18 C 129/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen jméno příjmení, narozeným datum bytem adresa, adresou pro doručování adresa, jako obecným zmocněncem proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z datum domáhal, aby soud uložil žalované povinnost, zaplatit žalobci částku 9 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou dne datum podnájemní smlouvu na pronájem pokoje v rodinném domě na adrese adresa, když zaplatil žalované jistotu ve výši 9 000 Kč Smluvní vztah skončil dne datum a žalobci tak vzniklo právo na vrácení jistoty, když tuto žalovaná žalobci dosud ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci písemně uznala co do důvodu a výše dne datum a zavázala se jej vrátit do datum. Žalovaná však svojí povinnost dosud nesplnila a žalobci dlužnou částku neuhradila. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, doručení měla vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal v její nepřítomnosti. Soud v průběhu řízení provedl důkaz uznáním dluhu, předžalboní výzvou, podací stvrzenkou. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dnem datum je datováno uznání dluhu, ve kterém žalovaná specifikovaná jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm uznala písemně svůj dluh vůči žalobci specifikovaném rovněž jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, ve výši 9 000 Kč co do důvodu a výše s tím, že tento dluh představuje nevrácenou kauci, kterou žalobce uhradil žalované při podpisu pronájmu pokoje v rodinném domě na adrese adresa (uznání dluhu z datum). Dopisem z datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky, když výzva byla zasílána žalované na její kontaktní adresu uvedenou v uznání dluhu z datum, a to adresa žalované (předžalobní výzva, podací stvrzenka). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce k prokázání jím tvrzené důvodně podané žaloby předložil uznání dluhu podepsaného žalovanou, ve kterém žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci z titulu nevrácené kauce za podnájem pokoje v rodinném domě, co do důvodu a výše. Tento listinný důkaz nebyl žalovanou nikterak zpochybněn a soud tak při svém rozhodnutí z jeho obsahu vyšel, neboť v případě uznání písemného dluhu soud vychází z obsahu této listiny a pouze v případě, pokud dlužník vůči uznání dluhu brojí a vznáší námitky, přechází důkazní povinnost na žalovaného v tom směru, že, a to i po procesním poučení soudem dle ust. § 118a o.s.ř., musí tvrdit a prokázat, že dluh vůči věřiteli v době sepisu uznání dluhu neexistoval, eventuálně byl v nižší než v uznání dluhu uváděné výši, tj. břemeno důkazní se přenáší na žalovaného. V daném případě však žalovaná byla zcela nečinná, k návrhu se nevyjádřila, na svojí procesní obranu ničeho neuvedla a soud tak při svém rozhodnutí vyšel ze žalobcem předložených listinných důkazů, zejména pak z uznání dluhu, ve kterém žalovaná stvrdila, že žalovanou částku žalobci skutečně dluží a zavázala se ji uhradit do datum. Žalovaná tak tím, že dlužnou částku žalobci dosud neuhradila, nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy o podnájmu a uznání dluhu a ust. § 2053 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky uvedené v uznání dluhu s tím, že výše úroku z prodlení je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 600 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále ze dvou paušálů nezastoupeného účastníka á 300 Kč – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby (ust. § 3 vládního nařízení č. 315/2013 Sb.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odstavec 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.