18 C 241/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce naposledy bytem adresa žalovaného a svědka zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa , jako opatrovníkem proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a svědka zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Návrh žalobce, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné třetiny vzhledem k celku pozemku parcelní [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 337 čtverečních metrů a dále spoluvlastnického podílu v rozsahu dvou třetin vzhledem k celku pozemku parcelní [číslo] – zahrada o výměře 266 čtverečních metrů, pozemku parcelní [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 33 čtverečních metrů a pozemku parcelní [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 26 čtverečních metrů a spoluvlastnického podílu v rozsahu dvou třetin vzhledem k celku na budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 57 959 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Původní žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně], narozena [datum], bytem [adresa žalovaného a svědka] doručila soudu prostřednictvím své právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo] dne [datum] žalobu proti žalovanému na odvolání daru pro nevděk. V žalobě uvedla, že dne [datum] byla mezi původní žalobkyní jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva, na základě které původní žalobkyně darovala žalovanému spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné třetiny k nemovitosti – pozemku parcelní [číslo] dále spoluvlastnický podíl v rozsahu dvou třetin vzhledem k celku k pozemku parcelní [číslo] rovněž tak budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] [část obce], na [list vlastnictví] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). V článku IV. darovací smlouvy se žalovaný zavázal, že se bude vůči dárkyni chovat jako vnuk k babičce, tj. že vůči ní bude projevovat patřičnou úctu, zajímat se o její zdravotní stav a v případě jejího zhoršení poskytne pomoc při zajištění dostupné lékařské péče. V případě její nemohoucnosti ve stáří jí zajistí sám nebo s pomocí jiné osoby poskytování stravy, praní prádla a úklid bytu, dále že bude dbát, aby její dosavadní majetková práva neutrpěla újmu, a slibuje, že dar bude užívat jen pro svou potřebu a zachová jej pro sebe a své potomky a bude vstřícný k radám ohledně péče o tento dar. Dne [datum] žalovaný oznámil původní žalobkyni, že je třeba, aby dočasně opustila trvalé bydliště z důvodu prováděné rekonstrukce nemovitosti, a to na dobu tří měsíců. S tím původní žalobkyně nejdříve nesouhlasila, následně na jeho naléhání se odstěhovala do pečovatelského domu v [část obce], kde měla od [datum] do [datum] zajištěn pobyt. Po uplynutí stanovené lhůty tří měsíců byla původní žalobkyně dne [datum] převezena na ubytovnu v [obec a číslo] – [část obce], a to panem [celé jméno žalovaného] starším, otcem žalovaného, neboť žalovaný o původní žalobkyni nejevil žádný zájem, nekomunikoval s ní a neřešil otázky jejího dalšího bydlení. Vzhledem k tomu, že ubytovna neměla ani vlastní sociální zařízení a nebyla vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu původní žalobkyně k dalšímu bydlení, dcera původní žalobkyně, paní [celé jméno svědkyně], tuto vyzvedla dne [datum] z ubytovny a z důvodu své dlouhodobě plánované zahraniční cesty ji předala do péče otce žalovaného, který původní žalobkyni odvezl na chatu, kde si však tato zlomila při pádu ze schodů [anonymizováno] kost a byla následně hospitalizována v nemocnici do [datum]. Na základě těchto události zařídila po návratu ze zahraniční cesty dcera původní žalobkyně, [celé jméno svědkyně] další pobyt původní žalobkyně v [část obce], který hradila ze svých finančních prostředků, když následně byla původní žalobkyně přemístěna do domova seniorů v [obec]. Původní žalobkyně dále uvedla, že chtěla dne [datum] do předmětné nemovitosti vstoupit, neboť v ní měla stále trvalé bydliště, žalovaný jí však odmítl do domu vpustit a nechal ji sedět na schodech před domem. Žalovaný se tak vůči původní žalobkyni dopustil porušení dobrých mravů, neboť v rozporu se svým závazkem plynoucím z darovací smlouvy, se o původní žalobkyni nepostaral, neposkytl jí žádnou pomoc, nechoval k ní úctu, tak jak se zavázal, z tohoto důvodu původní žalobkyně přistoupila k odvolání daru, a to dopisy ze [datum] a [datum], když žalovaný do současné doby původní žalobkyni neumožnil užívání předmětné nemovitosti. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na jiná u zdejšího soudu probíhající řízení, a to např. pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], v rámci kterých se rovněž původní žalobkyně domáhala vrácení daru. Rovněž uvedl, že původní žalobkyně je dlouhodobě manipulována svojí dcerou, paní [celé jméno svědkyně], která se doposud nesmířila s tím, že svůj většinový podíl na rodinném domě s přilehlými pozemky původní žalobkyně darovala žalovanému. Původní žalobkyně zemřela dne [datum] a usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že v řízení dále bude pokračováno na straně žalobkyně s paní [celé jméno svědkyně], narozenou [datum], bytem [adresa svědkyně], narozeným [datum], bytem [adresa]. Usnesení soudu prvého stupně bylo k odvolání právního zástupce žalovaného zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo v návaznosti na shora citované usnesení Městského soudu v Praze rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno na straně původní žalobkyně s neznámými dědici po paní [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa žalovaného a svědka], že soud zároveň těmto neznámým dědicům ustanovuje opatrovníka, a to Mgr. [jméno] [příjmení], advokátku se sídlem [adresa]. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Soud v průběhu řízení provedl důkaz úředním záznamem o podání vysvětlení ze [datum rozhodnutí] [číslo jednací], úředním záznamem o podání vysvětlení z [datum], vyrozumění Policie ČR z [datum], dopisem žalovaného zůstavitelce paní [celé jméno žalobkyně] z [datum], dopisem zůstavitelky zasílaným žalovanému ze [datum] a [datum], včetně dodejek, smlouvou o darování z [datum], výslechem svědků a to pana [celé jméno žalovaného], paní [jméno] [celé jméno svědkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně], žádostí bez uvedení data s podpisem zůstavitelky zasílané žalovanému včetně obálky, exekučním příkazem ze [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], rekonstrukcí a půdní vestavbou rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a svědka], statickým výpočtem z března 2012 vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], výpisem z účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení], usnesením o příklepu z [datum], usnesením týkající se rozvrhu ze [datum rozhodnutí] č. j. [číslo] [spisová značka], výpisem z Katastru nemovitostí pro [územní celek], k.ú. [část obce], podstatným obsahem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] svědků, a to pana [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], Bc. [jméno] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], Bc. [jméno] [příjmení], pana [celé jméno svědka], Mgr. [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela původní žalobkyně, paní [celé jméno žalobkyně], narozena [datum], bytem [adresa žalovaného a svědka], jako dárkyně se žalovaným [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], bytem [adresa žalovaného], jako obdarovaným, darovací smlouvu, na základě které darovala žalovanému spoluvlastnické podíly ve výši jedné třetiny a dvou třetin k nemovitostem specifikovaný v článku I. darovací smlouvy v k.ú. [část obce] a žalovaný jako obdarovaný dar od dárkyně bez výhrad a s díky přijmul do svého výlučného vlastnictví. V článku IV. darovací smlouvy se žalovaný, jako obdarovaný zavázal, že se bude vůči dárkyni chovat jako vnuk k babičce, to znamená, že bude vůči ní i nadále projevovat patřičnou úctu, zajímat se o její zdravotní stav a v případě jeho zhoršení poskytne pomoc zajištěním dostupné lékařské péče. Zároveň se žalovaný zavázal, že v případě nemohoucnosti ve stáří původní žalobkyni zajistí sám nebo s pomocí jiné osoby poskytování stravy, praní prádla a úklid bytu a bude dbát, aby dosavadní majetková práva dárkyně neutrpěla újmu, a slibuje, že dar bude užívat jen pro svou potřebu a zachová ji pro sebe a pro své potomky a bude vstřícný k radám dárkyně ohledně péče o tento dar. V článku IV. je dále uvedeno, že tento závazek má charakter osobního závazku a jeho porušení může mít charakter hrubého porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. Darovací smlouva pak obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran a je podepsána jak dárkyní, tak obdarovaným (darovací smlouva z [datum], výpis z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce]). dnem [datum] je datován dopis původní žalobkyně, paní [celé jméno žalobkyně] adresovaný žalovanému, ve kterém je uvedeno, že původní žalobkyně darovala žalovanému v dopise specifikované nemovitosti v k.ú. [část obce], když v rámci darovací smlouvy se žalovaný zavázal původní žalobkyni poskytnout v případě nemohoucnosti ve stáří péči. V dopise původní žalobkyně rovněž popisovala události týkající se jejího přestěhování do pečovatelského domu do [část obce] z důvodu rekonstrukce nemovitosti a i to, že dne [datum] chtěla do nemovitosti vstoupit a bydlet ve svém domě, což jí ze strany žalovaného nebylo umožněno. Citovaným dopisem pak původní žalobkyně žalovanému sdělovala, že s poukazem na negativní chování vůči její osobě, tak jak je v dopise popsáno, odvolává svůj dar, který žalovanému poskytla, a to pro nevděk a vyzvala jej k jeho vrácení (dopis ze [datum] včetně dodejky). dnem [datum] je datován dopis původní žalobkyně žalovanému bez jejího podpisu, který je obsahově shodný s dopisem datovaným dne [datum], který obsahuje podpis původní žalobkyně, když i v tomto dopise původní žalobkyně uvádí, že odvolává svůj dar poskytnutý žalovanému, a to pro nevděk z důvodu jeho negativního chování vůči původní žalobkyni, když odkazuje na ust. § 2072 a násl. o.z. a zároveň vyzývá žalovaného k vrácení daru a jeho přepisu zpět na původní žalobkyni (dopis z [datum] včetně dodejky). dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vydala soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného, a to pana [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného a svědka], [IČO], narozeného dne [datum], a to k uspokojení oprávněného, [právnická osoba] akciová společnosti, [IČO], sídlem [adresa žalovaného], k uspokojení pohledávky ve výši 9 882 Kč, a to prodejem jedné ideální šestiny budovy [adresa], postavené na parcele parcelní [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] (exekuční příkaz z [datum]). v květnu 2015 vyhotovila Ing. Arch. [jméno] [příjmení] průvodní zprávu pro rekonstrukci a půdní vestavbu rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a svědka], postaveném na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce] (průvodní zpráva z května 2015). ing. [jméno] [příjmení] vyhotovil v březnu 2012 posouzení stávajícího stavu statiky nemovitosti, a to rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a svědka]. Ze závěrů statického výpočtu vyplývá, že stávající stav střechy garáže a domu je v havarijním stavu a nevyhovuje platným normám. V případě, že by bylo požadováno zachování objektu, je nutná jeho kompletní rekonstrukce, když je na zvážení, zda by z ekonomických důvodů nebylo výhodnější stávající objekt zbourat a místo něj postavit nový. Ze závěrů rovněž vyplývá, že střecha domu nevyhovuje platným normám, když do konstrukce krovu zatéká, což způsobuje další degradaci dřevěných prvků. V případě rekonstrukce je nutné vypracovat nový statický výpočet a návrh nového krovu (statický výpočet Ing. [jméno] [příjmení] z března 2012). původní žalobkyně, paní [celé jméno žalobkyně], babička žalovaného, dopisem bez uvedení data žádala žalovaného o finanční příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně po dobu tří měsíců na pobyt v sociálním zařízení v [část obce], kam ji žalovaný umístil a oznámil jí, že tam musí jít, zároveň původní žalobkyně žalovaného žádala o sdělení termínu ukončení oprav na rodinném domu, kvůli kterým byla původní žalobkyně do zařízení přestěhována a sdělení data, kdy se bude moci vrátit do bytu v [příjmení] [číslo], [obec a číslo]. Zároveň původní žalobkyně žalovanému sdělovala, že v případě, pokud nebude s těmito vstřícnými kroky souhlasit, bude požadovat finanční vyrovnání právní cestou a rovněž tak bude nucena prostřednictvím advokátní kanceláře podat žalobu na neplatnost darovací smlouvy (žádost adresovaná žalovanému bez uvedení data). dnem [datum] je datován úřední záznam o podání vysvětlení sepsaný na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec] venkov – východ, Obvodní oddělení [obec], se sídlem [adresa], pod [číslo jednací], když tento záznam k výzvě Policie podával pan [celé jméno žalovaného], narozen [datum], bytem [adresa]. V rámci podání vysvětlení se pan [celé jméno žalovaného] vyjadřoval k podpisu žádosti původní žalobkyně o zrušení žaloby o vrácení daru na adrese [adresa žalovaného a svědka], který před šesti lety darovala žalovanému, tj. svému vnukovi. Pan [celé jméno žalovaného] vypověděl, že za původní žalobkyní chodil do domova seniorů pravidelně jednou či dvakrát týdně, když od syna se dozvěděl koncem února roku 2017, že původní žalobkyně požaduje vrácení daru, za původní žalobkyní byl na návštěvě za přítomnosti pana [celé jméno svědka], kterého si vzal s sebou jako svědka, neboť se obával toho, co podnikne jeho sestra [celé jméno svědkyně]. Dále uvedl, že původní žalobkyni dal přečíst dopis od soudu, když původní žalobkyně mu řekla, že nic takového nepodepsala a byla překvapená obsahem tohoto dopisu. Dále pan [celé jméno žalovaného] uvedl, že původní žalobkyni nechal přečíst návrh na zrušení žaloby s tím, že následně jej původní žalobkyně sama dobrovolně podepsala a to bez jakéhokoli nátlaku (výpověď pana [celé jméno žalovaného] ze dne [datum]). dnem [datum] je datován úřední záznam o podání vysvětlení u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec] venkov – východ, obvodní oddělení [obec] pod [číslo jednací], kdy vysvětlení podával pan [celé jméno svědka], narozen [datum], bytem [adresa žalovaného a svědka] Pan [celé jméno svědka] se vyjadřoval k okolnosti, kdy jeho známý pan [celé jméno žalovaného] dal podepsat své matce, paní [celé jméno žalobkyně] žádost o zrušení žaloby na navrácení daru. Pan [celé jméno svědka] uvedl, že paní [celé jméno žalobkyně] zná skoro 50 let, když byli sousedi na ulici [ulice] v [obec] – [část obce]. Dále uvedl, že ví o tom, že paní [celé jméno žalobkyně] darovala svému vnukovi dům na ulici [příjmení], který postavili s manželem. Dále uvedl, že byl s panem [celé jméno žalovaného] st. na návštěvě za jeho matkou v domově pro seniory v [obec], když pan [celé jméno žalovaného] svojí matce předložil žalobu, kterou měla podat k soudu proti svému vnukovi, tj. proti panu [celé jméno žalovaného] mladšímu na vrácení daru s tím, že matka pana [celé jméno žalovaného] staršího, babička žalovaného uvedla, že si není vědoma toho, že by toto podepsala, následně pak podepsala zpětvzetí žaloby, a to aniž by byla jakkoli k podpisu nucena (výpověď pana [celé jméno svědka]). dnem [datum] je datováno usnesení o příklepu vyhotovené JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorkou, pověřenou provedením exekuce na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného platebního výměru [číslo] vydaného Celním úřadem [obec] III k vymožení pohledávky oprávněného, [ulice] úřad [obec] D1 logistický terminál [obec a číslo], [obec] u [obec], ve výši 53 724 Kč, jakož i nákladů exekuce, které budou dále stanoveny, proti povinnému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], bytem [adresa], že soudní exekutor uděluje vydražiteli [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], bytem [adresa žalovaného], a to pozemky parcelní [číslo] o výměře 337 čtverečních metrů – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na [list vlastnictví] rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši jedné třetiny v k.ú. [část obce] a dále pozemky parcelní [číslo] o výměře 266 čtverečních metrů – zahrada, [číslo] o výměře 33 čtverečních metrů – zastavěná plocha a nádvoří, parcelní [číslo] o výměře 26 čtverečních metrů – zastavěná plocha a nádvoří a nemovitosti [adresa] v k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] v rozsahu jedné šestiny spoluvlastnického podílu, a to za nejvyšší podání ve výši 280 000 Kč (usnesení o příklepu z [datum]). rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o návrhu původní žalobkyně, p. [celé jméno žalobkyně] proti žalovanému p. [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum] o určení vlastnického práva tak, že zamítl návrh původní žalobkyně na určení, že tato je spoluvlastníkem nemovitostí, a to budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že původní žalobkyně se vůči žalovanému domáhala určení svého spoluvlastnictví s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným darovací smlouvu, když žalovaný původní žalobkyni uvedl v omyl, když do darovací smlouvy zahrnul i spoluvlastnický podíl k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který neměl být předmětem darování. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že nebyly dány důvody pro neplatnost darovací smlouvy dle ust. § 49a obč. zák. (platného do31 [číslo]) a rovněž tak že nebylo prokázáno, že by zdravotní stav původní žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy byl takový, že by původní žalobkyně nebyla schopna posoudit následky svého právního jednání, tj. uzavření darovací smlouvy. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (shora citované spisy). v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se původní žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost převést na žalobkyni vlastnická práva ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu 1/3 vzhledem k celku k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 337 m2 a dále vlastnická práva ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu 2/3 vzhledem k celku k pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 266 m2, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 33 m2 a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 26 m2 a dále vlastnická práva ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu 2/3 vzhledem k celku k budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše dosud zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce]. Řízení bylo pro zpětvzetí žaloby dle ust. § 96 o.s.ř. usnesením ze dne 22.03.2017, č. j. 60C 25/2017-22, zastaveno. Usnesení soudu I. stupně bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a nabylo právní moci dne [datum] (podstatný obsah citovaného spisu). rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud rozhodl k návrhu p. [celé jméno svědkyně], [datum narození] proti žalovanému o zrušení podílového spoluvlastnictví k budově [adresa] nacházející se na pozemku par. [číslo] pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] tak, že podílové spoluvlastnictví zrušil a zároveň rozhodl o nařízení prodeje nemovitostí a rozdělení výtěžku z prodeje dle výše spoluvlastnických podílů. Rozsudek soudu I. stupně byl ve věci samé potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (citované rozsudky) v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se původní žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost převést na původní žalobkyni spoluvlastnické podíly na nemovitostech specifikovaných ve výroku rozsudku v k.ú. [část obce]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že původní žalobkyně předmětné nemovitosti darovala žalovanému na základě darovací smlouvy ze dne [datum], když tento dar odvolala pro nevděk žalovaného. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud žalobu zamítl s tím, že tak jak je žalobní petit v návaznosti na původní žalobkyní uváděná skutková tvrzení je nevykonatelný (podstatný obsah citovaného spisu) soud v průběhu řízení provedl důkaz výslechem účastníky navržených svědků, když jejich výpovědi budou hodnoceny níže. Předně je třeba uvést, že soud posuzoval důvody původní žalobkyně uvedené ve výzvě k vrácení daru v souladu s ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“), neboť darovací smlouva byla uzavřena před [datum], tj. před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., a to z toho důvodu, že právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je úzce spjato se samotnou darovací smlouvou, tj. pokud by tato uzavřena nebyla, respektive pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu – logicky vzato – ani vzniknout právo požadovat jeho vrácení. Právo dárce na vrácení daru a tomu odpovídající povinnosti obdarovaného dar vrátit, tedy nevznikají samy o sobě, ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních strany měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1841/2020). Soud se nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval, a to s ohledem na žalovaným vznesené námitky tím, zda se v daném případě skutečně jedná o darovací smlouvu uzavřenou v režimu zák. č. 40/1964 Sb. a rovněž tak, zda nárok původní žalobkyně na vrácení daru v případě, že se skutečně jedná o darovací smlouvu, není promlčen. Žalovaný namítal, že smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi původní žalobkyní paní [celé jméno žalobkyně] a žalovaným není fakticky darovací smlouvou, ale jedná se o nepojmenovanou smlouvu, když dle názoru žalovaného měl žalovaný jako oprávněná smluvní strana vykonat něco, co má majetkový význam, případně poskytnout nějaký majetkový prospěch druhé smluvní straně nebo v jejím zájmu třetí osobě (viz. odkaz žalovaného na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 3 Cdo 355/93). V tomto směru žalovaný poukázal na to, že ze strany původní žalobkyně nešlo o darování z lásky či jiné přízně, nýbrž účel sledovaný darováním byla primárně záchrana nemovitosti před nucenou dražbou, a to v rámci exekuce vedené proti [celé jméno žalovaného] st., otci žalovaného a provedení nákladné rekonstrukce pro její havarijní stav. Darování tak bylo činěno pod„ podmínkou“, že žalovaný zabrání nařízenému prodeji nemovitosti v dražbě, provede rekonstrukci a zachrání dům pro sebe a své potomky. Takovýto právní závěr žalovaného však není možné přijmout. Byť je třeba připustit, že exekuční příkaz týkající se prodeje spoluvlastnického podílu na nemovitosti povinného – otce žalovaného - a to 1/6 budovy [adresa] postavené na parcele [číslo], zapsané na LV [číslo] vedené u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. [část obce] časově krátce předchází podpisu darovací smlouvy (exekuční příkaz dotován dne [datum], darovací smlouva datována dne [datum]), nelze z pouhé této časové souvislosti dovozovat jiný úmysl dárkyně než to, že nemovitosti specifikované v darovací smlouvě skutečně chtěla žalovanému jako svému vnukovi darovat. Kromě toho je třeba zdůraznit i to, že z obsahu samotné darovací smlouvy nikterak nevyplývá, že by tato byla vázána na citovaný exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech ve vlastnictví otce žalovaného, když nelze odhlédnout ani od toho, že původní žalobkyně – dárkyně předmětných nemovitostí – nemohla žalovanému jako obdarovanému darovat více, než kolik fakticky vlastnila. Jinak řečeno, původní žalobkyně jako dárkyně nemohla pouze na základě uzavřené darovací smlouvy ovlivnit to, zda fakticky dojde k provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostí ve vlastnictví povinného – otce žalovaného v rozsahu 1/6 k nemovitosti č.p [číslo] v k.ú. [část obce] a již vůbec ne, kdo v případě provedené exekuce spoluvlastnický podíl získá. Ani z dalších, v darovací smlouvě uvedených skutečností, pak dle názoru soudu nelze dovodit, že by se mělo jednat o zastřené právní jednání, kdy ujednání uvedené v článku IV. smlouvy týkající se toho, že žalovaný jako obdarovaný„ slibuje, že dar bude užívat jen pro svou potřebu a zachová jej pro sebe a své potomky a bude vstřícný jeho radám ohledně péče o tento dar“ nelze vykládat tak, že by se de facto jednalo o podmínku, která by byla v rozporu s obsahem darovací smlouvy, kdy takovýto požadavek žalobkyně s ohledem na to, že darovala žalovanému nemovitosti nikoli v nepatrné hodnotě se soudu jeví jako zcela obvyklý požadavek tak, aby obdarovaný případně jemu darované nemovitosti ihned nepřevedl na třetí osobu. Závazek žalovaného uvedený v darovací smlouvě, v rámci kterého by se žalovaný zavázal při přijetí daru nemovitost rovněž rekonstruovat, není v darovací smlouvě vůbec uveden a takovýto závazek ani z celého obsahu darovací smlouvy nikterak nevyplývá. Pokud tedy žalovaný za popsané situace po více jak deseti letech po darování předmětných nemovitostí přistoupil k jejich rekonstrukci, nelze tuto skutečnost jakkoli spojovat s obsahem citované smlouvy a dovozovat to, že se v daném případě nejedná o darovací smlouvu, ale o smlouvu nepojmenovanou, resp. že by smlouvou označenou jako„ darovací“ měl být zastřený jiný právní úkon směřující k uzavření jiného smluvně závazkového vztahu, než je smlouva darovací. V rámci svého rozhodnutí poté, co soud uzavřel, že se v daném případě jedná o darovací smlouvu uzavřenou mezi původní žalobkyní a žalovaným nemohl zohlednit ani procesní obranu žalovaného, že žaloba byla podána opožděně, tj. po uplynutí zákonné promlčecí lhůty. V souladu s ustálenou judikaturou (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2435/2010) se dárce může domáhat vrácení daru v kterémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Délka doby mezi darováním a závadným chováním obdarovaného není nikterak omezena. Tříletá promlčecí doba dle ust. § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v ust. § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé. Vztáhnuto na tento konkrétní případ, původní žalobkyně odvolání daru odůvodňovala tím, že i přes svůj původní nesouhlas byla žalovaným v měsících březnu až červnu 2016 převezena do pečovatelského domu v [část obce] za účelem rekonstrukce nemovitostí, které žalovanému darovala, když v této době se žalovaný o původní žalobkyni přestal zajímat a následně, když dne [datum] chtěla vstoupit do domu a bydlet v něm, odmítl ji žalovaný do něj vpustit, nechal ji sedět na schodech a zakázal jí do nemovitosti přístup. Z výše uvedeného obsahu dopisu ze dne [datum], v rámci kterého původní žalobkyně dar vůči žalovanému odvolala, tak vyplývá, že protiprávní jednání, a to v rozporu s obsahem darovací smlouvy, spatřuje původní žalobkyně jednak v jejím umístění v pečovatelském domě v [část obce] z důvodu rekonstrukce předmětné nemovitosti a jednak v tom, že žalovaný ji odmítl v červnu 2018 vpustit do nemovitosti, ve které má trvalé bydliště. Vzhledem k tomu, že žaloba byla zdejšímu soudu doručena dne [datum], není nárok původní žalobkyně na vrácení daru promlčen, a to ani z důvodu jí tvrzeného protiprávního jednání žalovaného tím, že původní žalobkyně byla umístěna z důvodu rekonstrukce předmětných nemovitostí do pečovatelského domu v [část obce], tak ani z případného protiprávního jednání žalovaného z důvodu, že původní žalobkyni nevpustil v roce 2018 do předmětné nemovitosti, neboť ani od jednoho z původní žalobkyní tvrzených skutků (jaro 2016 a léto 2018) neuběhla do podání žaloby tříletá promlčecí lhůta dle ust. § 101 obč. zák. Poté, co soud uzavřel, že původní žalobkyně platně darovala žalovanému předmětné nemovitosti, nejedná se o zastřený právní úkon, ale o platně uzavřenou darovací smlouvu a nárok původní žalobkyně na vrácení daru není promlčen, zabýval se tím, zda důvody původní žalobkyně pro vrácení daru tak, jak je specifikovala v listinách adresovaných žalovanému, jsou dány, tj. zda se žalovaný skutečně dopustil takového jednání vůči dárci, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, když obvykle je nutné za takovéto jednání považovat jednání značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať již fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky ust. § 630 obč.zák. Předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoli jen podle subjektivního názoru dárce (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 767/2011). Po provedeném dokazování pak soud uzavřel, že podané žalobě není možné vyhovět. Jak již bylo uvedeno výše, soud se v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda důvody, které byly původní žalobkyní v odvolání daru uváděny, byly skutečně naplněny a pokud ano, zda se ze strany žalovaného skutečně jednalo o takové jednání, které je možné považovat za jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Při posouzení naplnění původní žalobkyní uváděných důvodů pro odvolání daru spočívajících v jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy přitom soud vycházel z jejího písemného odvolání daru datovaného dne [datum], které je také podepsáno. Pokud se pak týká listiny datované dnem [datum], pak k jejímu obsahu soud v rámci svého rozhodnutí nemohl přihlédnout, byť se de facto jedná o shodný obsah listiny jako je datována dnem [datum], neboť tato listina, ve které je také uvedeno odvolání daru, neobsahuje podpis původní žalobkyně, který je pro platnost písemně učiněného úkonu dle ust. § 40 odst. 3 obč. zák. nutný. Dle listiny ze [datum] se žalovaný předně vůči původní žalobkyni měl dopustit závadového jednání spočívajícího v tom, že po datu [datum] se přestal zajímat o původní žalobkyni a její zdravotní stav, nenavštěvoval ji a nenapsal jí žádný dopis, neřešil otázku jejího dalšího bydlení. Tyto skutečnosti žalobkyně považovala za porušení článku IV. darovací smlouvy, ve které se žalovaný zavázal vůči původní žalobkyni jako dárkyni chovat jako vnuk k babičce, projevovat vůči ní patřičnou úctu, zajímat se o její zdravotní stav a v případě zhoršení zdravotního stavu jí poskytnout pomoc se zajištěním veškeré dostupné lékařské péče. Po provedeném dokazování pak soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný vůči původní žalobkyni – dárkyni – dopustil výše uvedeného závadového chování, které by bylo možné posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy a důvod pro odvolání daru. Na tomto místě soud musí akcentovat, že po provedeném dokazování bylo naopak prokázáno, že vztahy mezi jednotlivými členy rodiny původní žalobkyně, ať již se jedná o ni samotnou a žalovaného, eventuálně obě děti původní žalobkyně – tety a otce žalovaného - nebyly dobré a v žádném případě neodpovídaly běžným rodinně právním vztahům. Tato skutečnost se promítla do soudních řízení, která u zdejšího soudu mezi příslušníky rodiny původní žalobkyně probíhala, a to ať již mezi žalovaným a dcerou původní žalobkyně, paní [celé jméno svědkyně], či mezi samotnou původní žalobkyní a žalovaným (viz. podstatný obsah spisů zdejšího soudu čtených k důkazu). Proběhlá soudní řízení pak jistě nepřispěla k narovnání vzájemných vztahů v rodině, spíše naopak vzájemné antipatie prohloubila. Problematické vztahy v rodině kromě jiného potvrdila i partnerka žalovaného, Mgr. [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla, že„ zůstavitelka se bála obou svých dětí, zejména tety [jméno], když některé věci, které byly pro ni nepříjemné, se tetě [obec] bála říct“ (viz. protokol o jednání ze dne [datum] č. l. 160). Tato svědkyně rovněž uvedla, že pokud se týká vztahů žalovaného a původní žalobkyně – zůstavitelky – že„ vztah byl normální, všimla jsem si však, že zde byl trochu odstup mezi zůstavitelkou a žalovaným, nebyla to vřelá náklonnost mezi vnukem a babičkou, z tohoto důvodu jsem se žalovaného ptala, co se děje, že jsou tak odtažití a on mi řekl, že zůstavitelka mu nejprve dala podíl na nemovitosti a pak to vzala zpátky a nařkla ho, že jí intrikami připravil o nemovitost a že je zloděj a že ji donutil, aby mu nemovitost dala, 8 let pak probíhalo soudní řízení, kdy běžela žaloba na vrácení nemovitosti a rovněž tak se žalovaný soudil s tetou [jméno] o vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť ona měla určitý podíl na nemovitosti“. Svědkyně dále uvedla, že jí žalovaný řekl, že„ cítí jakousi hořkost týkající se toho, jak se k němu zůstavitelka zachovala a rovněž takto, že zůstavitelka neřekla svojí dceři [obec], proč to udělala, neřekla jí to přímo do očí s tím, že k tomu měla určitý důvod, proč nemovitost dala žalovanému“. Výpověď svědkyně je pak potvrzována i obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy se původní žalobkyně podanou žalobou ze dne [datum], tj. již necelé tři měsíce po uzavření darovací smlouvy (darovací smlouva datována dne [datum], žaloba ke zdejšímu soudu je datována dne [datum]) domáhala určení, že původní žalobkyně je spoluvlastníkem nemovitostí specifikovaných v žalobě v k.ú. [část obce] s odůvodněním, že žalovaný původní žalobkyni uvedl v omyl, neboť v darovací smlouvě byly uvedeny i jiné nemovitosti, než které fakticky původní žalobkyně žalovanému darovat chtěla. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2008 č. j. [číslo jednací]. Z uvedeného je tak zřejmé, že vztahy mezi žalovaným a původní žalobkyní, byť by do té doby byly zcela v pořádku a odpovídaly běžným rodinněprávním vztahům, musely být již krátce po uzavření darovací smlouvy podstatným způsobem narušeny, když se původní žalobkyně domáhala vůči žalovanému vrácení daru. Byť si je soud vědom toho, že při rozhodnutí o splnění zákonných podmínek pro vrácení daru musí vycházet pouze z důvodů, které dárce v odvolání daru uvádí, nemůže při svém rozhodnutí od výše uvedených skutečností odhlédnout, neboť uvedený soudní spor musel nepochybně zasáhnout do vzájemných vztahů mezi původní žalobkyní a žalovaným, tj. babičkou a vnukem a ani během času se takto narušené vztahy nepodařilo napravit. Dále je na tomto místě třeba uvést, že v řízení nebylo prokázáno to, že by se žalovaný od roku 2016 o původní žalobkyni – zůstavitelku – vůbec nezajímal a že by ji nenavštěvoval a neprojevoval by o ní a její zdravotní stav zájem. Svědek pan [celé jméno žalovaného], otec žalovaného ve své svědecké výpovědi kromě jiného uvedl, že„ Pokud jsem dotazován k tomu, zda moje matka souhlasila s umístěním do domova důchodců, tak uvádím, že ano, do úrazu, který se jí stal, byla moje matka soběstačná, já jsem za matkou chodil každý týden na návštěvu do domova důchodců, syn, tedy žalovaný tam byl asi třikrát, poté už s ním moje matka nechtěla komunikovat“. Dále svědek rovněž uvedl:„ Pokud jsem dotazován k tomu, z jakých důvodů s ním komunikovat nechtěla, tak uvádím, že moje matka byla hodná, nechtěla mít s nikým problémy, poté co se dala dohromady s mojí sestrou a obě začaly brojit proti synovi“. Skutečnost, že žalovaný měl zájem být informován o zdravotním stavu původní žalobkyně, když tuto také navštěvoval, potvrdila i svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla:„ Zůstavitelka po úraze byla v [obec], toto vím z doslechu, já jsem tam za ní již nejezdila, jezdil tam za ní žalovaný se svým otcem, chodili tam dopoledne, já jsem v té době byla v práci“ (viz. protokol o jednání ze dne [datum] číslo listu 160). Skutečnost, že se za původní žalobkyní v domově seniorů v [obec] byl na návštěvě i žalovaný, když tato zde byla umístěna od roku 2017, potvrdila i svědkyně paní [jméno] [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla„ Pokud jsem dotazována k tomu, kdo za zůstavitelkou chodil na návštěvu, tak uvádím, že je to dva roky zpátky, vedeme knihu návštěv, není to však povinné, pokud vím, tak pravidelně tam docházela dcera zůstavitelky a párkrát tam byl i vnuk“. Skutečnost, že žalovaný původní žalobkyni rovněž navštěvoval a to v roce 2016, potvrdila i svědkyně paní [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla„ Pokud jsem dotazována k tomu, kdo žádal o její umístění, tak uvádím, že o to žádal její vnuk s tím, že po dobu rekonstrukce je nutné zajistit její pobyt jinde, na návštěvy za zůstavitelkou chodila nejvíce dcera, syn, pravidelně více dcera. Pokud jsem dotazována k tomu, zda za ní chodil i žalovaný, tak uvádím, že několikrát se tam objevil, jak často to bylo, toto nevím“ (viz. protokol o jednání ze dne [datum]). S poukazem na shora uvedené tak soud nemohl uzavřít, že by výše popsané jednání žalovaného v odvolání daru učiněné původní žalobkyní, bylo ze strany žalovaného naplněno a že by se tak eventuálně jednalo o tak závažné jednání, které by bylo možné podřadit pod jednání v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák., pro které by bylo namístě, aby původní žalobkyně dar vůči žalovanému odvolala, když důvody dočasného umístění původní žalobkyně do pečovatelského domu byly vyvolány pouze nutností rekonstrukce předmětné nemovitosti, která dle předloženého statického výpočtu již z roku 2012 a posouzení stavu nemovitosti byla již de facto neodkladná, neboť stav domu byl havarijní (viz. statický výpočet z roku 2012, podklady pro rekonstrukci). Výpovědi shora uvedených svědků soud považuje za věrohodné, neboť se vyjma otce žalovaného, jedná o osoby na věci nezúčastněné (sociální pracovnice), které nemají na výsledku sporu žádný zájem a nebyl tak dán důvod pro to, aby nevypovídaly pravdivě. Svědkyně p. [celé jméno svědkyně] je sice partnerkou žalovaného, avšak až od roku 2014, když v té době byla již darovací smlouva uzavřena, probíhala již výše uvedená soudní řízení a p. [celé jméno svědkyně] dle názoru soudu pouze věrohodně popsala, jak ona sama vztah mezi původní žalobkyní a žalovaným v době společného soužití se žalovaným vnímala, když logicky nemohla mít osobní poznatky z doby před rokem 2014. Popis svědkyně týkající se vztahu původní žalobkyně a žalovaného se soudu jeví jako zcela věrohodný a v kontextu s dalšími, v řízení provedenými důkazy, když sama svědkyně uváděla, že původní žalobkyně mohla s ní a žalovaným v době rekonstrukce bydlet v bytě na [anonymizována dvě slova], toto však odmítla, rovněž podrobně a věrohodně popsala zajištění následné péče původní žalobkyně po jejím úrazu, když její zdravotní stav konzultovala se svým otcem, lékařem. Je tak zřejmé, že žalovaný se společně se svojí partnerkou snažil pro původní žalobkyni zajistit řádnou péči a její umístění v zařízení, které odpovídalo jejímu zdravotnímu stavu, když návrat původní žalobkyně do předmětné nemovitosti nebyl jak s ohledem na probíhající rekonstrukci, tak s ohledem na její zdravotní stav možný. Původní žalobkyně dále důvody pro odvolání daru vymezila tak, že žalovaný ji doposud neumožnil bydlet v místě jejího trvalého bydliště, kde si ponechala své osobní věci a kam se chtěla vrátit, když v době podání žaloby byla původní žalobkyně nucena žít v domově seniorů v [obec]. Ani tento původní žalobkyní tvrzený důvod pro odvolání daru však soud neshledal důvodným. K otázce vztahů mezi účastníky, respektive v celé rodině se soud vyjadřoval již výše. Na tomto místě pak soud musí uvést, že soudem slyšení svědci potvrdili, že původní žalobkyně se po rekonstrukci nemovitosti měla vrátit do svého bývalého bydliště, kde měla zajištěn svůj pokoj, když se o ni měla starat matka žalovaného, která pracovala jako zdravotní sestra v Německu. Svědek pan [celé jméno žalovaného] kromě jiného uvedl:„ Pokud jsem dotazován k tomu, jakým způsobem bylo uzpůsobeno případné bydlení mojí matky v předmětné nemovitosti, tak uvádím, že v přízemí bydlí moje bývalá žena, matka žalovaného, která 25 let pracovala jako zdravotní sestra v Německu v domově důchodců a má velké zkušenosti, jedna místnost v přízemí byla vyčleněna pro moji matku, když by společně s mojí bývalou ženou měly společnou koupelnu a záchod“. Dále uvedl,„ je pravdou, že možnost bydlení v nemovitosti po rekonstrukci byla mojí matce nabídnuta, ona však uvedla, že zpátky nechce“. Skutečnost, že se původní žalobkyně měla do předmětné nemovitosti vrátit, potvrdila i slyšená svědkyně paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalovaného, která kromě jiného uvedla:„ Pokud jsem dotazována k důvodu mého nastěhování, tak uvádím, že já jsem dříve bydlela na Moravě, kde jsem dochovala rodiče, v nemovitosti jsem zůstala bydlet sama, bylo to pro mne fyzicky i psychicky náročné a syn mi nabídl, abych se přestěhovala k němu a starala se o babičku, já jsem s tím souhlasila, neboť jsem 20 let pracovala jako pečovatelka v domově důchodců“, dále uvedla:„ Pokud jsem dotazována k úpravě bydlení, tak uvádím, že přízemí bylo vybudováno jako bezbariérové tak, aby babička zde mohla chodit, měla tam připravenu svojí místnost, kde měla vše potřebné, postel, televizi, skříň a podobně, kuchyň a koupelnu jsme měli mít společnou, babička byla čistotná žena a tak by společné soužití šlo“. Skutečnost, že rekonstrukce předmětné nemovitosti byla nutná, pak ze strany žalovaného byla doložena zejména statickým posudkem, který hovořil o tom, že nemovitost je v havarijním stavu a je nutná celá její rozsáhlá rekonstrukce. S ohledem na stav nemovitosti a rozsah rekonstrukce bylo nutné předpokládat, že rekonstrukci se nepodaří zrealizovat během tří měsíců, po kterou měla původní žalobkyně zajištěno ubytování v [část obce]. Zde je nutné připomenout i to, že žalovaný při vědomí nutnosti prodloužení rekonstrukce se snažil pro původní žalobkyni zajistit jiné bydlení, když se dohodl se svým otcem, synem původní žalobkyně, že se o ni v průběhu léta postará. Na tomto místě soud musí zdůraznit, že byť se žalovaný v darovací smlouvě v článku IV. zavázal, že v případě zhoršení jejího zdravotního stavu jí poskytne pomoc se zajištěním dostupné péče a ve stáří jí zajistí sám nebo s pomocí osoby jiné poskytování stravy, praní prádla a úklid jejího bytu, pak se dle shora citovaného článku IV darovací smlouvy žalovaný nezavázal k poskytnutí osobní péče ale k tomu, že jí zajistí buď sám nebo s pomocí jiné osoby péči, což také po jejím propuštění z domova důchodců v [část obce] udělal a původní žalobkyni si převzal jeho otec, tj. syn původní žalobkyně. Skutečnost, že při pobytu u svého syna původní žalobkyně utrpěla úraz, v důsledku kterého musela být hospitalizována v nemocnici, nemohl žalovaný žádným způsobem ovlivnit a tuto skutečnost mu také nelze ani dávat k tíži. Žalovaný se následně poté, co měla být původní žalobkyně propuštěna z nemocnice, snažil o zajištění její následné péče, a to ve spolupráci se svojí partnerkou [celé jméno svědkyně], když tato se na možnost následné péče po úraz původní žalobkyně informovala u svého otce, lékaře působícího ve [obec]. Tento jí přislíbil možnost umístění původní žalobkyně na jeho oddělení, respektive v nemocnici ve [obec], kde by po úraze došlo k následné péči a kde by se původní žalobkyně„ rozchodila“. Převoz původní žalobkyně na rehabilitační lůžko v nemocnici ve [obec] pak byl již v nemocnici na [obec] dojednán, fakticky k němu nedošlo, což potvrdil svědek [celé jméno svědka] (viz. jeho výpověď na čísle listu 161). Skutečnost, že původní žalobkyně nebyla převezena na následnou rehabilitaci do nemocnice ve [obec], potvrdila i partnerka žalovaného [příjmení] [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla„ Původní zůstavitelka byla převezena do nemocnice na [anonymizováno], na [obec] byla pár dní s tím, že nám bylo řečeno, že v jejím věku se již operace neprovádí, ale že tam nemůže zůstat a že se o ní máme postarat. Já jsem volala svému otci, který je chirurg, chtěla jsem slyšet jeho názor na zdravotní stav zůstavitelky, kromě toho můj otec dělá i primáře na LDnce ve [obec], on mi potvrdil to, že v tomto věku se již operace neprovádějí, ale že by bylo dobré, respektive nezbytné, aby po určitou dobu probíhala u zůstavitelky rehabilitace, rovněž mi řekl, že v běžném domově důchodců či domově seniorů toto nemůže být realizováno, neboť tam nemají příslušnou péči a nabídl mi, že zůstavitelce sežene volné lůžko na LDnce ve [obec]. Dále mi řekl, co je třeba zařídit ohledně převozu zůstavitelky sanitkou, převoz byl dohodnut na konkrétní den, já jsem mu v ten večer volala, zda zůstavitelka skutečně přijela, on mi řekl, že nikdo nepřijel, požádali jsme tedy otce žalovaného, aby zjistil u [jméno], svojí sestry, kde babička je, neboť již na [obec] nebyla, dozvěděli jsme se, že je odvezena v [obec], brali jsme to tak, že od té doby se o zůstavitelku starala teta [jméno]“. Z výpovědi obou slyšených svědků, tedy jak [celé jméno svědkyně], tak MUDr. [celé jméno svědka] vyplynulo, že žalovaný se chtěl o původní žalobkyni po jejím úraze postarat, zajistil jí lékařskou péči, toto mu však jednáním jeho tety paní [celé jméno svědkyně] bylo znemožněno. Skutečnost, že původní žalobkyně po prodělaném úraze nemohla v předmětné nemovitosti, a to bez ohledu na pokračující rekonstrukci bydlet, ale potřebovala odbornou péči a pomoc, potvrdil jak MUDr. [celé jméno svědka], tak rovněž ošetřovatelka domova seniorů v [obec], paní [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla„ Pokud jsem dotazována k tomu, zda zůstavitelka hovořila o tom, že by se chtěla vrátit do domu, tak uvádím, že ano, za hodinu však ani nevěděla, že to řekla“, dále uvedla„ Pokud jsem dotazována k tomu, zda zůstavitelka s ohledem na svůj zdravotní stav mohla chodit a pohybovat se sama, tak uvádím, že nikoli, musela s někým, jinak se pohybovala buď sama nebo s chodítkem“. Dále rovněž uvedla„ Je pravdou, že by zůstavitelka sama nemohla jít na zahradu, báli bychom se však, že by se ztratila, byly zde pečovatelky, které se o ní postaraly, její projev byl jako na houpačce, jeden den běžně komunikovala a smála se, druhý den v podstatě vůbec s námi nekomunikovala“. Z uvedeného je tak zřejmé, že původní žalobkyně se po úraze nemohla vrátit do svého bydliště, když žalovaný se snažil zajistit její pobyt a rehabilitaci prostřednictvím své partnerky, což mu však bylo znemožněno dcerou původní žalobkyně, paní [celé jméno svědkyně], která bez toho, aby žalovaného o převozu původní žalobkyně do domova důchodců v [obec] informovala, tento zrealizovala, a to aniž by se žalovaným případně zkonzultovala to, zda v domově seniorů v [obec] je pro původní žalobkyni po úraze zajištěna adekvátní následná péče. Následný pobyt původní žalobkyně v předmětné nemovitosti nebyl pak s ohledem na její zdravotní stav možný tak, jak potvrdili shora uvedení svědci. Dalším z důvodů, kterými původní žalobkyně odůvodňovala odvolání daru, byla skutečnost, že dne [datum] ji žalovaný odmítl vpustit do domu a nechal ji sedět na schodech před dveřmi, když žalovaný jí současně i vyzval, ať mu napíše písemnou žádost, že chce vstoupit do domu s tím, že jí na její dopis pošle písemnou odpověď. Ani tento důvod pro odvolání daru však v řízení prokázán nebyl. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, jedinými přímými účastníky tohoto„ incidentu“ byla sama původní žalobkyně, matka žalovaného, paní [celé jméno žalobkyně], dále teta žalovaného, paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka], který přivezl původní žalobkyni spolu s jejími věcmi do nemovitosti. Žalovaný v době, kdy se původní žalobkyně se svojí dcerou paní [celé jméno svědkyně] do nemovitosti dostavily, přítomen nebyl. Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně se již k celému incidentu vyjádřit nemohla, vycházel soud při svém rozhodnutí z výpovědí svědků, a to matky žalovaného, paní [celé jméno žalobkyně], jeho tety paní [celé jméno svědkyně] a svědka, pana [celé jméno svědka]. Následně soud k důkazu provedl rovněž úřední záznamy o podání vysvětlení, které byly sepsány na Policii ČR. Výpovědi svědků ohledně incidentu a jeho průběhu se rozcházejí, nicméně jediné, v čem se shodují je to, že žalovaný při příjezdu původní žalobkyně a jeho tety, paní [celé jméno svědkyně], přítomen nebyl, byla zde přítomna pouze matka žalovaného, žalovaný se na místo samé dostavil až s určitým časovým odstupem poté, co jej o příjezdu původní žalobkyně informovala jeho matka. Dále se výpovědi svědků zcela rozcházejí v tom, co po příjezdu žalovaného na místo samé následovalo, když jak svědkyně paní [celé jméno svědkyně], tak i svědek pan [celé jméno svědka] uvedli, že původní žalobkyně se musela posadit na schody, nebylo jí nabídnuto ani pití, ani posezení ve stínu, naproti tomu žalovaný i svědkyně paní [celé jméno žalobkyně], jeho matka uváděli, že si žalovaný s babičkou chtěl promluvit o samotě, což mu však nebylo její dcerou, paní [celé jméno svědkyně] umožněno. S ohledem na provedené dokazování, zejména pak v návaznosti na shora citované rodinné vztahy mezi původní žalobkyní, žalovaným a jejími dětmi se výpověď svědkyně paní [celé jméno svědkyně] soudu jeví jako nevěrohodná. Byť lze připustit, že dcera původní žalobkyně byla po proběhlém soudním řízení informována právní zástupkyní o tom, že žalovaný přislíbil, že se původní žalobkyně do předmětné nemovitosti může vrátit, bylo nepochybně pouze rozhodnutím dcery původní žalobkyně, že jí v domově zabalí veškeré její věci a převeze ji do předmětné nemovitosti, a to bez toho, že by o této skutečnosti jakkoli informovala žalovaného (nikým z účastníků ani svědků nebyla tato skutečnost tvrzena), když dcera původní žalobkyně ani nemohla vědět, zda se žalovaný v předmětné nemovitosti skutečně nachází, tj. zda bude možné nemovitost původní žalobkyni zpřístupnit a ani to, v jakém stavu se tato nemovitost nachází, tj. zda je skutečně způsobilá k jejímu užívání, a to zejména s přihlédnutím k zdravotnímu stavu původní žalobkyně. V této souvislosti pak nelze ani odhlédnout od toho, že původní žalobkyně v době, kdy byla svojí dcerou převezena do předmětné nemovitosti, trpěla demencí, výkyvy nálad a podobně, což potvrdily i pracovnice pečovatelského domu. Je pak otázkou, zda si původní žalobkyně uvědomovala to, že byla převezena do svého původního bydliště, respektive zda si skutečně převoz do původního bydliště přála, či zda její převoz byl motivován jinými„ zájmy“, a to jednáním tety žalovaného paní [celé jméno svědkyně]. Pokud se pak týká dalších v odvolání daru uváděných skutečností a to, že žalovaný původní žalobkyni vyhodil oblečení, fotky, obrázky, porcelán a zařízení tří místností, které žalobkyně užívala, že se chová neuctivě k původní žalobkyni a její dceři, napadá ji celou rodinu, když původní žalobkyně její dceru a jejího přítele odmítl pustit do domu a museli zůstat před domem a žalovaný na žádost žalobkyně o finanční vyrovnání původní žalobkyni vzkázal, že jí nedá ani korunu, nestará se o to, kde bydlí a kdo její bydlení hradí, přesto že ví, že důchod žalobkyně na bydlení stačit nemůže, pak tyto skutečnosti zůstaly vyjma toho, že se žalovaný má chovat neuctivě k původní žalobkyni a její dceři, kterou nepustil do domu, když k těmto skutečnostem se soud vyjadřoval již výše, zůstaly pouze v rovině tvrzení, ze strany původní žalobkyně pak prokázání jí tvrzeného jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, nebylo ničeho předloženo. S poukazem na shora uvedené tak soud uzavřel, že skutečnosti, kterými původní žalobkyně odůvodňovala odvolání daru vůči žalovanému dopisem z [datum], v řízení nebyly prokázány. Závěrem soud uvádí, že s ohledem na zdravotní stav původní žalobkyně uváděný pracovníky domova důchodců a obsah listiny označené jako odvolání daru datované dne [datum], má soud s ohledem na provedené dokazování pochybnosti o tom, zda tato listina vyjadřuje skutečnou a pravou vůli původní žalobkyně, když je psána stylem a slohem, který neodpovídá osobě ve věku [anonymizováno] let, když nelze odhlédnout ani od toho, že tato listina obsahuje i odkaz na aktuální ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Na tomto místě soud připomíná, že byť původní žalobkyně nebyla omezena ve způsobilosti k právnímu jednání, její duševní stav s ohledem na výpověď pracovnic domova seniorů, kteří se pravidelně s takto nemocnými lidmi setkávají, je možné hodnotit jako stav [anonymizováno]. Byť soudu bez odborného zkoumání znalcem nepřísluší jakkoli hodnotit duševní stav původní žalobkyně, s ohledem na provedené dokazování, a to včetně výpovědi svědků, se soudu jeví minimálně nepravděpodobné, že by původní žalobkyně ve věku přesahující 90 let sepsala odvolání daru ve znění, které je uvedeno v listině z [datum], a to včetně přesného odkazu na nemovitosti, které žalovanému darovala a uvedení toho, že byla do [datum] umístěna v pečovatelském domě v [část obce] a rovněž tak, že by zcela jednoznačně specifikovala, že dar, který žalovanému poskytla, odvolává, a to včetně odkazu na příslušná zákonná ustanovení. V tomto směru soud nemohl ani odhlédnout od výpovědi dcery původní žalobkyně p. [celé jméno svědkyně], která kromě jiného uvedla„ Pokud jsem dotazována k tomu, čí byla iniciativa k podání žaloby o vrácení daru, tak uvádím, že toto bylo od mojí maminky s tím, že si toto nezasloužila, chtěla v nemovitosti dožít, já jsem jí odvážela za právníkem, k soudu, tam kde bylo potřeba. Pokud jsem dotazována ke korespondenci, která byla psána, tak uvádím, že toto jsem psala buď já nebo právnička, a to na popud mojí maminky“. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uzavřel, že důvody pro odvolání daru tak, jak byly původní žalobkyní v listině z [datum] specifikovány, nejsou dány a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalovaný má vůči neznámým dědicům po původní žalobkyni, paní [celé jméno žalobkyně], právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 57 959 Kč sestávají ze tří úkonů právní služby á 3 100 Kč (ust. § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, vyjádření z [datum], vyjádření z [datum] a [datum], [datum], vyjádření ve věci z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] v době od 9 do 13:45 hodin, účast u jednání soudu dne [anonymizováno] [rok] a [datum], odvolání ve věci do rozhodnutí procesní povahy v rozsahu jedné poloviny z [datum] a účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] ve výši 1 550 Kč + 21% DPH a 15 x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ustanovením § 149 odstavec 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. O odměně opatrovnice bude rozhodnuto samostatným usnesením.