17 C 48/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupena advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zrušení práva společného práva nájmu bytu

I. Právo nájmu žalovaného k bytu číslo o velikosti 2+1, nacházejícího se v domě na adrese adresa, které bylo založenou smlouvou č. spisová značka číslo uzavřenou s Hlavním městem Prahou dne datum, se zrušuje.

II. Žalovanému se náhrada za ztrátu nájemního práva nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 552,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne datum tvrdila, že společně s žalovaným, který byl jejím tehdejším manželem, dne datum uzavřeli s územní celek smlouvu č. spisová značka číslo (dále také jen„ smlouva“) o nájmu bytu číslo o velikosti 2+1, nacházejícího se v domě na adrese adresa (dále také jen„ byt“). Nájemné po celou dobu trvání nájmu hradí žalobkyně, přičemž žalovaný neplatil ničeho. Společné soužití s žalovaným se v důsledku jeho násilného jednání s postupem času stalo pro žalobkyni nesnesitelným, přičemž žalovaný byl rozhodnutím vydaným v rámci řízení o ochraně proti domácímu násilí dokonce z bytu vykázán až do datum. Manželství žalobkyně a žalovaného pak bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 19.10.2022, č.j. 24 C 149/2022 – 39. Žalovaný aktuálně žije neznámo kde, přičemž žalobkyně nadále žije v bytě, které obývá společně se svojí matkou jméno celé jméno žalobkyně a synem jméno celé jméno žalovaného. Žalobkyně pak má obavu, že po skončení vykázání by se žalovaný mohl do bytu vrátit a pokračovat v násilném chování vůči žalobkyni. Žalobkyně se tak podanou žalobou, to po připuštění její změny (usnesení ze dne 17.5.2023, č.j. 17 C 48/2023 – 19, které nabylo právní moci dne datum), domáhala zrušení právo nájmu žalovaného k uvedenému bytu a to bez přiznání jakékoliv náhrady.

2. Žalovaný písemným podáním ze dne datum žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobkyně jsou lživá a že pokud má být právo společného nájmu k bytu zrušeno, tak jen za náhradu, která mu má být přisouzena. K jednání soudu se žalovaný, až řádně předvolán, nedostavil bez jakékoliv omluvy, přičemž k těmto ani neoznačil žádné důkazy, kterými by snad mohl prokázat svá tvrzení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

3. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující zjištění:

4. Z listiny označené jako„ smlouva o nájmu bytu ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný, jakožto nájemci, s územní celek, jakožto s pronajímatelem, dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo o velikosti 2+1, nacházejícího se v domě na adrese adresa. Tato smlouvy byla uzavřena na dobu určitou v délce dvou let.

5. Z listiny označené jako„ potvrzení o vykázání ze dne datum„ bylo zjištěno, že žalovaný z důvodu násilného jednání vůči žalobkyni byl Policií ČR dne datum vykázán z bytu na dobu deseti dnů.

6. Z listin označených jako„ záznam konzultace se sociálním pracovníkem ze dne datum a datum, úřední záznamem o podání vysvětlení ze dne anonymizováno číslo, zpráva PČR ze dne datum učiněná v rámci spisu k věci 25 Nc 515/2022 a úřední záznam o vysvětlení ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalovaný se vůči žalobkyni choval násilně a pod pohrůžkou násilí požadoval peníze na drogy. Žalobkyně se tuto situaci pokoušela řešit, avšak bezvýsledně, neboť žalovaný své jednání nezměnil.

7. Z listin označených jako„ unesení zdejšího soudu ze dne 24.10.2022, č.j. 25 Nc 515/2022 – 7 a usnesení zdejšího soudu ze dne 3.1.2023, č.j. 25 Nc 1004/2022 – 44“ bylo zjištěno, že vůči žalovanému bylo dne datum nařízeno předběžné opatření, kterým mu bylo uloženo opustit předmětný byt, nevstupovat do jeho okolí, jakož i se zdržet setkávání se s žalobkyní. Toto předběžné opatření pak dne datum bylo prodlouženo až na dobu šesti měsíců.

8. Z listin označených jako„ 2 ks fotografie dopisů, záznam SMS, prohlášení žalobkyně bez data a prohlášení matky žalobkyně ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalovaný i přes nařízené předběžné opatření kontaktoval žalobkyni.

9. Z listiny označené jako„ rozsudek zdejšího soudu dne 19.10.2022, č.j. 24 C 149/2022 – 39“ bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno s právní mocí ke dni datum.

10. Z listin označených jako„ protokol z jednání zdejšího soudu ve věci sp. zn. 24 C 149/2022 – 25 ze dne 30.9.2022 a protokol z jednání zdejšího soudu ve věci sp. zn. 25 Nc 1004/2022 ze dne 3.1.2023“ bylo zjištěno, že žalobkyně, její matka jméno celé jméno žalobkyně a její syn jméno celé jméno žalovaného před zdejším soudem při jednáních ve dnech datum a datum vypověděli, že žalovaný nepracuje a nijak nepřispívá na vedené domácnosti. Žalovaný žalobkyni psychicky týrá dokonce ji v minulosti i fyzicky napadl, přičemž jak žalobkyně, tak i její syn se žalovaného bojí.

11. Z listiny označení jako„ dopisy územní celek ze dnů datum, datum a datum“ bylo zjištěno, že žalobkyně se pokoušela u pronajímatele domoci se zrušení práva nájmu žalovaného, avšak bezvýsledně. Pronajímatel odkázal žalobkyni na řízení před obecnými soudu s tím, že není oprávněn nájem žalovaného ukončit. Pronajímatel konečně k výzvě soudu sdělil, že nemá žádné stanovisko ohledně toho, který z bývalých manželů (míněno žalobkyně či žalovaný) má být určen jako výlučný nájemce bytu.

12. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil tento skutkový závěr:

13. Žalobkyně a žalovaný, jakožto nájemci, a územní celek, jakožto pronajímatel, dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo o velikosti 2+1, nacházejícího se v domě na adrese adresa. Tato smlouvy byla uzavřena na dobu určitou v délce dvou let. Žalobkyně a žalovaný byli manželé, avšak jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19.10.2022, č.j. 24 C 149/2022 – 39“, který nabyl právní mocí ke dni datum. Žalovaný se po celou dobu trvání nájmu choval vůči žalobkyni násilně a tuto napadal jak slovně, tak i fyzicky, přičemž jak žalobkyně, tak i její syn jméno celé jméno žalovaného, mají z žalovaného zjevně důvodný strach. Žalovaný po celou dobu trvání nájmu nepracuje a nijak se finančně nepodílí na placení nájemného a na nákladech na fungování domácnosti. Žalovaný pak zřejmě za účelem pořízení drog pod pohrůžkou násilí peníze získával od žalobkyně. Žalovaný byl z důvodu domácího násilí Policií ČR z bytu vykázán již dne datum, avšak ani toto nevedlo k nápravě jeho chování. K opětovnému vykázání žalovaného pak došlo rozhodnutím soudu ze dne datum, kterým bylo nařízeno předběžné opatření. Avšak ani soudem nařízené předběžné opatření žalovaný opakovaně nerespektoval, když kontaktoval žalobkyni a vstupoval do předmětného bytu. územní celek, jakožto pronajímatel bytu, pak sdělilo, že nemá stanovisko ohledně toho, který z účastníků má být určen jakožto výlučný nájemce bytu.

14. Po právní stránce soud věc posuzoval jakožto soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“).

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi územní celek, jakožto pronajímatelem, a žalobkyní a žalovaným, kteří tehdy byli manželé, jakožto nájemci, byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu (§ 2201 a následující a zejména § 2235 a následující OZ). Manželství žalobkyně a žalovaného bylo ukončeno rozvodem (§ 755 OZ). Žalobkyně pak v řízení prokázala, že rozvod manželství byl bez jakýchkoliv pochybností zaviněn žalovaným, který se choval násilně, nepracoval, finančně nepřispíval na vedení domácnosti a parazitoval na žalobkyni, které dokonce za účelem obstarání drog pod pohrůžkou násilí bral finanční prostředky. Žalobkyně i její syn jméno celé jméno žalovaného mají z žalovaného strach a je tak zjevné, že pokračování společného nájmu je z důvodů, které bez jakékoliv pochyby zapříčinil žalovaný svým jednáním, nadále neúnosné. Pronajímatel pak ani k výzvě soudu nesdělil, zda se výlučným nájemcem bytu má stát žalobkyně či žalovaný.

16. Za tohoto stav se uzavírá (výrok ad I.), že byly splněny podmínky k tomu, aby právo nájmu žalovaného k bytu bylo zrušeno (§ 768 odst. 1 OZ) s tím, že s ohledem na vše shora uvedené byly shledány natolik zásadní důvody, na jejich základě nebyla žalovanému přiznána (výrok ad II.) ani náhrada za ztrátu nájemního práva (§ 768 odst. 1 OZ).

17. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobci 15 552,30 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení vykonal čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení a účast při jednání soudu ve dnech datum a datum dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a kdy tarifní hodnota pro stanovení náhrady nákladů řízení činí celkem 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 10 000 Kč, tj. 4* 2 500 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 2 352 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 2 000 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 4 odst. 1 písm. c/ Sazebníku soudních poplatků).

18. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.