17 C 79/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Mgr. Jaroslava Růžičky a Ing. Tomáše Séma ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupen (a) anonymizována čtyři slova sídlem adresa. anonymizována tři slova proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce a žalované, ke kterému ze strany žalované došlo výpovědí ze dne datum, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, ke kterému mělo ze strany žalované dojít výpovědí ze dne datum. Žalobce tvrdil, že na základě pracovní smlouvy ze dne datum byl u žalované zaměstnán jako lakýrník. Žalobce dne datum utrpěl pracovní úraz (poranění kotníku), přičemž v důsledku tohoto úrazu byl následně v pracovní neschopnosti po období od datum do datum. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce žalovanou odeslán na mimořádnou zdravotní prohlídku, jejímž výsledkem byl lékařský posudek č. anonymizováno číslo ze dne datum. Tímto posudkem bylo konstatováno, že žalobce je zdravotně způsobilý k práci u žalobce s tím omezením, že není schopen dlouhého stání a sezení, přičemž je mu dle potřeby třeba pravidelných přestávek. Lékařský posudek však byl k návrhu žalobce zrušen rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Nový lékařský posudek pak doposud vydán nebyl. Žalovaná následně dopisem ze dne datum vyzvala žalobce k nástupu do práce na směnu, která měla započít dne datum od anonymizováno hodin. Toto žalobce dopisem ze dne datum odmítl, neboť nebyl z důvodu přetrvávání zdravotních potíží práce způsobilý. Žalovaná pak žalobce dopisem ze dne datum opětovně vyzvala k nástupu do práce na směnu, která měla započít dne datum od anonymizováno hodin. Toto žalobce rovněž ze zdravotních důvodů odmítl dopisem ze dne datum. Žalobce pak poskytoval posudkovému lékaři veškerou potřebnou součinnost, nový lékařský posudek ohledně zdravotní způsobilosti žalobce však doposud vydán nebyl. Dne datum žalovaná osobně doručila žalobci listinu ze dne datum, která obsahovala výpověď z pracovního poměru z důvodu dle § 52 písm. h/ zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“). V této listině žalovaná uvedla, že doposud nebylo prokázáno, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce, pročež nebyl oprávněn práci odmítnout. Z tohoto důvodu žalovaná nepřítomnost žalobce v práce v období od datum, tedy v rozsahu celkem 123 pracovních směn, posoudila jako neomluvenou absenci, čímž měl žalobce své pracovní povinnosti porušit zvlášť hrubým způsobem. Daný výpovědní důvod však naplněn nebyl, neboť zdravotní potíže žalobce v rozhodném období přetrvávaly, přičemž lékařský posudek ohledně jeho zdravotního stavu a způsobilosti k práci u žalobce doposud podán nebyl. Na tomto základě žalobce považuje rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne datum za neplatné, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, jakož i bylo žalované sděleno, že žalobce trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tvrzením, že neexistuje žádný lékařský posudek o tom, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilosti k práci na pozici lakýrníka. Byť lékařský posudek ze dne datum byl zrušen, tak z tohoto nevyplývá, že by žalobce za splnění podmínek pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce. Žalobce proto nebyl nastoupením do práce ohrožen na životě či zdraví, pročež nebyl oprávněn výkon práce odmítnout. Žalobce pak neposkytl součinnost k řádnému podání lékařského posudku, ba dokonce svou nečinností podání tohoto mařil. Žalovanou vymezený výpovědní důvod byl proto dán, pročež i pracovní poměr s žalobcem byl výpovědí platně rozvázán.

3. Mezi účastnicemi je nesporné, že pracovní poměr žalobce (zaměstnance) a žalované (zaměstnavatele) byl založen smlouvou ze dne datum, to ve znění dohody ze dne datum, přičemž tento vznikl nástupem žalobce do zaměstnání. Žalobce vykonával pro žalovanou práci jako lakýrník a to nejméně do datum. Žalobce byl v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti po období od datum do datum. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce žalovanou odeslán na mimořádnou zdravotní prohlídku. Posudek z takové prohlídky však byl shledán jako neplatný rozhodnutím anonymizována dvě slova ze dne datum. Žalobce od žalované dne datum osobně převzal listinu označenou jako výpověď z pracovního poměru. Ke dni výpovědi nebylo vydáno nové rozhodnutí posudkového lékaře. Žalobce listinou ze dne datum oznámil žalobkyni, že pracovní poměr nemá za platně ukončený výpovědí ze dne datum, jakož i to, že trvá na dalším zaměstnávání. Tato listina byla žalované doručena dne datum.

4. Mezi účastnicemi pak bylo sporné to, zda byly skutečně dány důvody vymezené ve výpovědi ze dne datum. Tedy zejména zda žalobce v období od datum neomluveně zameškal celkem 123 pracovních směn. Dále zda žalobce svým jednáním znemožnil vyšetření svého zdravotního stavu za účelem zjištění jeho zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Zda taková případná porušení povinností dosahovala takové intenzity, aby na jejich základě došlo k naplnění důvodu pro platné ukončení pracovního poměru výpovědí.

5. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku žalované“ byla zjištěna právní subjektivita žalované, jakož i to, že předmětem jejího podnikání spočívá ve výrobě a dovozu chemických látek a přípravků.

7. Z listin označených jako„ pracovní smlouva ze dne datum a dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne datum“ bylo zjištěno, že těmito byl ujednán pracovní vztah účastníků řízení, v jehož rámci žalobce pro žalovanou nejprve na dobu do datum, a následně na dobu neurčitou, pracovat na pozici lakýrníka.

8. Z listiny označené jako„ záznam o úrazu“ bylo zjištěno, že žalobce dne datum utrpěl pracovní úraz, při kterém si vyvrkl pravý kotník, jakož i to, že v důsledku tohoto úrazu byl žalobce v pracovní neschopnosti v období od datum do datum.

9. Z listiny označené jako„ posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání č. anonymizováno číslo ze dne datum“ bylo zjištěno, že tímto byl žalobce shledán zdravotně způsobilým k výkonu práce u žalované s tím omezením, že není schopen dlouhého stání a sezení, přičemž je mu dle potřeby třeba pravidelných přestávek.

10. Z listiny označené jako„ návrh na přezkum lékařského posudku ze dne datum“ bylo zjištěno, že touto listinou žalobce navrhl přezkoumat a zrušit posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání č. anonymizováno číslo ze dne datum.

11. Z listiny označené jako„ rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací“ bylo zjištěno, že tímto byl zrušen lékařský posudek č. anonymizováno číslo ze dne datum, neboť posudkový lékař v rozporu s prováděcími předpisy nezjistil v úplném rozsahu zdravotní stav žalobce. Věc proto byla posudkovému lékaři vrácena k vydání nového lékařského posudku.

12. Z listiny označené jako„ výzva žalované ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalovaná vyzvala žalobce k sdělení termínu jeho doplňujícího ortopedického vyšetření, jakož i jména lékaře, u kterého toto podstoupí. Žalobce byl dále vyzván k dostavení se na vyšetření závodní lékařkou v termínu dne datum od údaj o čase hodin.

13. Z listiny označené jako„ replika žalobce ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalobce odmítl poskytnout informace ohledně osoby jeho ošetřujícího lékaře, když současně sdělil, že vyšetření podstoupí dne datum.

14. Z listin označených jako„ výzvy žalované ze dnů datum a datum“ bylo zjištěno, že těmito byl žalobce vyzván k nástupu do práce, tedy nejprve na směnu v termínu dne datum od anonymizováno hodin a následně na směnu v termínu dne datum od anonymizováno hodin.

15. Z listin označených jako„ repliky žalobce ze dnů datum a datum“ bylo zjištěno, že těmito žalobce reagoval na výzvy žalované k nastoupení do práce tak, že toto ze zdravotních důvodů odmítl až do doby podání řádného lékařského posudku, tedy vyjasnění otázky, zda je žalobce dané práce po zdravotní stránce schopen.

16. Z listiny označené jako„ výzva žalované ze dne datum“ bylo zjištěno, že touto byl žalobce opětovně vyzván k nástupu do práce.

17. Z listiny označené jako„ výpověď z pracovního poměru ze dne datum“ bylo zjištěno, že tato obsahuje jednání žalované směřující k rozvázání pracovního poměru účastníků řízení. Žalovaná výpověď zdůvodnila tím, že (1) žalobce v období od datum neomluveně zameškal celkem 123 pracovních směn, dále tím, že (2) žalobce neuposlechl příkazy žalované a zmařil dokončení vyšetření posudkovým lékařem, jakož i tím, že (3) žalobce opakovaně neuposlechl příkazů žalované a následně jednal v rozporu s jejími oprávněnými zájmy. Dále bylo zjištěno, že žalobce od žalované danou listinu osobně převzal dne datum.

18. Z listiny označené jako„ sdělení žalobce ze dne datum včetně kopie dodejky“ bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalované, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne datum není platné, pročež žalobce trvá na dalším zaměstnávání.

19. Z listiny označené jako„ posudek anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, příjmení ze dne datum“ bylo zjištěno, že žalobce v důsledku pracovního úrazu ze dne datum trpí omezením hybnosti pravého hlezenního kloubu lehkého stupně. Z důvodu takového zdravotního poškození znalec uzavřel, že žalobce není schopen výkonu práce lakýrníka.

20. Z listin označených jako„ lékařské zprávy ze dnů datum a datum“ bylo zjištěno, že žalobce dne datum prodělal operaci kotníku (AD hlezna/subtalo skloubení)

21. Z listiny označené jako„ emailová komunikace ze dnů datum a datum“ bylo zjištěno, že zástupkyně žalované po sdělení toho, že probíhá soudní řízení, kde je třeba doložit, že žalovaná a posudkový lékař mnohokrát urgovali žalobce k součinnosti s vyhotovením nového posudku, vyzvala ošetřujícího lékaře k tomu, aby v souvislosti s daným řízením prošel lékařský spis a následně se sešel se zástupkyní žalované. Toto bylo ošetřujícím lékařem odmítnuto s odkazem na jeho povinnost mlčenlivosti.

22. Z dalších za řízení provedených důkazních prostředků (dopis žalované ze dne datum učiněný Pražské správně sociálního zabezpečení a dopis žalované ze dne datum učiněný právnická osoba) nebyly zjištěny žádné pro posouzení věci rozhodné skutečnosti.

23. Provedení dalších žalobkyní navržených důkazních prostředků (zpráva anonymizováno jméno příjmení a lékařská dokumentace žalobce) pak bylo zamítnuto, k čemuž soud přistoupil poté, co žalovaná nesplnila povinnost doplnit nezbytná tvrzení (viz odst. 28 až 35).

24. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastnic, jakož i na základě provedených důkazů prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

25. Žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu, na jejím základě žalobce pro žalovanou na dobu určitou do datum pracovala jako lakýrník. K této smlouvě byl dne datum uzavřen dodatek, na jehož základě bylo trvání pracovního poměru účastníků změněno na dobu neurčitou. Žalobce při plnění pracovních úkolů dne datum utrpěl pracovní úraz (poranění kotníku), v čehož důsledku žalobce byl v pracovní neschopnosti po dobu od datum do datum. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce odeslán na mimořádnou zdravotní prohlídku, jejímž výsledkem byl posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání č. anonymizováno číslo ze dne datum. Tímto posudkem byl žalobce shledán zdravotně způsobilým k výkonu práce u žalované, to však s omezením, že je neschopen dlouhého stání a sezení, jakož i mu je dle třeba pravidelných přestávek. Posudkový lékař však v rozporu s prováděcími předpisy nezjistil v úplném rozsahu zdravotní stav žalobce, pročež byl lékařský posudek k návrhu žalobce zrušen rozhodnutím stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Věc proto byla posudkovému lékaři vrácena k vydání nového lékařského posudku, který však doposud vydán nebyl. Žalovaná následně dne datum vyzvala žalobce ke sdělení toho, kdy a u kterého ortopeda podstoupí doplňující vyšetření, jakož i žalobce vyzvala k podstoupení vyšetření závodní lékařkou v termínu dne datum od údaj o čase hodin. K tomuto žalobce dne datum odmítl poskytnout informace ohledně osoby jeho ošetřujícího lékaře, když současně sdělil, že vyšetření podstoupí dne datum. Žalovaná následně dopisy ze dnů datum a datum vyzvala žalobce k nástupu do práce, tedy nejprve na směnu v termínu dne datum od anonymizováno hodin a následně na směnu v termínu dne datum od anonymizováno hodin. Žalobce k těmto výzvám dopisy ze dnů datum a datum sdělil, že do práce nenastoupí až do doby podání řádného lékařského posudku, tedy až po vyjasnění otázky, zda je po zdravotní stránce dané práce schopen, či nikoliv. Žalovaná pak žalobce k nástupu do práce opětovně vyzvala dopisem ze dne datum, avšak žalobce do zaměstnání nenastoupil.

26. Dne datum žalovaná doručila do vlastních rukou žalobce listinou sepsanou dne datum, přičemž tato obsahovala jednání žalované (výpověď), kterým měl být rozvázán pracovní poměr účastníků řízení. Žalovaná k této výpovědi přistoupila dle § 52 pím. h/ ZP, neboť (1) žalobce měl v období od datum neomluveně zameškal celkem 123 pracovních směn, dále proto, že (2) žalobce údajně neuposlechl příkazy žalované a zmařil dokončení vyšetření posudkovým lékařem, jakož i proto, že (3) žalobce opakovaně neuposlechl příkazů žalované a následně jednal v rozporu s jejími oprávněnými zájmy. S takto učiněnou výpovědí žalobce nesouhlasil, což žalované sdělil dopisem ze dne datum, jakož i současně sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání.

27. Ohledně zdravotního stavu žalobce pak bylo zjištěno, že ten v důsledku pracovního úrazu ze dne datum trpí omezením hybnosti pravého hlezenního kloubu lehkého stupně, pročež existují důvodné pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu práce pro žalovanou na pozici lakýrníka. Dále bylo zjištěno, že žalobce dne datum prodělal operaci kotníku (AD hlezna/subtalo skloubení).

28. K takto učiněnému skutkovému závěru soud dospěl na základě dokazování, které bylo provedeno až v návaznosti na soudem při prvním jednání dne datum sdělený předběžný právní názor. Současně je však třeba zdůraznit, že výpovědní důvody vymezené v listině ze dne datum, která byla žalobci doručena dne datum, byly zjištěny v rozsahu přesahujícím tvrzení žalobce i žalované, pročež ze strany soudu bylo při jednání dne datum přistoupeno k podrobné výzvě a poučení (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.). Na základě těchto poučení měla žalovaná ve lhůtě do datum doplnit tvrzení ohledně toho, a/ jaké konkrétní příkazy zaměstnavatele žalobce neuposlechl (kdy a kým byly tyto učiněny, co bylo jejich konkrétním obsahem, jakož i kdy a jakým způsobem byly tyto žalobci učiněny) a jakým konkrétním způsobem jejich porušením došlo k porušení oprávněných zájmů žalované, b/ kdy a jakým konkrétním způsobem žalobce znemožnil řádné dokončení vyšetření jeho zdravotní způsobilosti (toto je třeba tvrdit zcela konkrétně), c/ okolnosti, na jejich základě lze v jednání žalobce spatřovat takovou intenzitu, která by odůvodňovala rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením, jakož i aby k prokázání takových tvrzení byly označeny důkazy.

29. Žalovaná pak prostřednictvím své zástupkyně na výzvy a poučení reagovala podáním došlým soudu dne datum, kterým však sdělila jen to, že učinila dotaz na ošetřujícího lékaře žalobce, že ten však odmítl sdělit informace ohledně toho, zda žalobce vyzval k podstoupení vyšetření, případně kdy a kolikrát, jakož i toho, zda žalobce vyzval k návštěvě specialisti a zda žalobce dodal výsledky od specialisty. Zástupkyně žalované současně navrhla provedení důkazu, kterým měla být zpráva od ošetřujícího lékaře, když současně navrhla, aby taková listina byla soudem zajištěna (§ 129 odst. 2 o.s.ř.).

30. K tomuto podání žalované soud nejprve uzavírá, že tvrzení zástupkyně žalované v podání ze dne datum, tedy že ošetřující lékař odmítl poskytnutou informace o tom, zda žalobce vyzval k podstoupení vyšetření, případně kdy a kolikrát, jakož i toho, zda žalobce vyzval k návštěvě specialisti a zda žalobce dodal výsledky od specialisty, tedy informace, které nespadají pod lékařské tajemství, je zcela zjevně nepravdivé. Takové konkrétní informace totiž zástupkyně žalované ve skutečnosti na ošetřujícím lékaři nepožadovala (viz odst. 21).

31. Dále se konstatuje, že žalovaná nesplnila svou povinnost doplnit pro řízení relevantní skutečnosti, neboť taková její povinnost splněna nebyla a ani nezanikla v důsledku toho, že jí ošetřující lékař žalobce neposkytl součinnost, jakož ani v důsledku toho, že bylo soudu navrženo, aby k důkazu obstaral důkaz (listinu), když však takový návrhy byl učiněny bez adekvátních tvrzení. Je třeba zdůraznit, že žalovaná je zastoupena kvalifikovanou zástupkyní (advokátkou), která si v rámci svých profesních dovedností musí být vědoma toho, že povinnost tvrzení nelze odbýt tím, že je bez dalšího odkázáno na důkaz, jehož obsah ani není znám. Zástupkyni žalované přitom nic nebránilo v řádném postupu, tedy aby soudu navrhla zajištění součinnosti spočívající ve výzvě žalobci na zbavení ošetřujícího lékaře mlčenlivosti, jakož i spočívající v následné výzvě ošetřujícímu lékaři ke sdělení konkrétních skutečností nezbytných pro řízení v rozsahu, ve kterém byl zbaven mlčenlivosti. Případně mohlo být soudu navrženo, aby ošetřujícího lékaře vyzval ke sdělení konkrétních skutečností nezbytných pro řízení v rozsahu, ve kterém tyto nepodléhají mlčenlivosti (§ 128 o.s.ř.). Současně mohlo a mělo být soudu navrženo, aby lhůta k doplnění tvrzení a důkazů byla prodloužena, čemuž by soud za dané situace zcela zjevně přisvědčil (§ 55 o.s.ř.), neboť na základě takového postupu by byla zajištěna možnost řádného uplatnění obraných tvrzení žalované.

32. Takto však zástupkyní žalované postupováno nebylo, když soud zdůrazňuje, že ta označila toliko důkaz (zprávu ošetřujícího lékaře), a to aniž by ve stanovené lhůtě jakýmkoliv způsobem došlo k doplnění relevantních tvrzení. Pokud snad zástupkyně žalované očekávala, že soud daný důkaz obstará a relevantní tvrzení pak budou doplněna až v reakci na jeho provedení při jednání soudu, tak takovému jejímu očekávání nelze přisvědčit, neboť k tvrzením učiněným po uplynutí soudem stanovené lhůty (tj. po dni datum) by soudem s ohledem na koncentraci řízení nemohlo být přihlédnuto (§ 118b odst. 1 o.s.ř.).

33. Soud dále konstatuje, že žalovaná byla vyzvána (§ 118a odst. 1 o.s.ř.) nejen k doplnění tvrzení ohledně údajného znemožnění řádného dokončení vyšetření zdravotní způsobilosti žalobce, ale současně i k doplnění tvrzení ohledně okolností, na jejichž základě lze v takovém jednání spatřovat intenzitu, která by odůvodňovala rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením. K této výzvě však nebylo doplněno ničeho, když soud zdůrazňuje, že ani kdyby připustil doplnění tvrzení na základě zástupkyní žalované navrženého důkazu (viz odst. 31 a 32), tak by takové skutečnosti samy o sobě, tedy bez doplnění a prokázání tvrzení ohledně intenzity porušení povinností žalobce v rozsahu, který by odůvodňoval okamžité zrušení pracovního poměru, nebyly z hlediska daného řízení dostačující. Rovněž tato skutečnost by tedy sama o sobě vedla k neúspěchu žalované ve věci.

34. Konečně soud konstatuje, že ohledně údajného porušení příkazů žalované, které žalobce neměl uposlechnout, jakož ani ohledně oprávněných zájmů žalované, který tím měl žalobce porušit, potažmo ohledně intenzity, s jakou tím žalobce měl porušit své pracovní povinnosti, nebyla žalovanou ve stanovení lhůtě doplněna žádná tvrzení, jakož ani nebyly označeny žádné důkazy.

35. Na tomto základě (viz. odst. 29 až 34) pak soud uzavírá, že žalovaná nesplnila povinnost učinit tvrzení nezbytná k posouzení toho, zda žalobce skutečně neuposlechl příkazy žalované a zmařil dokončení vyšetření posudkovým lékařem, jakož ani toho, že žalobce opakovaně neuposlechl příkazů žalované a následně jednal v rozporu s jejími oprávněnými zájmy. Současně se uzavírá, že žalovaný k tomuto ani řádně neoznačila relevantní důkazní prostředky.

36. Za tohoto stavu soud přistoupil k právnímu posouzení učiněného skutkového závěru:

37. Vztah žalobce a žalované je pracovněprávním vztahem, pročež soud aplikoval speciální úpravu zákoníku práce (zák.č. 262/2006 Sb., dále jen„ ZP“), když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu zákoníku občanského (zák.č. 89/2012 Sb., dále jen„ OZ“).

38. Na základě učiněných zjištění soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum platně uzavřena pracovní smlouva (§ 34 ZP), na jejímž základě ke dni nástupu žalobce do práce vznikl pracovní poměr účastníků řízení (§ 36 ZP). Tento pracovní poměr účastníků nejprve sjednán na dobu určitou do datum, následně však bylo dodatkem ze dne datum platně ujednáno, že tento je na dobu neurčitou (§ 39 ZP). Jako druh práce bylo ujednáno působení žalobce na pozici lakýrník (§ 34 odst. 1 písm. a/ ZP).

39. Ohledně rozvázání pracovního poměru obecně platí, že tento může být rozvázán jen zákonem předepsaným způsobem (§ 48 ZP), tedy dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době (§ 48 odst. 1 písm. a/ až d/ ZP). Ohledně doručování písemností týkajících se vzniku, změny a skončení pracovního poměru zaměstnavatelem obecně platí, že takové listiny musí být doručeny do vlastních rukou zaměstnance (§ 334 odst. 1 ZP).

40. V dané věci pak bylo zjištěno, že ze strany žalované bylo listinou ze dne datum přistoupeno k rozvázání pracovního poměru jeho výpovědí (§ 50 ZP), přičemž písemné vyhotovení takového jednostranné právního jednání bylo žalobci doručeno dne datum. S dnem doručení výpovědi pak započal běh výpovědní doby, jejíž poslední den připadl na datum (§ 51 odst. 1, 2 ZP). Na tomto základě soud uzavírá, že poslední den lhůty dvou měsíců k uplatnění žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru připadl na datum, pročež žaloba došlá soudu dne datum, byla učiněna před uplynutím takové lhůty (§ 72 ZP).

41. S ohledem na učiněný závěr o včasnosti podané žaloby, bylo soudem následně přistoupeno k posouzení formální stránky výpovědi obsažené v listině ze dne datum. Dle příslušné zákonné úpravy platí (§ 50 ZP), že výpověď z pracovního poměru musí být učiněna písemně, přičemž je-li tato učiněna zaměstnavatelem, je jeho povinností ve výpovědi skutkově vymezit důvody výpovědi tak, aby tyto nebylo možno zaměnit s jinými důvody, přičemž výpověď může být dána jen z důvodu výslovně stanoveného zákoníkem práce (§ 50 odst. 1, 2, 4 a § 52 ZP). Ohledně výpovědi obsažené v listině ze dne datum se pak uzavírá, že tato z formálního hlediska splňuje veškeré shora uvedené náležitosti, neboť tato byla učiněna písemně, jakož i obsahovala dostatečné skutkové vymezení výpovědního důvodu, který pak je důvodem výslovně upraveným zákoníkem práce (§52 písm. h/ ZP).

42. Až v návaznosti na všechny shora učiněné závěry bylo soudem konečně přistoupeno k posouzení toho, zda žalovanou vymezené výpovědní důvody, tedy (1) že žalobce v období od datum do datum neomluveně zameškal celkem 123 pracovních směn, (2) že žalobce údajně neuposlechl příkazy žalované a zmařil dokončení vyšetření posudkovým lékařem, (3) že žalobce opakovaně neuposlechl příkazů žalované a následně jednal v rozporu s jejími oprávněnými zájmy, byly skutečně naplněny, či nikoliv (§ 52 písm. h/ ZP).

43. K prvnímu z vymezených výpovědních důvodů (tj. že žalobce v období od datum neomluveně zameškal celkem 123 pracovních směn) soud především odkazuje na předběžný právní názor sdělený při prvním jednání dne datum, tedy že je založena povinnost žalované (zaměstnavatele) nepřipustit, aby žalobce (zaměstnanec) vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 ZP), čemuž souvztažně odpovídá právo žalobce (zaměstnance) odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, když takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 odst. 2 ZP).

44. Na základě učiněných zjištění (viz odst. 27) je patrno, že existují důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti žalobce k tomu, aby v rozhodném období (tj. od datum do datum) pro žalovanou pracoval jako lakýrník, tedy byly shledány okolnosti, na jejich základě žalobce, a to přinejmenším až do doby podání konečného posudku ohledně jeho zdravotní způsobilosti, byl zcela jednoznačně oprávněn odmítnut výkon práce pro žalovanou (§ 106 odst. 2 ZP).

45. Současně je třeba zdůraznit, že za situace, kdy žalobce po skončení dlouhodobé pracovní neschopnosti byl za účelem posouzení způsobilosti k výkonu práce odeslán na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku (§ 55 odst. 1 písm. e/ zák.č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, dále jen„ z.s.z.s.“), přičemž vydaný lékařský posudek byl následně shledán jako neplatný, platí, že posuzovaná osoba (žalobce) je pro účely, pro které měla být posouzena, posouzena za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována (§ 44 odst. 8 z.s.z.s.).

46. Ohledně prvního z vymezených výpovědních důvodů se proto uzavírá, že tento nebyl naplněn, neboť na základě všeho shora uvedeného je zcela zjevné, že žalobce tím, že v období od datum do datum odmítl výkon práce, neporušil své pracovní povinnosti, neboť je naopak zjevné, že tímto žalobce po právu užil institutu odmítnutí výkonu práce zakotveného v zákoníku práce.

47. Pokud jde o druhý a třetí z vymezených výpovědních důvodu (tj. že žalobce neuposlechl příkazy žalované a zmařil dokončení vyšetření posudkovým lékařem, jakož i že žalobce opakovaně neuposlechl příkazů žalované a následně jednal v rozporu s jejími oprávněnými zájmy), tak žalovaná, kterou ohledně těchto tížilo jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní, ani k výzvě a poučení soudu neučinila nezbytná skutková tvrzení, jakož ani řádně neoznačila relevantní důkazní prostředky. Žalovaná tedy rezignovala na své procesní povinnosti (viz odstavce 28 až 35), pročež skutečnosti nezbytné k posouzení platnosti výpovědi na základě druhého a třetího z výpovědních důvodů za řízení zjištěny nebyly. Na tomto základě soud uzavřel, že k porušení povinností žalobce v rozsahu, který byl žalovanou vymezen v rámci druhého a třetího z výpovědních důvodů, ve skutečnosti nedošlo.

48. S ohledem na vše shora uvedení bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu (výrok ad I.).

49. Na náhradě nákladů řízení soud žalované uložil (výrok ad II.) zaplatit žalobci 2 900 Kč, neboť žalobce měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka za celkem tři úkony (podání žaloby, účast při jednáních soudu ve dnech datum a datum) činí celkem 900 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 2 000 Kč, který byl žalobcem zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. a položka 4 odst. 1 písm. c/ Sazebníku cit. zákona).

50. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.