17 C 52/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 525 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 525 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne datum tvrdila, že dne datum přibližně v době od anonymizováno do údaj o čase hodin provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť žalovaný, který se nacházel z důvodu spáchání trestné činnosti v celostátním pátrání, se přihlásil na policii. Žalovaný byl tedy zadržen a převezen z Obvodního oddělení PČR obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec, kam byl předán ve údaj o čase hodin. Provedenou dechovou zkouškou ošetřovatelem Protialkoholní záchytné stanice byla naměřena hodnota 1,5 promile. Žalovaný byl schopen pohybu na Protialkoholní záchytné stanici, která je podle § 89a zákona č. 373/2011 Sb., zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89b odst. 1 téhož zákona je osoba povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, pod dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Žalovaný v je souladu s § 89e odst. 1 tohoto zákona povinen hradit náklady na dopravu, neboť se u něj prokázala přítomnost alkoholu. Žalobkyni vznikly náklady na převoz žalovaného ve výši 525 Kč. Bylo najeto celkem 80 km. Žalobkyně výši nákladů vyčíslila dle ust. § 1 a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k shora uvedenému nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“).

4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný byl dne datum policejním orgánem převezen k lékařskému vyšetření a do záchytné stanice, kde byl povinen podrobit se lékařskému vyšetření. Při vyšetření bylo zjištěno, že v krvi žalovaného se nachází 1,5 promile alkoholu. V souvislosti s cestou z OOP obec do Protialkoholní záchytné stanice obec a následně z obec do obec vznikly za těchto najetých 80 km žalobkyni náklady v celkové výši 525 Kč, když toto vyčíslení bylo uskutečněno v souladu s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě této částky, neboť vzhledem k tomu, že během vyšetření u něj byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, mu podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., vznikla povinnost k úhradě těchto nákladů.

5. Po právní stránce soud věc posuzoval podle speciálního zákona o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, dále jen„ z. s. z. s.“), když na jím neupravené otázky aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Žalobkyně jako Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba podle § 89a z. s. z. s. je zdravotní službou, která je poskytována osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Žalovaný byl podle § 89 b z. s. z. s. povinen podrobit se lékařskému vyšetření, přičemž v jeho krvi byla zjištěna přítomnost alkoholu (1,5 promile). Žalovanému tak v souladu s § 89e odst. 1 z. s. z. s. vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady, které jí vznikly, a to i náklady na dopravu do záchytné stanice. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti (úhradu měl dle výzvy ze dne datum provést nejpozději do datum) ocitl v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež žalobkyni tak za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.)

7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 600 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) činí celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb., tj. 2 * 300 Kč).

8. Současně byla žalovanému uložena (výrok ad III.) povinnost k úhradě soudního poplatku (§ 2 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ z. s. p.“), neboť žalobkyně v tomto řízení od jeho úhrady je ze zákona osvobozena. V tomto řízení je výše poplatku stanovena na částku 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku cit. zákona).

9. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.