18 C 305/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem kanceláře ulice a číslo , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem ulice a číslo zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Návrh žalobkyně, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] umístěného v budově [adresa] na adrese [adresa], postavené na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Praha ze dne [datum] daná žalovanou žalobkyni je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce] [část obce] (dále jen„ předmětný byt“) ze dne [datum] daná žalovaným žalobkyní je neplatná a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem předmětného bytu, když mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovaným jako pronajímatelem byla uzavřena smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] 2012, na základě které žalovaný přenechal žalobkyni předmětný byt do nájmu. Dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne [datum], když jako výpovědní důvod byla uvedena skutečnost, že žalobkyně hrubě porušila svoji povinnost vyplývající z nájmu, kdy část bytu přenechala do podnájmu třetí osobě, a to bez souhlasu pronajímatele, tj. žalovaného a je tak dán výpovědní důvod dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. Proti podané výpovědi podala žalobkyně námitky, které zaslala žalovanému poštou a zároveň prostřednictvím emailu. Na tyto námitky reagoval žalovaný dne [datum], kdy žalovaným bylo žalobkyni sděleno, že její námitky byly projednány radou Městské části [obec a číslo], která usnesením č. Us RMČ [číslo] rozhodla, že výpověď považuje za oprávněnou. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že původní nájemní vztah svědčil její matce, která byt užívala již od konce čtyřicátých let minulého století, coby byt služební. Dále uvedla, že výpověď daná jí z nájmu předmětného bytu je neplatná, když dle ust. § 2272 o.z., není potřeba souhlasu pronajímatele s přijetím nového člena nájemcovi domácnosti u osoby blízké či v případech zvláštního zřetele hodných. Na straně žalobkyně pak jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné spočívající v tom, že se dlouhodobě léčí z [anonymizováno] onemocnění a důvodem, proč část bytu dala do podnájmu, byla skutečnost, že se v minulosti stalo, že ze zdravotních důvodů v bytě zkolabovala a byla řadu hodin bez pomoci, kdy jí následně našla její přítelkyně. Žalobkyně tak potřebuje mít v bytě osobu, která by jí v okamžiku zdravotní indispozice poskytla okamžitou pomoc. Ze strany žalovaného se tak jedná o účelové jednání, kdy výpověď nájmu předmětného bytu je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, tj. dle ust. § 580 o.z.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že ani přes procesní poučení soudem pak žalobkyně netvrdila a ani neprokázala existenci naléhavého právního zájmu na jím požadovaném určení. Dále uvedl, že důvody pro dání výpovědi z nájmu předmětného bytu jsou dány, neboť na základě vyjádření sousedů z domu a i Policie ČR v předmětném bytě bydlí cizí osoba, a to dlouhodobě, když soudu byla předložena i písemná podnájemní smlouva, kterou žalobkyně s paní [příjmení], která v bytě bydlí, uzavřela. Žalovaný rovněž uvedl, že i v případě, pokud by byla prokázána existence důvodů zvláštního zřetele hodných pro to, aby žalobkyně dala část bytu do podnájmu, a to důvody zdravotní, nemohla by být výpověď v rozporu s dobrými mravy, neboť jak vyplývá z podnájemní smlouvy, žalobkyně inkasuje na podnájemném částku o 2 000 Kč vyšší, než kolik hradí žalovanému na nájemném a zálohách na služby, když žalobkyni byla poskytnuta sleva přesahující 3 000 Kč. Žalobkyně se tak každý rok obohacuje o částku 24 000 Kč a již z tohoto důvodu tak nemůže být výpověď daná jí žalovaným v rozporu s dobrými mravy.

3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz evidenčním listem platný od prosince 2017, srpna 2018, prosince 2019, protokolem sepsaným na Úřadu městské části [obec a číslo], kam se dostavil pan [jméno] [jméno] dne [datum], protokolem sepsaným před Úřadem městské části [obec a číslo] z [datum], kam se dostavil pan [jméno] [jméno], protokol sepsaný před Úřadem městské části [obec a číslo] dne [datum], kam se dostavila paní [jméno] [příjmení], úředním záznamem Městské policie hl. m. [obec] z [datum], smlouvou o nájmu bytu, dodatkem ke smlouvě o podnájmu bytu z [datum], smlouvou o nájmu bytu č. [spisová značka] 2012, výpovědí z nájmu bytu z [datum], přípisem právního zástupce žalobce žalovanému včetně podacího lístku, vyjádřením Městské části [obec a číslo] z [datum], dokladem o neurologickém vyšetření včetně lékařské zprávy.

4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) žalobce uzavřel se žalovanou jako nájemkyní dne 2. 11. 2012 nájemní smlouvu č. [spisová značka] 2012, na základě které přenechal žalobkyni do nájmu byt [číslo] o velikosti 2+1, nacházející se v nemovitosti [adresa], ulice [anonymizována tři slova], [obec a číslo]. Byt má celkovou podlahovou plochu o rozloze 51,76 m² s tím, že se stává z kuchyně o podlahové ploše 9,07 m², dvou pokojů o podlahové ploše 16,90 m² každý z nich a příslušenství. Nájem bytu byl sjednán na dobu neurčitou, když výše nájemného za užívání předmětného bytu započitatelné plochy byla sjednána částkou 70 Kč za m², tj. částkou 3 664 Kč měsíčně. Nájemní smlouva pak upravuje další práva a povinnosti obou smluvních stran s tím, že je podepsána jak žalobkyní, tak statutárním zástupcem žalovaného (nájemní smlouva z [datum]). -) žalovaný předepsal žalobkyni na nájemném a zálohách na služby od roku 2017 do roku 2019 celkem částku 5 681 Kč s tím, že žalobkyni byla poskytnuta sleva z nájemného, které bylo vypočteno částkou 7 329 Kč sleva ve výši 3 706 Kč (evidenční listy k bytu). -) žalobkyně uzavřela s paní [příjmení] v roce 2017 smlouvu o nájmu bytu, na základě které přenechala paní [příjmení] do užívání předmětný byt. Ve smlouvě je uvedena výše plateb spojených s užíváním bytu v celkové výši 7 500 Kč měsíčně, když k této smlouvě byl sepsán dne [datum] dodatek, na základě kterého došlo k prodloužení doby užívání předmětného bytu do [datum] (smlouva z roku 2017 včetně dodatku ke smlouvě). -) dne [datum] a [datum] byly na Úřadu městské části [obec a číslo] – v sídle žalovaného sepsány protokoly s panem [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] týkající se užívání předmětného bytu žalovanou. Všichni, tj. jak pan [jméno], paní [příjmení] i pan [jméno] shodně uvedli, že jejich byt sousedí s předmětným bytem, rovněž uvedli, že žalobkyně v předmětném bytě nebydlí, když v něm bydlí paní [příjmení] a pan [jméno]. [příjmení] [příjmení] uvedla, že žalobkyně je v USA po dobu tří let, když je s ní ve spojení přes Skype, předmětný byt má pronajatý paní [příjmení], a to přes paní [jméno] [příjmení], která je známá žalobkyně, když tyto informace má přímo od žalobkyně, dvojice si byt pronajímá asi dva roky (protokoly z [datum] a [datum]). -) dnem [datum] je datován úřední záznam sepsaný Městskou policií [anonymizováno] [obec], Obvodní ředitelství [obec a číslo], ve kterém je uvedeno, že dne [datum] v 8:00 dorazila hlídka policie za účelem doručit písemnost žalovaného paní [celé jméno žalobce] na adresu [adresa žalobce], byt [číslo]. Na uvedené adrese byla zastižena osoba, která byla vyzvána k prokázání totožnosti a jednalo se o paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa], Slovenská republika. [příjmení] [příjmení] [jméno] sdělila, že si byt od paní [celé jméno žalobce] pronajímá již cca 2,5 roku a paní [celé jméno žalobce] momentálně pobývá v USA, když s ní komunikuje pomocí paní [příjmení] přes sociální síť Sykpe (úřední záznam z [datum]). -) dnem [datum] je datována výpověď z nájmu předmětného bytu, kterou dal žalovaný žalobkyni dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. s tím, že žalobkyně hrubě porušuje povinnosti vyplývající z nájmu, když přenechala předmětný byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele. Ve výpovědi je dále odkaz na šetření a zprávu městské policie a rovněž tak na výpovědi sousedů žalobkyně. Výpověď pak obsahuje i poučení o tom, že žalobkyně má dle ust. § 2286 o.z. právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a rovněž tak má právo dle ust. § 2290 o.z. podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda výpověď je oprávněná, a to do dvou měsíců, kdy výpověď byla žalobkyni doručena. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby do 15ti dnů od skončení výpovědní lhůty, která je tříměsíční a běží prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď žalobkyni doručena, předmětný byt vyklidila a vyklizený žalobci prostřednictvím správcovské firmy předala (výpověď z nájmu bytu z [datum]). -) právní zástupce žalobkyně dopisem bez uvedení data vyzval žalovaného ke zpětvzetí výpovědi nájmu předmětného bytu s odkazem na ust. § 2274 a 2275 o.z., kdy žalobkyně byla oprávněna dát část bytu do podnájmu třetí osobě, a to z důvodu zvláštního zřetele hodných, spočívající ve zdravotním stavu žalobkyně, když o této skutečnosti byl žalovaný informován. V dopise je rovněž uvedeno, že jednání žalovaného je nemorální a nepožívá právní ochrany. Zásilka byla předána poštovní přepravě dne [datum] (dopis právního zástupce žalobkyně včetně podacího lístku). -) dopisem ze dne [datum] sděloval žalovaný žalobkyni, že dne [datum] byla žalovanému doručena písemnost – námitky neplatnosti výpovědi. Žalovaný dále uvedl, že tyto námitky projednala rada Městské části [obec a číslo] dne [datum] a usnesením č. Us RMČ [číslo] rozhodla, že trvá na podané výpovědi, když tuto považuje za oprávněnou (dopis žalovaného žalobkyni z [datum]).

5. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody pro to, proč neprovedl další účastníky navržené důkazy, budou uvedeny dále.

6. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyně je nájemkyní předmětného bytu, když tento jí byl žalovaným přenechán do nájmu na základě nájemní smlouvy z roku 2012. Nesporným bylo rovněž i to, že předmětný byt v současné době užívá paní [příjmení] s další osobou, když žalobkyně s paní [příjmení] uzavřela v roce 2017 nájemní smlouvu k předmětnému bytu za sjednané nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně. Nesporným bylo rovněž i to, že žalobkyně je vdaná, dlouhodobě žije se svým manželem v USA, kde se léčí z [anonymizováno] onemocnění. Nesporným bylo rovněž i to, že žalovaný dal žalobkyni výpověď z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. s tím, že žalobkyně hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, neboť bez souhlasu pronajímatele tento přenechala do podnájmu třetí osobě. Nesporným bylo rovněž i to, že žalobkyně uplatnila u žalovaného námitky neplatnosti výpovědi, když tyto žalovaný neshledal důvodnými. Spornou skutečností naopak zůstalo to, zda žalobkyně přenechala do podnájmu část bytu či celý předmětný byt a zda pro podnájem části bytu (bytu) potřebovala souhlas žalovaného jako pronajímatele, tj. zda na její straně byly dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které se souhlas pronajímatele s podnájmem nevyžaduje.

7. Po provedeném dokazování pak soud musel uzavřít, že žaloba nebyla podána důvodně.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně podanou žalobou domáhala určení neplatnosti výpovědi nájmu předmětného bytu a nikoli přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem dle ust. § 2290 o.z., poučil soud žalobkyni dle ust. § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a doložit důkazy k prokázání existence naléhavého právního zájmu na takovémto určení (ust. § 80 o.s.ř.), neboť v případě, pokud naléhavý právní zájem není tvrzen a ani prokázán, nemůže se soud meritorně žalobou zabývat a tuto pro neexistenci naléhavého právního zájmu zamítne.

9. Žalobkyně v rámci doplnění skutkových tvrzení poukázala na skutečnost, že výpověď z nájmu předmětného bytu je neplatná pro rozpor s dobrými mravy (ust. § 580 o.z), když uvedla, že v předmětném bytě žije po celou dobu svého života, v současné době se podrobuje [anonymizováno] léčbě v USA. Důvody, proč žalobkyně dala část bytu do podnájmu, byly žalobci známy, když se na její straně jednalo o důvody zvláštního zřetele hodné, a to právě s ohledem na její zdravotní stav, kdy se již v minulosti stalo, že v bytě zkolabovala a byla téměř dva dny bez pomoci. Rovněž uvedla, že v bytě má umístěn majetek nemalé hodnoty, když s ohledem na svůj zdravotní stav není schopna přicestovat do České republiky a jakkoli dohlédnout na vystěhování předmětného bytu a umístění věcí, které mají i historickou hodnotu, do prostor vhodných k jejich uskladnění. Po takto doplněných skutkových tvrzeních soud uzavřel, že žalobkyně má na určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu naléhavý právní zájem a zabýval se tím, zda důvody, pro které žalobkyně spatřuje neplatnost výpovědi z nájmu předmětného bytu pro rozpor s dobrými mravy, jsou dány.

10. Předně je třeba uvést, že k důkazu byla provedena i smlouva z roku 2017, na základě které žalobkyně přenechala paní [příjmení] do užívání předmětný byt. Odhlédnuto od toho, že smlouva je označena jako„ nájemní smlouva“ a že žalobkyně ve smlouvě uvádí, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky, byť tuto má dánu pouze do nájmu od žalovaného, z textu smlouvy nikterak nevyplývá, že by žalobkyně paní [příjmení] dávala do nájmu/podnájmu pouze část bytu, která by byla ve smlouvě také zcela jednoznačně specifikována. Naopak z obsahu smlouvy vyplývá, že paní [příjmení] je oprávněna užívat celý předmětný byt, tj. bez jakéhokoli omezení, a to za sjednanou částku 7 500 Kč. Tvrzení žalobkyně, že přenechala do podnájmu pouze část bytu, je tak zcela v rozporu se samotnou smlouvou, kterou žalobkyně s paní [příjmení] uzavřela. Skutečnost, že se nejednalo„ pouze“ o podnájem části bytu, pak v souladu se smlouvou byla prokázána i na základě obsahu protokolů sepsaných u žalovaného, kdy skutečnost, že v předmětném bytě žalobkyně nebydlí, ale bydlí zde pouze paní [příjmení] s jistým mužem, potvrdili nájemci sousedních bytů předmětného bytu. Obsah jejich výpovědi zachycené v protokolu sepsaném v sídle žalovaného, je po obsahové stránce shodný, tj. všichni tři nájemci sousedních bytů předmětného bytu shodně vypověděli, že se žalobkyně dlouhodobě zdržuje v USA s tím, že předmětný byt dlouhodobě užívá paní [příjmení] a nějaký muž. Tato skutečnost pak zcela jednoznačně vyplynula i ze zprávy Městské policie [anonymizováno] [obec], která prováděla šetření na místě samém za účelem doručení písemnosti žalovaného žalobkyni, kdy se v době šetření v bytě nacházela paní [příjmení], která sama uvedla, že jí žalobkyně byt pronajímá cca 2,5 roku. Dle názoru soudu tak výše uvedenými důkazy byla skutková tvrzení žalobkyně týkající se toho, že podnajímá pouze část byt tak, aby se v případě zdravotních komplikací o ni měl možnost někdo postarat, vyvrácena výše uvedenými důkazy. Byť soud v žádném případě nezlehčuje zdravotní stav žalobkyně, která se v USA podrobuje léčbě závažného onemocnění, musel soud při svém rozhodnutí zohlednit to, že žádnými v řízení provedenými důkazy nebyla prokázána skutková tvrzení žalobkyně, tj. to, že by přenechala do podnájmu pouze část předmětného bytu a že by se také v předmětném bytě od roku 2017, kdy s paní [příjmení] uzavřela smlouvu, na základě které jí byt přenechala do užívání, v předmětném bytě fakticky zdržovala. Na tomto místě soud rovněž musí akcentovat to, že předmětný byt je o výměře 50 čtverečních metrů, tj. sestává z dvou pokojů, kuchyně a příslušenství a již ze samotné rozlohy bytu a jeho dispozice, je tak i těžko uvěřitelné tvrzení žalobkyně, že podnajala paní [příjmení] pouze část bytu, když i z provedeného dokazování vyplynulo, že paní [příjmení] předmětný byt neužívá sama, ale bydlí v něm s ní další osoba. Rovněž pak je třeba zdůraznit i to, že žalobkyně je vdaná, na území USA žije se svým manželem, se kterým nepochybně sdílí společnou domácnost, když opak nebyl v řízení ani tvrzen, tím méně prokázán a lze tak mít za prokázané, že žalobkyně má svůj domov společně s manželem na území USA, nikoliv v České republice. [jméno] v poslední řadě pak soud musí poukázat i na skutečnost, že žalovaný žalobkyni předepsal na nájemném a zálohách na služby částku cca 5 500 Kč, když jí na nájemném poskytl slevu ve výši 3 500 Kč, avšak žalobkyně od paní [příjmení], na základě s ní uzavřené smlouvy, inkasuje částku 7 500 Kč měsíčně za užívání předmětného bytu, tj. částku o cca 2 000 Kč vyšší, než kolik za užívání předmětného bytu jí pronajímatelem bylo předepsáno. I v případě, pokud by soud přisvědčil tomu, že žalobkyně skutečně podnajímá pouze část bytu, a to z důvodu zvláštního zřetele hodných, spočívající v jejím zdravotním stavu, sama skutečnost, že za podnájem jí tvrzené části bytu inkasuje od podnájemkyně částku vyšší, než kolik sama hradí na nájemném a zálohách na služby, je nutné považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy (ust. § 580 odstavec 1 o.z.). Na tomto místě soud musí rovněž připomenout úvodní ustanovení občanského zákoníku (ust. § 6 a § 8 o.z.), dle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávnímu činu, když zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Jinak řečeno, v případě, pokud sama žalobkyně jednala při umožnění užívání předmětného bytu paní [příjmení] v rozporu s dobrými mravy, nemůže se nyní dovolávat neplatnosti výpovědi nájmu předmětného bytu právě pro rozpor s dobrými mravy, neboť to byla ona, kdo postupoval v rozporu se zákonem a bez souhlasu pronajímatele přenechala byt do užívání třetí osobě. Skutečnost, že se v předmětném bytě eventuelně nacházejí cenné věci patřící rodině žalobkyně a že tato není schopná v současné době zajistit vyklizení předmětného bytu, není pro posouzení toho, že výpověď z nájmu předmětného bytu je v rozporu s dobrými mravy relevantní.

11. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně nebyl podán po právu a tento jako nedůvodný zamítl. Rovněž soud neprováděl další důkazy, a to výslechy svědků, které byly žalovaným navrženy, a to pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zcela jednoznačně prokázán na základě v řízení provedených listinných důkazů a další dokazování by zbytečně prodlužovalo celé řízení a ve svém důsledku by bylo nadbytečné, když žalobkyně na podporu svých skutkových tvrzení, vyjma jí navržených důkazů, ničeho dalšího nenavrhla.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalovaný má vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze čtyř úkonů právní služby (ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby á 2 500 Kč – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k podané žalobě, účast u jednání soudu dne [datum] a [datum]) + 21% DPH a 4x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalobkyni povinnost, zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.