18 C 189/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupen Jméno Zástupce , advokátkou sídlem kanceláře Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 55 301 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

II. Řízení se co do částky , částka, zastavuje.

III. Řízení se co do úroku ve výši 52,84 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dalších , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. od , datum, do zaplacení, se zamítá.

VI. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 25 % úrok p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, , maximálně do částky , částka, , se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno Zástupce, , advokátky se sídlem kanceláře , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal jemu poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,84 % p.a. splácet formou , Anonymizováno, měsíčních splátek á , částka, splatných vždy k 24. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroků za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet ve výši , částka, tak, jak je sjednáno v příloze č. , hodnota, smlouvy. Žalobce dále uvedl, že před uzavřením smlouvy prověřoval úvěryschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný úvěr řádně neplatil, když uhradil pouze jednu splátku, a to dne , datum, ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniklo žalobci právo na zesplatnění úvěru a rovněž právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, (podle smlouvy vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30ti dnů). V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen zaplatit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu poskytnuta lhůta v délce 30ti dnů. Žalobce se tak vůči žalovanému domáhá úhrady celkové částky ve výši , částka, sestávající z nové dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , dále úhrady smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to počínaje dnem , datum, 2 v celkové výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení a úhrady za pojištění klientaŽalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, doručení měl vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.Při jednání soudu dne , datum, byl žalobce poučen dle ust. § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy týkající se toho, jakým způsobem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťoval úvěryschopnost žalovaného, a i o důsledcích nesplnění této výzvy.Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne , datum, (č.l. 18), když uvedl, že zjišťoval osobní údaje žalovaného, a to prostřednictvím výpisu z nebankovního registru klientských informací, dále z výpisu z registru SOLUS a informativního výpisu z banky , Anonymizováno, a rovněž tak z databází NRKI. Dále uvedl, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, zaměstnavatel žalovaného není veden v insolvenčním rejstříku. Rovněž uvedl, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, , celkové měsíční náklady ve výši , částka, a volné zdroje ke splácení po odpočtu částky , částka, jako rezervy činily , částka, . Žalobce rovněž odkázal na dokument označený jako „prohlášení klientů“, ve kterém žalovaný prohlásil a dokument opatřil svým podpisem týkající se toho, že žalovaný stvrdil v tomto dokumentu uváděné skutečnosti týkající se např. toho, že se nenachází v úpadku, nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, že si je vědom výše úroků, která za poskytnutí úvěru byla sjednána apod. Žalobce rovněž uvedl, že provedl lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací, rovněž tak výpisem z registru SOLUS, informativním výpisem z bankovního účtu, porovnával příjmovou a výdajovou stránku žalovaného.Podání došlým zdejšímu soudu dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, představující částečné zpětvzetí žaloby co do jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. od , datum, do zaplacení. Dále vzal částečně žalobu zpět co do částky , částka, představující jím požadovanou kapitalizovanou smluvní pokutu a dále co do úroku ve výši 52,84 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, s tím, že žalobce ponížil úrokovou míru odpovídající obchodní politice žalobce z částky , částka, na částku 30 % p.a.Soud v průběhu řízení proved důkaz podpisem na dálku – smlouvou o spotřebitelském úvěru, dodatkem č. , hodnota, k návrhu o smlouvě o úvěru z , datum, , přílohou č. , hodnota, k návrhu o smlouvě o úvěru z , datum, , úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, přihláškou k pojištění , Anonymizováno, , podacím archem z , datum, , dokladem o vyplacení úvěru z , datum, , prohlášením klienta, výpisem z účtu vedeného u , Anonymizováno, a.s. na jméno žalovaného, dokladem o mzdě za měsíc březen 2024, duben 2024, květen 2024, hodnocením klienta, předsmluvním formulářem, výzvou k zaplacení z , datum, , , datum, , dodejkou s datem převzetí , datum, , oznámením z , datum, , kartou klienta, předžalobní výzvou z , datum, včetně plné moci, oznámením o schválení úvěru, splátkovým kalendářem, pojištěním schopnosti splácet úvěr, návrhem na uzavření smlouvy, základní informací o klientovi, důkazem o odeslání , částka, , výpisem z nebankovního registru klientských informací, průkazem o povolení k pobytu č. , hodnota, .Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žežalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu se sjednaným úrokem zavázal žalobci vrátit formou , Anonymizováno, měsíčních splátek á , částka, , a to včetně sjednaného poplatku za pojištění žalovaného úvěr splácet ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena na žádost žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím e-mailové komunikace, když žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje, když technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu je uveden v příloze žaloby. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (citovaná smlouva, dodatek č. , hodnota, k návrhu o smlouvě).dnem , datum, je datována přihláška do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěr č. , Anonymizováno, , kdy žalovaný se zavázal hradit spolu se splátkou úvěru rovněž tak pojištění ve výši , částka, měsíčně (citované přihláška).dnem , datum, je datován doklad o vyplacení úvěru, na základě kterého žalobce zaslal žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši , částka, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, (doklad o vyplacení úvěru).žalovaný je zaměstnán v hlavním pracovním poměru s tím, že jeho hrubá mzda je ve výši , částka, a čistá mzda ve výši , částka, (výplatní pásky žalovaného za měsíc březen a květen 2024, výpis z účtu žalovaného za měsíce červenec 2024).dnem , datum, je datována výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru zasílaná žalobcem žalovanému na jeho kontaktní adresu , adresa, s tím, že žalovaný neuhradil splátku č. , hodnota, a splátku č. , hodnota, splatnou dne , datum, a , datum, (citovaná výzva).dnem , datum, je datována výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že žalovaný neuhradil žalobci splátku č. , hodnota, a 4, které byly splatné dne , datum, , , datum, a , datum, (citovaná výzva).dnem , datum, je datováno oznámení žalobce zasílané žalovanému na jeho kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa, , kdy žalovaný byl vyzván k úhradě dosud nesplaceného úvěru v celkové výši , částka, s tím, že tato částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10ti dnů od data odeslání tohoto oznámení (citované oznámení).dnem , datum, je datována předžalobní výzva zasílaná žalobcem žalovanému, v rámci které žalobce žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, tak, jak je specifikována v předžalobní výzvě (citovaná předžalobní výzva, podací arch).Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že není možné žalobě v rozsahu, který byl touto uplatněn, vyhovět tak, jak bude uvedeno dále.Dle ust. § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle ust. § 588 věta prvá o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Dle ust. § 2291 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o.z., na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému zaslány na jeho účet specifikovaný ve smlouvě a které se žalovaný se zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatkem za pojištění dle sjednaných smluvních podmínek.Soud se v dané věci zabýval nejprve otázkou, zda žalobce jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti a s odbornou péčí náležitě zjistil schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr dle sjednaných smluvních podmínek.Při řešení této otázky je třeba zdůraznit, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samotných, neboť odborné posouzení úvěyuschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří týmž spotřebitelům poskytly úvěry či jiné služby již dříve (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak má být spotřebiteli poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou „důvodné a pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky.V posuzovaném případě soud uzavřel, že žalobce úvěryschopnost žalovaného dostatečně neověřil. Žalovaný sice v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své osobní údaje a rovněž tak žalobci doložil i výplatní pásky za rok 2024, ze kterých vyplývá, že jeho průměrný čistý příjem je ve výši okolo , částka, měsíčně, když žalovaný na základě jemu poskytnutého úvěru měl hradit částku necelých , částka, , tj. cca jednu šestinu svého příjmu. Z žádosti o úvěr a rovněž tak z hodnocení klienta však vyplývá, že žalovaný má náklady na bydlení ve výši , částka, . rovněž tak další splátky ve prospěch žalovaného ve výši , částka, a uvedl náklady na životní minimum ve výši , částka, . Celkové výdaje žalovaného spolu se splátkou úvěru tak de facto dosahují jeho příjmů, když žalovanému zbývá pouze rezerva ve výši , částka, . S ohledem na to, že žalovaný má další závazky z úvěru, které nebyly dosud splaceny, nelze uzavřít, že by žalobci nemohla být známa finanční situaci žalovaného. Byť na základě procesního poučení soudem dle ust. § 118a o.s.ř. žalobce uvedl, že si žalovaného prověřoval i ve veřejně dostupných databázích, a to kupříkladu společnosti SOLUS a NRKI, jednalo se spíše o obecnou lustraci žalovaného standardně žalobcem používanou, nikoli však o lustraci, která by event. mohla přispět ke zjištění případných dluhů žalovaného, neboť v opačném případě by žalobce musel zjistit, že žalovaný má i další úvěry. S poukazem na shora uvedené proto soud musel uzavřít, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná dle ust. § 86 odst. 1 ve spojení s ust. § 87 odst. 1 zákona a žalovaného tak stíhá povinnost k vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2291 odst. 1 o.z. ve výši jemu poskytnutého úvěru, a to po zohlednění žalovaným uhrazené splátky ve výši , částka, . Po odpočtu žalovanému poskytnutého úvěru ve výši , částka, a žalovaným uhrazené částky ve výši , částka, zbývá k úhradě celkem částka , částka, , která žalovaným nebyla žalobci dosud uhrazena. S poukazem na shora uvedené proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.Dále soud uvádí, že se kromě posouzení úvěryschopnosti žalovaného zabýval i vlastním zněním smlouvy, konkrétně smluvním ujednáním týkajícím se sjednaných úroků za poskytnutí úvěru, když ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba ve výši 72,84 % p.a., výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr je ve výši 542,27 % a celková částka, kterou by žalovaný žalobci měl uhradit je ve výši , částka, . Soudu je pak z jeho rozhodovací činnosti známo, že v roce 2025, kdy byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru tak dle databáze ARAD ČNB nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 26 %. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 72 % výrazně přesahuje výši úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroků převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Odo 234/2005, 33 Cdo 212/2014). Soudu pak náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy žalobce a žalovaný si ujednali úrokovou sazbu ve výši 72,84 % p.a. a tato výše úroku z úvěru podstatnou měrou přesahuje úrokové sazby uplatněné bankami v době uzavření smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že takovéto ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba i z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (ust. § 580 o.z.).Na tomto místě soud musí akcentovat i to, že pro posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy není relevantní to, že žalobce v průběhu řízení, a to poté, co byl soudem vyzván k doložení řádného posouzení úvěryschopnosti žalovaného vzal žalobu částečně zpět, a to i ohledně části jím požadovaného příslušenství, tj. sjednaného úroku z prodlení, neboť platnost/neplatnost smlouvy je třeba posuzovat k okamžiku jejího uzavření, t.j. v roce 2025, následné, byť částečně zpětvzetí žaloby nemůže mít na posouzení platnosti/neplatnosti smlouvy žádný vliv. Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogické věci (v níž je žalobcem byla rovněž nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřené vysoké úrokové sazby uvedené např. v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 22 Co 197/2019, 35 Co 345/2022, 53 Co 92/2022, 58 Co 110/2025), a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle ust. § 13 o.z. Závěrem je třeba zdůraznit i to, že žalovanému byly žalobcem poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , dle úvěrové smlouvy pak by žalovaný v případě úhrady celého jemu poskytnutého úvěru formou sjednaných měsíčních splátek á , částka, měl žalobci uhradit celkem částku , částka, , což je více jak trojnásobně vyšší částka, která byla žalovanému žalobcem poskytnuta.Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinný tuto částku žalobci dle ust. § 2991 odst. 2 o.z. vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje finanční prostředky, které žalovaný po zohlednění jím provedených úhrad v celkové výši , částka, žalobci dosud neuhradil.S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě částečně vyhověl co do částky , částka, (výrok IV. rozsudku) představující bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 1,2 o.z., když vzhledem k prodlení s plnění peněžitého dluhu (ust. § 1968 a § 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost uhradit žalobci z dlužné částky úroky z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Zároveň soud s poukazem na shora uvedené odůvodnění ve výroku V., VI. a VII. zamítl částečně návrh žalobce týkající se povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. od , datum, a uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrok ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, maximálně do částky , částka, .S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné podáním právní zástupkyně žalobce soud řízení částečně zastavil co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, a co do úroku ve výši 52,84 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, (výrok I., II. a III. rozsudku).Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., kdy žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný. Náklady řízení jsou tvořeny žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , dále 4 úkony právní služby á , částka, (ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu) + 21% DPH a 4x režijní paušál á , částka, (ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění) + 21% DPH. Celkové náklady řízení tak činí částku , částka, . Žalobce byl procesně úspěšný co do částky , částka, (v tomto rozsahu soud podané žalobě vyhověl) a neúspěšný v rozsahu , částka, (částečné zpětvzetí žaloby co do částky , částka, a , částka, bez procesního zavinění žalovaného a zamítnutí návrhu co do částky , částka, ), tj. žalobce byl úspěšný v rozsahu 62 % a žalovaný v rozsahu 38 %. Po odpočtu úspěchu od neúspěchu (62 % -38 %) činí úspěch žalobce 24 %. Z celkové částky nákladů řízení ve výši 21 249 tak 24 % činí částku , částka, . V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.