18 C 178/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČ Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupen JUDr. Jméno zainteresované osoby 0/0 , Ph.D., advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 27 865 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dalších , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které byly zaslány žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, s tím, že jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaný řádně neuhradil jemu poskytnutou zápůjčku, když ke dni podání návrhu na svůj dluh uhradil částku , částka, , kterou si žalobce započetl na úhradu smluvní pokuty. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry, splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce a zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobce. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobci v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout scan dokladu totožnosti se svojí fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka proplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to pinem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. nahlédnutím do relevantních databází. Žalobce tak prověřil úvěryschopnost žalovaného, na základě které mu zápůjčka byla žalobcem poskytnuta. Žalobce se tak vůči žalovanému domáhá úhrady dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, , dále poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, a kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, , a to po odpočtu částky , částka, , kterou žalovaný žalobci po uzavření zápůjčky uhradil s tím, že kapitalizovaná smluvní pokuta ke dni podání návrhu činila částku , částka, .

2. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, k tomuto se omluvil, když omluva byla soudu doručena až poté, co ve věci bylo rozhodnuto. Žalovaný uvedl, že akceptuje návrh žaloby a dlužnou částku uhradí žalobci v pěti měsíčních splátkách počínaje měsícem září 2024, a to do 15. dne kalendářního měsíce.

3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz upomínkou z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , smlouvou o zápůjčce z , datum, , výpisem z účtu vedeného u společnosti , právnická osoba, , sdělením společnosti , Anonymizováno, z , datum, , potvrzením o provedení transakce z , datum, .

4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žežalovaný na webových stránkách žalobce, prostřednictvím kterých poskytuje žalobce zápůjčku, a to na www.coolcredit.cz, požádal žalobce o poskytnutí zápůjčky s tím, že vyplnil žádost, ve které uvedl své jméno, příjmení, kontaktní údaje, osobní stav, trvalé bydliště a potvrdil, že byl seznámen s obchodními podmínkami žalobce (žádost o zápůjčku).dnem , datum, je datována smlouva o zápůjčce uzavřená prostřednictvím komunikace na dálku mezi žalobcem a žalovaným, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, na účet uvedený ve smlouvě, tj. č. , č. účtu, , a to do dvou dnů od účinnosti smlouvy. Žalovaný se vyjma zápůjčky zavázal uhradit žalobci i poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, , a to spolu s poskytnutou zápůjčkou nejpozději do , datum, . V čl. I., bod 1.7 smlouvy je uvedeno, že roční procentní sazba nákladů činí částku 542 % a celková částka splatná klientem tak činí částku , částka, . V čl. II., bod 2.3. smlouvy se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a rovněž potvrdil, že byl seznámen s výší nákladů žalobce za zaslání upomínky, a to písemné upomínky ve výši , částka, za jednu upomínku, emailové upomínky ave výši , částka, za jednu upomínku, telefonické upomínky ve výši , částka, za jednu upomínku a sms upomínky ve výši , částka, za jednu výzvu. Smlouva pak obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran (citovaná smlouva).žalobce zaslal žalovanému na účet uvedený ve smlouvě, tj. č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, (potvrzení o provedené transakci).žalovaný zaslal žalobci po uzavření smlouvy částku , částka, , když tuto částku si žalobce započetl na úhradu jím kapitalizované smluvní pokuty (doklad o úhradě).žalobce v období od , datum, do , datum, zaslal žalovanému upomínky k úhradě dlužné částky (citované upomínky).dnem , datum, je datována předžalobní upomínka zasílaná právní zástupkyní žalobce žalovanému (předžalobní upomínka z , datum, ).

5. Dle ust. § 86 odst.1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle ust. § 86 odst.2 věta práv zákona poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ust. § 588 věta prvá o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Dle ust. § 2291 odst.1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 o.z., na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky.

13. Soud se v dané věc zabýval nejprve otázkou, zda žalobce jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti a s odbornou péčí náležitě zjistil schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr dle sjednaných smluvních podmínek.

14. Při řešení této otázky je třeba zdůraznit, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěryschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky.

15. V posuzovaném případě soud uzavřel, že žalobce úvěryschopnost žalovaného dostatečně ověřil, když žalovaný uvedl své osobní údaje do žádosti o poskytnutí zápůjčky. Soud tak nemohl uzavřít, ež by žalobce nedostatečně zjistil poměry žalovaného a nesprávně dovodil, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splatit. Z těchto důvodů tak není smlouva uzavřená mezi účastníky absolutně neplatná dle ust. § 86 odst. zákona.

16. Soud se kromě posuzování úvěryschopnosti žalovaného zabýval i vlastním zněním smlouvy, konkrétně smluvním ujednáním týkajícím se sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky. V čl. I. bod 1.7 je uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 542%. Soud je z jeho úřední činnosti známo, že v roce 2023, kdy byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, tak dle databáze ARAD České národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 21 %. Sjednaná roční procentní sazba nákladů je nepřiměřeně vysoká, kdy i sjenaný poplatek za poskytnátí zápůjčky činí téměř ¼ půjčené částky. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroků lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroků převyšuje hranici obvyklé výše úroků několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Odo 234/2005, 33 Cdo 212/2014). Soudu pak náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy žalobce a žalovaný si ujednali roční procentní sazba nákladů ve výši 542%, dospěl soud k závěru, že takovéto ujednání se příčí dobrým mravům a je třeba z tohoto důvodu posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou (ust. § 580 o.z.). Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech (v nichž žalobcem byla rovněž nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby) uvedené naoř, v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 22 Co 197/2019, 35 Co 345/2022, 53 Co 92/2022, a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle ust. § 13 o.z.

17. Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku žalobci dle ust. § 2991 odst.2 o.z. vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou , částka, , když od poskytnuté zápůjčky ve výši , částka, odečetl žalovaným uhrazenou částku , částka, , kterou si žalobce nedůvodně započetl na jím kapitalizovanou smluvní pokutu.

18. S ohledem na shora uvedené soud částečně vyhověl žalobě co do částky , částka, (výrok I. rozsudku) představující bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst.1,2 o.z., když vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1968 a § 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost uhradit žalobci z dlužné částky úroky z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k výzvě k plnění ze dne , datum, , kdy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Zároveň soud s poukazem na shora uvedené odůvodnění ve výroku II. a III. rozsudku zamítl částečně návrh žalobce týkající se povinnosti žalovaného uhradit žalobci poplatek za sjednání zápůjčky ve výši , částka, a dále žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši , částka, , a to včetně žalobcem požadovaného příslušenství.

19. Závěrem soud uvádí, že k jednání soudu dne , datum, se žalobce nedostavil, když svoji účast omluvil. Žalobci tak nemohlo být dáno příslušné procesní poučení dle ust. § 118a o.s.ř. k případnému doplnění tvrzení ve vztahu k platnosti úvěrové smlouvy, ani poučení, že nárok žalobce bude posuzován jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 118a odst.2 o.s.ř. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 4314/2008, 26 Cdo 3208/2022). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takovéto chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu ust. § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Neúčast žalobce, resp. jeho právního zástupce, na jednání tak musí jít k jeho tíži.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř., neboť s ohledem na rozhodnutí soudu ve věci byl úspěch každého z účastníků v rozsahu ½ vzhledem k žalované částce a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.