18 C 10/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen titul . jméno příjmení , advokátem sídlem datum , PSČ obec anonymizováno – anonymizováno o určení neplatnosti závěti

I. Návrh žalobkyně v té části, kde se domáhala, aby soud určil, že závěť [jméno] [příjmení] pořízena alografním způsobem sepsaná dne [datum], advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], podle níž je dědicem veškeré majetku, zejména domu [adresa] v [obec] – [část obce] s příslušnými pozemky [celé jméno žalovaného], je neplatná, se zastavuje.

II. Návrh žalobkyně, aby soud určil, že dědicem veškerého majetku, zejména nemovitostí vedených na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to parcely [číslo] – zahrada o výměře 436 metrů čtverečních, parcely [číslo] o výměře 86 metrů čtverečních – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] – bydlení, je [osobní údaje žalobkyně], bytem [adresa], se zamítá.

III. Státu se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 30 206,40 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [datum], [obec], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud určil, že závěť [jméno] [příjmení], pořízená alografním způsobem, sepsaná dne [datum] advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], podle níž je dědicem veškerého majetku, zejména domu [adresa] v [obec] – [část obce] s příslušnými pozemky [celé jméno žalovaného] - žalovaný, je neplatná a rovněž, aby soud určil, že dědicem ze zákona po paní [jméno] [příjmení], je žalobkyně. Svůj návrh odůvodnila tím, že paní [jméno] [příjmení] (dále jen„ zůstavitelka“), zemřela dne [datum] bez zanechání potomků. Žalobkyně je její sestřenicí, o existenci alografní závěti zůstavitelky ve prospěch žalovaného se žalobkyně dozvěděla až v rámci dědického řízení vedeného [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], kde žalovaný předložil do dědického spisu závěť sepsanou dne [datum] advokátem [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalovaný dlouhodobě bezúplatně bydlel v domě zůstavitelky a staral se o dům a zahradu. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalobkyně odkázána na podání žaloby, že je dědicem ze zákona. Dále uvedla, že zůstavitelka trpěla v době sepisu závěti duševní poruchou, která zapříčinila nedostatek způsobilosti k právnímu jednání, když jednala v duševní poruše způsobené ischemicko – vaskulárním poškozením mozku. Jednání tj. sepis závěti, pak zůstavitelka učinila pod nátlakem ze strany žalovaného, kdy obsah závěti neodpovídá skutečné a dlouhodobě projevované vůli zůstavitelky. Dále uvedla, že nedošlo ke splnění v závěti uvedených podmínek. Žalobkyně uvedla, že zůstavitelka v 39 letech svého života prodělala mozkovou mrtvici, kdy v důsledku této se u ní začala rozvíjet vaskulární demence, kdy zůstavitelka byla nakonec na jednu polovinu těla úplně ochrnutá a prakticky poslední tři roky v podstatě úplně imobilní. Zůstavitelka byla v plném invalidním důchodu s přiznáním průkazu ZTP/P. Fyzický i psychický stav zůstavitelky se výrazně zhoršil v létě 2014 po smrti jejího druhého manžela. Od roku 2015 byla zůstavitelka víceméně trvale upoutána na lůžko, kdy úplná ztráta mobility nastala na jaře roku 2017. Dále uvedla, že na základě upozornění pečovatelek, které do domu za zůstavitelkou docházely, tyto navrhly zahájení řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky. Žalovaný se o tyto záležitosti nezajímal a proti převozu zůstavitelky do nemocnice neměl žádné námitky. Žalovaný v domě zůstavitelky dlouhodobě bydlel v přízemí, a to bez jakékoli nájemní smlouvy. Žalovaný požadoval na zůstavitelce zřízení práva trvalého užívání části domu, a to nejlépe ve formě věcného břemene, když pro zůstavitelku tento požadavek byl naprosto nepřijatelný a striktně jej odmítla. Bývalý manžel žalobkyně pak zůstavitelku ujistil, že bez jejího výslovného souhlasu není možné zapsat trvalé bydliště do průkazu žalovaného či do dokladu o pobytu cizince na území ČR. Dále žalobkyně uvedla, že zůstavitelka slibovala její plně invalidní dceři [jméno] [příjmení], že pořídí v její prospěch závěť o celém svém majetku. Rovněž uvedla, že manžel žalobkyně zůstavitelku před vánoci roku 2017 z jejího popudu v bytě navštívil a našel ji ve velmi zbědovaném stavu. Před odchodem manžela žalobkyně, který se o zůstavitelku postaral, mu tato sdělila, že žalovaný na ni dlouhodobě tlačil, přemlouval ji, až ji donutil sepsat v jeho prospěch závěť. Rovněž uvedla, že o zůstavitelku se pravidelně starala pečovatelská služba [stát. instituce] třikrát v týdnu a dále dcera žalobkyně, paní [jméno] [příjmení]. Závažný zdravotní stav zůstavitelky, proleženiny a částečné bezvědomí nakonec rozhodly o jejím převozu do nemocnice [anonymizováno] [obec], kdy po jednom měsíci byla převezena do [obec], kde zemřela. V době převozu zůstavitelky do nemocnice žalovaný dlouhodobě pobýval na [země]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že žalobkyní uváděné tvrzení o duševní poruše zůstavitelky, pro kterou má být sepsaná závěť neplatná, považuje za účelové. V době před, při a po podpisu předmětné závěti nebyla zůstavitelka v tomto směru léčena a ani diagnostikována a nejevila žádné případné příznaky duševní poruchy. Skutečnost, že zůstavitelka byla fyzicky částečně handicapovaná, nijak neovlivnila její duševní stav, když důchod a průkaz ZTP/P byl zůstavitelce přiznán na základě jejího fyzického stavu, nikoliv duševního. Rovněž uvedl, že není pravdou, že by zůstavitelka sepsala závěť pod jeho nátlakem. Žalovaný se zůstavitelkou sdílel společný dům velmi dlouho, když se do něj nastěhoval v roce 1999, a to ještě za života manžela zůstavitelky. Mezi zůstavitelkou a i jejím manželem byla ústní dohoda o tom, že žalovaný může po dobu neurčitou užívat část domu. Nad rámec finančních příspěvků pak žalovaný prováděl i jiné práce spojené s domem a zůstavitelce pomáhal a staral se o ni. Rovněž poukázal, že závěť byla sepsána [titul]. [jméno] [příjmení], když sepis iniciovala sama zůstavitelka a závěť byla podepsána za přítomnosti dvou nezávislých svědků, a to paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rovněž uvedl, že ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že by za zůstavitelkou docházela pravidelně ona či její dcera, a to pomáhat jí v domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že v době, kdy byl mimo území ČR a kdy byla zůstavitelka odvezena do nemocnice, se o tuto starala paní [jméno] [příjmení], když žalovaný odjížděl na [anonymizováno] na oslavu narozenin své neteře, a to na dobu 14 až 20 dnů. Soud v průběhu řízení provedl důkaz závětí sepsanou dne [datum], usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 11. 2018 č. j. 13 D 667/2018-28, znaleckým posudkem [anonymizováno] fakultní nemocnice v [obec] ze [datum], závětí datovanou dne [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) dnem [datum] je datovaná závěť sepsaná v advokátní kanceláře [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], ve které zůstavitelka [jméno] [příjmení], narozena [datum], bytem [adresa], ustanovila pro případ své smrti dědicem veškerého svého majetku, tedy zejména domu [adresa] v [obec] – [část obce] s příslušnými pozemky, pana [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] – žalovaného. V závěti je dále uvedeno, že pan [celé jméno žalovaného] se o zůstavitelku stará a pomáhá jí ve všech jejích záležitostech ve stáří a v nemoci. Zároveň zůstavitelka prohlásila, že nemá žádné neopomenutelné dědice a že tato listina obsahuje její poslední vůli s tím, že touto závětí ruší a nahrazuje veškeré její případné závěti předchozí. Zároveň je v závěti uvedeno, že tuto závěť činí svobodně a po zralém uvážení a podepisuje ji vlastnoručně za účasti dvou podepsaných svědků, a to paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], bytem [adresa]. V závěti je rovněž uvedeno, že tato byla sepsána na žádost zůstavitelky [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem v [obec]. Závěť je podepsaná zůstavitelkou, oběma svědkyněmi a rovněž i advokátem (závěť z [datum]). -) usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud ve věci řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum], odkázal žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 9 žalobu na určení, že je dědicem ze zákona po shora uvedené zůstavitelce (citované usnesení). -) znalec se ve svém znaleckém posudku, vyhotoveném v rámci řízení, vyjadřoval k tomu, zda zůstavitelka ke dni sepisu sporné závěti užívala léky, které mohly mít vliv na její duševní činnost a jednání, zda při vaskulární demenci jsou schopnosti úsudku snížené natolik, že v důsledku toho je člověk snadno ovlivnitelný a manipulativní a zda si zůstavitelka mohla vzhledem ke zdravotnímu stavu při podpisu závěti být vědoma důsledku svého jednání, či zda trpěla takovou duševní poruchou, která by ji v tom bránila. Ze závěrů znaleckého posudku a rovněž tak z výslechu znalce pak vyplynulo, že ke dni sepisu sporné závěti znalec nedisponoval žádnými medicínskými podklady, že by v tuto dobu byla zůstavitelka forenzně podstatně duševně nemocná, když nebylo podloženo, že by k datu sepisu závěti posuzovaná (zůstavitelka) – trpěla syndromem demence, když z medicínského hlediska znalec demenci nemůže potvrdit. Ze závěrů znaleckého posudku pak vyplývá, že z medicínského hlediska nedisponuje znalec jediným relevantním podkladem, že by si zůstavitelka nemohla být vědoma důsledků svého jednání v rozhodné době a rovněž nepotvrdil žádnou forenzní podstatnou duševní poruchu pro inkriminovanou dobu, kdy mělo dojít k právnímu jednání (znalecký posudek ze [datum]). -) dnem [datum] je datována ručně psaná závěť vyhotovená zůstavitelkou, ve které je uvedeno, že svůj nemovitý majetek, zejména pak dům v k.ú. [část obce], odkazuje své nepřímé neteři [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] a veškerý svůj movitý majetek pak odkazuje panu [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. V listině je dále uvedeno, že touto závětí zůstavitelka ruší svojí závěť z roku 1998, sepsanou zcela ve prospěch pana [jméno] [příjmení] (závěť z [datum]). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody pro neprovedení dalších účastníky v řízení navržených důkazů, budou uvedeny dále. Soud se nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda žaloba na určení byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. ve spojení s ust. § 1673 odst. 1 o.z. a uzavřel, že ano. Jak vyplývá z provedeného dokazování usnesení zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobkyně odkázána na podání žaloby, že je dědicem ze zákona po zůstavitelce, je datováno dnem [datum] a byť toto usnesení není opatřeno doložkou právní moci, je zřejmé, že žaloba byla podána včas, neboť citované usnesení s ohledem na datum jeho vydání nemohlo nabýt právní moci dříve než dne [datum] a vzhledem k tomu, že žaloba byla osobně doručena do podatelny zdejšího soudu dne [datum], stalo se tak před uplynutím dvouměsíční lhůty.. Poté, co soud uzavřel, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě, zabýval se tím, zda důvody, pro které se žalobkyně domáhá určení neplatnosti závěti, jsou dány s tím, že pokud by byl naplněn i jen jeden z těchto důvodů, bylo by namístě podané žalobě vyhovět a uzavřel, že nikoli. Žalobkyně předně namítala, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou, v důsledku které nebyla způsobilá k učinění předmětného právního jednání, tj. sepsání závěti. Tento důvod neplatnosti závěti však byl vyvrácen na základě provedeného dokazování, a to konkrétně znaleckým posudkem [anonymizováno] fakultní nemocnice, který byl ve věci vyhotoven. Znalec v rámci podání znaleckého posudku zodpověděl všechny jemu položené otázky, když závěry znaleckého posudku stvrdil při svém výslechu u soudu. Znalecký posudek je srozumitelný, z jeho závěrů je seznatelné, jakým způsobem znalec k těmto dospěl, když své závěry znalec doplnil i při svém výslechu u jednání, kdy zcela srozumitelně a jednoznačně odpověděl na všechny otázky, které mu byly soudem a účastníky či jejich právními zástupci položeny. Znalecký posudek pak obsahuje veškeré zákonné náležitosti dle ust. § 13 odst. 2 vyhl. č. 37/1967 Sb., je v něm uveden popis zkoumaných skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a rovněž výčet otázek, na které měl odpovědět, a to včetně odpovědí na tyto otázky (posudek) .Ze závěrů tohoto znaleckého posudku pak jednoznačně vyplývá, že není možné uzavřít, že by zůstavitelka v roce 2016, konkrétně k datu sepisu závěti, trpěla duševní poruchou, která by ji činila nezpůsobilou k předmětnému právnímu jednání. Znalec jak v rámci znaleckého posudku, tak v rámci jeho doplnění při jednání soudu, zcela logicky zdůvodnil, na základě čeho dospěl ke svým závěrům uvedeným ve znaleckém posudku, když zejména zdůraznil, že znalec musí vycházet ze zdravotnické dokumentace, kterou má k dispozici a pokud zde k určitému datu tato zdravotnická dokumentace není, byť z jakýchkoli důvodů, tak se znalec nemůže vyjádřit k tomu, zda již dva roky zpátky, tj. již v roce 2016, byly u zůstavitelky patrny známky demence, když o této se začalo hovořit až v roce 2018 v souvislosti s její hospitalizací. Ze strany znalce by se pak jednalo o spekulaci, což není přípustné, neboť znalec musí vycházet z jednoznačných medicínských podkladů. Z výše uvedeného je tak nutné uzavřít, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitelka v době sepisu závěti trpěla duševní chorobou, která by jí činila nezpůsobilou učinit toto právní jednání a v důsledku toho by tak byla jí pořízená závěť neplatná. Žalobkyně pak další důvod neplatnosti závěti spatřovala v tom, že právní jednání spočívající v sepisu závěti, zůstavitelka učinila pod nátlakem ze strany žalovaného, když obsah závěti neodpovídá skutečné a dlouhodobě projevované vůle zůstavitelky, a to i s ohledem na trpící duševní poruchu, v důsledku které byly její schopnosti úsudku snížené a lehce ovlivnitelné. Ani tento důvod neplatnosti závěti však soud neshledal důvodným. Je třeba na tomto místě opětovně akcentovat, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, a to na základě znaleckého zkoumání, že by zůstavitelka ke dni učinění právního jednání, tj. sepisu závěti, trpěla duševní poruchou či chorobou, která by jí činila nezpůsobilou k učinění tohoto právního jednání. Nad to je třeba připomenout, že závěť byla sepsána před advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] a za přítomnosti dvou svědkyň, když z obsahu závěti neplyne, že by jejímu sepisu byl přítomen i žalovaný. Z obsahu závěti pak vyplývá, že zůstavitelka závěť činí svobodně a po zralém uvážení a tuto také za účasti svědků podepisuje. Dle názoru soudu si tak lze stěží představit, že v případě, pokud by zůstavitelka skutečně byla nucena žalovaným k sepisu závěti, že by se tato dobrovolně dostavila do advokátní kanceláře a zajistila si ještě přítomnost dvou nezávislých svědků, kteří při sepisu této závěti byli přítomni, naopak logičtějším by se jevil vlastnoruční sepis závěti, který by žalovanému předala. Nadto je třeba uvést i to, že závěť byla sepisována v advokátní kanceláři a povinností advokáta v případě, pokud by měl jakékoli pochybnosti o skutečně projevované vůli zůstavitelky vtělené do závěti, aby na tuto skutečnost příslušným způsobem reagoval. V daném případě soud při svém rozhodnutí nemohl přihlédnout ani k tvrzení žalobkyně, že zůstavitelka chtěla, aby majetek zůstal v rodině a chtěla nemovitost odkázat dceři žalobkyně. Byť lze přisvědčit žalobkyni v tom směru, že soudu předložila závěť, na základě které měly být nemovité věci odkázány její nepřímé neteři, [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], pak je nutné zdůraznit, že zůstavitelka již v minulosti změnila svojí závěť sepsanou v roce 1998 ve prospěch svého manžela a následně sepsala závěť ve prospěch žalovaného, když závěť pozdější ruší závěť předchozí. Tato skutečnost pak je uvedena i v samotné závěti ze [datum], dle které měla nemovitosti odkázat ve prospěch své nepřímé neteře [celé jméno žalobkyně], když je zde uvedeno, že zůstavitelka nevylučuje, že i tato závěť může být nahrazena jinou ve prospěch toho, kdo o ni bude pečovat na sklonku života. Z uvedeného je tak nutné učinit závěr, že zůstavitelka chtěla, aby předmětnou nemovitost zdědila osoba, která jí ve stáří poskytne péči, a to právě v předmětné nemovitosti, ve které společně s žalovaným ostatně dlouhodobě žili. Jinak řečeno, pokud zůstavitelka za shora popsaného stavu uzavřela, že sepíše závěť ve prospěch žalovaného a tímto došlo ke zrušení závěti ve prospěch její nepřímé neteře, nelze ze samotné této skutečnosti dovozovat to, že by závěť byla sepsána pod nátlakem. Dalším z důvodu pro určení neplatnosti závěti byla skutečnost, že žalovaný neměl splnit v závěti uvedené podmínky – přání ze strany zůstavitelky. Ani tento důvod neplatnosti závěti však soud při svém rozhodnutí nemohl zohlednit. Jak vyplývá z obsahu závěti z [datum] tato neobsahuje žádné podmínky, v případě jejichž nesplnění by závěť neměla být platná, respektive v závěti povolaný dědic by na základě takovéto závěti nedědil. V závěti je pouze uvedeno, že žalovaný se o zůstavitelku stará a pomáhá jí ve všech jejích záležitostech ve stáří a nemoci a že si tato přeje, pokud to zdravotní situace a sociální podmínky dovolí, aby se žalovaný i nadále o ní staral v jejím domě, v případně potřeby ve spolupráci se sociálním odborem Městské části [obec] – [část obce]. Jinak řečeno, z obsahu závěti nelze dovodit, že by v případě nesplnění nějaké podmínky uvedené v závěti, se žalovaný neměl stát závětním dědicem. Dle názoru soudu pak nelze ani v daném případě odhlédnout od toho, že závěť byla sepsána u advokáta, před kterým zůstavitelka projevila svojí vůli odkázat vešker svůj majetek žalovanému a v případě, pokud by odkaz měl být vázán na určité konkrétní podmínky, které by žalovaný měl splnit, byla by nepochybně tato skutečnost pregnantně vyjádřena v samotné závěti, což se však nestalo. S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že důvody neplatnosti závěti tvrzené žalobkyní nebyly v řízení prokázány, když soud neprováděl další dokazování výslechy svědků, a to pro nadbytečnost, neboť ohledně duševního stavu zůstavitelky byl ve věci vyhotoven znalecký posudek, který její nezpůsobilost k uvedenému právnímu jednání – sepisu závěti ve prospěch žalovaného, vyvrátil a rovněž tak na základě provedeného dokazování byly vyvráceny i další dva důvody, eventuální neplatnosti závěti ve prospěch žalovaného. S poukazem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když návrh žalobkyně na určení, že je dědicem veškerého majetku po zůstavitelce, zamítl. Ve výroku I. tohoto rozsudku soud zastavil řízení v té části, kde se žalobkyně domáhala určení, že závěť zůstavitelky je neplatná, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zcela zpět (ust. § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a státem je odůvodněn ust. § 150 o.s.ř. Při posouzení povinnosti k náhradě nákladů řízení soud zohlednil nepříznivou sociální a finanční situaci žalobkyně, kdy tato je poživatelkou starobního důchodu, v současné době se podrobuje onkologické léčbě. Soud nemohl ani odhlédnout od toho, že vypracování znaleckého posudku bylo pro rozhodnutí ve věci podstatné, neboť pouze znalec se mohl vyjádřit k tomu, zda zůstavitelka v době podpisu závěti trpěla duševní poruchou či chorobou, která by ji činila pro toto právní jednání nezpůsobilou a uložení povinnosti žalobkyně, která v řízení nebyla úspěšná, nahradit náklady řízení státu, se s poukazem na shora uvedené jevila soudu jako nepřiměřeně tvrdí. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalovaný má vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Při posouzení povinnosti žalobkyně, která v řízení nebyla úspěšná, nahradit žalovanému náklady řízení, soud v daném případě nepostupoval dle ust. § 150 o.s.ř., neboť bylo pouze věcí žalobkyně, zda závěť, kterou zůstavitelka ve prospěch žalovaného sepsala, zpochybní a zda tak v intencích usnesení, kterým byla odkázána na podání civilní žaloby, tuto skutečně podá a bude se domáhat určení, že je dědičkou po zůstavitelce. Na tomto místě soud musí akcentovat i to, že důvody, pro které má být závěť neplatná, žalobkyně shledávala nejen v tom, že zůstavitelka nebyla způsobilá k právnímu jednání, tj. k podpisu závěti, když v tomto směru byl vyhotoven znalecký posudek z oboru zdravotnictví, ale rovněž tvrdila, že důvod neplatnosti závěti spočívá i v tom, že zůstavitelka učinila jednání pod nátlakem ze strany žalovaného a že ze strany žalovaného nedošlo ke splnění v závěti uvedených podmínek. Jinak řečeno, rozhodnutí soudu nespočívalo pouze na závěrech znaleckého posudku, který byl ve věci vyhotoven, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani ohledně dvou zbývajících důvodů jí tvrzené neplatnosti závěti a z tohoto důvodu soud přiznal v řízení úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 30 206,40 Kč sestávají ze sedmi úkonů právní služby á 2 500 Kč (ust. § 9 odst. 3 ve spojení s ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě z [datum], vyjádření z [datum], vyjádření žalovaného z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) + 21% DPH, dále ze sedmi režijních paušálů á 300 Kč + 21% DPH a z cestovného k jednání soudu ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalovaného z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka] dne [datum], [datum] a [datum] (celková ujetá vzdálenost 6 x 216 km při průměrné spotřebě 4,1 litrů motorové nafty na 100 km - cestovné k jednání soudu dne [datum] v celkové vzdálenosti 216 km, při průměrné spotřebě 4,1 litru na 100 km motorové nafty a při ceně motorové nafty 33,60 Kč + amortizace ve výši 4,10 Kč na 100 km – 1 188 Kč + 600 Kč, cestovné k jednání soudu dne [datum] při celkové vzdálenosti 216 km, průměrné spotřebě 4,1 litru motorové nafty na 100 km, při ceně motorové nafty 31. 80 Kč a amortizaci vozidla 4,1 Kč na 100 km, činí náhrada 1 188 Kč, za cestu k jednání soudu dne [datum] při celkové vzdálenosti 216 km a průměrné spotřebě 4,2 litru na 100 km motorové nafty, při ceně nafty 29,80 Kč na litr + amortizace ve výši 4,40 Kč na jeden kilometr, činí náklady na cestovné částku 1 188 Kč) + 21% DPH a 18 x náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč za půlhodiny + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil v řízení neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.