17 C 270/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Mgr. Jaroslava Růžičky a Lubomíra Paveleka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované IČO , sídlem adresa žalované o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru s žalovanou, ke kterému ze strany žalované došlo jeho výpovědí ze dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení státu zaplatit částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením poté, co bude známa výše nákladů na znalečné, a to do tří dnů od právní moci samostatné usnesení o určení výše nákladů prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. V žalobě žalobce uvedl, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, s nástupem do práce dne [datum] a se sjednaným druhem práce řidič tramvaje. Dne [datum] se žalobce dle pokynu svého přímého nadřízeného (pana [příjmení]) dostavil na mimořádné lékařské preventivní vyšetření, které nebylo ukončeno, a vyšetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla žalobci vnucena neschopenka, se kterou žalobce nesouhlasil, neboť věděl, že má nárok na tzv. překážky na straně zaměstnavatele. Žalobce přijal alespoň ústně podanou informaci o tom, jak se může odvolat proti vystavení neschopenky, ale tohoto nevyužil. Žalobce zavolal předsedovi odborové organizace, jíž je členem a informoval jej o nastalé situaci a svém nesouhlasu s ní. Následující den byl žalobce telefonicky kontaktován svým přímým nadřízeným s tím, že je mu udělena tzv. překážka na straně zaměstnavatele a bylo mu řečeno, že má u zaměstnavatele vyzvednout dvě části neschopenky a společně s tou třetí, kterou již měl žalobce u sebe, měl odevzdat zpět lékaři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který neschopenku vystavil. Z téhož dne je datován přípis žalobci od žalované – překážka na straně zaměstnavatele s tím, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] žalobce nesmí až do vyřízení doplňujícího vyjádření a objasnění zdravotního stavu vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a vzniká mu tak od tohoto dne do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že po tuto dobu má žalobce právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Přípis totožného znění převzal žalobce od žalované také dne [datum] s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká až do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce přípis, dle kterého vzniká překážka na straně zaměstnavatele až do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované dopis – překážka na straně zaměstnavatele s tím, že dle zdravotního posudku [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá jinou možnost, než žalobce převést na jinou, zdravotně vhodnou práci. Dále je zde uvedeno, že do [datum], případně do vyřešení, vzniká překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že po tuto dobu má žalobce právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dne [datum] převzal žalobce od žalované přípis stejného znění s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Žalovaná zároveň v tomto dopise uvedla, že může žalobci určit čerpání dovolené. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum] a dopisem ze dne [datum] sdělila, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované nabídku volných pracovních míst s tím, že žalobce má předat žalované jeho písemné vyjádření k předložené nabídce nejpozději do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované dopis s tím, že překážka na straně zaměstnavatele vzniká do [datum]. Žalovaná se dopisem z téhož dne obrátila na odborovou organizaci [anonymizováno] se žádostí o projednání výpovědi z pracovního poměru a o podání zprávy o tomto projednání. Dle vyjádření odborové organizace, doplněné na dopise ze dne [datum] odborová organizace uvedla, že toto bere na vědomí, nicméně nesouhlasí a považuje výsledek rozhodnutí za tendenční. Dne [datum] převzal žalobce od žalované výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvodem podání výpovědi ze strany zaměstnavatele bylo to, že na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] zařízením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba]) pod evidenčním číslem [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] (potvrzeného rozhodnutím MHMP čj. MHMP [číslo] [rok] ze dne [datum]) žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče tramvaje. Vzhledem k této skutečnosti žalovaná uvedla, že je nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Dále ve výpovědi ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Po dobu výpovědní doby dochází k jiné překážce v práci na straně zaměstnavatele s tím, že žalovaná může žalobci v daném období nařídit čerpání dovolené. Ve znaleckém posudku o zdravotní způsobilosti a psychologickém vyšetření, dle kterého je žalobce psychicky nezpůsobilý k navrhované činnosti, tj. řidiče tramvaje bylo uvedeno, že platnost stávajícího posudku končila dne [datum] a že důvodem prohlídky byla mimořádná prohlídka, [anonymizováno] [číslo] bod a) na základě podnětu žalované. V poučení k tomuto lékařskému posudku bylo uvedeno, že příslušná osoba je oprávněna podat návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnu ode dne jeho převzetí, což žalobce učinil. Žalobce po žalované opakovaně požadoval kopie z osobního spisu - zejména kopie vyhodnocení jím absolvovaných testu u dopravních psychologů žalované, což mu bylo žalovanou opakovaně odepřeno. Jako důvod žádosti o přezkum žalobce uvedl, že se jedná o materiální i formální pochybení ze strany žalované, resp. chybný postup při lékařských vyšetřeních, neboť se v případě žalobce jednalo nikoliv o řádnou prohlídku, avšak o mimořádnou prohlídku na základě podnětu žalované. V takovém případě měla být žádost žalované o mimořádnou lékařskou prohlídku dostatečně podrobně specifikována, a to zejména s ohledem na to, proč a z jakých hledisek měla být zdravotní způsobilost žalobce zkoumána. Žalobce nebyl ze strany žalované podrobně a prokazatelně seznámen s údajným svým pracovním pochybením pro žalovanou, o kterém nebylo se žalobcem zahájeno ze strany žalované jakékoliv řízení vyplývající z pracovněprávních vztahů. Žalobce se nemohl k údajnému pochybení, resp. stížnosti ze strany pracovníků žalované vyjádřit, a nemohlo tak být řádně prošetřeno, jestli k nějakému porušení pracovněprávních předpisů vůbec došlo, resp. že je stížnost ze strany pracovníků žalované na žalobce oprávněná. Bez uvedeného nemohl vzniknout formální důvod požadavku žalované na mimořádné přešetření zdravotní způsobilosti žalobce. Podle žalobce je zaměstnanec povinen podrobit se prohlídkám, vyšetřením apod., stanovenými právními předpisy s tím, že zaměstnavatel nemá právo nařizovat jakákoliv vyšetření - posudek nad rámec právních předpisů. Takovýto posudek lze po zaměstnanci požadovat, resp. absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku pouze ve výjimečných případech, např. důvodného podezření na ztrátu zdravotní způsobilosti apod. Rozhodně by se nemělo jednat o libovůli ze strany zaměstnavatele požadovat lékařský posudek pouze na základě svého rozhodnutí a své vlastní vůle. Podle žalobce se tak jedná o formálněprávní pochybení ze strany žalované, které nemůže mít patřičné důsledky pro pracovněprávní vztah mezi žalobcem a žalovanou, vyplývající z vydaného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologického vyšetření ze dne [datum]. Vyšetření byla nařízena bez právního důvodu, údajně na základě chybného jednání žalobce, které s ním nebylo vůbec projednáno - vyhodnoceno, tedy žalobce nebyl seznámen s tím, proč vůbec žalovaná přistoupila k nařízení mimořádné lékařské prohlídky. Zároveň žalobce v návrhu ze dne [datum] na přezkum pracovně lékařského posudku napadl i způsob jeho vyšetření a závěry, které sloužily pro vydání předmětného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologického vyšetření ze dne [datum], neboť závěry lékařské zprávy vydané [datum] lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a psychologického vyšetření ze dne [datum] zpracovaného klinickým psychologem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byly zcela subjektivní bez doložení objektivních nálezu. Tyto zprávy prokazatelně neobsahovaly zjištění, která byla zajištěna pomocí odborných metod, ale pouze zjevně subjektivně naznačovaly údajné lidské vlastnosti žalobce, které rozhodně nejsou žádnou zdravotní vadou a tedy překážkou k vykonávání pracovní činnosti žalobce. Žalobce poukazuje na to, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve své lékařské zprávě ze dne [datum] odkázal na psychologický nález [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum], přičemž ze závěru tohoto klinického psychologa vyplynulo, že závěry byly stanoveny pouze subjektivně, nikoliv na základě objektivních kritérií, a to dle rozhovoru a dle metod, které však příliš patologii žalobce nezachycují. Žalobce má za to, že pravým důvodem ukončení pracovního poměru ze strany žalované byla skutečnost, že žalobce po žalované vyžadoval dodržování pracovněprávních předpisu a pracovněprávních povinností, vyplývajících ze zákoníku práce, příp. dalších právních předpisu, vč. kolektivní smlouvy. Žalobce byl pro žalovanou„ obtížným zaměstnancem“, který vyžadoval, aby pokyny byly v souladu s právními předpisy, a upozorňoval na jejich nedodržování. Svá jednání a názory si žalobce dovedl argumentačně právně obhájit s tím, že jeho údajná pochybení, která měla vést k nařízení mimořádné lékařské prohlídky, nebyla vůbec prokázána a jemu vysvětlena. Jak výše uvedeno, nebylo ze strany žalované vůbec zahájeno jakékoliv řízení, ve kterém by byl žalobce upozorněn na nedostatky v jeho práci, příp. pochybení, která by mohla vést k zadání a následnému vydání lékařského posudku se závěrem, že žalobce je psychicky nezpůsobilý k předmětné činnosti. Výsledky lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne [datum] využila žalovaná k ukončení pracovního poměru se žalobcem z důvodu jeho údajné psychické nezpůsobilosti a tímto způsobem se„ zbavila“ svého zaměstnance, který důsledně upozorňoval na pochybení a důsledně dbal na dodržování právních předpisů. Tento postup je však protiprávní, neboť zaměstnavatel se nemůže„ zbavit zaměstnance“ jen z toho důvodu, že tento zaměstnanec dbá na dodržování právních předpisu. Dne [datum] vydal [stát. instituce] rozhodnutí s tím, že podle ustanovení § 47, odst. 2, písm. a) zákona č. 373/2011 Sb. se napadený lékařský posudek potvrzuje a návrh na jeho přezkoumání zamítá. V rozhodnutí ze dne [datum] [stát. instituce] uvedl, že za účelem objektivního posouzení správnosti postupu poskytovatele během posuzování zdravotní způsobilosti k práci žalobce, ustanovil soudního znalce pro obor zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a požádal ho o vypracování odborného stanoviska. [stát. instituce] se ve svém rozhodnutí opřel o názor soudního znalce, kdy tento znalec uvádí, že dokladem duševní poruchy žalobce byly opakované stížnosti spoluzaměstnanců a cestujících a že takováto porucha je dle znalce překážkou pro bezpečnost dopravy a může být významnou příčinou narušení vztahů řidiče tramvaje k cestujícím. Soudní znalec dále v posudku uvedl, že žalobce při odmítnutí nabízené terapie pozbyl dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci řidiče tramvaje. S těmito tvrzeními uvedenými v rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] se žalobce rozhodně neztotožňuje a tato tvrzení považuje za nepravdivá, vč. toho, že by žalobce odmítl nabízenou terapii a že měl s cestujícími, příp. se svými kolegy z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] nějaké dlouhodobé a vážnější konflikty, a to vč. cestujících. Podstatné je však to, že se žalobce přes svoji žádost nemohl seznámit se znaleckým posudkem znalce jmenovaného [anonymizováno], a to zejména s jeho závěry. Podstatná je však i odbornost samotného znalce, tj. zda jeho specializace a odbornost je určena pro přezkum pracovně lékařského posudku. Žalobci nebylo umožněno nahlédnout do spisu a seznámit se tak s podklady pro rozhodnutí, včetně znaleckého posudku. Dané jednání žalobce považuje za protiprávní. Dopisem ze dne [datum] sdělil zástupce žalobce žalované, že žalobce nesouhlasí s důvodem výpovědi z pracovního poměru dle ustanovení § 52, písm. e) zákoníku práce a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a trvá na tom, že nepozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče tramvaje. Vzhledem k tomu, že žalovaná na dopis zástupce žalobce nijak nereagovala, vyzval zástupce žalobce žalovanou k reakci, avšak žalovaná do dne podání žaloby výpověď nijak nepřehodnotila.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána na základě § 52 písm. e) zákoníku práce, protože žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče tramvaje. Žalobce výpověď převzal dne [datum] a výpovědní doba uplynula dne [datum]. Žalovaná uvedla, že mimořádná lékařská prohlídka byla nařízena postupem podle § 12 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Žalovaná je jako zaměstnavatel vázána pracovně lékařským posudkem, který byl zákonem stanoveným způsobem přezkoumán správním orgánem a jehož správnost byla potvrzena. K podání výpovědi došlo až po přezkoumání tohoto posudku. Cestující veřejnost podala několik vyjádření a stížností na žalobce, což prokazuje, že mimořádná lékařská prohlídka nebyla nařízena svévolně, ale z důvodného podezření na nevyhovující zdravotní stav žalobce. Stížnosti cestujících směřovaly nejen ke způsobu řízení žalobce, ale i k jeho chování vůči cestujícím. Ke každé stížnosti je vždy připojen protokol o jednání s žalobcem a vyjádření žalobce. Například ke stížnosti [číslo] na neotevření dveří cestujícímu se žalobce vyjádřil tak, že neotevření dveří nebyla schválnost vůči cestujícímu a že je stížnost zjevně napsána z pomsty. Ke stížnosti [číslo] na styl jízdy tramvaje žalobce uvedl, že dopravní situace neumožňuje plynulou jízdu, protože příslušné orgány neřeší časté porušování jeho pravidel okolními účastníky – zejména zákazu ohrožení tramvaje. Stížnost [číslo] směřovala k chování žalobce vůči nevidomé cestující, kdy žalobce výslovně uvedl:„ paní se při tom zdálo, že na ni řvu, tak jsem se jí snažil vysvětlit, že nikoliv – pouze mluvím důrazně a mluvím tak normálně.“ Ke stížnosti [číslo] žalobce uvedl, že chodec svým hrubě neopatrným (či dokonce drze úmyslným) vstupem do tramvajové trati před jedoucí (případně i jen se rozjíždějící) drážní kolejové vozidlo zcela porušil takřka absolutní přednost tramvaje před chodci. Ke stížnosti [číslo] se žalobce vyjádřil takto:„ Prohlašuji, že jsem na nikoho nekřičel, pouze jsem s (dle mne) přiměřeným důrazem vyslovil pokyn/poučení pro cestující.“ Celkem bylo v období [rok] – [rok] na žalobce podáno 9 stížností cestujících, což je mimořádně vysoké číslo. Právě velké množství stížností bylo důvodem mimořádné lékařské prohlídky. Pracovně lékařský posudek provedl lékař na základě přímého vyšetření žalobce a jeho závěry jsou potvrzeny v odvolacím řízení. Tvrzení žalobce, že důvodem výpovědi bylo jeho poukazování ne porušování předpisů žalovanou, žalobce ničím nikterak nedokládá a žalovaná toto považuje za holou fabulaci.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnancem žalované na pozici řidiče tramvaje. Pracovní vztah vznikl nástupem do zaměstnání dne [datum]. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď, která byla dána z důvodu pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče tramvaje. Žalobce dopisem ze dne [datum] žalované sdělil, že trvá na tom, že jeho pracovní poměr trvá i nadále, neboť zdravotní způsobilost k výkonu práce nepozbyl. Výpovědní doba uplynula dnem [datum].

4. Mezi účastníky pak nadále zůstalo sporným, zda byla výpověď ze dne [datum] dána platně či nikoliv a konečně pak otázka, zda žalobce ke dni výpovědi pozbyl či nepozbyl dlouhodobou způsobilost k výkonu práce řidiče tramvaje.

5. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva ze dne [datum] (1)“ soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou pracovní smlouvu, na základě které byl zaměstnán na pracovní pozici„ řidič tramvaje – frekventant“.

7. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (p)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] uvedla, že po sedmé hodině vyjížděla ze stanice [ulice] ve směru do centra tramvají [číslo]. Cesta až na [anonymizováno] [obec] byla opravdu překvapující. Řidič neustále cinkal a zřejmě by si měl zajít k očnímu lékaři – na každém semaforu zabrzdil takovou razancí, že z bezpečnostního hlediska už by to bylo na pásy. V tramvaji navíc cestovaly malé děti do školy. To samé bylo v případě následných rozjezdů. Řidič jel nebezpečně.

8. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (q)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] uvedla, že večer ve 20 hodin dne [datum] jeli s celou rodinou tramvají [číslo] číslo vozu [číslo] směr vozovna [příjmení]. Když chtěli na zastávce [ulice] vystoupit, řidič se před zastávkou zprudka rozjel a manžel stěžovatelky se společně s jejich synem neudržel a oba spadli. Manžel stěžovatelky se praštil do kolena a jejich dcera se praštila do úst, když vstávala ze sedačky.

9. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (n)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] podala důraznou stížnost na agresivní chování hraničící až s inzultem cestujícího na řidiče linky [číslo] která vyjížděla ze stanice [ulice] v [údaj o čase] hodin dne [datum].

10. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (l)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] uvedla, že v pátek večer [datum] jela tramvají [číslo] ze stanice [ulice] [část obce] do zastávky [anonymizováno]. Ve stanici [ulice] řidič náhle prudce zabrzdil, což stěžovatelku doslova smetlo ze sedadla. Stěžovatelce se dostaly nohy pod kovový rám, ve kterém je upevněna přepážka a poranila si obě holeně.

11. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (o)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] podala stížnost na jednání řidiče tramvaje linky [číslo] číslo vozu [číslo], který od zastávky [anonymizováno] ([údaj o čase] hodin) minimálně do zastávky [ulice] vodárna telefonoval za jízdy a někdy tak hlasitě, že to bylo slyšet až do prostoru pro cestující. Vzhledem k tomu, že se řidič nevěnoval plně svému řízení, rozhodla se stěžovatelka vystoupit a počkat na jinou tramvaj téže linky.

12. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (m)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] uvedl, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin v tramvaji [číslo] vůz [číslo] na stanici [ulice] (ve směru [ulice]) se mladá maminka pokoušela vystoupit s kočárkem, ale zdržela se ve dveřích. Dveře se začaly zavírat a nakonec se ji podařilo vystoupit s pomocí vedle stojícího pána, který dveře silou znovu rozevřel, když před tím sevřely kočárek. Řidič si zjistil, co se děje až když žena vystoupila a tramvaj se začala rozjíždět. Zastavil tramvaj, otevřel okno a něco povídal silným hlasem této paní s kočárkem.

13. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (j)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] uvedla, že dne [datum] jela linkou [číslo] [anonymizováno] [číslo] v [anonymizováno] hodin ze stanice [ulice] do stanice [ulice]. Řidič jel poměrně rychle, často brzdil, a tak se stěžovatelka sotva u křižovatky [ulice] s [příjmení] sotva udržela, když řidič prudce brzdil. Když při výstupu stěžovatelka řidiči vytkla, že jezdí nebezpečně, dost neurvale se na ni utrhl s tím, že mu nikdo nedal přednost a pak stěžovatelku nazval krávou a začal na ni křičet další sprosté nadávky. Následně se řidič prudce rozjel.

14. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (k )“ soud zjistil, že pan [jméno] [jméno] podal stížnost na hulvátské chování řidiče tramvaje. Stěžovatel uvedl, že paní s kočárkem chtěla nastoupit do tramvaje 1. vozu, 1. dveří. Řidič na ni řval a sprostými slovy ji urážel a byl úplně nepříčetný. 5 dalších lidí muselo řidiče usměrňovat. Řidiči vadilo, že paní s kočárkem nenastoupila do 3. dveří. Chování řidiče bylo úplně neadekvátní.

15. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] (ch)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] chtěla vystoupit v zastávce [anonymizováno], která je na znamení. Stěžovatelka stiskla 1x krátce tlačítko„ znamení“ a tlačítko otevření dveří. Řidič v zastávce sice zastavil, ale dveře nechal zavřené a začal hlásit něco v tom smyslu, že stěžovatelka stisknutím tlačítka„ znamení“ porušila přepravní podmínky. Monolog řidiče trval asi minutu a působil poněkud agresivně. Stěžovatelka měla strach, že řidič není v nejlepším psychickém stavu a nebyla si jistá, zda dveře vůbec otevře. Naštěstí ji řidič nakonec vystoupit nechal. Stěžovatelka se žalované dotázala, jak je takové chování řidiče vůbec možné.

16. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně protokolu a reakce žalobce (i, x)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] uvedl, že před zastávkou na znamení [anonymizováno] dával řidiči znamení, že chce vystupovat. Řidič však stěžovatele několik vteřin nenechal vystoupit a místo toho na něj z kabiny začal agresivně křičet, že znamení dávat nemám, byť stěžovatel sám byl svědkem, že jiný řidič cestujícímu bez znamení (jen při signálu k otevření dveří) nezastavil. Takové neprofesionální až zlostné jednání řidiče stěžovatele dost překvapilo. Jako invalidovi (byť mladému) by pro něj nezastavení a čekání na další tramvaj zpátky bylo velmi nepříjemné. Žalobce s danou stížností nesouhlasil a obsáhle rozepsal svůj pohled na danou situaci.

17. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně protokolu o vyřešení stížnosti a reakce žalobce (g, u)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] uvedl, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin řidič linky [číslo] tak razantně zrychlil, že mu způsobil utržení svalu na levé ruce. Stěžovatel se dotázal, zda někdo kontroluje jízdu těchto řidičů, neboť je hrozné udržet se bez pádu. Z protokolu o vyřešení věci vyplývá, že žalobce s vyjádřením stěžovatele nesouhlasí. Žalobce v reakci dále uvedl, že mu rozhodně nebylo během jeho směny hlášeno zranění cestujícího, které by následně ihned nahlásil. Žalobce uvedl, že je přesvědčen, že jeho jízda byla plynulá a neměl důvod se tázat cestujících, zda jsou v pořádku.

18. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum], včetně protokolu o vyřešení stížnosti a reakce žalobce (h, v )“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] podal stížnost na nevhodné chování řidiče. Stěžovatel uvedl, že cestující nastoupil na zastávce [anonymizováno], a po jeho nástupu ho řidič slovně a velmi vulgárně napadl jen tak z ničeho nic, protože nastoupil na poslední zastávce trasy. Stěžovatel jen tramvají ze zastávky [jméno] až na [anonymizována dvě slova] a řidič nejel podle předpisů. Stěžovatel má za to, že řidič nebyl střízlivý. Ke stížnosti žalobce uvedl, že v zaměstnání nikdy nebyl vulgární na cestující. Cestujícím maximálně s potřebným důrazem – zejména, kdy jej prvotně viditelně, např. pro své telefonování, nevnímali/ignorovali. Muže nastupujícího na zastávce [anonymizováno] do žalobcem řízené tramvaje žalobce minimálně 3x upozornil dotazem, jestli ví, že příští zastávka je konečná.

19. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně reakce žalobce a protokolu o vyřešení stížnosti (e, w)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] podala stížnost na arogantní chování řidiče tramvaje. Stěžovatelka uvedla, že pan řidič byl arogantní, málem přejel chodce na přechodu ve [anonymizována dvě slova]. Řidič prudce hmátl na brzdu, vylezl ze své kabiny a dotázal se, zda jsou všichni v pořádku, že na pozdější stížnosti nebude brán zřetel. Jel s cestujícími, jako kdyby je ukradl. Žalobce k věci uvedl, že náhlé a velmi prudké zastavení tramvaje bylo naprosto nutné k zabránění mimořádné události – nehodě/srážce s chodcem. Následně se žalobce snažil zjistit, jestli tato rychlá reakce nezpůsobila někomu újmu.

20. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně protokolu o vyřešení věci a reakce žalobce (f, z)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] uvedl, že řidič tramvaje přehnaně rozhlasem upozorňoval, že pro zastávku„ na znamení“ stačí použít zelené tlačítko na dveřích a nikoliv černé pro znamení řidiči. Zahraniční turisté toto samozřejmě nepochopili a zmačkli černé tlačítko na znamení řidiči. Pan řidič následně začal křičet, že to teď přece jasně řekl a že pokud někdo zmáčkne černé tlačítko, tak se všichni cestující„ proletí“. Zároveň řidič během jízdy neustále cinkal. Žalobce k tomuto uvedl, že s danou stížností nesouhlasí. Žalobce uvedl, že během směny na nikoho nekřičel, ale pouze s přiměřeným důrazem vyslovil poučení/upozornění pro cestující, aby pro příště omezil jejich chybné/nebezpečné chování v [anonymizováno]. Žalobce obsáhle popsal svůj pohled na věc.

21. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně vyjádření žalobce a oznámení o podezření ze spáchání trestného činu (c, y)“ soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] uvedl, že dne [datum] jel tramvají [číslo] z [ulice]. Cestou řidič najednou prudce zastavil, vylítl z kabinky a začal řvát na cestujícího, který měl vyndané zápěstí z okénka. Když se stěžovatel cestujícího zastal s tím, ať neřve a raději jede, začal řidič řvát i na něj s tím, že jej vykazuje z přepravy. Díky ostatním cestujícím se řidiče podařilo uklidnit a rozjel se. Na konečné zastávce [anonymizována dvě slova] stěžovatel vystoupil, a fotil číslo tramvaje [číslo]. V tom na něj řidič skočil a povalil jej na zem s tím, že stěžovatele zadržuje a že zavolá městské strážníky a dispečink. Jelikož řidič na stěžovateli klečel a drtil ho nohou, zavolal stěžovatel policii. Řidič ze stěžovatele slezl až ve chvíli, když přijela policie. Policie řidiče informovala o tom, že nemá žádnou pravomoc stěžovatele zadržovat. Jediné štěstí pro ostatní cestující, že pan řidič již v jízdě nepokračoval. Stěžovatel dále ve stížnosti uvedl, že by se rád zeptal, zda je toto chování normální a zda pan řidič nadále vykonává svou práci. Žalobce k tomuto uvedl, že po výjezdu ze zastávky [ulice] s tramvají zastavil, neboť pozoroval, že hned z prvního okna je vystrčena natažená celá ruka někoho z cestujících. Nejednalo se pouze o zápěstí. Jednalo se o ruku ženy, které žalobce položil dotaz„ Umíte číst?“ a„ Vy jste chtěla, abych Vám tu ruku z okna další jízdou zranil?“. Následně byl žalobce stěžovatelem slovně vulgárně napaden. Na stěžovatele neskočil a nepovalil jej na zem. Naopak stěžovatel se vůči žalobci dopustil výtržnictví, což také oznámil na příslušné státní zastupitelství.

22. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně protokolu o řešení stížnosti a vyjádření žalobce (d, r)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] oznámil u žalované nevhodné chování řidiče tramvajové linky [číslo] ve směru na [anonymizováno]. Stěžovatel uvedl, že po zmáčknutí tlačítka otevření dveří (v časovém úseku max. do 10 sekund od zastavení vozidla – 3 rychlé kroky ke dveřím a následné zmáčknutí) řidič dveře neotevřel a po dalším čase nadále pokračoval v jízdě. Následně řidič během jízdy citoval do reproduktoru pasáž z přepravního řádu na téma„ cestující je povinen nastoupit a vystoupit včas“. Tato citace stěžovatele přivedla na myšlenku, že dotyčné neotevření dveří nemělo nic společného s časovým úsekem„ včas“, nýbrž to byla pouze schválnost řidiče. Stěžovatel se tedy obrátil na žalovanou s otázkou, co znamená daný časový termín„ včas“, jelikož v přepravním řádu je jasně stanoveno, že po dobu jízdy se cestující má držet a úkon vystupování provádět při zastaveném vozidle. Z pohledu stěžovatele se jednalo o neprofesionální chování řidiče dané tramvaje. Dle vyjádření žalobce ze dne [datum] žalobce nesouhlasí s vyjádřením stěžovatele. Ve vyjádření žalobce obsáhle vysvětluje, že neudělal nic špatně.

23. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně odpovědi žalobce a průvodního listu podnětu (a, s )“ soud zjistil, že dne [datum] podala paní [jméno] [příjmení] stížnost na chování řidiče linky [číslo]. Nevidomá paní mezi zastávkou [ulice] a [ulice] zaťukala na dveře řidiče a slušně se zeptala, k jaké zastávce jedeme, neboť tramvaj nehlásila stanice. Řidič hrubě otevřel dveře a začal na paní křičet, že za jízdy se s řidičem nemluví. Paní se ohradila a řidič jí následně začal sprostě nadávat. Zatímco řidič křičel, dojel do stanice [ulice], kde odmítal otevřít dveře, volal na dispečink a mezitím si s paní již oba vyměňovali nadávky. Řidič tramvaje držel všechny pasažéry asi 5 minut v zavřené tramvaji, následně přišel dispečer, chvíli něco řešili venku a řidič následně pokračoval v jízdě. Celou dobu byl však v amoku, nadával, třískal dveřmi a divoce gestikuloval na okolní auta a tramvaje. Dle názoru stěžovatelky takový člověk do silničního provozu nepatří. Na tuto stížnost žalobce reagoval, že na nevidomou cestující nekřičel a že zastávky ohlašovat správně. Paní se snažil vysvětlit, že nekřičí, ale pouze důrazně mluví. Nevidomá paní mu však začala nadávat.

24. Z listiny označené jako„ stížnost ze dne [datum] včetně protokolu a vyjádření žalobce (b, t)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] podal u žalované dne [datum] stížnost. Ve stížnosti uvedl, že čekal na zastávce [anonymizováno] na tramvajovou linku [číslo] ([číslo]) ve [údaj o čase] hodin a jel až do zastávky [ulice] [část obce]. Bohužel jej nemile překvapila jízda řidiče, které vypadala buď„ jako kdyby všechny cestující ukradl“, anebo jako„ brzda, plyn“. Stěžovatel neměl vůbec z této jízdy příjemný pocit a mrzelo jej to. Žalobce k tomuto uvedl, že nesouhlasí s vyjádřením stěžovatele.

25. Z listiny označené jako„ rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] (2)“ soud zjistil, že žalobci bylo [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

26. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (3)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nesmí žalobce do vyřízení doplňujícího vyšetření a objasnění zdravotního stavu vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy, vzniká od [datum] do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce dopis převzal dne [datum].

27. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (4)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nesmí žalobce do vyřízení doplňujícího vyšetření a objasnění zdravotního stavu vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy, vzniká do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce dopis převzal dne [datum].

28. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (5)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nesmí žalobce do vyřízení doplňujícího vyšetření a objasnění zdravotního stavu vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy, vzniká do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce dopis převzal dne [datum].

29. Z listiny označené jako„ lékařský posudek o zdravotní způsobilosti a psychologickém vyšetření ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] (14)“ soud zjistil, že žalobce byl na základě vyšetření shledán psychicky nezpůsobilý k výkonu práce řidiče tramvaje. Dále je zde uvedeno, že posuzovaná osoba dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k navrhované činnosti v předmětné funkci, a to z jiných zdravotních důvodů.

30. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (6)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle zdravotního posudku [anonymizováno] [příjmení] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá možnost jej převést na jinou, zdravotně vhodnou práci, vzniká do [datum], případně do vyřešení, překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce dopis převzal dne [datum].

31. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (7)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle zdravotního posudku [anonymizováno] [příjmení] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá možnost jej převést na jinou, zdravotně vhodnou práci, vzniká do [datum], případně do vyřešení, překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce dopis převzal dne [datum].

32. Z listiny označené jako„ návrh na přezkum pracovně lékařského posudku ze dne [datum] (17)“ soud zjistil, že žalobce podal prostřednictvím svého zástupce návrh na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologického vyšetření č. [spisová značka]. V žádosti žalobce uvádí, že se jedná o materiální i formální pochybení ze strany zaměstnavatele, neboť se jednalo nikoliv o řádnou prohlídku, avšak o prohlídku mimořádnou na základě podnětu zaměstnavatele. V takovém případě by měla být žádost zaměstnavatele o mimořádnou lékařskou prohlídku dostatečně podrobně specifikována, a to zejména s ohledem na to proč a z jakých hledisek má být zdravotní způsobilost zkoumána. Jedná se tak o formální pochybení ze strany zaměstnavatele, které nemůže mít patřičné důsledky pro pracovněprávní vztah. Zároveň žalobce uvedl, že napadá i způsob jeho vyšetření a závěry, které složily pro vydání předmětného lékařského posudku, neboť tyto jsou zcela subjektivní a bez doložení jakýchkoliv objektivních nálezů. V tomto návrhu žalobce také poukazuje na to, že se žalovaná pouze snaží zbavit zaměstnance, který důsledně dbá na dodržování právních předpisů a upozorňuje žalovanou na pochybení.

33. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (8)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle zdravotního posudku [anonymizováno] [příjmení] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá možnost jej převést na jinou, zdravotně vhodnou práci, vzniká do [datum], případně do vyřešení, překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Na tuto dobu také zaměstnavatel může určit čerpání dovolené. Žalobce dopis převzal dne [datum].

34. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (9)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle zdravotního posudku [anonymizováno] [příjmení] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá možnost jej převést na jinou, zdravotně vhodnou práci, vzniká do [datum], případně do vyřešení, překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Na tuto dobu také zaměstnavatel může určit čerpání dovolené. Žalobce dopis převzal dne [datum].

35. Z listiny označené jako„ odborné stanovisko – obor zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání ze dne [datum] zpracované znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (součástí spisu [anonymizováno] [rok])“ soud zjistil, že znalec byl ustanoven za účelem vypracování odborného stanoviska ve věci přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka]. Z tohoto odborného stanoviska vyplývá, že lékařská prohlídka poskytovatelem pracovně lékařských služeb byla provedena a byla provedena i vyšetření odbornými specialisty – psychiatrem a psychologem, které byly dalším důležitým podkladem pro stanovení zdravotní způsobilosti posuzovaného k práci. Zdravotní stav posuzované osoby byl pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, tj. v rozsahu potřebném ke stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci. Posudkový závěr lékařského posudku ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] je odborně správný a pro jeho stanovení měla posuzující lékařka dostatečnou oporu v právním předpise. Na lékařském posudku ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] obsahujícím i žádost zaměstnavatele o provedení prohlídky, i ve zdravotní dokumentaci posuzující lékařky je opakovaně a jednoznačně uvedeno, že žalobce byl zaměstnavatelem odeslán k mimořádné pracovně lékařské prohlídce a u poskytovatele zdravotních služeb absolvoval rovněž mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku. Mimořádná preventivní prohlídka se vykonává na žádost provozovatele dráhy nebo drážní dopravy u osob uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) a c) při okolnostech svědčících o změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti … (viz § 4 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 101/1995 Sb., Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy). Rovněž se mimořádná prohlídka provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Provádí se na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance - § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče. Mezi náležitosti žádosti o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci (§ 15 vyhlášky č. 79/2013 Sb.) se uvedeno důvod pro provedení mimořádné prohlídky. Ten zaměstnavatel uvedl: [anonymizováno] [číslo], 7. 3. 4. bod a) na základě podnětu zaměstnavatele. Další informace o důvodu mimořádné prohlídky jsou v dokumentaci poskytovatele pracovně lékařských služeb. Legislativa zabývající se poskytováním pracovně lékařských služeb a posuzováním zdravotní způsobilosti k práci nijak nepřikazuje zaměstnavateli projednání důvodu odeslání k mimořádné prohlídce se zaměstnancem. V případě okolností svědčících o změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti či důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci je zaměstnavatel oprávněn odeslat zaměstnance k mimořádné pracovně lékařské prohlídce. Chování zaměstnance v opakovaných případech narušující obvyklé způsoby jednání a vyvolávající mezilidské konflikty mohlo být pro zaměstnavatele dostatečným důvodem pro podezření na změnu zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti. Na vyžadování dodržování pracovněprávních předpisů a povinností zaměstnavatele vyplývajících ze zákoníku práce a kolektivní smlouvy není postavena psychiatrická diagnóza posuzovaného. Pokud však tato vlastnost zaměstnance překročí určitou hranici a kombinuje se s dalšími vlastnostmi, často dovedenými do extrému, jeho jednání se vymyká obvyklým způsobům jednání a vyvolává mezilidské konflikty, může se jednat o psychickou poruchu – smíšenou poruchu osobnosti. Její diagnostika je v kompetenci odborníků – psychologa a psychiatra Osoba s danou psychiatrickou diagnózou, bez kritického náhledu na svůj psychický stav, odmítající nabízenou léčbu, může být v pracovním zařazení řidiče tramvaje, v kontaktu s cestujícími i v kritických dopravních situacích v afektu nebezpečná, agresivní a nepřátelská.

36. Z listiny označené jako„ rozhodnutí [stát. instituce], odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (18)“ soud zjistil, že v souladu s § 47 odst. 2 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách byl napadený lékařský posudek potvrzen a návrh na jeho přezkoumání byl zamítnut. [anonymizováno] na základě odborného vyjádření ustanoveného znalce dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobce byl pro účely posouzení zdravotní způsobilosti zjištěn úplně a v rozsahu potřebném ke stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci. [anonymizováno] se rovněž v odůvodnění tohoto rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami žalobce.

37. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (10)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že podle zdravotního posudku [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se žalobce stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu profese řidiče tramvaje. Ve smyslu ustanovení bodu 2. 3. 9. kolektivní smlouvy platné pro rok [rok] tak žalovaná žalobci předala nabídku volných pracovních míst u žalované a požádala jej o předání písemného vyjádření k této nabídce nejpozději do [datum]. V tomto dopise byl žalobce současně vyrozuměn o tom, že pokud do uvedeného data žalovaná neobdrží požadované vyjádření, bude toto považovat za odmítnutí nabízených míst a současně bude nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Žalobce dopis převzal dne [datum].

38. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (11)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem vyrozuměla žalobce, že vzhledem k tomu, že dle zdravotního posudku [anonymizováno] [příjmení] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce nesmí dlouhodobě vykonávat svoji dosavadní práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel nemá možnost jej převést na jinou, zdravotně vhodnou práci, vzniká do [datum], případně do vyřešení, překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a žalobce má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Na tuto dobu také zaměstnavatel může určit čerpání dovolené. Žalobce dopis převzal dne [datum].

39. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (12)“ soud zjistil, že žalovaná se tímto dopisem obrátila na odborovou organizaci [anonymizováno] ve věci žádosti o projednání výpovědi z pracovního poměru. V tomto dopise žalovaná uvedla, že žalobce dle posudku o zdravotní způsobilosti ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] vystaveného poskytovatelem pracovně lékařských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (potvrzeného rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]) pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce. Žalobci byla předložena nabídka volných pracovních míst, avšak žalobce si do stanoveného data žádné nabízené místo nevybral a žalovaná je tak nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. K tomuto dopisu se odborová organizace dne [datum] vyjádřila tak, že uvedené skutečnosti bere na vědomí, nicméně s výpovědí žalobci nesouhlasí a považuje výsledek i rozhodnutí za tendenční.

40. Z listiny označené jako„ výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] (13)“ soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem rozvázala s žalobcem podle § 52 písm. e) zákoníku práce pracovní poměr, který byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum]. Ve výpovědi je uvedeno, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče tramvaje a žalovaná je tak nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru. Výpověď byla projednána příslušnou odborovou organizací dne [datum]. Pracovní poměr žalobce skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dle platné kolektivní smlouvy vzniká žalobci právo na odstupné ve výši šestinásobku měsíčního průměrného výdělku, které bude žalobci vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Po dobu výpovědní doby dochází k jiné překážce v práci na straně zaměstnavatele. Do skončení pracovního poměru bude žalobci vyplácena mzda ve výši průměrného výdělku. Na tuto dobu může zaměstnavatel určit čerpání dovolené. Výpověď žalobce převzal dne [datum].

41. Z listiny označené jako„ žádost žalobce ze dne [datum] (15)“ soud zjistil, že žalobce požádal v souladu s § 312 odst. 3 zákoníku práce žalovanou o poskytnutí kopií z osobního spisu a případně jiné dokumentace týkající se jeho činnosti u žalované ve v žádosti specifikovaných obdobích. Žalobce požádal o poskytnutí dokumentace vztahující se k 1) nehodám jím řízených tramvají; 2) stížností na osobu žalobce a 3) vyhodnocení a závěry všech žalobcem absolvovaných testů u dopravních psychologů žalované, které nejsou zdravotnickými pracovníky.

42. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] včetně kopie dodejky (19)“ soud zjistil, že žalobce zaslal prostřednictvím svého zástupce žalované dopis, ve kterém ji oznámil, že nesouhlasí s důvodem výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával. Dále žalobce uvedl, že trvá na tom, že nepozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče tramvaje. V dopise rovněž zástupce žalobce informoval žalovanou, že je připraven se proti výpovědi bránit soudní cestou.

43. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (16)“ soud zjistil, že žalovaná vyrozuměla žalobce, že ohledně jeho žádosti o poskytnutí dokumentace vztahující se k nehodám jím řízených tramvají (1) a stížností na osobu žalobce (2) požádala příslušný útvar o zaslání podkladů. K žádosti o poskytnutí vyhodnocení a závěrů všech žalobcem absolvovaných testů u dopravních psychologů žalované, které nejsou zdravotnickými pracovníky (3) žalovaná uvedla, že podle zákona o zdravotních službách má vyšetřovaný právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace, na výpis či kopii z ní a zdravotník je povinen toto umožnit. Z této povinnosti je však v souladu s § 65 zákona o zdravotních službách vyjmuta možnost nahlížet do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky. Na ně má pacient nárok pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů. Vydavatel psychologických metod se vyjádřil, že není možné předávat jakékoliv psychodiagnostické metody, jakož i výsledky testovaným osobám, když těmto lze poskytnout výsledek pouze ve formě interpretace. O interpretaci může žalobce požádat psychologa, který vyšetření provedl ([anonymizováno] [příjmení]).

44. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (20)“ soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce kontaktoval žalovanou s dotazem na možné projednání výpovědi, případně na možné dosažení mimosoudního řešení věci, neboť v opačném případě bude nucen přikročit k podání žaloby.

45. Z listiny označené jako„ znalecký posudek zpracovaný [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví ze dne [datum] (č. l. 58 – 88 spisu)“ soud zjistil, že ze spisové dokumentace, kterou měl znalecký ústav k dispozici, vyplývá, že posuzující lékařka má specializovanou způsobilost v oboru všeobecné praktické lékařství a před vlastním vyšetřením žalobce a vydáním lékařského posudku měla k dispozici výpis ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího praktického lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a výsledky odborných vyšetření od psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a klinického psychologa [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dle stanoviska znaleckého ústavu je nutné výhrady žalobce k závěru psychologického vyšetření ze dne [datum] a psychiatrického vyšetření ze dne [datum] zcela odmítnout jako nedůvodné. Diagnóza smíšené poruchy osobnosti byla stanovena při vyšetření specializovanými odborníky, za použití standardních postupů a objektivních metod vyšetření. Při dopravně psychologickém vyšetření dne [datum] a [datum] byl sice žalobce uznán psychicky způsobilým jako řidič tramvaje, ale s podmínkou pravidelného docházení na psychoterapeutická sezení, alespoň 1x měsíčně. Z anamnestických dat sdělovaných pacientem a vlastního psychiatrického vyšetření, kdy analyticko-syntetickou diagnostickou metodou a rozvahou dochází k závěru, zda zjištěný skutkový stav odpovídá příslušné nosologické jednotce, podle které se stanoví diagnóza. Poruchy osobnosti se manifestují specifickými projevy a vlastnostmi takto postižené osoby a obecně jsou považovány za odchylky od normálního rozložení četnosti projevů a vlastností osobností v populaci. Již samotný závěr dopravního psychologického vyšetření ze dne [datum], že žalobce je psychologicky nezpůsobilý k navrhované činnosti, který byl proveden v souladu s § 8 vyhlášky č. 101/1995 Sb., v platném znění, byl důvodem pro ukončení pracovní činnosti řidiče tramvaje. Ke dni [datum] byla u žalobce přítomna smíšená porucha osobnosti, s rysy emočně nestabilními, paranoidními a anakastickými. Jde o relativně stálou odchylku od normy, trvalé vzorce chování s neměnnou odpovědí na osobní a sociální situace. Porucha je sdružena s určitým stupněm narušení sociálního výkonu. Podle psychologického vyšetření ze dne [datum] šlo o anomální osobnost, pacient byl ke svému chování i konfliktům zcela nekritický a bez náhledu. Doporučenou farmakoterapii k utlumení přehnaných afektů odmítl. Podle psychologického vyšetření bylo možné předpokládat riziko pokračování hostilního a explozivního chování, psychická porucha ale neměla vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce. Odborná péče byla doporučována žalobci již v roce [rok]. V roce [rok] byla doporučena farmakoterapie k utlumení přehnaných afektů, kterou však žalobce odmítl. I když u poruch osobnosti je abnormní chování trvalé, pacienti jsou přístupní výchovným a léčebným přístupům a jsou schopni pochopit jejich účel. V posuzovaném případě dostačovala ambulantní léčba psychologem, event. za podpory psychofarmak. U poruch osobnosti jde o poruchu trvalou, nikoliv omezenou pouze na určitou životní etapu, s dopadem na interpersonální a sociální situace, zpravidla i s podstatným narušením pracovní výkonnosti. Případná léčba by mohla ovlivnit některé z těchto dopadů. Činnost [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] znalecký ústav vyhodnotil jako postup na náležité odborné úrovni, byly použity odpovídající vyšetřovací metody a jejich výsledky odpovídaly uvedeným závěrům. Znalecký ústav dospěl k závěru, že žalobce ke dni [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje. Jde o nezpůsobilost dlouhodobou, pro stanovenou zdravotní poruchu trvající déle než jeden rok.

46. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] z [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví při jednání dne [datum] uvedl, že k podání znaleckého posudku měli kompletní zdravotní dokumentaci. Při zpracování znaleckého posudku vycházeli zejména z posudku pracovně lékařských služeb, když tento si vyžádal klinické zprávy psychiatra a psychologa, jak ukládá prováděcí předpis. Dále se pracovalo se spisem [stát. instituce] a zejména s vyjádřením docenta [obec], který je znalcem z oblasti pracovního lékařství. Pracovalo se také se zdravotní dokumentací žalobce, ze které je patrno, že o stavu žalobce byly pochybnosti již od roku [rok]. Již tehdy bylo zjištěno jisté omezení, pročež se měl žalobce podrobovat pravidelným každoměsíčním návštěvám psychologa. Zda se v roce [rok] podrobil žalobce medikaci, není známo, neboť o tomto v dokumentaci není žádná zmínka. Pokud by se však tomuto podrobil, byla by v dokumentaci zmínka alespoň od praktického lékaře, který je k tomuto povinen. Jednotlivé lékařské zprávy odpovídaly posudku, jakož i chování žalobce popsaným v některých stížnostech. Podklady pro zpracování znaleckého posudku tedy byly dostačující. Znalecký ústav dospěl k závěru, že žalobce způsobilosti pozbyl z medicínských důvodů. Psychiatrická diagnóza zněla F 61, tedy jde o smíšenou poruchu osobnosti žalobce. Řidič tramvaje je povolání zařazeným mezi povolní se stupněm III. v kategorii rizik. Z hlediska psychické zátěže jsou na dané povolání kladeny větší nároky a poruchy chování jednoznačně kontraindikují výkon takového povolání. U žalobce se jednalo o trvalou poruchu dlouhodobého charakteru. Intenzita poruchy se během věku může měnit, tedy například agresivita se může snižovat, oproti tomu podezřívavost či deprese mohou naopak narůstat. Jedná se o odchylku od širší normy. Patřičnou léčbou bylo možné ovlivnit jednotlivé dílčí příznaky zdravotního stavu žalobce. K tomu však bylo nutné podstoupit řádnou psychologickou léčbu a medikaci patřičnými psychofarmaky. Výsledky takové léčby si však znalec netroufá odhadovat. Jsou v zásadě dva okruhy poskytovatelů lékařských služeb. Jednak jde o lékaře poskytující pracovně lékařské služby, kteří neprovádějí diagnostiku, léčbu a ani nevystavují neschopenky. Jejich úkolem je posoudit schopnost posuzovaného k výkonu profese. Tento lékař při posuzování stavu vychází ze zdravotní dokumentace poskytnuté praktickým lékařem. Tento lékař může zaměstnance odeslat k vyšetření jen za podmínek stanovených vyhláškou č. 79/2013 Sb., v platném znění. Zpráva o takovém vyšetření by byla poskytnuta poskytovateli pracovně lékařských služeb, neboť toto je mimo běžné služby poskytované v rámci zdravotního pojištění. Za druhé jde o praktické lékaře, kteří provádějí diagnostiku, vyšetření a kteří realizují léčbu. Tito vedou zdravotní dokumentaci a dostávají zprávy o vyšetřeních. [anonymizováno] [příjmení] zjistil u žalobce prvky svědčící anomálnímu charakteru, když tento prostřednictvím rozhovoru s žalobcem seznal paranoidní charakter osobnosti žalobce. Takové závěry znalec neshledává jako nemístné. Závěry [anonymizováno] [příjmení] odpovídaly důvodům vyšetření a další dokumentaci. Je patrná jistá porucha osobnosti, to však ne v intenzitě zakládající pracovní neschopnost či invaliditu žalobce. Vyšetření bylo prováděno souhrnem všech možných metod, jakož i rozhovorem s pacientem. Závěr tak byl učiněn jako výsledek komplexního užití metod. Jednotlivé vyšetřovací metody jsou patentovány a nejsou uváděny ve zprávě, kde se uvádí toliko závěr. Rozhovor s pacientem se tedy nezachycuje ani v bodech. Závěr [anonymizováno] [příjmení] z vyjádření ze dne [datum] znalec považuje za směrodatný a přezkoumatelný, neboť tento odpovídá výsledkům klinických vyšetření. Znalec uvádí diagnostické znaky odpovídající paranoidní poruše osobnosti. Počet stížností na žalobce, resp. informace o konfliktech se spoluzaměstnanci a nadřízenými, uvedené samotným žalobcem při vyšetření [anonymizováno] [příjmení] dne [datum], jsou z medicínského hlediska indikací k nezbytnosti vyšetření příslušným odborníkem. Skutečnost, že žalobce se dle protokolů o vyřešení stížnosti nedopouštěl žádných přestupků, považuje znalec za podivné, ale nejedná se o medicínskou otázku. Znalec uvedl, že pacient má právo na veškeré informace a má za to, že dané zprávy [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] zachytily veškeré informace, které být zachyceny měly.

47. Z listiny označené jako„ znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]“ soud zjistil, že u posuzovaného nebyly zjištěny žádné příznaky psychické poruchy, které by opravňovaly ke klinické diagnóze. U posuzovaného se nachází rysy zvýšené introverze, z psychologického vyšetření jsou patrné rysy cynismu, které korelují s rysy impulzivity zejména verbální, ve vztazích a určitou iritabilitou. U posuzovaného nebyla zjištěna žádná porucha, která by snižovala rozpoznávací a ovládací schopnosti. U posuzovaného nebyla zjištěna žádná porucha, která by vyžadovala odbornou péči a není u něj indikována žádná léčba. Současně u něj nebyla zjištěna žádná porucha, která by z psychiatrického pohledu snižovala zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje.

48. Soud neprovedl dokazování výslechem znalce [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], neboť provedení takových důkazů považuje s ohledem na výsledky dosavadního řízení za v rozporu s principem procesní ekonomie.

49. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

50. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalované na pozici řidič tramvaje – frekventant. Z dokazování vyplynulo, že již od roku [rok] se na osobu žalobce začaly hromadit stížnosti na jeho chování a styl jízdy, když například ze stížnosti ze dne [datum] (listina c, y) vyplynulo, že žalobce s tramvají prudce zastavil, vylítl z kabinky a začal řvát na cestujícího, které měl vyndané zápěstí z okénka. Následně, měl žalobce na konečné zastávce skočit na stěžovatele a povalit jej na zem s tím, že jej zadržuje do příjezdu městské policie. Rovněž z dalších stížností bylo prokázáno vulgární, agresivní a nemístné chování žalobce, které, dle názoru soudu, oprávněně vyvolalo v žalované potřebu odeslat žalobce na mimořádnou prohlídku za účelem zjištění jeho zdravotní způsobilosti pro výkon povolání.

51. Dne [datum] bylo žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a žalobce byl současně vyrozuměn o vzniku překážek na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce s tím, že má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to až do vyřízení doplňujícího vyšetření a objasnění jeho zdravotního stavu. Tyto překážky na straně zaměstnavatele byly ze strany žalované žalobci dále prodlužovány a oznamovány dopisy ze dne [datum] a [datum]. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a psychologickém vyšetření ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] (listina 14) pak bylo zjištěno, že žalobce byl na základě vyšetření shledán psychicky nezpůsobilý k výkonu práce řidiče tramvaje a pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu funkce řidiče tramvaje, a to z jiných zdravotních důvodů. K návrhu žalobce na přezkum tohoto posudku byl následně předmětný posudek potvrzen rozhodnutím [stát. instituce], odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (listina 18), kdy za účelem objektivnosti a úplnosti byl ve věci ustanoven soudní znalec k podání odborného stanoviska.

52. Žalobci byly tedy následně dalšími dopisy ze dne [datum]; [datum]; [datum]; [datum] oznamovány a prodlužovány překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaná předala žalobci nabídku volných pracovních míst u žalované a požádala jej o předání písemného vyjádření k této nabídce nejpozději do [datum] s tím, že pokud se do tohoto data nevyjádří, bude mít za to, že žádné z nabízených míst nestojí a bude nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru s žalobcem podle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť se podle zdravotního posudku [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] ev. č. [spisová značka] stal žalobce dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu profese řidiče tramvaje.

53. Dopisem ze dne [datum] byla žalobci opět oznámena překážka na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, a to až do [datum], případně do vyřešení. Současně se žalovaná dopisem z téhož dne obrátila na odborovou organizaci s žádosti o projednání výpovědi z pracovního poměru žalobce, neboť žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce a navíc si ve stanoveném termínu nevybral žádné z nabízených volných pracovních míst. Odborová organizace skutečnosti vzala na vědomí, ale s výpovědí žalobci nesouhlasila.

54. Dne [datum] rozvázala žalovaná s žalobcem pracovní poměr s tím, že dvouměsíční výpovědní doba uplynula dnem [datum]. Žalobce následně dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že s výpovědí nesouhlasí a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k mimosoudnímu řešení sporu.

55. Ve věci byl zpracován znalecký posudek [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví ze dne [datum] (č. l. 58 – 88 spisu), ze kterého jednoznačně vyplynulo, že žalobce ke dni [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje. K tomuto se podrobně vyjádřil i znalec při jednání dne [datum], přičemž z tohoto výslechu, jakož i ze samotného znaleckého posudku, dále z odborného stanoviska – obor zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání ze dne [datum] zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (součástí spisu [anonymizováno] [rok]) a z rozhodnutí [stát. instituce], odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (listina 18) má soud jednoznačně za prokázané, že závěry jak [anonymizováno] [příjmení], tak [anonymizováno] [příjmení] zachytily veškeré informace, které zachyceny být měly a zdravotní stav žalobce byl zjištěn úplně a bez důvodných pochybností. Je zřejmé, že ke zpracování znaleckého posudku měl [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví komplexní dokumentaci, která umožnila spolehlivým způsobem zmapovat zdravotní stav žalobce ke dni [datum]. Naproti tomu je zřejmé, že žalobcem při jednání dne [datum] předložený znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] mapuje toliko zdravotní stav žalobce ke dni [datum] a nikoliv k předmětnému období (tj. ke dni [datum], kdy byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr) a fakticky tedy tento znalecký posudek nemá v daném řízení žádnou relevanci.

56. Nadto soud dodává, že z obsahu v řízení provedených stížností (stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum]; stížnost ze dne [datum] a stížnost ze dne [datum]) je zřejmé, že jednání žalobce bylo mnohdy velmi agresivní a nebezpečné a mohlo vést jak k vážným následkům v silničním provozu formou způsobení dopravní nehody, tak například i k ohrožení zdraví cestujících či jiných osob. Žalobce ne v jednom případě svou rychlou a neplynulou jízdou způsobil pády cestujících v tramvaji, jakož i jejich vyděšení a strach. Lze také podotknout, že je obecně známo, že ne každá„ nespokojená osoba“ svou nespokojenost také vyjádří (ať už formou stížnosti či jinak) a lze tedy předpokládat, že skutečný počet takto„ nespokojených cestujících“ byl ještě mnohem větší, než jen těch, kteří stížnost opravdu podali. Dle názoru soudu tak v řízení provedené stížnosti lze považovat pouze za malý vzorek nepřípustného chování žalobce, jakožto řidiče dopravního prostředku, kterým denně cestují tisíce lidí různého věku. Jak ostatně vyplývá ze znaleckého posudku podaného [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví ze dne [datum] (str. 29 tohoto posudku), již samotný závěr dopravního psychologického vyšetření ze dne [datum], že žalobce je psychologicky nezpůsobilý k navrhované činnosti, který byl proveden v souladu s ustanovením § 8 vyhlášky č. 101/1995 Sb., v platném znění, byl důvodem pro ukončení pracovní činnosti řidiče tramvaje. Je zřejmé, že tento závěr je bez jakékoliv souvislosti a návaznosti na posuzování zdravotní způsobilosti k práci a zdravotního stavu žalobce. Žalovaná mohla, resp. měla přímo povinnost, žalobci bez jakékoliv vazby na výsledek mimořádné pracovně lékařské prohlídky z tohoto důvodu ukončit jeho pracovní poměr řidiče tramvaje. Žalovaná přitom, dle názoru soudu, naopak jednala s žalobcem zcela korektním způsobem, když mu sdělila vznik překážek na straně zaměstnavatele a následně také žalobci předložila nabídku jiných volných pracovních míst s řádným poučením, že pokud do uvedeného data žalovaná neobdrží požadované vyjádření obsahující sdělení žalobce, jaké pracovní místo si zvolil, bude toto považovat za odmítnutí nabízených míst a současně bude nucena přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Při samotné výpovědi z pracovního poměru pak navíc žalobci vzniklo právo na odstupné ve výši šestinásobku měsíčního průměrného výdělku a soud tak na postupu žalované neshledal žádná pochybení, když je zřejmé, že žalovaná postupovala zcela v souladu s právními předpisy a korektně, když poté, co zjistila, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce, žalobci nabídla jiná pracovní místa.

57. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy jako pracovněprávní vztah řídící se zákoníkem práce (§ 1 písm. a) a § 4 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen „zákoník práce“), když se na jím neupravené otázky aplikuje zákoník občanský (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ občanský zákoník“).

58. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. zákoníku práce). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalovaná) povinen přidělovat zaměstnanci (žalobci) práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jejích pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec (žalobce) povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a), b) zákoníku práce).

59. Dále platí, že pracovní poměr lze rozvázat jen zákon taxativně stanoveným způsobem (§ 48 zákoníku práce), přičemž pokud by k rozvázání pracovního poměru mělo ze strany zaměstnavatele dojít výpovědí či okamžitým zrušením, tak zákon kategoricky stanoví důvody přípustnosti takového rozvázání právního poměru (§ 50 a § 55 zákoníku práce).

60. Konečně pak platí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud mj. zaměstnanec pozbyl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zákoníku práce).

61. Žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodu může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 zákoníku práce), přičemž vzhledem k v tomto směru nesporným tvrzením účastníků soud konstatuje, že lhůta byla zachována.

62. Nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, je naplněn uvedený výpovědní důvod jen, jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání, a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Pojem dlouhodobý stav není zákoníkem práce výslovně definován, soud jej však vykládá tak, že tento je naplněn, má-li nezpůsobilost zaměstnance konat dosavadní práci trvat podle poznatků lékařské vědy déle než rok. Současně platí, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, jsou jen nezávaznými„ dobrozdáními“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho způsobilosti k práci (není tedy závazným ve smyslu § 135 o. s. ř.). Při zkoumání, zda byl naplněn daný výpovědní důvod, by soud bez dalšího vyšel z lékařského posudku, vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb, a z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, jen tehdy, pokud by měly všechny stanovené náležitosti a současně by nevznikli žádné pochybnosti o jejich správnosti. Pokud se však z postoje zaměstnance nebo zaměstnavatele objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Pro platnost výpovědi je pak rozhodný stav v době výpovědi, tedy ke dni, v němž byla výpověď řádně doručena zaměstnanci do vlastních rukou. K případným změnám zdravotního stavu a dalších rozhodných okolností, k nimž došlo dodatečně (až poté, co se výpověď řádným doručením stala perfektní), se při posuzování platnosti výpovědi nepřihlíží (srovnej Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015 str. 323-331).

63. Je třeba být na paměti, že práce řidiče tramvaje je zařazena do třetí kategorie prací s psychickou zátěží (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a příloha č. 1 odst. 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2003 Sb., o podmínkách pro zařazování prací do kategorií), přičemž u této kategorie prací platí, že prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování vylučují zdravotní způsobilost k práci (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a příloha 2, část I., oddíl 5.2 písm. A/ odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče). Současně platí, že podmínky zdravotní způsobilosti a způsob provádění posudkové činnosti při posuzování zdravotní způsobilosti se vztahují na fyzické osoby provádějící ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy a uchazeče o výkon těchto činností (§ 1 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy). Podmínky zdravotní způsobilosti osob řídících drážní vozidlo na dráze tramvajové při pravidelných a mimořádných preventivních lékařských prohlídkách stanoví okruh vad, stavů a nemocí, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost (příloha 1 oddíl D vyhlášky odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb.).

64. S ohledem na výše uvedené závěry tak soud ve věci ustanovil [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví, [IČO], který za účelem objektivního a řádného objasnění zdravotního stavu žalobce ke dni udělení výpovědi z pracovního poměru, zpracoval znalecký posudek (znalecký posudek ze dne [datum], č. l. 58 – 88 spisu), ze kterého bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce ke dni [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje a současně že jde o nezpůsobilost dlouhodobou, pro stanovenou zdravotní poruchu trvající déle než jeden rok. Současně si žalobce ani nezvolil jinou pracovní pozici, která mu byla žalovanou nabídnuta a žalovaná tak v souladu s právními předpisy oprávněně s žalobcem rozvázala pracovní poměr podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

65. S ohledem na vše shora uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (výrok ad I.).

66. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalobci zaplatit žalované 2 100 Kč, neboť žalovaná měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb. v platném znění), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za 7 úkonů v řízení) činí celkem 2 100 Kč (7 * 300 Kč, § 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb., v platném znění).

67. O náhradě nákladů řízení, které platil stát, bylo dle výsledku řízení rozhodnuto (výrok ad III.) tak, že žalobce je povinen uhradit České republice náklady, které budou odpovídat odměně a náhradám vyplaceným za v řízení podaný znalecký posudek (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku nebyla konkrétní výše nákladů známa, bylo o těchto rozhodnuto toliko do základu s tím, že jejich výše bude až následně určena v samostatném usnesení (§ 155 odst. 1 věta druhá o.s.ř.).

68. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).