17 C 54/2022

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o určení vlastníka vozidla

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení, že vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno] je žalovaný, kterému žalobce vozidlo prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Společně s uhrazením kupní ceny ve výši 6 000 Kč a předáním vozidla předal žalobce žalovanému také velký a malý technický průkaz vozidla, jakož i další listiny spojené s vlastnictvím vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že na vlastní náklady nahlásí změnu vlastníka v registru silničních vozidel, avšak neučinil tak, když následně dne [datum] byla předmětným vozidlem způsobena dopravní nehoda, kdy řidičkou byla [jméno] [příjmení], kterou žalobce nezná. Žalobce je však stále veden jako vlastník vozidla a byl tak vyrozuměn o účasti na dopravní nehodě a o zajištění vozidla. Žalobcova snaha o zápis změny vlastníka i provozovatele vozidla učiněná u [stát. instituce] byla neúspěšná, neboť žalovaný se k jednání nedostavil a žalobce neměl k dispozici nezbytné doklady od vozidla. K zajištění nápravy nedošlo ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“).

4. Z předložených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z listiny označené jako„ Kupní smlouva ze dne [datum] (1)“ soud zjistil, že žalobce prodal dne [datum] žalovanému osobní automobil značky [anonymizována tři slova], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby [rok]. Kupní cena byla sjednána ve výši 6 000 Kč. Při uzavření smlouvy byl žalovanému také předán velký a malý technický průkaz. Dle čl. VI. kupní smlouvy se strany dohodly, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad.

6. Z listiny označené jako„ Potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] (3)“ soud zjistil, že dne [datum] došlo ve [údaj o čase] hodin v obci [anonymizována dvě slova] [příjmení] – [příjmení] [jméno], ulice [jméno] [příjmení] – místní komunikace, u polikliniky (souřadnice GPS [číslo], [číslo]) k dopravní nehodě, která byla následně šetřena u PČR pod evidenčním číslem [anonymizováno] [číslo] [číslo]. Účastníkem dopravní nehody byla řidička [jméno] [příjmení] s osobním automobilem [registrační značka], na němž vznikla škoda 5 000 Kč a jiný účastník [jméno] [příjmení] s osobním automobilem [registrační značka], na němž vznikla výše škody 10 000 Kč.

7. Z listiny označené jako„ Protokol o zajištění vozidla ze dne [datum] (4)“ soud zjistil, že vozidlo tovární značky [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] bylo zajištěno. V době předání mělo na levém předním rohu vozidla poškozený lak. Dále se zde nacházelo poškození čelního skla, avšak toto poškození nesouviselo s předmětnou dopravní nehodou. Jako vlastník vozidla je zde uveden žalobce.

8. Z listiny označené jako„ Vyrozumění o ukončení řízení ze dne [datum] (2)“ soud zjistil, že [stát. instituce] – [příjmení] [jméno], jako správní orgán věcně a místně příslušný ukončil správní řízení proti [jméno] [příjmení], [datum narození] ve věci dopravní nehody ze dne [datum] ve [údaj o čase] hodin v obci [anonymizována dvě slova] [příjmení], při které došlo k poškození vozidla žalobce. O přestupku bylo pravomocně rozhodnuto dne [datum] tak, že [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou ze zavinění této nehody.

9. Z listiny označené jako„ Usnesení ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. MML/244774/21 OD/Vy (5)“ soud zjistil, že [stát. instituce], odbor dopravy tímto usnesením zastavil řízení ve věci žádosti žalobce ze dne [datum] o zápis změny vlastníka i provozovatele v registru silničních vozidel týkající se vozidla [registrační značka]. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplynulo, že žalovaný se na nařízené ústní jednání nedostavil a nevyužil svého práva vyjádřit se k dané věci. Dle registru silničních vozidel nebyla provedena evidenční kontrola, která je potřebná k provedení změny vlastníka a provozovatele silničního vozidla. K žádosti nebyly ze strany žalobce doloženy nezbytné doklady a nebyla zajištěna ani osobní účast žalovaného a pro neodstranění vad žádosti tak bylo řízení zastaveno.

10. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva ze dne [datum] (6)“ soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému před podání žaloby předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k učinění kroků k okamžité nápravě a provedení změn v registru silničních vozidel ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. K předžalobní výzvě je připojena kopie podacího lístku a vrácené nevyzvednuté zásilky.

11. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] prodal žalovanému své vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], kdy kupní cena byla sjednána na částku 6 000 Kč. Po uzavření smlouvy žalobce žalovanému předal také veškeré doklady k vozidlu a v čl. VI. kupní smlouvy se žalovaný zavázal, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí na svůj náklad žalovaný sám.

13. Dne [datum] byla tímto vozidlem způsobena dopravní nehoda, kdy řidičkou vozidla byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce byl však k uvedenému vozidlu stále evidován jako vlastník a provozovatel, a byly mu tak zasílány listiny ohledně účasti na dopravní nehodě a o zajištění vozidla.

14. Žalobce se domáhal zápisu změny vlastníka i provozovatele vozidla, avšak řízení o jeho žádosti bylo usnesením ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. MML/244774/21 OD/Vy zastaveno pro nedostatek podkladů a nesoučinnost žalovaného.

15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“).

16. Mezi žalobcem a žalovaným byla dle § 2079 OZ uzavřena dne [datum] kupní smlouva, na základě které se žalovaný stal novým vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaný pak měl dle této smlouvy povinnost zajistit změnu vlastníka v evidenci držitelů motorových vozidel, avšak neučinil tak.

17. V daném případě se tak žalobce žalobou domáhal určení vlastníka vozidla, kdy pro tento účel podal žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. Pro podání takové žaloby je pak zákonnou podmínkou, bez jejíhož splnění, nemůže žalobce s určovací žalobou uspět, existence naléhavého právního zájmu (Komentář systému ASPI k § 80 autora Mottla). Naléhavý právní zájem je pak dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem je současně dán tehdy, jestliže je požadované určení objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.

18. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006,„ žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ Z nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20 pak vyplývá, že„ požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě.“ 19. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je přitom podstatný například z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v platném znění, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění.

20. Jak bylo prokázáno, v daném případě se žalobce žádostí ze dne [datum] domáhal postupem dle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., v platném znění, dále jen„ zákon č. 56/2001 Sb.“ zápisu změny vlastníka i provozovatele vozidla, kdy však toto řízení bylo usnesením ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. MML/244774/21 OD/Vy zastaveno pro nedostatek podkladů (§ 8 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.) a pro nesoučinnost žalovaného.

21. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že v daném případě je ve věci dán naléhavý právní zájem, když žalobce vzhledem k tomu, že již nedisponuje nezbytnými doklady k vozidlu ve smyslu § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. a žalovaný je pro něho dlouhodobě nekontaktní, nemá jinou možnost, jak změny zápisu v registru silničních vozidel dosáhnout. Je tak zřejmé, že určovací výrok soudního rozhodnutí je v této situaci jediným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem, případně povinnosti platit příspěvky do garančního fondu, protože podle registru vozidel provozuje vozidlo, aniž by zaplatil povinné ručení, event. dosáhne změny údajů v registru silničních vozidel (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006).

22. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok ad I.).

23. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobci 12 164 Kč, neboť žalobce měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě se žalobce domáhal určení vlastnictví k vozidlu, kdy dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“ činí hodnota jednoho úkonu právní služby částka 2 500 Kč. Advokátka žalobce v daném případě vykonala 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) advokátního tarifu a její odměnu tak činí částka 7 500 Kč. V souladu s § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu pak úspěšné advokátce náleží také náhrada paušálních nákladů ve výši 900 Kč (tj. 3 * 300 Kč), jakož i 21 % DPH z částky 8 400 Kč, tj. DPH ve výši 1 764 Kč. Náhrada nákladů je také dána soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, které musel žalobce uhradit, aby mohl své právo uplatnit u soudu. Souhrnem tak činí náhrada nákladů řízení částka 12 164 Kč.

24. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).