17 C 91/2022

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 69 881 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 21 951,68 Kč, dále úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč, jakož i úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 59 434 Kč od [datum] do [datum] a z částky 9 434 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 618,94 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] že na základě této smlouvy žalovanému dne [datum] byl poskytnut úvěr 50 000 Kč. Tento úvěr, jakož i úrok v sjednané nominální výši 64,6 % ročně, se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 48 měsíčních splátek ve výši 2 928 Kč, splatných počínaje od měsíce srpna roku 2021 vždy do 22. dne daného měsíce. Pro případ porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr a úrok sjednaným způsobem, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 998 Kč za prodlení s uhrazením každé jednotlivé splátky. Současně pro případ prodlení byla sjednána náhrada nákladů ve výši 400 Kč za prodlení s uhrazením každé jednotlivé splátky. Žalovaný nezaplatil ničeho a úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum], čímž k doposud nesplacené jistině ve výši 50 000 Kč přirostl doposud nesplacený úrok ve výši 8 036,16 Kč. Pro případ zesplatnění úvěru, resp. pro případ následného prodlení se zaplacením dlužní jistiny, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 58 036,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, to vše s příslušnými úroky ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 10 447,20 Kč, jakož i úroku ve výši 99,85 8% ročně z částky 94 000 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 070,48 Kč a úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.

3. K jednání soudu se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil bez jakékoliv omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z listin označených jako„ návrh na uzavření smlouvy / smlouva o úvěru [číslo] dodatek [číslo] smlouvy [číslo] oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře a dodejka“ bylo zjištěno, že tyto byly sepsány mezi žalobkyní a žalovaným, když k jejímu podpisu oběma stranami došlo dne [datum]. Předmětem ujednání účastníků byl úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím účtu č. [bankovní účet]. Tomuto ujednání souvztažně odpovídá závazek žalovaného poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky ve výši 64,60 % ročně, k čemuž mělo dojít formou 48 měsíčních splátek ve výši 2 928 Kč (tj. zaplatit celkem 140 544 Kč), splatných počínaje od měsíce srpna roku 2022 vždy do 22. dne daného měsíce. Dále bylo zjištěno ujednání o sankcích, tj. smluvních pokutách a nákladech vzniklých v případě prodlení žalovaného (čl. 6, 6.2, 6.5), jakož i ujednání o možnosti zesplatnění úvěru (čl. 6) a přírůstu nesplacených úroků k jistině (čl. 6). Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno dne [datum]

6. Z listin označených jako„ doklad o vyplacení úvěru a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to platbou ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet].

7. Z listiny označené jako„ výpis z databáze ČNB - [příjmení] tabulka [anonymizováno] [číslo] RPSN“ bylo zjištěno, že průměrná výše úrokové sazby pro daný typ úvěru v měsíci červenci roku 2021 činila 7,88 % ročně.

8. Z listin označených jako„ výzvy k zaplacení ze dnů [datum] a [datum], oznámení ze dne [datum], předžalobní výzva [datum] a podací arch ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného o zaplacení, avšak ohledně ani jedné z výzev nebylo prokázáno, že by došlo k jejich doručení k rukám žalovaného, když jen ohledně předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno její odeslání, nikoliv však doručení žalovanému.

9. Zjištění učiněná z uvedených důkazů jsou zcela postačující k učinění skutkového závěru v rozsahu, který lze podrobit právnímu posouzení, přičemž se ohledně dalších za řízení provedených důkazů (formulář o hodnocení klienta, prověření žalobce v registru [příjmení], výpis z registru NNKI, předsmluvní formulář, prohlášení klientů, potvrzení zaměstnavatele, kopie OP žalovaného, karta klienta) uzavírá, že z těchto nebyla učiněna žádná z hlediska potřeba daného řízení rozhodná zjištění.

10. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo jednání, jehož výsledkem bylo sepsání listiny označené jako smlouva o úvěru, přičemž tato byla oběma stranami podepsána dne [datum]. V této listině bylo obsaženo ujednání účastníků o povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 50 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky ve výši 64,60 % ročně (původně 100,44 % ročně). Peněžní prostředky byly žalovanému sjednaným způsobem ve výši 50 000 Kč poskytnuty dne [datum]. Žalovaný nevrátil ničeho.

12. Až doposud zjištěný skutkový stav zdánlivě svědčí nároku žalobkyně, dále však bylo zjištěno, že průměrná výše úrokové sazby pro daný typ úvěru v měsíci červenci roku 2021 činila 7,88 % ročně. Zjištění učiněný v tomto rozsahu pak jsou dostačující k posouzení a rozhodní věci.

13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák.č. 257/2016 Sb., dále jen„ z.s.ú.“).

14. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Z takové smlouvy je úvěrující povinen poskytnout na požádání úvěrovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ).

15. V dané věci však bylo zjištěno, že ve smlouvě ze dne [datum] byly úroky z úvěru sjednány ve výši 64,60 % ročně, jakož i bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy běžný úrok u bankovních institucí pro domácnosti na spotřebu činil 7,88 % ročně. Účastníky sjednaná výše úroku tedy dosahuje mnohonásobně (ve skutečnosti 8,198 násobně) průměrné úrokové sazby.

16. K tomuto soud zdůrazňuje závěry konstantní judikatury (usnesení NS ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), tedy že:„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

17. Ve světle citované judikatury soud z úřední povinnosti zkoumal otázku kolize smlouvy účastníků s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši více než desetinásobně přesahující průměrnou obvyklou výši úroku v době uzavření smlouvy, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné (§ 580 OZ). S ohledem na skutečnost, že dané ujednání je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, přičemž toto ani nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. V této souvislosti se soud zcela ztotožňuje se závěry vyjádřenými Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 24.9.2019, č.j. 22 Co 197/2019 - 99, tedy že s ohledem na podnikatelský záměr žalobkyně, by žalobkyně smlouvu o úvěru neuzavřela, pokud by byla úročena pouze obvyklou úrokovou sazbou.

18. Uzavírá se tak, že smlouva účastníků je v celém rozsahu absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 OZ ve spojení s § 576 a 577 OZ).

19. Na základě takto učiněných závěrů soud nárok žalobkyně dále posuzoval dle úpravy dopadající na bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. OZ). Bylo pak shledáno, že žalovaný bez právního důvodu (z neplatné smlouvy) získal na úkor právní předchůdkyně žalobkyně majetkový prospěch (jistinu 50 000 Kč), pročež je povinen toto obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, 2 OZ). Tuto svou povinnost žalovaný nijak nesplnil.

20. Pokud o jde o povinnost žalovaného vydat uvedené bezdůvodné obohacení platí, že čas plnění je vázán až na žádost žalobkyně o plnění (§ 1958 odst. 2 OZ), učinění takové výzvy ze strany žalobkyně k rukám žalovaného však prokázána nebyla, pročeš splatnost nastala až s doručením žaloby žalovanému (tj. dne [datum]). Se splněním povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se žalobce ocitl v prodlení od následujícího dne (§ 1968 OZ“), když až od této doby žalobkyni vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

21. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobce částečně (tj. pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení) vyhověl (výrok ad I.).

22. Ve zbývající části (tj. pokud jde o nároky žalobce na zaplacení částky 21 951,68 Kč, dále úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč, jakož i úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 59 434 Kč od [datum] do [datum] a z částky 9 434 Kč od [datum] do zaplacení) byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná (výrok ad II.)

23. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) ve věci z 39,24 % úspěšnému žalovanému, aby z 60,76 % úspěšné žalobkyni zaplatil 4 618,94 Kč (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud vyházel z toho, že předmětem řízení byla částka 71 951,68 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku v částce 12 943,55 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 583,56 Kč, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 902,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 59 434 Kč od [datum] do [datum] a z částky 9 434 Kč od [datum] do [datum] ve výši 6 457,94 Kč), tj. celkem 84 895,23 Kč (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08 odst. 20). Žalobkyně byla úspěšnou co do částky 51 583,56 Kč, přičemž ohledně částky 33 311,67 Kč byl úspěšným žalovaný). Za situace, kdy advokát žalobkyně za řízení účelně vykonal čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení a účast při jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g a odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), je výše účelných nákladů žalobkyně dána odměnou jejího zástupce ve výši 13 650 Kč, tj. 3* 3 900 Kč a 1* 1 950 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 7 bod 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 3 118,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše účelných nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 3 495 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 1 odst. 1 písm. b/ Sazebníku soudních poplatků). Žalobkyni tak účelně vynaložila náklady v celkové výši 21 463,50 Kč, ohledně kterých žalobkyni svědčí právo na náhradu v rozsahu 21,52 % (60,76 % - 39,24 %), tj. ve výši 4 618,94 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto (výrok ad III.) za situace, kdy žalovanému, který ve věci byl úspěšnější v rozsahu přesahujícím 50 % žalobkyní uplatněných nároků (k tomuto se zdůrazňuje, že pro tento účel se vychází jak z výše uplatněné jistiny, tak i z kapitalizovaného příslušenství - srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08), nevznikly žádné s řízením související náklady (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).

25. Lhůta ke splnění výrokem tohoto rozhodnutí uložené povinnosti byla stanovena s ohledem na charakter uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).