Na základě všeho shora uvedeného bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok ad I.), přičemž lhůta k plnění byla žalované stanovena s ohledem na charakter uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

77. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok ad II.) za situace, kdy žalobce zcela zjevně zavinil zastavení řízení ohledně části (fakticky v rozsahu první ½) původně uplatněného nároku (k tomuto srovnej odst. 7 shora), zatímco ohledně nadále uplatněného nároku (fakticky v rozsahu zbývající ½) byl žalobce v řízení úspěšným (k tomuto srovnej část výroku ad I. a odst. 8 odůvodnění shora). Na tomto základě bylo uzavřeno (výrok ad II.), že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměry úspěchu a neúspěchu jak u žalobce, tak i u žalované, si jsou fakticky rovné (§ 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.).