18 C 145/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve stát. instituce zastoupen JUDr. jméno příjmení, advokátkou sídlem kanceláře obec – část obce, budova anonymizována dvě slova, PSČ obec – obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem kanceláře ulice a číslo, obec a číslo o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20 214,60 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem kanceláře obec – část obce, obec a číslo, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z datum domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že se dohodl se žalovaným na zastupování žalobce v trestní věci vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka a před odvolacím soudem v obec – pobočka obec. Žalobce zaplatil žalovanému z účtu svého bratra částku 15 000 Kč jako zálohu na právní zastupování, a to dne datum. Žalovaný však pro žalobce žádné právní služby nevykonal, když neprovedl ani vyúčtování a zálohu žalobci nevrátil. Žalovaný byl žalobcem o úhradu dlužné částky upomenut, avšak bezvýsledně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal jednak na skutečnost, že ze strany žalobce mu žádné finanční prostředky poskytnuty nebyly a není tak důvod, aby mu cokoli hradil. Následně uvedl, že žalobce není v řízení aktivně legitimován, když finanční částku na zaplacení právních služeb žalobce žalovanému neuhradil, tuto platbu provedl prostřednictvím svého účtu pan příjmení jméno, který platbu provedl za žalobce a pan příjmení jméno tak vstoupil do práv věřitele, tj. žalovaného a pouze on je aktivně legitimován. Rovněž uvedl, že ani žalovaný není v řízení pasivně legitimován, neboť úhrady plnění se může pan příjmení domáhat vůči žalobci, za kterého platbu provedl. Soud v průběhu řízení provedl důkaz předžalobní výzvou z datum, výpisem z účtu vedeného u příjmení příjmení, č.účtu číslo dne datum, emailovou komunikací mezi žalobcem a žalovaným, sdělením právnická osoba z datum. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) dne datum byla zaslána z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba na jména pana jméno příjmení částka 15 000 Kč na účet č. bankovní účet se zprávou pro příjemce„ jméno příjmení – záloha na právní zastupování“. Majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný (sdělení právnická osoba z datum, potvrzení o provedené úhradě z datum). -) mezi žalobcem a žalovaným probíhala v srpnu a září 2019 emailová komunikace týkající se uzavření smlouvy o zastupování žalobce žalovaným jako advokátem v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci, když žalovaný zaslal žalobci elektronicky plnou moc pro zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu obec pod sp.zn. spisová značka a u Krajského soudu obec pod sp.zn. spisová značka. Dnem 9.9.2019 je datovaný email žalobce zasílaný žalovanému s tím, že žalobce žalovanému vypovídá smlouvu o zastupování a žalobce žádá žalovaného o vrácení jím zaslané zálohy. Dnem datum je datován email žalobce zasílaný z emailové adresy email žalovanému na emailovou adresu email v rámci kterého žalobce žalovaného vyzývá k navrácení částky 15 000 Kč, která žalovanému byla zaslána k zastupování žalobce, když žalovaný pro žalobce neprovedl žádné právní kroky pro jeho zastupování (emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným). Soud řízení již dalším důkazy nedoplňoval, když důvody pro tento procesní postup budou uvedeny dále. Soud se s ohledem na procesní obranu žalovaného zabýval tím, zda žalobce je v řízení aktivně legitimován, resp. zda žalovaný je v řízení pasivně legitimován, neboť v případě, pokud by na straně jednoho z účastníků nebyla dána legitimace pro řízení, musel by soud žalobu zamítnou, a to aniž by se blíže zabýval skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě, resp. procesní obranou žalovaného Po provedeném dokazování soud uzavřel, že na straně žalobce je dána aktivní legitimace k podání žaloby a na straně žalovaného pak pasivní legitimace v řízení. Mezi účastníky bylo nesporným, že tito uzavřeli smlouvu o zastupování v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci jako obžalovanému, když existenci smluvně závazkového vztahu žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil (viz. protokol o jednání ze datum č. listu 55 p.v. druhý odstavec). Skutečnost, že finanční částka ve výši 15 000 Kč byla na účet žalovaného skutečně připsána, tak jak bylo uváděno v žalobě, bylo v průběhu řízení prokázáno zprávou příjmení příjmení a zprávou anonymizováno s tím, že majitelem účtu číslo na který byly finanční prostředky zaslány, je žalovaný. Byť finanční prostředky byly žalovanému poslány z účtu vedeného u právnická osoba na jméno pana jméno příjmení, ze zprávy pro příjemce jednoznačně vyplývá, že se jedná o platbu provedenou žalobcem jako zálohu na právní zastupování (viz. zpráva pro příjemce„ jméno příjmení záloha právní zastupování“). Skutečnost, že finanční prostředky nebyly zaslány z účtu vedeného na jméno žalobce pak dle názoru soudu s ohledem na to, že mezi účastníky došlo k uzavření smluvně závazkového vztahu o zastupování žalovaného v rámci trestního řízení, neznamená, že by tyto finanční prostředky nebyly poskytnuty žalobcem, když právě pro jejich identifikaci byla uvedena zpráva pro příjemce. Skutečnost, že žalovaný věděl, o jaké finanční prostředky se jedná, nepřímo potvrzuje i emailová komunikace mezi účastníky, když žalovaný žalobci zaslal plnou moc pro zastupování, rovněž tak s ním jako s klientem komunikoval a sám při jednání v březnu roku 2022 uváděl, že určité právní služby žalobci poskytl. V kontextu se shora uvedeným pak nelze dle názoru soudu ani odhlédnout od toho, že žalovaný po ukončení smlouvy o zastupování se žalobcem jemu zaslané finanční prostředky nikterak nevyúčtoval, byť je toto v souladu se stavovskými předpisy advokátů jeho povinností, nijak nereagoval ani na výzvu žalobce k vrácení finančních prostředků, nenamítal, že mu tyto finanční prostředky žalobce nezaslal, tuto procesní obranu začal uplatňovat až v rámci soudního řízení a jedná se dle názoru soud o ryze účelovou procesní obranu. Výše uvedené právní posouzení věci týkající se aktivní legitimace žalobce v řízení pak lze vztáhnout i na pasivní legitimaci žalovaného v tomto řízení, když sporné finanční prostředky byly na jeho účet prokazatelně zaslány. S ohledem na to, že soud uzavřel, že došlo k platně uzavření smluvně závazkového vztahu mezi účastníky, k jeho ukončení došlo na základě výpovědi smlouvy ze strany žalobce, bylo povinností žalovaného jemu poskytnutou zálohu vyúčtovat a v případě, pokud skutečně pro žalobce nějaké právní služby poskytl, tyto specifikovat. V tomto směru byl také žalovaný při jednání soudu dne datum poučen dle ust. § 118a o.s.ř., a to včetně negativních důsledků pro žalovaného plynoucích v případě, pokud procesnímu poučení soudem nedostojí. Žalovaný pak na procesní poučení soudem reagoval až svým podáním z datum (byť mu protokol o jednání byl doručen do datové schránky dne datum a soudem mu byla poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení protokolu z jednání k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů). Ani v tomto podání však žalovaný procesnímu poučení nedostál, když opětovně vznesl pouze námitku nedostatku aktivní a pasivní legitimace v řízení s tím, že sám uvedl, že s ohledem na obsah jeho vyjádření procesnímu poučení soudem nevyhoví. S poukazem na shora uvedené tak soud musel uzavřít, že ze strany žalovaného nedošlo řádně k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů týkající se toho, jaké konkrétní právní služby a kdy pro žalobce poskytl a jaká byla cena za jeden úkon právní služby, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by se se žalobcem na výši jednoho úkonu právní služby dohodl a bylo by tak třeba vycházet z vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. z advokátního tarifu, kde jsou jednak specifikovány úkony právní služby a dle předmětu řízení je uvedena i výše jednoho úkonu za poskytnutou právní službu. Soud tak při svém rozhodnutí vyšel z toho, že žalovaný pro žalobce neposkytl žádnou právní službu, tj. neposkytl mu žádný úkon právní služby, který by bylo možné podřadit pod úkony uvedené v citované vyhlášce č. 177/1996 Sb. a z tohoto důvodu uložil žalovanému povinnost vrátit žalobci jím poskytnutou zálohu ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V daném případě soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval (navržený výslech svědka p. příjmení), a to pro nadbytečnost, neboť aktivní a pasivní legitimace žalobce a žalovaného byla v průběhu řízení dostatečně prokázána listinnými důkazy, rovněž tak bylo prokázáno, že finanční prostředky byly skutečně na účet žalovaného připsány a žalovaný v průběhu řízení ani po procesním poučení soudem jím tvrzené poskytnutí právních služeb žalobci nespecifikoval. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále ze 7 a ½ úkonů právní služby á 1 700 Kč (ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, půl úkonu za předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření ve věci z datum, účast u jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci z datum, vyjádření ve věci z datum, účast u jednání soudu dne datum) + 8x režijní paušály á 300 Kč a dále z cestovného osobním automobilem tovární značky Dacia Duster, registrační značka k jednání soudu dne datum a datum (celkem ujetá vzdálenost z obec do obec a zpět 2 x 210 km při průměrné spotřebě 5,1 litrů nafty na 100 km – za cestu k jednání dne datum činí celkové náklady cestovného 1 373,60 Kč a za cestu k soudu dne datum pak činí cestovné částku 1 491 Kč) a 12 půlhodin á 100 Kč za ztrátu času. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.