18 C 129/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa , adresou pro doručování adresa , jako obecným zmocněncem proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost, zaplatit žalobci částku 9 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou dne [datum] podnájemní smlouvu na pronájem pokoje v rodinném domě na adrese [adresa], když zaplatil žalované jistotu ve výši 9 000 Kč Smluvní vztah skončil dne [datum] a žalobci tak vzniklo právo na vrácení jistoty, když tuto žalovaná žalobci dosud ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci písemně uznala co do důvodu a výše dne [datum] a zavázala se jej vrátit do [datum]. Žalovaná však svojí povinnost dosud nesplnila a žalobci dlužnou částku neuhradila. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, doručení měla vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal v její nepřítomnosti. Soud v průběhu řízení provedl důkaz uznáním dluhu, předžalboní výzvou, podací stvrzenkou. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dnem [datum] je datováno uznání dluhu, ve kterém žalovaná specifikovaná jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm uznala písemně svůj dluh vůči žalobci specifikovaném rovněž jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, ve výši 9 000 Kč co do důvodu a výše s tím, že tento dluh představuje nevrácenou kauci, kterou žalobce uhradil žalované při podpisu pronájmu pokoje v rodinném domě na adrese [adresa] (uznání dluhu z [datum]). Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky, když výzva byla zasílána žalované na její kontaktní adresu uvedenou v uznání dluhu z [datum], a to [adresa žalované] (předžalobní výzva, podací stvrzenka). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce k prokázání jím tvrzené důvodně podané žaloby předložil uznání dluhu podepsaného žalovanou, ve kterém žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci z titulu nevrácené kauce za podnájem pokoje v rodinném domě, co do důvodu a výše. Tento listinný důkaz nebyl žalovanou nikterak zpochybněn a soud tak při svém rozhodnutí z jeho obsahu vyšel, neboť v případě uznání písemného dluhu soud vychází z obsahu této listiny a pouze v případě, pokud dlužník vůči uznání dluhu brojí a vznáší námitky, přechází důkazní povinnost na žalovaného v tom směru, že, a to i po procesním poučení soudem dle ust. § 118a o.s.ř., musí tvrdit a prokázat, že dluh vůči věřiteli v době sepisu uznání dluhu neexistoval, eventuálně byl v nižší než v uznání dluhu uváděné výši, tj. břemeno důkazní se přenáší na žalovaného. V daném případě však žalovaná byla zcela nečinná, k návrhu se nevyjádřila, na svojí procesní obranu ničeho neuvedla a soud tak při svém rozhodnutí vyšel ze žalobcem předložených listinných důkazů, zejména pak z uznání dluhu, ve kterém žalovaná stvrdila, že žalovanou částku žalobci skutečně dluží a zavázala se ji uhradit do [datum]. Žalovaná tak tím, že dlužnou částku žalobci dosud neuhradila, nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy o podnájmu a uznání dluhu a ust. § 2053 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky uvedené v uznání dluhu s tím, že výše úroku z prodlení je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 600 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále ze dvou paušálů nezastoupeného účastníka á 300 Kč – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby (ust. § 3 vládního nařízení č. 315/2013 Sb.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.