18 C 204/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa svědka, žalobkyně, svědka a svědkyně zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa svědkyně a žalované zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa svědka, žalobkyně, svědka a svědkyně], která byla dána žalovaným žalobkyni, je neoprávněná.

II. Ustanovené právní zástupkyni žalobkyně se přiznává odměna za zastupování žalobkyně ve výši 31 900 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 náhradu nákladů řízení částku 31 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svým návrhem z [datum] ve znění jeho doplnění z [datum] domáhala, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa svědka, žalobkyně, svědka a svědkyně], kterou dal žalovaný žalobkyni dne [datum], je neoprávněná (dále jen„ předmětný byt“ a„ výpověď“). Svůj návrh odůvodnila tím, že původní nájemce předmětného bytu, pan [jméno] [příjmení] zemřel. Po jeho smrti žalobkyně požádala o přechod práva nájmu k předmětnému bytu s tím, že s otcem vedla v předmětném bytě společnou domácnost. Žalovaným nebylo žádosti o přechod práva nájmu bytu vyhověno s tím, že žalovaný uvedl, že s původním nájemcem bytu nevedla žalobkyně společnou domácnost, následně byla rovněž podána žaloba na vyklizení bytu, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo následně zastaveno po zpětvzetí žaloby žalovaným v procesním postavení žalobce. Žalobkyně dále uvedla, že společně se svojí sestrou, paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která však o předmětný byt neprojevila nikdy sebemenší zájem a veškerého dědictví po otci se zřekla, se staly společnými nájemkyněmi předmětného bytu dle ust. § 2282 o.z. Žalobkyni i její sestře byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu, a to bez udání důvodu dle ust. § 2283 odst.1 o.z. Tato výpověď je však neoprávněná, neboť žalovaný se o skutečnosti, že žalobkyně je dědičkou po původním nájemci předmětného bytu, dozvěděl nejpozději dne [datum], když se žalobkyně v procesním postavení žalované vyjadřovala k podané žalobě v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že není v daném případě možné zohlednit to, že společně se žalobkyní nepodala žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi nájmu předmětného bytu rovněž i sestra žalobkyně paní [jméno] [příjmení], když se v daném případě nejedná o společný nájem bytu manžely a není tak možné po druhém dědici požadovat, aby rovněž podal žalobu, a pouze z tohoto důvodu nelze ani krátit práva dědičky, která žalobu podala. Žalobkyně v neposlední řadě poukázala i na nepříznivou sociální a finanční situaci rodiny, když jak její manžel, tak i syn mají zdravotní problémy, její manžel je trvale upoután na lůžko, syn prodělal [anonymizováno] onemocnění a v případě, pokud by byla žalobkyni uložena povinnost předmětný byt vyklidit a to poté, co by byla zamítnuta její žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, citelným způsobem by tato skutečnost zasáhla celou její rodinu, neboť vyjma předmětného bytu nemají žádnou jinou možnost bydlení. Žalobkyně rovněž uvedla, že nájem za užívání předmětného bytu je řádně hrazen, a to včetně záloh na služby. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že na straně žalobkyně není dána věcná aktivní legitimace k podání žaloby, když v tomto směru odkázal na ust. § 2271 o.z., kdy odpovídají nájemci společně a nerozdílně. V daném případě byly v rámci dědického řízení dvě dědičky, a to žalobkyně a paní [příjmení], která dědictví neodmítla. Uvedl, že pokud druhá dědička nechtěla společně s žalobkyní žalobu podat, mohla být žalobkyní označena na straně žalované tak, aby účastníky řízení byly obě dědičky. Rovněž uvedl, že o skutečnosti, kdo je dědicem po původním nájemci předmětného bytu se žalovaný dozvěděl až z emailu, který mu žalobkyní dne [datum] byl zaslán, resp. byl zaslán správcovské firmě. Pokud pak žalobkyně poukazovala na skutečnost, že se o tom, že je žalobkyní dědičkou po původním nájemci dozvěděl dříve, a to v rámci jiného probíhajícího řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], pak toto není pravdou, neboť v tomto řízení se žalobkyně pouze okrajově zmínila o tom, že je dědičkou po původním nájemci, ze samotné takové skutečnosti pak nelze dovozovat, že by se žalovaný dříve než [datum] dozvěděl o tom, kdo je dědicem po původním nájemci. Rovněž uvedl, že výpověď z nájmu předmětného bytu je po formální stránce perfektní, tato je určitá, obsahuje i odkaz na příslušná zákonná ustanovení a i poučení o možnosti podat vůči ní námitky, event.. žalobu. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa svědka, žalobkyně, svědka a svědkyně], která byla dána žalovaným žalobkyni je neoprávněná a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Rozsudek soudu I. stupně byl zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení. Soud v průběhu řízení provedl důkaz sdělením žalovaného z [datum], vyjádřením paní [jméno] [příjmení] z [datum], protokolem sepsaným dne [datum], výpovědí z nájmu bytu z [datum] včetně dodejek, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], dohodou o užívání bytu z [datum], dopisem paní [příjmení] starostovi Městské části [obec a číslo] z [datum], emailem z [datum], vyjádřením právní zástupkyně žalobkyně ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], podstatným obsahem spisu u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], výpovědí žalobkyně, rozhodnutím Úřadu práce z [datum], rozhodnutím Úřadu práce z [datum], lékařskou zprávou manžela žalobkyně z [datum], rozhodnutím Úřadu práce z [datum], lékařskou zprávou manžela žalobkyně z [datum], [datum], [datum], záznamem u [právnická osoba] a [právnická osoba] z [datum], potvrzením o studiu z [datum] a [datum], rodným listem [anonymizováno], potvrzením prokazujícím dobu poskytování péče z [datum], úmrtním listem paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], lékařskou zprávou manžela žalobkyně za období od [datum] do [datum], lékařskou zprávou syna žalobkyně z [datum], lékařskou zprávou manžela žalobkyně z [datum], [datum], propouštěcí zprávou z [datum], rozhodnutím Úřadu práce z [datum], lékařskou zprávou syna žalobkyně z [datum], oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze [datum], [datum], lékařskou zprávou manžela žalobkyně z [datum], [datum], [datum], propouštěcí zprávou z [datum], potvrzením o hospitalizaci z [datum], usnesením rady Městské části [obec a číslo] [číslo] z [datum], nabídkou bytů adresovaných žalobkyni, dopisem žalobkyně žalovanému z [datum], nabídkou bytů adresovaných žalobkyni, dopisem žalobkyně žalovanému z [datum], vrácením spisu ze [datum], zásadami pronajímání bytů Městské části [obec a číslo], interním sdělením Městské části [obec a číslo] z [datum], výpovědí svědkyně paní [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) žalovaný uzavřel s panem [jméno] [příjmení] dne [datum] dohodu o užívání bytu, na základě které přenechal panu [příjmení] do užívání byt prvé kategorie o velikosti 3+1 s příslušenstvím, nacházející se v prvním patře domu [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo] – [část obce], a to s účinností od [datum] Dohoda o užívání bytu pak upravuje další práva a povinnosti obou smluvních stran včetně závazku pana [jméno] [příjmení] hradit pronajímateli – žalovanému – nájemné a zálohy na služby v celkové výši 293 Kč (dohoda o užívání bytu z [datum]). -) usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud schválil dohodu dědiců týkající se vypořádání pozůstalosti po panu [jméno] [příjmení], narozeném [datum], bytem [adresa svědka, žalobkyně, svědka a svědkyně], zemřelém dne [datum] s tím, že veškerý majetek připadající do pozůstalosti a specifikovaný ve shora citovaném usnesení nabyla žalobkyně a druhá pozůstalá dcera, paní [jméno] [příjmení], narozena [datum], bytem [adresa], z dědictví nenabyla ničeho. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). -) dnem [datum] je datovaná výpověď z nájmu předmětného bytu adresovaná jak žalobkyni, tak i paní [jméno] [příjmení]. Z výpovědi vyplývá, že nájem je vypovídán dle ust. § 2283 odst. 1 o.z. s tím, že žalovaný jako pronajímatel vzal na vědomí, že po smrti nájemce předmětného bytu pana [jméno] [příjmení], nebyly splněny podmínky pro přechod práva nájmu k tomuto bytu dle ust. § 2279 o.z., když správcovská firma žalovaného, [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r.o. se z emailu žalobkyně z [datum] dozvěděla, kdo je dědicem po nájemci předmětného bytu a v zákonné dvouměsíční lhůtě tak podává výpověď nájmu předmětného bytu. Výpověď rovněž obsahuje poučení, že dědic má dle ust. § 2286 o.z. právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy výpověď byla nájemcům doručena. Žalobkyně si výpověď převzala osobně dne [datum], téhož dne rovněž druhá dědička paní [jméno] [příjmení] (výpověď z nájmu bytu z [datum] adresovaná žalobkyni a paní [jméno] [příjmení] včetně dodejek). -) dnem [datum] je datováno oznámení žalobkyni žalovaným, že rada Městské části [obec a číslo] na svém jednání dne [datum] – usnesení rady Městské části [číslo] vzala na vědomí, že se žalobkyně nestala nájemcem předmětného bytu, neboť nebyla splněna podmínka ust. § 2279 o.z., tj. že žalobkyně nežila s nájemcem bytu, panem [jméno] [příjmení] v předmětném bytě ke dni jeho smrti. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k vyklizení a předání předmětného bytu do [datum] (sdělení žalovaného žalobkyni z [datum]). -) dopisem ze dne [datum] sdělovala paní [jméno] [příjmení] žalovanému, že o předmětný byt, z jehož nájmu jí byla zaslána výpověď, neprojevila nikdy sebemenší zájem s tím, že její zemřelí rodiče a žalobkyně – její sestra – žila s rodiči ve společné domácnosti (dopis z [datum]). -) dne [datum] byla soudu doručena žaloba žalovaného – v procesním postavení žalobce vůči žalobkyni – v procesním postavení žalované a jejímu manželovi, [jméno] [příjmení], narozeném [datum], o vyklizení předmětného bytu. Žaloba byla odůvodněna tím, že předmětný byt měl v nájmu otec žalované, pan [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum]. Nájem bytu pak nepřešel na žalovanou jako osobu spolužijící a na základě usnesení rady Městské části [obec a číslo] bylo rozhodnuto o vyklizení předmětného bytu. Žalovaná se ve věci vyjádřila, a to podáním z [datum], které bylo soudu doručeno dne [datum] a žalobci dne [datum], když v rámci vyjádření ve věci vyvracela důvody pro vyklizení předmětného bytu, kdy v podání uvedla i to, že je dědičkou původního nájemce. Řízení bylo ukončeno na základě usnesení zdejšího soud ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] po zpětvzetí žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (podstatný obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). -) dnem [datum] je datováno oznámení Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu adresované žalobkyni, ve kterém je přiznána dávka příspěvku na živobytí ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to od července 2020 (oznámení ze [datum]). -) dnem [datum] je datováno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, pracoviště [obec a číslo], v rámci kterého úřad práce rozhodl na základě žádosti žalobkyně o přiznání doplatku na bydlení ve výši 2 201 Kč měsíčně, a to od července 2020 (rozhodnutí z [datum]). -) dnem [datum] je datováno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, ve kterém úřad sděluje žalobkyni, že přídavek na dítě pro nezletilou [jméno], narozenou [datum] zvyšuje z částky 700 Kč na částku 1 000 Kč měsíčně, a to od [datum] (oznámení z [datum]). -) dnem [datum] je datováno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha 9, v rámci kterého bylo rozhodnuto o poskytnutí příspěvku na péči žalobkyni ve výši 4 400 Kč měsíčně, a to od února 2018, když příspěvek o péči je poskytován žalobkyni v souvislosti s péčí o jejího manžela [jméno], [datum narození], když jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, kdy není schopen zvládat 6 základních životních potřeb, a to mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost (rozhodnutí z [datum]). -) dne [datum] rozhodl Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště [obec a číslo] o přiznání nároku manželovi žalobkyně na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem„ ZTP“, a to ode dne [datum] trvale (rozhodnutí z [datum]). -) dnem [datum] je datována nabídka Magistrátu hlavního města Prahy adresovaná žalobkyni na prohlídku bytu o velikosti 3 + 1 a výměře 85,95 m2, II. kategorie, nacházející se v přízemí domu [adresa] ulice [ulice], [obec a číslo], a to za účelem případného uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu. Na tuto nabídku reagovala žalobkyně dopisem z [datum], ve kterém nabídku na uzavření nájemní smlouvy odmítla, a to jednak z důvodu vytápění bytu – sociální zařízení je bez topení – a dále z důvodu podlahy v bytě, která je zanedbaná a byla by potřeba nová krytina. V odpovědi žalobkyně rovněž uvedla, že připomínky pro nepříjmutí nabízeného bytu jsou pro ni rozhodující z důvodu manželova postižení (nabídka bytu z [datum], odpověď žalobkyně z [datum]). -) dnem [datum] je datována nabídky k prohlídce bytu za účelem případného uzavření nájemní smlouvy, kterou Magistrát hlavního města Prahy adresoval žalobkyni, kdy prohlídka bytu se týkala bytu o velikosti 3 + 1 a výměře 79,27 m2 I. kategorie nacházející se v 5. patře domu [adresa] ulice [ulice], [obec a číslo]. Na tuto nabídku na zajištění bydlení reagovala žalobkyně dopisem z [číslo] 2018, s tím, že nabídku nemůže přijmout, neboť v současné době je v nelehké životní situaci, kdy jejího manžela v lednu 2009 čeká další operace páteře a následná tříměsíční rekonvalescence se značným omezením pohybu, stěhování v této době by tak žalobkyni a její rodině způsobilo velké potíže. Žalobkyně dále uvedla, že oba nabízené byty se jim velmi líbily a požádala o shovívavost a přihlédnutí zejména ke zdravotnímu stavu jejího manžela při výběru polohy bytu, když ze zdravotních důvodů požádala o nižší patro a z důvodů sociálních v oblasti blízkosti jejích rodičů, např. [část obce], [část obce], [část obce] (nabídka na prohlídku bytu včetně odpovědi žalobkyně). -) dnem [datum] je datováno interní sdělení Městské části [obec a číslo] – žalovaného, týkající se návrhu na vyřazení žádosti o nájem obecního bytu žalobkyně s odůvodněním, že žadatelka je vdaná, má dvě děti ve věku 8 a 4 let, její manžel, [anonymizováno] žijící v [obec] je plně invalidní a od roku 2008 má přidělen trvalý pobyt na území ČR. V interním sdělení je dále uvedeno, že bytová komise žalovaného na svém jednání dne [datum] navrhla žádost o pronájem obecního bytu žalobkyni vyřadit z evidence žadatelů, a to z důvodu, kdy opakovaně odmítla jí nabízený obecní byt (interní sdělení z [datum]). -) žalovaný v rámci interních předpisů přijal zásady pronajímání bytů Městské části [obec a číslo], ve kterých jsou specifikovány podmínky pro zařazení do evidence žadatelů o pronájem bytu a rovněž tak důvody vyřazení žadatele z evidence, a to kromě jiného z toho důvodu, že žadatel odmítl byt nabízený žalovaným (zásady pronajímání bytů žalovaného). -) zdravotní stav manžela žalobkyně a i jejího syna je dlouhodobě nepříznivý, když oba docházejí na pravidelné lékařské kontroly, podrobují se lékařskému ošetření a vyšetření, případně chirurgickým zákrokům a následné léčebné péči, v souvislosti se zdravotním stavem manžela žalobkyně byl rovněž přiznán příspěvek na péči o osobu blízkou (lékařské zprávy a záznamy manžela žalobkyně a jejího syna citované shora). -) soud ve věci provedl výslech výše uvedených svědků, když jejich výpovědi budou hodnoceny dále. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném a doplněném dokazování uzavřel, že je na místě podané žalobě vyhovět. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala, aby soud učil, že výpověď z nájmu předmětného bytu je neoprávněná. Skutečnost, že původním nájemcem předmětného bytu byl otec žalobkyně a její sestry, paní [jméno] [příjmení], byla mezi účastníky nesporná. Nesporným bylo rovněž i to, že žalobkyně požádala žalovaného o přechod práva nájmu předmětného bytu s tím, že se svým otcem sdílela ke dni smrti společnou domácnost, když žádosti o přechod práva nájmu bytu žalovaný nevyhověl, což sdělil žalobkyni dopisem z [datum]. Nesporným bylo rovněž i to, že se žalovaný vůči žalobkyni a jejímu manželovi v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] domáhal jejich vyklizení z předmětného bytu s tím, že řízení bylo po zpětvzetí žaloby pravomocně ukončeno ke dni [datum]. Nesporným bylo též to, že na základě dědického rozhodnutí po zůstaviteli panu [příjmení] nabyla veškerý majetek žalobkyně, když druhá dědička, paní [jméno] [příjmení], ničeho z dědictví nepožadovala a ničeho také nenabyla. Naproti tomu spornou skutečností zůstalo to, zda je žalobkyně v řízení aktivně legitimována, a to s ohledem na to, že nájem předmětného bytu přešel na obě dědičky, tj. jak na žalobkyni, tak na paní [příjmení], avšak žalobu podala pouze žalobkyně a v případě, pokud na straně žalobkyně je dána aktivní legitimace, zda důvody, pro které žalobkyně spatřuje neoprávněnost výpovědi nájmu předmětného bytu, jsou dány. Spornou skutečností pak bylo i to, kdy se žalovaný o tom, že žalobkyně a paní [příjmení] jsou dědičkami po původním nájemci předmětného bytu, dozvěděl a zda tak byla oběma dána výpověď nájmu předmětného bytu v zákonné tříměsíční lhůtě dle ust. § 2283 odst.1 o.z. Soud v rámci svého rozhodnutí uzavřel, že na straně žalobkyně je dána věcné aktivní legitimace, když tento právní závěr byl potvrzen rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], v rámci kterého odvolací soud uzavřel, že společní nájemci mají stejná práva povinnosti a že vzdání práva jednoho ze společných nájemců vede (pouze) k rozšíření práv ostatních společných nájemců. Společní nájemci bytu ve smyslu ust. § 2270 odst.1 o.z. mají v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (ust. § 2290 o.z.) postavení samostatných společníků dle ust. § 91 odst.1 o.s.ř. a nájem bytu může každému z nich, na rozdíl od manželů, kteří mají jako nositelé společného nájemního práva specifické postavení (ust. § 745, 746 o.z.) – skončit samostatně, a to i výpovědí adresovanou a doručenou společně oběma z nich (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 26 Cdo 2140/2011). Jinak řečeno, pro společné nájemce bytu, kteří nejsou manželé, neplatí, že závěr o oprávněnosti/neoprávněnosti výpovědi musí pro oba/všechny vyznít stejně a že musí být zajištěno, aby vůči všem z nich byla tato otázka vyřešena rozhodnutím soudu závazně (ust. § 159a odst.1 a 4 o.s.ř.). Z uvedeného tak vyplývá, že každý ze společných nájemců, jež nejsou manželi, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ve smyslu ust. § 2290 o.z. bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců; další společní nájemci pak nemusejí být účastníky řízení o žalobě podle ust. § 2290 o.z, a to ani na straně žalované. S poukazem na shora uvedené tak soud uzavřel, že na straně žalobkyně je dána aktivní legitimace k podání žaloby, když pasivní legitimace žalovaného v řízení nebyla nikterak zpochybňována. Soud se dále v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda výpověď z nájmu předmětného bytu byla žalovaným podána v zákonné tříměsíční lhůtě poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel a že práva a povinnost z nájmu na člena domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem, nebo kdo spravuje pozůstalost (ust. § 2283 odst.1 o.z.). V intencích rozhodnutí Městského soudu v Praze pak soud uzavřel, že se žalovaný jako pronajímatel o tom, kdo se stal dědicem po původním nájemci předmětného bytu – zůstaviteli – a na kterého přešla práva nájmu předmětného bytu dozvěděl na základě emailu žalobkyně adresovaného žalovanému, resp. správcovské firmě dne [datum], v rámci kterého žalobkyně zaslala správcovské firmě rozhodnutí o pozůstalostním řízení po zemřelém otci žalobkyně panu [příjmení]. Dle ust. § 2283 odst.1 o.z. se tak žalovaný s ohledem na veškeré okolnosti dozvěděl až dne [datum] o tom, že za a) nájemce předmětného bytu zemřel, že za b) dědicem kromě žalobkyně je i její sestra [jméno] [příjmení]. Pokud tedy výpověď z nájmu předmětného bytu byla jak žalobkyni, tak její sestře, doručena dne [datum], byla tato doručena v tříměsíční prekluzivní lhůtě dle ust. § 2283 odst.1 o.z. Výpověď má pak i veškeré formální náležitosti právního jednání požadované na výpověď z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2283 o.z., když výpověď adresovaná žalobkyni a její sestře paní [příjmení] byla učiněna písemně, byla zachována zákonná lhůta pro podání výpovědi, ve výpovědi je uvedeno, z jakých důvodů je tato žalobkyni dávána a rovněž tak poučení o možnosti podat proti výpovědi k soudu námitky ve lhůtě dvou měsíců od jejího doručení. Po formální stránce tak výpověď z nájmu předmětného bytu splňuje náležitosti platného právního jednání. Soud se dále v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda výpověď nájmu předmětného bytu byla podána důvodně, když žalobkyně poukazovala na to, že u ní byly splněny předpoklady pro přechod práva nájmu k předmětnému bytu, neboť se zůstavitelem žila v době jeho smrti ve společné domácnosti a rovněž tak v případě, pokud by tento důvod přechodu práva nájmu bytu nebyl soudem uznán, jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné, spočívající v závažném zdravotním stavu na straně manžela a syna žalobkyně tak, aby soud v rámci svého rozhodnutí k těmto přihlédl a shledal výpověď nájmu předmětného bytu v rozporu s dobrými mravy. K prokázání tvrzení žalobkyně, že tato sdílela ke dni smrti se svým otcem společnou domácnost, byli slyšeni účastníky navržení svědci, kteří však toto tvrzení žalobkyně vyvrátili. Všichni soudem slyšeni svědci se shodli na tom, že v předmětném bytě bydleli manželé [příjmení], po úmrtí paní [příjmení] pak již jen pan [příjmení], otec žalobkyně, a to sám. Svědci se dále shodli na tom, že nyní žalobkyně v předmětném bytě bydlí společně se svými dětmi. Svědek pan [celé jméno svědka] kromě jiného uvedl„ Pokud jsem dotazován k tomu, zda znám žalobkyni, tak uvádím, že ano, podle vidění, vím to z toho důvodu, že chodila na návštěvu ke svému otci, panu [příjmení], který bydlel v [anonymizována dvě slova] pan [příjmení] v bytě bydlel sám, a to po smrti své ženy…..“ ……“ Pokud jsem dotazován k tomu jak vím, že pan [příjmení] v bytě bydlel sám, tak uvádím, že poté co mu zemřela žena, tak jsme se spřátelili, oba jsme byli důchodci a tak jsme spolu chodili na vycházky po [část obce], vím tak, že v bytě bydlel sám…“ Svědek dále uvedl„ Pokud jsem dotazován k tomu, zda jsme se s panem [příjmení] bavili o tom, kde žijí jeho dcery, tak uvádím, že myslím, že jedna žila na [část obce] a druhá v [část obce], jak je vojenské letiště… (správně v [část obce], kde se nachází vojenské letiště, což je soudu z jeho rozhodovací činnosti známo)“. Svědkyně paní [celé jméno svědkyně] kromě jiného uvedla …“ Žalobkyně je po dobu dvou let mojí sousedkou v bytě, který je o velikosti 3+1 bydlí s manželem, dcerou a synem, předtím v předmětném bytě bydlel pan [příjmení] s paní [příjmení], nikdo jiný společně s nimi tam nebydlel, bydlím v bytě 25 let a musím říci, že žalobkyně s rodinou předtím v předmětném bytě nebydlela, bydlí zde až poslední dva roky…“. Svědek pan [celé jméno svědka] kromě jiného uvedl…“ od roku 2009 jsem byl členem statutárního orgánu společenství vlastníků, nyní působím jako technický správce pro celý objekt [ulice a číslo] až [anonymizováno]. Pokud jsem dotazován k tomu, zda mám přehled, kdo v jednotlivých bytech bydlí, tak uvádím, že ano. V předmětném bytě bydleli [příjmení], paní zemřela asi před pěti lety, pán asi před třemi lety, v předmětném bytě [příjmení] bydleli sami…“ …..“ Pokud jsem dotazován k tomu, kdy jsem žalobkyni viděl, tak uvádím, že asi před rokem se likvidovala pozůstalost, hovořil jsem asi s jejím synem, když byl vynášet nepořádek k popelnicím…“ ….“ Je pravdou, že [příjmení] uváděli v bytě počet osob pět, fakticky a fyzicky tam bydleli pouze oni dva, zda tam někdo chodil na návštěvu, toto nevím…“. Svědek dále uvedl….“ Pokud se mám vyjádřit k toku jak vím, že v bytě měli bydlet jenom [příjmení], tak uvádím, že když jsem zazvonil, tak že mi [příjmení] otevřeli a vždy, když jsem tam byl, tak tam byli pouze [příjmení], ve vedlejším vchodě jsem bydlel po dobu dvaceti pěti let, pak jsem se rozvedl a bydlím v [obec], s panem [příjmení] jsme se znali velmi dobře…“. Svědkyně paní [jméno] [příjmení] se v rámci své svědecké výpovědi vyjadřovala pouze k otázce žádosti žalobkyně o přechod práva nájmu bytu, svědkyně paní [celé jméno svědkyně] se k pobývání žalobkyně v předmětném bytě nemohla vyjádřit. Soudem slyšení svědci tak tvrzení žalobkyně, že se svým otcem vedla společnou domácnost v době jeho smrti a že jsou tak dány důvody pro přechod práva nájmu bytu a z tohoto důvodu, že jí výpověď z nájmu předmětného bytu byla dána neoprávněně, vyvrátili. Na tomto místě je třeba zdůraznit rovněž i to, že sama žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uváděla, že se starala o babičku v domě v [část obce], která se dožila 96 let, když od roku 2017 byla ležící. Vzhledem k tomu, že jak babička žalobkyně, tak i muž i syn žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav potřebovali její celodenní péči a pomoc, je pochopitelné, že se celá rodina přesunula do [obec], kde žalobkyně rodině poskytovala veškerou potřebou péči, kdy sama žalobkyně uvedla, že její otec byl rád, že se o babičku postará. Z uvedeného je tak zřejmé, že na straně žalobkyně nebyly splněny zákonné předpoklady pro přechod práva nájmu k předmětnému bytu dle ust. § 2279 odst. 1 o.z., neboť žalobkyně nežila se svým otcem v době jeho úmrtí v předmětném bytě, ale fakticky bydlela s rodinou ve [část obce], když faktické bydlení žalobkyně je pro posouzení splnění podmínek pro přechod práva nájmu bytu podstatné, nepostačuje pouze evidenční přihlášení k trvalému pobytu. Skutečnost, že žalobkyně v rozhodné době pro přechod práva nájmu bytu neměla vlastní byt, nemůže na tom, že podmínky pro přechod práva nájmu u žalobkyně splněny nebyly, nic změnit, neboť podmínky uvedené v ust. § 2279 odst. 1 o.z., tj. že člen domácnosti žil se zemřelým nájemcem v době jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, musí být splněny kumulativně, pokud není splněna jedna z nich, k přechodu práva nájmu bytu dle citovaného ustanovení nemůže dojít. Na tomto místě soud musí akcentovat i to, že žalobkyně sama uváděla při komunikaci s úřady kontaktní adresu [adresa] (viz. rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu), rovněž tak na některých lékařských zprávách manžela žalobkyně je jako adresa trvalého bydliště uvedena [ulice a číslo], [obec] – [část obce] (viz. např. propouštěcí zpráva z [datum], lékařská zpráva z [datum]), rovněž tak na některých lékařských zprávách syna žalobkyně je uváděna adresa v [část obce], tj. [ulice a číslo] (viz. např. lékařská zpráva z [datum]), tj, za místo svého faktického bydliště tak jak žalobkyně, tak i její rodina považovali nemovitost v [část obce], nikoli předmětný byt. Poté, co soud uzavřel, že zákonné podmínky pro přechod práva nájmu k předmětnému byty splněny nebyly, zabýval se soud tím, zda výpověď z nájmu předmětného bytu není zdánlivá či neplatná, a to z důvodu rozporu s dobrými mravy, když neplatnost výpovědi pro rozpor s dobrými mravy soud dle právní úpravy od [datum] posuzuje v rámci své úvahy o neplatnosti (ust. § 580 o.z.) a k takovéto neplatnosti právního jednání přihlédne i bez návrhu, když právně významné zde budou ty skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel výpověď doručil, okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při právním posouzení zohledňovat (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 26 Cdo 1502/2021, 26 cdo 5679/2016, 26 Cdo 1727/2018). Po provedeném dokazování pak soud uzavřel, že žalovaným daná výpověď z nájmu předmětného bytu je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. V průběhu řízení bylo prokázáno, že zdravotní stav jak manžela žalobkyně, tak i jejího syna je nepříznivý, když manželovi žalobkyně byl přiznán průkaz„ ZTP“, rodině rovněž byl přiznán příspěvek na bydlení a rovněž tak příspěvek na péči, dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách když příspěvek na péči je poskytován v případě, pokud je na straně osoby, o kterou je pečováno, dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, pro který potřebuje stálou péči. Jak bylo doloženo na základě lékařských zpráv, nepříznivý zdravotní stav manžela žalobkyně je dlouhodobého charakteru a tento byl i v době, kdy žalobkyni byla doručována výpověď z nájmu (viz. k důkazu čtené lékařské zprávy, včetně propouštěcích zpráv po hospitalizaci a rozhodnutí o přiznání příspěvku o péči). Byť lze přisvědčit žalobci, že tento v rámci své kompetence přijal interní předpisy týkající se podmínek pro přidělovaní bytů, a jako vlastník nepochybně je oprávněn rozhodovat o tom, zda při splnění zákonných podmínek dá tomu kterému nájemci výpověď z nájmu, je nutné rovněž zdůraznit, že žalovaný je veřejnoprávní korporací, která má kromě jiného povinnost zajišťovat a umožňovat bydlení občanům ve svém obvodu. Dle názoru soudu by se tak žalovaný před tím, než s určitým nájemcem ukončí nájem (ať již výpovědí, dohodou nebo tím, že nájem na dobu určitou neprodlouží) měl individuálně zabývat tím, zda pro ukončení nájmu jsou důvody skutečně dány, tj. citlivě ke všem okolnostem toho kterého případu zvažovat, zda není na místě jiné řešení, než ukončení nájmu, a pouze automaticky neaplikovat přijatá pravidla, a to s přihlédnutím k tomu, jaké jsou důvody ukončení nájmu. Vztáhnuto na tento konkrétní případ, žalovaný byl informován / věděl o nepříznivé rodinné situaci žalobkyně (viz. opakované žádosti žalobkyně o přidělení bytu), kterou žalobkyně ani její rodina nijak nezapříčili svým jednáním, tato je dána objektivně s ohledem na dlouhodobě nepříznivý stav manžela žalobkyně a jejího syna, kdy i přes tuto velmi složitou rodinnou situaci žalobkyně řádně hradí nájemné a zálohy na služby za užívání předmětného bytu, dluh na těchto platbách žalovaný neeviduje. Žalovaný však při svém rozhodování o dání výpovědi žalobkyni vycházel automaticky pouze ze svých interních předpisů, aktuální životní situaci žalobkyně a její rodiny nijak nezohlednil a přistoupil k výpovědi z nájmu předmětného bytu. S poukazem na shora uvedené tak soud musel uzavřít, že výpověď nájmu předmětného bytu byla dána žalovaným žalobkyni v rozporu s dobrými mravy (ust. § 3 o.z.) a je tak neplatná a soud podané žalobě vyhověl. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že při svém rozhodnutí nepřihlédl k procesní obraně žalovaného, že žalobkyně opakovaně odmítla nabídku žalovaného na získání nájemního bytu, a to jednak pro to, že od žalovaným učiněných nabídek do dání výpovědi uplynulo více jak 10 let a tato skutečnost by tak pro žalovaného pro rozhodování o dání výpovědi z nájmu předmětného bytu neměla být podstatná (rozhodující), jednak pro to, že jeden z bytů nebyl s ohledem na zdravotní stav manžela žalobkyně pro nastěhování vhodný (byt na [obec a číslo] – nutná úprava bytu, nevhodné sociální zařízení), druhý byt byl v obvodu městské části nacházející se na opačném konci [obec], než je předmětný byt, a je pochopitelné, že žalobkyně s ohledem na nutnou péči o svého muže, syna a svoji babičku považovala za vhodnější byt v obvodu [obec a číslo]. Kromě toho, v době nabídky nájemního bytu na [obec a číslo], se manžel žalobkyně měl podrobit operaci [anonymizováno] s následnou několikaměsíční rehabilitací a za takovéto životní situace, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu manžela žalobkyně a jejího syna si lze stěží představit, že by žalobkyně byla schopna zabezpečit stěhování do jiného bytu, když je nutné uvést, že obecně je stěhování náročné i pro zdravého člověka bez zdravotního handicapu. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Ve výroku II. rozsudku soud přiznal zástupkyni žalobkyně odměnu za zastupování žalobkyně v řízení v celkové výši 31 900 Kč Náklady za zastupování sestávají z 13 úkonů právní služby - převzetí věci, sepis doplnění žaloby dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], další porada s klientem přesahující 1 hod konaná dne [datum], sepis doplnění žaloby dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]), z toho 9 úkonů po 2.000 Kč (odměna snížena o 20 %) a 4 úkony po 2.500 Kč, plus 13x režijní paušál á 300 Kč (ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5 a ust. § 12a vyhl. č. 177/1996 Sb.). O povinnosti žalovaného zaplatit státu náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když s ohledem na charakter žalovaného nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.