Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

18 C 105/2022

č. j. 18 C 105/2022-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2022:18.C.105.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 určil, že žalobce je vlastníkem pozemku o výměře 41 m², zapsaného na listu vlastnictví pro k. ú. v obci Praha. Soud rozhodl na základě písemného uznání všech žalovaných, kteří přiznali, že žalobce je vlastníkem sporného pozemku. Nárok byl založen na chybném zápisu v katastru nemovitostí, který vznikl nesprávnou identifikací pozemku v roce 2011. Soud se opřel o § 153a odst. 1 o.s.ř., podle něhož rozhoduje podle uznání nároku, pokud je žalovaným předloženým.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen JUDr. jméno příjmení, advokátem sídlem kanceláře ulice a číslo, obec a číslo proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, bytem ulice a číslo obec 2) celé jméno žalovaného, bytem ulice a číslo část obce, obec 3) celé jméno žalované, bytem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 41 m2 – ostatní plocha – ostatní komunikace, zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na list vlastnictví pro k.ú. část obce, obec Praha.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se svým návrhem z datum domáhal, aby soud určil, že je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 41 m2, zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce, obec Praha (dále jen„ předmětný pozemek“). Svůj návrh odůvodnil tím, že v katastru nemovitostí je na list vlastnictví pro předmětný pozemek zapsáno duplicitní vlastnictví, a to jak pro žalobce, tak pro žalované. Duplicitní vlastnické právo žalovaných bylo chybně zapsáno na základě nesprávné identifikace pozemku provedené v roce 2011. Předmětný pozemek vznikl z původního pozemku PK. anonymizováno, později při technicko-hospodářském mapování byl označen jako EN číslo, když tento tvořil chodník po severní straně komunikace ulice. Pozemek byl ve vlastnictví státu s právem hospodaření Místního národního výboru část obce do roku 1991 a následně přešel na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. Pokojný stav narušil katastr nemovitostí, který v roce 2011 provedl nesprávnou identifikaci předmětného pozemku s parc. PK číslo a na základě měřičského záznamu č. NZ číslo rok zapsaný pod Z číslo rok zapsal duplicitu vlastnického práva k předmětnému pozemku pro paní jméno příjmení a jméno příjmení. Uvedené pochybení přiznal sám katastr nemovitostí, když dne datum sdělil žalobci, že došlo k nesprávné identifikaci parcely KN číslo, kdy je identifikována jako obnovená sousední parcela PK číslo s tím, že s tímto je spjat i nesprávný zápis vlastnictví pro paní jméno příjmení a jméno příjmení. V současné době nesprávný zápis v katastru nemovitostí svědčí dědicům po paní jméno příjmení, tj. žalovaným číslo. Žalovaní v průběhu řízení uznali nárok žalobce co do důvodu a výše s tím, že k pochybení došlo na základě záznamu v katastru nemovitostí. Žalovaní uvedli, že se necítí být vlastníky sporného pozemku a uznávají, že jeho vlastníkem je žalobce. Dle ust. § 153a o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. V daném případě soud uzavřel, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání, neboť všichni tři žalovaní písemně uznali nárok žalobce, tj. uznali, že žalobce je vlastníkem sporného pozemku a soud v souladu s ust. § 153a odst.1 o.s.ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání. Při právním posouzení věci soud vyšel z mezi účastníky nesporných skutečností, a to že v katastru nemovitostí je na list vlastnictví pro předmětný pozemek zapsáno duplicitní vlastnictví, a to jak pro žalobce, tak pro žalované. Duplicitní vlastnické právo žalovaných bylo chybně zapsáno na základě nesprávné identifikace pozemku provedené v roce 2011. Předmětný pozemek vznikl z původního pozemku p.k. 302, později při technicko-hospodářském mapování byl označen jako EN číslo, když tento tvořil chodník po severní straně komunikace ulice. Pozemek byl ve vlastnictví státu s právem hospodaření Místního národního výboru část obce do roku 1991 a následně přešel na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. Pokojný stav narušil katastr nemovitostí, který v roce 2011 provedl nesprávnou identifikaci předmětného pozemku s parc. PK číslo a na základě měřičského záznamu č. NZ číslo rok zapsaný pod Z číslo rok zapsal duplicitu vlastnického práva k předmětnému pozemku pro paní jméno příjmení a jméno příjmení. Uvedené pochybení přiznal sám katastr nemovitostí, když dne datum sdělil žalobci, že došlo k nesprávné identifikaci parcely KN číslo, kdy je identifikována jako obnovená sousední parcela PK číslo s tím, že s tímto je spjat i nesprávný zápis vlastnictví pro paní jméno příjmení a jméno příjmení. V současné době nesprávný zápis v katastru nemovitostí svědčí dědicům po paní jméno příjmení, tj. žalovaným číslo. Ze shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a určil, že vlastníkem sporného pozemku parc. číslo o výměře 41 m2 je žalobce, když na základě tohoto rozhodnutí dojde ke změně zápisu v katastru nemovitostí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř. a contrario, neboť žalobce sám uvedl, že v případě, pokud by žalovaní uznali nárok žalobce vzdává se práva na náhradu nákladů řízení. Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve čtyřech vyhotoveních, avšak pouze v případě, pokud nebyly splněny podmínky řízení, ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud, rozhodnutí vydal vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen anebo v případě, jsou-li zde skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (ust. § 205 odst.2 písm.a) ve spojení s ust. § 205b o.s.ř.). Proti výroku II. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve čtyřech vyhotoveních.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.