18 C 124/2022
č. j. 18 C 124/2022-77
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti manželovi: osobní údaje manžela bytem adresa manželky a manžela zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [celé jméno manželky] a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z manželství se narodila dne [datum] dosud nezletilá dcera [jméno]. Uvedla, že manželství účastníci uzavřeli po středně dlouhé známosti s úmyslem trvalého soužití a založení rodiny, manželství bylo až do doby otěhotnění manželky celkem spokojené a bezproblémové. Poté se mezi účastníky začaly projevovat první zásadní rozpory v chápání úlohy ženy a muže v rodině a manželství, když tyto jsou dány rozdílnosti kulturních pojetí arabského a evropského stylu života. Toto rozdílné chápání role a fungování rodiny vyústilo díky permanentním konfliktům účastníků do úplného rozvratu jejich soužití. Od roku 2017 manželé nevedou společnou domácnost a ani se intimně nestýkají. Manžel sice bydlí v domě ve výlučném vlastnictví manželky, ale obývá jinou část než manželka a oba manželé hospodaří izolovaně. Manžel se ani přes opakované výzvy nepodílí na nákladech souvisejících s provozem domu a nepřispívá rovněž ani na výživu nezletilé dcery účastníků, dlouhodobě nepracuje, má sice živnostenské oprávnění, ale nevykonává soustavnou činnost, která by mu přinášela finanční prostředky postačující k úhradě životních nákladů. Manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a není reálné, aby došlo k obnovení manželského soužití. Manžel navrhl zamítnutí návrhu. Poukázal na skutečnost, že manželství účastníků není tak trvale a hluboce rozvráceno, aby nebylo možné jeho obnovení. Rovněž uvedl, že manžel pomáhal manželce v podnikání s tím, že z toho plynuly také finanční prostředky, které měl k dispozici, navrhl rovněž, aby mezi účastníky proběhla mediace, rodinná terapie, eventuálně jiné řešení, které by nevedlo k rozvodu manželství. Manžel rovněž poukázal na to, že manželství účastníků není trvale a hluboce rozvráceno, neboť účastníci se vídají, chodí spolu nakupovat, tráví spolu i volný čas a nejsou tak splněny zákonné podmínky dle ust. § 755 o.z. Rovněž uvedl, že rozvratem manželství mu bude způsobena zvlášť závažná újma, neboť se převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel a jsou zde dány mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, což představuje jednak délka manželství, dále tíživá finanční situace manžela, kdy tento má snížené uplatnění na trhu práce, kromě toho je třeba zachovat ochranu bydlení, neboť v nemovitosti účastníci vedli společnou domácnost a rodinné bydlení a rodinné soužití. Manžel rovněž uvedl, že v případě rozvodu manželství by se ztížila komunikace a soužití s dcerou účastníků, neboť se nyní s ní může stýkat, a to v nemovitosti, navrhl rovněž, aby si soud vyžádal aktuální zprávu z OSPOD, týkající se nezletilé dcery účastníků, neboť od opatrovnické úpravy uběhl více jak jeden rok a situace se změnila. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k jednání a rozhodnutí ve věci s ohledem na to, že manžel je státní občanem [příjmení], je dána ustanovením § 47 odstavec 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, neboť Česká republika s [příjmení] nemá uzavřenou dvoustrannou smlouvu ve spojení s ust. § 383 z.ř.s., neboť v obvodu zdejšího soudu měli manželé poslední společné bydliště. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výslechem obou účastníků, rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j [číslo jednací], usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], oddacím listem vydaným Úřadem městské části [obec a číslo] dne [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. U obou se jednalo o manželství prvé, z něhož se narodila dne [datum] nezletilá dcera [jméno]. Manželka je státní příslušnicí ČR, manžel je státním příslušníkem [příjmení] a jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu níže podepsaného soudu (oddací list, shodná tvrzení účastníků). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o úpravě práv a povinností k nezletilé dceři [jméno] pro dobu po rozvodu manželství s tím, že tato byla svěřena do péče matky a otci byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 5 500 Kč měsíčně. Proti rozsudku týkající se úpravy práv a povinností k nezletilé dceři účastníků bylo manželem podáno odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] odmítnuto a rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]). Oba účastníci se v průběhu svých výpovědí vyjadřovali k okolnostem jejich seznámení k uzavření sňatku, přestěhování manžela ze [země] do České republiky, rovněž tak společného soužití a výkonu pracovní činnosti, toho kterého z nich. Každý z účastníků popisoval tyto okolnosti odlišným způsobem, kdy manželka poukazovala na to, že manželství bylo spokojené do doby jejího těhotenství, kdy v té době se manžel stýkal s jinými ženami, nebylo možné se s ním na ničem domluvit. Rovněž uvedla, že k ukončení vedení společné domácnosti došlo v roce 2017, kdy nyní spolu účastníci vůbec nekomunikují, respektive minimálně, kdy manžel se o komunikaci snaží, a to ať již pozitivní nebo negativní. Dále poukázala na skutečnost, že spolu netráví žádný čas, víceméně nekomunikují a v současné době není reálné, aby došlo k obnovení manželského soužití. Manžel uváděl, že pomáhal manželce při jejím podnikání, doprovázel turisty, jezdil na veletrhy, dále uvedl, že příčinou rozvratu je skutečnost, že objevil, že manželka koupila dva byty na svojí matku a toto se mu nelíbilo, komunikace mezi účastníky pak probíhá normálně, hovoří spolu o politice, o známých lidech, manželku vozí kam potřebuje, rovněž tak pomáhá i dceři (výpovědi obou účastníků). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody pro tento procesní postup ve věci budou uvedeny dále. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě jsou naplněny zákonné důvody pro rozvod manželství dle ust. § 755 odst. 1 o.z., tedy že manželství účastníků je tak trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Již ze samotných účastnických výpovědí obou manželů bylo zřejmé, že tito se zcela rozcházejí v názorech na současný stav jejich manželství, kdy manželka kategoricky vyloučila možnost obnovení manželského soužití, které dle její výpovědi bylo ukončeno v roce 2017, manžel naopak vypovídal v podstatě tak, jako kdyby žádnou krizi v manželství nepociťoval. Z výpovědi obou manželů je tak patrný nesoulad v jejich společném životě, který s ohledem na obsah jejich výpovědí nelze považovat za„ pouhou krizi“, tak jak bylo manželem namítáno, ale jedná se o trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácený vztah, jehož obnovení, a to i s přihlédnutím k vyjádření manželky, která jeho obnovení kategoricky vyloučila, není možné. Na tomto místě soud připomíná, že manželství dvou lidí je dobrovolným svazkem a v případě, že se jeden z manželů rozhodne tento opustiti, není mu možné v tomto odchodu vyjma zákonem předvídaných důvodů bránit. Tak je tomu i v daném případě, když manželka opakovaně možnost obnovení manželského soužití vyloučila s tím, že uváděla, že již v minulosti chtěla návrh na rozvod manželství podat. Z uvedeného je tak zřejmé, že rozhodnutí manželky ukončit vztah s manželem rozvodem, je dlouhodobé a definitivní a nejedná se o náhlé řešení, například v důsledku proběhlých neshod a podobně. S poukazem na uvedené proto soud manželství účastníků dle ust. § 755 odst. 1 o.z. rozvedl. Soud se pochopitelně v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda není na místě aplikace ust. § 755 odst. 2 o.z. pro to, aby soud návrh na rozvod manželství zamítl a uzavřel, že nikoli. Manžel pouze v průběhu řízení poukazoval na to, že se převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel, že mu rozvodem bude způsobena zvlášť závažná újma a že jsou zde dány mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, k prokázání výše uvedených zákonných důvodů pro to, aby soud mohl eventuálně návrh na rozvod manželství zamítnout, však ze strany manžela nebylo ničeho doloženo ani navrženo. Skutečnost, že by se manžel převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel v průběhu řízení, na základě výpovědí obou účastníků prokázána nebyla, když naopak bylo zřejmé, že názory obou účastníků na fungování rodiny byly rozdílné. Pokud se pak týká toho, že by manželovi byla způsobena zvlášť závažná újma tím, že by ztratil bydlení, když nemá finanční prostředky na to, aby si zajistil bydlení jiné, kdy tento má i snížené uplatnění na trhu práce, tak tyto skutečnosti rovněž na základě výslechu účastníků nebyly prokázány. Byť si je soud pochopitelně vědom toho, že je závazný pro rozhodnutí ve věci pouze výrok opatrovnického rozhodnutí týkající se úpravy práv a povinností k nezletilé dceři účastníků pro dobu po rozvodu, nemohl při svém rozhodnutí odhlédnout od obsahu odůvodnění opatrovnického rozhodnutí, kdy se soud podrobně zabýval i příjmy obou rodičů a jejich schopností plnit vyživovací povinnost. Jak vyplývá z odůvodnění opatrovnického rozhodnutí, manžel se na území ČR zdržuje po dobu 20 let, když za tuto dobu neovládá ani základy českého jazyka, byť s ohledem na jeho dlouhodobý pobyt na území ČR a to, že zde má rodinu, by bylo možné předpokládat, že bude mít zájem ovládat Český jazyk alespoň na úrovni mírně pokročilých tak, aby v českém jazyce mohl komunikovat i se svojí rodinou a znalost českého jazyka mu pomohla najít rovněž adekvátní zaměstnání v oboru jeho vzdělání. Skutečnost, že si manžel aktivně nesnaží najít ani žádné zaměstnání vyplývá rovněž i z odůvodnění rozhodnutí opatrovnického soudu, kdy manžel byl v době od září do února 2021 veden jako uchazeč o zaměstnání, kdy však byl sankčně vyřazen pro nespolupráci. Pokud se pak týká toho, že by manžel ztratil možnost bydlení, pak k tomuto soud pokazuje na skutečnost, že nemovitost je ve výlučném vlastnictví manželky, což manželovi bylo známo od samého počátku. Před více jak 1,5 rokem před rozhodnutím soudu byl ze strany manželky podán návrh na úpravu práv a povinností k nezletilé dceři účastníků pro dobu po rozvodu a manželovi tak muselo být zřejmé, že k rozvodu manželství může dojít a že tak ztratí možnost bydlení. Bylo tak na něm, aby se již v té době snažil situaci řešit, hledat si zaměstnání, hledat si bydlení a podobně. Pokud se pak týká zachování bydlení manžela v nemovitosti s poukazem na to, že je třeba mu zachovat ochranu bydlení, když v nemovitosti vedli účastníci rodinnou domácnost, pak sama tato skutečnost pro zachování manželství s poukazem na shora uvedené nepostačuje, když na další bydlení rozvedeného manžela v domě nebo bytě, který je ve vlastnictví druhého z nich pamatuje ust. § 769 o.z. Soud se v neposlední řadě zabýval i tím, zda rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy nezletilé dcery účastníků. Na tomto místě soud musí akcentovat, že dcera účastníků je ve věku 17 let (ke dni vyhlášení rozhodnutí o rozvodu manželství), dle odůvodnění opatrovnického rozhodnutí podniká řadu mimoškolních aktivit, je věku blízkému zletilosti. Sama dcera účastníků se tak nepochybně za dobu společného soužití svých rodičů učinila sama názor na oba z nich a s ohledem na svůj věk je schopna pochopit to, že byl podán návrh na rozvod manželství a co tato skutečnost pro oba z jejích rodičů znamená. S ohledem na uvedené si tak soud nevyžadoval zprávu z OSPOD týkající se nezletilé dcery účastníků a to pro nadbytečnost, neboť s ohledem na obsah opatrovnického rozhodnutí je zřejmé, že rozvod manželství není v rozporu s jejími zájmy. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud v daném případě shledal v rozdílných kulturách obou účastníků, ve kterých do své dospělosti vyrůstali a které si každý z nich přinesl do manželství (ust. § 756 o.z.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z.ř.s.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.