17 C 274/2023

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 doručovací adresa: Anonymizováno o zaplacení 30 682,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 941,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 14. 1. 2023 do 13. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 682,15 Kč od 14. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 30 000 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 411 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) došlé soudu dne 9. 11. 2023 tvrdila, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, .) s žalovaným dne 13. 8. 2020 uzavřela smlouvu o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě poskytla žalovanému zřízení a vedení běžného účtu, kdy dle všeobecných obchodních podmínek je záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku právní předchůdkyně vůči žalovanému, splatný dnem následujícím po svém vzniku. Žalovaný se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, právní předchůdkyně proto ke dni 13. 2. 2023 od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné pohledávky ve výši 682,15 Kč. Žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovaným dne 3. 5. 2021 uzavřela smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu ve formě úvěru ve výši 30 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím běžného účtu, na němž byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za tři po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným bylo dále sjednáno úročení poskytnutých peněžitých prostředků v sazbě 21,9 % ročně. Žalovaný smluvně převzaté povinnosti porušil, když se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Právní předchůdkyně proto ke dni 13. 2. 2023 od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k doplacení dlužné částky v celkové výši 32 259,22 Kč. Uvedená pohledávka za žalovaným pak byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne 27. 2. 2023. Žalovaný nezaplatil ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhal zaplacení dlužných celkem 32 941,37 Kč s příslušnými úroky z prodlení za období od 14. 1. 2023 do zaplacení a příslušným smluvním úrokem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

4. Z předložených listinných důkazů (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 13. 8. 2020, návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne 3. 5. 2021, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, ceník produktů a služeb výpisy z účtu žalovaného), které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, soud shledal jako zcela důvěryhodné, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, ) a žalovaným byla dne 13. 8. 2020 uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému zřízení a vedení běžného účtu, kdy dle všeobecných obchodních podmínek byl záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku právní předchůdkyně vůči žalovanému, splatnou dnem následujícím po svém vzniku. Žalovaný se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, právní předchůdkyně proto ke dni 13. 2. 2023 od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné pohledávky ve výši 682,15 Kč. Žalovaný však nezaplatil ničeho. Právní předchůdkyně s žalovaným dále dne 3. 5. 2021 uzavřela smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu ve formě úvěru ve výši 30 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím běžného účtu, na němž byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za tři po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným bylo dále sjednáno úročení poskytnutých peněžitých prostředků v sazbě 21,9 % ročně. Žalovaný smluvně převzaté povinnosti porušil, když se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Právní předchůdkyně proto ke dni 13. 2. 2023 od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k doplacení dlužné částky v celkové výši 32 259,22 Kč. Uvedená pohledávka za žalovaným pak byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne 27. 2. 2023. Žalovaný nezaplatil ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy (předžalobní výzva ze dne 5. 9. 2023, podací arch).

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Z této smlouvy byl úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovanému) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného (žalovaného) poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ). Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti řádně splnila, avšak žalovaný nikoliv. Tím se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti ocitl v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež právní předchůdkyni žalobkyně za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně je pak založena smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. OZ).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 3 411 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 1 250 Kč, tj. 2* 500 Kč a 1* 250 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 326 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 1 535 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku, položka 2 odst. 2 Sazebníku).

8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).