17 C 286/2022

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , PSČ zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 4 531,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 442,8 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 441 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 5 288,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 4 059 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 201,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 531,55 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou smluvní pokutu a úrok z této smluvní pokuty.

2. V žalobě žalobkyně uvedla, že na základě smluv (smlouva o dílo ze dne [datum] na provádění zimní údržby komunikací a chodníků (7) a smlouva o dílo ze dne [datum] na úklidové služby (6)) poskytovala žalovanému dohodnuté plnění na adrese [adresa žalované], za což mu vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 4 500 Kč splatnou dne [datum] (dále také„ faktura [číslo]“) a fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 5 300 Kč splatnou dne [datum] (dále také„ faktura [číslo]“). Žalovaný faktury uhradil až dne [datum] a žalobkyně mu tak v souladu s čl. IV. odst. 6 každé smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každý den prodlení, tedy smluvní pokutu v celkové výši 4 500 Kč (tj. 250 Kč za jeden den prodlení * 9 dní prodlení * 2 vystavené faktury). Současně se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 31,55 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

3. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že nebylo jeho záměrem zdržovat úhradu vystavených faktur, přičemž jakmile zjistil, že faktury uhrazeny nebyly, tak je uhradil a věc považoval za vyřízenou. Samotné uplatnění smluvní pokuty, jakož i její sjednanou výši žalovaný považuje za rozporné s dobrými mravy, když v rámci bezproblémového a fungujícího partnerského vztahu šlo o jednorázový omyl, který byl obratem napraven (šlo o 9 kalendářních dnů). V rámci dobré spolupráce smluvních stran takový postup nemá místo a tímto devítidenním prodlením s úhradou faktur nedošlo ke vzniku žádné škody na straně žalobkyně. Konečně pak žalovaný namítl, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, když v případě faktury [číslo] byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 2 250 Kč, tj. 5,6 % denně z dlužné částky a v případě faktury [číslo] byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 2 250 Kč, tj. 4,72 % denně z dlužné částky, a požádal tak soud o její moderaci ve smyslu § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“. Poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty je tak dle názoru žalovaného nepřiměřený. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3123/2010; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3667/2010 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005. Žalovaný navrhl, aby soud smluvní pokutu ve smyslu uvedené judikatury snížil z částky 4 500 Kč na částku 441 Kč. Žalovaný dále navrhl zamítnutí uplatněného nároku ve výši 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když žalovaný není podnikatelem a vykonává toliko správu domu a pozemku.

4. Soud v minulosti ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž žalobě v platném rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odpor, kdy však administrativní chybou soudu nebylo do soudního spisu včas přiřazeno jeho řádné odůvodnění. Ve věci tak byl v důsledku této chyby dne [datum] vyhlášen rozsudek pro uznání č. j. [číslo jednací], který však byl následně k odvolání žalovaného změněn rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

5. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že účastníci uzavřeli dvě smlouvy o dílo, na základě kterých žalobkyně jako zhotovitel vykonávala pro žalovaného jako objednatele sjednané práce. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému dvě faktury, a to fakturu [číslo] na částku 4 500 Kč za sněhovou pohotovost a fakturu [číslo] na částku 5 300 Kč za úklid společných prostor. Splatnost obou faktur byla stanovena na den [datum], přičemž k úhradě ze strany žalovaného došlo až dne [datum].

6. Nadále pak mezi účastníky zůstala sporným zejména otázka, zda vyúčtovaná smluvní pokuta je v souladu s dobrými mravy, jakož i to, zda je její výše přiměřená ve smyslu ustálené judikatury.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

8. Z listiny označené jako„ smlouva o dílo ze dne [datum] na provádění zimní údržby komunikací a chodníků (7)“ soud zjistil, že žalovaný jako objednatel uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvo o dílo. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Touto smlouvou se zhotovitel zavázal zajistit objednateli k provádění zimní údržby komunikací a chodníků v areálu bytového domu na adrese [adresa žalované] Smluvní strany se dohodly, že objednatel za řádné provedení díla uhradí odměnu ve výši 4 500 Kč bez DPH. Dle čl. IV. bod 6 smlouvy bylo sjednáno, že zhotovitel je oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každý den z prodlení z plnění peněžitých závazků objednatele.

9. Z listiny označené jako„ smlouva o dílo ze dne [datum] na úklidové služby (6)“ soud zjistil, že žalovaný jako objednatel uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvo o dílo. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Touto smlouvou se zhotovitel zavázal zajistit objednateli poskytování úklidových služeb společných prostor obytného domu na adrese [adresa žalované] Smluvní strany se dohodly, že objednatel za řádné provedení díla uhradí odměnu ve výši 5 300 Kč bez DPH. Dle čl. IV. bod 6 smlouvy bylo sjednáno, že zhotovitel je oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každý den z prodlení z plnění peněžitých závazků objednatele.

10. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] (2)“ soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] na částku 4 500 Kč, a to za sněhovou pohotovost v měsíci únor 2022. Faktura byla splatná dne [datum].

11. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] (3)“ soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] na částku 5 300 Kč, a to za úklid společných prostor za měsíc únor 2022. Faktura byla splatná dne [datum].

12. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum] (1)“ soud zjistil, že žalovaný vypověděl veškeré smlouvy, jakožto i následné dodatky ke smlouvám, které byly mezi účastníky uzavřeny.

13. Z listiny označené jako„ e-mailové upomínky (4)“ soud zjistil, že žalovaný byl o úhradu vystavených faktur upomínán.

14. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva ze dne [datum] včetně detailu o doručení datové zprávy (5)“ soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Tímto dopisem se žalobkyně domáhá celkové částky 9 331,55 Kč složené z částky 4 500 Kč představující smluvní pokutu za 9 dní prodlení s úhradou vystavených faktur; částky 31,55 Kč představující zákonné úroky z prodlení z dlužných plnění; částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a z částky 3 600 Kč představující náklady právního zastoupení.

15. Na základě provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Účastníci uzavřeli dne [datum] dvě smlouvy o dílo, na základě kterých se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného dílo, konkrétně se jednak zavázala zajistit žalovanému jako objednateli provádět zimní údržby komunikací a chodníků v areálu bytového domu na adrese [adresa žalované] (dále také„ smlouva [číslo]“) a jednak mu zajišťovat úklidové služby společných prostor obytného domu na adrese [adresa žalované] (dále také„ smlouva [číslo]“).

17. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] na částku 4 500 Kč, splatnou dne [datum], a to za sněhovou pohotovost v měsíci únor 2022 a fakturu [číslo] na částku 5 300 Kč, splatnou dne [datum], a to za úklid společných prostor za měsíc únor 2022.

18. K úhradě vystavených faktur došlo ze strany žalovaného teprve dne [datum], kdy tak žalobkyně žalovaného v souladu s čl. IV. bodem 6 smlouvy vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 4 500 Kč (tj. 250 Kč za jeden den prodlení * 9 dní prodlení * 2 vystavené faktury). Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

19. Takto zjištěný skutkový stav byl ostatně mezi účastníky nesporný. Žalovaný však brojil proti uplatněnému nároku žalobkyně z důvodu tvrzeného rozporu s dobrými mravy a rovněž také poukazoval na nepřiměřenost vyúčtované smluvní pokuty, která v případě faktury [číslo] činí 5,6 % denně z dlužné částky (tj. částku 2 250 Kč) a v případě faktury [číslo] činí 4,72 % denně z dlužno částky (tj. částku 2 250 Kč).

20. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017,„ nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 OZ; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.“ 21. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1749/2015 přitom„ ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána.“ 22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3123/2010 platí, že„ zatímco smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5% denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1% denně je zpravidla považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“ 23. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba použít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu ke smluvní pokutě v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, jejichž vznik v konkrétním vztahu s porušením určité smluvní povinnosti lze očekávat, a musí mít dostatečnou, nikoli však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2776/2008).

24. V daném případě účastníci sjednali výši smluvní pokuty v uzavřených smlouvách o dílo, konkrétně v jejich čl. IV. bodu 6. Smlouva byla v obou případech podepsána oběma účastníky a žalovaný tak projevil s uzavřením dané smlouvy svou vlastní svobodnou vůli. Soud v řízení neshledal žádné skutečnosti, které by zakládaly rozpor sjednané smluvní pokuty s dobrými mravy, pro které byla celková sjednaná smluvní pokuta neplatná a soud se tak dále zabýval otázkou výše smluvní pokuty a její přiměřenosti.

25. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 platí, že„ přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 OZ se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.“ 26. V daném případě byla ve smlouvě [číslo] sjednána smluvní pokuta ve výši 5,6 % denně a ve smlouvě [číslo] smluvní pokuta ve výši 4,72 % denně. Přiměřenost výše smluvních pokut je třeba v daném případě posuzovat především z pohledu zajištěných povinností uhradit ve sjednané lhůtě vystavené faktury. Mají-li být smluvní pokuty z hlediska jejich souladu s dobrými mravy přiměřené jednotlivým funkcím, které mají plnit, jeví se„ takto sjednaná výše“ nepřiměřenou. Jak funkci preventivní a sankční, tak funkci reparační by smluvní pokuty z hlediska dobrých mravů v dané věci plnily, i kdyby byly sjednány v nižší hodnotě. I tak by byly dostatečným stimulem ke splnění povinnosti, dostatečně citelnou majetkovou sankcí pro případ, že dlužník nedostojí svým povinnostem, a odpovídajícím zabezpečením žalobce proti případným škodám, které by mu mohly vzniknout nesplněním zajištěných povinností.

27. V posuzované věci je zřejmé, že pokud byla fakturou [číslo] žalovanému vyfakturována částka 4 500 Kč a za 9 dní prodlení vyčíslena smluvní pokuta ve výši 2 250 Kč a fakturou [číslo] mu byla vyfakturována částka 5 300 Kč a za 9 dní prodlení vyčíslena smluvní pokuta ve výši 2 250 Kč (tj. jinými slovy byla žalobkyní nárokována smluvní pokuta ve výši 4 500 Kč za celkem vyfakturovanou částku 9 800 Kč za 9 dní prodlení), jedná se v obou případech o smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou v souladu s výše citovanou konstantní judikaturou. Platí přitom, že moderovat ve smyslu § 2051 OZ lze pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoli vlastní způsob jejího určení (například procentuální sazbu určující smluvní pokutu ze stanovené částky za každý den prodlení) a není rozhodující výše smluvní pokuty ve vztahu k jiným obchodním vztahům, nýbrž a jedině ve vztahu k okolnostem konkrétního případu (srov. rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 7. 2019, sp. zn. 123 C 19/2018). Soud potom za adekvátní výši smluvní pokuty shledal žalovaným navrhovanou částku 441 Kč (tj. 0,5 % denně).

28. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“).

29. Dle § 2048 odst. 1 OZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Dle § 2051 OZ platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

31. V daném případě soud ve světle shora citované judikatury Nejvyššího soudu shledal, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřeně vysoké výši, a proto využil svého práva moderace a tuto snížil na, dle jeho názoru adekvátní výši 441 Kč (tj. 0,5 % denně). V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonného příslušenství, neboť se splněním peněžité povinnosti se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 OZ, § 1970 OZ), přičemž příslušenství je tvořeno úrokem z prodlení ve výši stanoveným § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, a to včetně žalobkyní nárokované částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. daný nárok vzniká v případě podnikatelských vztahů, avšak žalovaný není podnikatelem, když vykonává toliko správu domu a pozemku ve smyslu § 1194 odst. 1 OZ.

32. Náhrada nákladů řízení:

33. V daném případě byla žalovaná ve věci úspěšnější, a proto jí v souladu s § 142 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Úspěch žalované totiž činil 89,57 % a úspěch žalobkyně toliko 9,77 %. V daném případě byla předmětem řízení částka 4 531,55 Kč a dle § 7 bod 3 advokátního tarifu představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 1 000 Kč. Advokátka žalované ve věci vykonala 4 úkony právní služby a náleží jí tak odměna ve výši 4 000 Kč. V souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu jí pak náleží náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (tj. 4 * 300 Kč). Advokátka není plátcem DPH. Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí 5 200 Kč a při aplikaci pravidla odečtení úspěchu od neúspěchu soud žalované přiznal 80,8 %, tj. částku 4 201,60 Kč.

34. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).