18 C 337/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen Mgr. et Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 385 251 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 385 251 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. z částky 385 251 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 150 641 Kč k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 385 251 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právním předchůdce žalobce“) smlouvu o zprostředkování [anonymizováno] ve znění jejich dodatků, na základě které pro právního předchůdce žalobce vykonávala zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Dne [datum] došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce k podpisu dodatku ke smlouvě o zprostředkování a zaručené odměně č. [anonymizováno] a dne [datum] k podpisu dodatku ke smlouvě o zprostředkování č. [anonymizováno]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nesplnila povinnost minimálního produkčního limitu vyplývajícího ze smlouvy, bylo ze strany žalobce dne [datum] jednostranně odstoupeno od smlouvy s účinky odstoupení ke dni doručení odstoupení od smlouvy, tj. k [datum]. S ohledem na zánik smluvního vztahu založeného smlouvu ve znění jejich dodatků, došlo k naplnění ustanovení článku IV odstavec 2 dodatku [číslo] dodatku [číslo] žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobci částku vyplacené zaručené odměny, když tato činí částku 385 251 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala jednak na skutečnost, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je de facto skrytým pracovněprávním vztahem, neboť žalovaná byla povinna dodržovat veškeré interní předpisy právního předchůdce žalobce, plnit jeho limity, když jejich výši nemohla nikterak ovlivnit, tyto limity pak ze strany právního předchůdce žalobce a následně žalobce byly nastaveny de facto tak, že byly nesplnitelné, kdy žalovaná s jejich výší ani nevyslovila souhlas. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že pokud ze strany žalobce došlo k odstoupení od smlouvy, když tento způsob ukončení smluvně závazkového vztahu byl na vůli žalobce, došlo tím ke zrušení smlouvy od samého počátku a účastníci smluvně závazkového vztahu jsou tak povinni si vrátit vše, co si vzájemně plnili. Pokud pak žalobce požaduje po žalované vrácení zaručených odměn, a to od počátku trvání smlouvy, pak tento nárok je nemorální a v rozporu s dobrými mravy, tedy nezákonný, neboť žalovaná po dobu delší než 2 roky vykonávala pro žalobce svojí činnost bezúplatně, přičemž žalobce měl z takovéto činnosti žalované jednoznačný majetkový prospěch v podobě pojistných smluv se zákazníky obstaranými žalovanou a z těchto smluv čerpal a i nadále čerpá finanční příjem a žalovaná z oprávněně přijatého plnění od žalobce zaplatila i daňové závazky, sociální a zdravotní pojištění a jiné náklady, které jí nemohou být jinak nahrazeny. Žalovaná by tak de facto měla žalobci vrátit veškeré příjmy přijaté od něj v dobré víře za jí realizovanou činnost, které od žalobce po dobu trvání smlouvy přijala, a oproti tomu by žalobce disponoval kmenem zákazníků obstaraných činností žalované, ze kterého má a měl majetkový prospěch. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že pokud žalobce od smlouvy se žalovanou odstoupil, došlo ke zrušení smluvně závazkového vztahu od samého počátku a účastníci tohoto smluvně závazkového vztahu jsou tak povinni si vrátit vše, co si dle smlouvy vzájemně plnili. Pokud tedy žalobce požaduje po žalované vrácení jí vyplacených zaručených odměn ve výši 385 251 Kč, vznáší žalovaná vůči nároku žalobce zápočet ve stejné výši, a to z titulu ceny kmene zákazníků obstaraný žalovanou pro žalobce, když tato mu zprostředkovávala zákazníky, žalobce ze zajištěných smluv zprostředkovaných žalovanou má nadále finanční prospěch a je tak třeba, aby se se žalovanou finančně vypořádal, když výše nároku žalované na vypořádání jí zprostředkovaného kmene zákazníků je ve výši 385 251 Kč, tj. ve výši, jejíž úhrady se žalobce vůči žalované na zaručených odměnách domáhá. Žalovaná poukázala na skutečnost, že je třeba, aby došlo ke spravedlivému vypořádání jejich práv a povinností ve vztahu k žalobci, a to z titulu uzavřené smlouvy s právním předchůdcem žalobce. Žalovaná tak navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobce vůči ní, pokud by skutečně existoval, zanikl započtením, které v průběhu řízení uplatnila. Soud v průběhu řízení provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávek z [datum], výzvou k zaplacení z [datum], výzvou k zaplacení z [datum] znějící na částku 64 164 Kč, dodejkou s datem uložení na poště dne [datum], odstoupením od smlouvy o zprostředkování z [datum], předžalobní výzvou z [datum] včetně podrobného rozpisu dluhu a podacího lístku z [datum], smlouvou o zprostředkování č. [anonymizováno] z [datum], dodatkem ke smlouvě o zprostředkování a zaručené odměně z [datum], tabulkou zaručené odměny, dodatkem o smlouvě o zprostředkování z [datum] a [datum] včetně tabulky zaručené odměny, výpisem z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba] banka a.s. za období od roku 2016 do roku 2017 včetně, výpisem odměn žalované za období od února 2017, května 2017, interní normou [číslo] 2016, výpisem odměn žalované za období od dubna 2016 do prosince 2016, kariérním řádem žalobce. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zprostředkování č. [anonymizováno], kdy předmětem smlouvy byl závazek žalované provádět pro právního předchůdce žalobce zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a to v režimu podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, když výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví pro právního předchůdce žalobce spočíval zejména ve vyhledávání zájemců o pojištění a další finanční služby a předkládání návrhu na uzavření pojistných smluv, včetně provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných smluv. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že je povinna při výkonu zprostředkovatelské činnosti řídit obecně závaznými právními předpisy, pokyny právního předchůdce žalobce, pokyny svého nadřízeného v rámci obchodní služby a interními předpisy právního předchůdce žalobce. V článku VI. smlouvy pak byla sjednána odměna žalované za její zprostředkovatelskou činnost v podobě provize za zprostředkování obchodu a za pomoc při správě a stálé péči o pojistný kmen pojišťovny s tím, že výši odměny, formu, způsob a termín výplaty stanoví interní předpis právního předchůdce žalobce. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, datem narození, identifikačním číslem a svým sídlem. Smlouva pak obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran, když je podepsána jak zástupcem právního předchůdce žalobce, tak i žalovanou (smlouva o zprostředkování z [datum]). dnem [datum] je datován dodatek [číslo] ke smlouvě o zprostředkování a změně některých ustanovení, v rámci kterého byl změněn článek II smlouvy o zprostředkování a došlo tak ke změně výše smluvní pokuty za každé jednotlivé porušení povinností žalované uvedených v článku VII smlouvy, a to až do částky 100 000 Kč. Zároveň došlo ke změně článku III smlouvy, a to tak, že žalovaná byla zařazena do kategorie„ Zkušený obchodník“. Dodatek ke smlouvě je podepsán oběma smluvními stranami, tj. jak zástupcem právního předchůdce žalobce, tak i žalovanou (dodatek ke smlouvě z [datum]). dnem [datum] je datován dodatek ke smlouvě o zprostředkování, v rámci které byla žalovaná ustanovena na pozici„ Privátní poradce senior“, když v souvislosti s nástupem na danou pozici se smluvní strany dohodly, že po dobu adaptačního období a při řádném plnění adaptačního plánu, bude žalované ze strany právního předchůdce žalobce poskytována zaručená odměna spočívající v mimořádné odměně nebo dorovnání budoucích příjmů. V článku IV bod 3 dodatku bylo dále sjednáno, že dojde-li k zániku smluvního vztahu mezi obchodníkem kategorie„ Zkušený obchodník“ a právním předchůdcem žalobce do tří let od uzavření smlouvy, zaniká žalované nárok na zaručené odměny stanovené v tomto dodatku (dodatek z [datum]). interní předpisy právního předchůdce žalobce upravují další práva a povinnosti obou smluvních stran, a to včetně toho, jakým způsobem dochází k výpočtu zaručené odměny, provizí a dalších plateb ve prospěch zprostředkovatele pojišťovnictví a rovněž tak, jaké sankce hrozí zprostředkovateli v případě předčasného ukončení smluvně závazkového vztahu (kariérní řád, interní předpisy právního předchůdce žalobce). dnem [datum] je datováno odstoupení od smlouvy o zprostředkování adresované žalované. V odstoupení od smlouvy je jako důvod uvedena skutečnost, že ze strany žalované došlo k porušení jejích povinností vyplývajících z článku III odstavec 1 smlouvy, když tato se neřídila interními předpisy a pokyny právního předchůdce žalobce, neboť nesplnila minimální produkční limit za dvě po sobě jdoucí hodnotící období, a to i přes výslovně upozornění v emailu zaslaném dne [datum], když minimální produkční limit je stanoven v interním předpisu právního předchůdce žalobce a je dostupný na emailovém portálu. V odstoupení je dále uvedeno, že smlouva o zprostředkování zaniká dnem doručení tohoto odstoupení. Odstoupení od smlouvy žalovaná převzala dne [datum], což stvrdila svým podpisem (odstoupení od smlouvy ze [datum]). z výpisu odměn vyplacených žalované a předloženým žalobcem vyplývá, jaké smlouvy žalovaná pro právního předchůdce žalobce uzavřela, když je v přehledu uvedeno číslo smlouvy, osoba klienta, rovněž to, o jakou konkrétní smlouvu, například životní pojištění se jedná, rovněž to, o jaký typ provize se jedná (např. super provize, získatelská provize), je zde uvedena i výše provize a celkový zisk. Z výpisu za jednotlivé měsíce pak vyplývá suma kladných provizí, která byla žalované právním předchůdcem žalobce vyplacena a rovněž tak i výše zaručené odměny za ten který kalendářní měsíc (přehled vyplacených odměn a provizí žalované, výpis z účtu žalobce). dnem [datum] je datováno oznámení o postoupení pohledávek, které bylo adresované společností [právnická osoba] žalované s tím, že na žalobce byly postoupeny pohledávky z titulu nároku na storno provizí a zaručených odměn a veškerá plnění související s těmito pohledávkami je tak žalovaná povinna uhradit žalobci jako novému věřiteli (oznámení o postoupení pohledávek z [datum]). dnem [datum] je datována výzva k zaplacení, v rámci které se žalobce vůči žalované domáhá úhrady vyplacených zaručených odměn ve výši 385 251 Kč, a to ve lhůtě do [datum] na účet specifikovaný ve smlouvě. Žalovaná byla zároveň upozorněna na to, že pokud tato platba nebude ve stanoveném termínu uhrazena, bude žalobce vymáhat její úhradu v rámci soudního řízení (výzva k zaplacení z [datum]). dnem [datum] je datována předžalobní výzva zasílaná žalované na adresu [adresa], v rámci které byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové částky 479 671 Kč, sestávající z dlužné částky ve výši 385 251 Kč a úroku z prodlení ve výši 68 632,73 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 24 587 Kč (předžalobní výzva z [datum], podací lístek). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela smlouvu o zprostředkování, na základě které se pro právního předchůdce žalobce zavázala vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, specifikovanou ve smlouvě, za sjednanou odměnu a provizi. Nesporným mezi účastníky bylo rovněž i to, že ke smlouvě s právním předchůdcem žalobce byly uzavřeny celkem dva dodatky, v rámci kterých došlo ke změně pozic žalované jako zprostředkovatele pro právního předchůdce žalobce, a to naposledy na pozici„ Privátní poradce senior“. Rovněž mezi účastníky bylo nesporným to, že žalovaná převzala od žalobce osobně listinu označenou jako„ odstoupení od smlouvy“, v rámci které právní předchůdce žalobce od smlouvy se žalovanou odstoupil z důvodů v této listině uvedených (nesplnění minimálních produkčních limitů za dvě po sobě jdoucí hodnotící období, když minimální produkční limit je stanoven v interním předpisu právního předchůdce žalobce). Spornou skutečností naopak zůstalo to, jaký„ charakter“ předmětná smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce fakticky měla, když žalovaná poukazoval na to, že se de facto jednalo o skrytý pracovní vztah, neboť žalovaná vykonávala činnost na pokyn právního předchůdce žalobce a nevykonávala tak činnost jako podnikatel, ale de facto v závislé činnosti v souladu se zákoníkem práce a v případě, pokud se žalobce nyní vůči žalované domáhá vrácení zaručených odměn, pracovala by žalovaná pro právního předchůdce žalobce de facto zadarmo. Sporným mezi účastníky bylo rovněž i to, zda žalovaná byla řádně seznámena s interními předpisy [právnická osoba] a.s., tj. právního předchůdce žalobce a zda tak bylo v jejích možnostech s ohledem na to, že obsah smluvního ujednání s právním předchůdcem žalobce nemohla nijak ovlivnit (nemožnost jakkoli měnit či upravovat text smlouvy), splnit produkční limity, které právním předchůdcem žalobce byly nastaveny. Žalovaná v průběhu řízení rovněž vznesla námitku započtení svého nároku vůči žalobci, a to z titulu odstoupení od smlouvy učiněné ze strany žalobce, když poukázala na to, že odstoupením od smlouvy došlo ze zákona ke zrušení smluvně závazkového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a účastníci tohoto smluvně závazkového vztahu jsou povinni si vrátit vše, co si vzájemně plnili. Pokud se tedy žalobce domáhá vůči žalované vrácení zaručených odměn z titulu zániku smluvně závazkového vztahu, má žalovaná vůči němu právo na hodnotu pojistného kmene, který pro právního předchůdce žalobce zajistila a ze kterého má žalobce nyní profit, když žalobce jí pojistný kmen nemůže vrátit, a to ve výši žalované částky. S poukazem na shora uvedené sporné skutečnosti mezi účastníky a procesní obranou žalované se soud v rámci svého rozhodnutí zabýval jak platností uzavřené smlouvy mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, dalšími v řízení žalovanou uplatněnými námitkami, a to včetně vznesené námitky započtení, tak jak bude uvedeno dále. Předně je třeba uvést, že soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba] a.s. – právním předchůdcem žalobce – jako platně uzavřenou, a to v intencích ust. § 1746 odst.2 a násl. o.z. ve spojení s ust. § 2483 a násl. o.z. Ve smlouvě jsou specifikovány obě smluvní strany, které smlouvu uzavírají, tj. jak [právnická osoba] a.s., specifikovaná označením obchodní firmy, identifikačním číslem, sídlem, tak rovněž žalovaná, specifikovaná jménem, příjmením, datem narození, svým identifikačním číslem jako soukromá podnikatelka a adresou. Smlouva pak obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran a je také oběma smluvními stranami podepsána. S ohledem na obsah smlouvy je tak nutné uzavřít, že práva a povinnosti obou smluvních stran v ní byla sjednána zcela určitě a srozumitelně, žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila, že s obsahem smlouvy byla seznámena, tuto podepsala, když uzavření smluvně závazkového vztahu žalovaná nezpochybnila ani v rámci soudního řízení. Procesní obranu žalované týkající se toho, že žalovaná smlouvu neuzavírá jako podnikatelka, ale de facto se jedná o skrytý pracovně právní vztah, soud při svém rozhodnutí nemohl zohlednit. Odhlédnuto od toho, že žalovaná je ve smlouvě jako podnikatelka označena, tj. ve smlouvě je uvedeno její identifikační číslo (které musela sama žalobci pře uzavřením smlouvy sdělit), tak obsah smlouvy jako takové odpovídá ust. § 2483 a násl. o.z., tj. smlouvy o obchodním zastoupení. S poukazem na ust. § 4 odst.1 o.z., dle kterého se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat a v návaznosti na obsah citované smlouvy o zprostředkování včetně interních předpisů pak není možné učinit právní závěr o tom, že by se žalovaná mohla domnívat, že se jedná o zastřené právní jednání, tj. že by obsah smlouvy mohl být posouzen jako pracovně právní vztah. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila, že s jejím obsahem souhlasí, tj. souhlasí s právy a povinnostmi pro její účastníky z ní vyplývající, tedy i s povinnostmi, které pro ni z uzavřené smlouvy plynou, a to jako soukromou podnikatelku, když sama žalovaná musela žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci při uzavírání smlouvy sdělit potřebné údaje ohledně své osoby a pokud tak uvedla i své identifikační číslo, vystupovala ve smluvním vztahu jako podnikatel a takto byla i druhou smluvní stranou chápána. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že žalovaná uzavřením smlouvy rovněž stvrdila to, že byla seznámena s tím, jakým způsobem právním předchůdcem žalobce bude za svoji činnost pro něj vykonávanou odměňována, tj. že jí přísluší jak provize za získání nového klienta, tak i zaručená odměna za podmínek stanovených ve smlouvě, resp. následně v dodatcích. Jinak řečeno, pokud žalovaná vystupovala při jednání s právním předchůdcem žalobce jako podnikatelka, věděla/ byla informována o to, jakým způsobem bude za svoji činnost odměňována, tedy že se nejedná o„ fixní“ odměnu za odpracované hodiny pro právního předchůdce žalobce, ale musela tak být srozuměna s tím, že činnost pro právního předchůdce žalobce vykonává jako soukromá podnikatelka a je tak také v intencích s ním uzavřené smlouvy odměňována, tedy že její odměna za činnost pro právního předchůdce žalobce vykonanou je zcela odvislá od toho, kolik klientů pro právního předchůdce žalobce zajistí a jaké bude rozložení typu pojistných smluv, které žalovaná s jednotlivými klienty pro právního předchůdce žalobce uzavře. Ostatně žalovaná byla tak, jak vyplynulo z provedeného dokazování (žalobcem předložený přehled žalované vyplacených zaručených odměn a provizí dle uzavřené smlouvy za dobu trvání smluvně závazkového vztahu) také odměňována, tj. žalované nebyl ze strany právního předchůdce žalobce zasílán jakýkoli„ fixní“ plat, který by ve smlouvě se žalovanou byl sjednán a žalovaná ani proti tomuto způsobu odměňování nijak po dobu více jak dvou let nevznášela jakékoli námitky a platby od právního předchůdce žalobce přijímala, dle svého vlastního vyjádření pak z nich tak prováděla zákonné odvody jako je daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. S poukazem na shora uvedené tak soud nemohl uzavřít, že by se u žalované uzavřením smlouvy s právním předchůdcem žalobce jednalo o skrytý pracovně právní vztah a že by tak byla namístě aplikace zákoníku práce. Soud při svém rozhodnutí rovněž nemohl zohlednit procesní obranu žalované týkající se toho, že nebyla řádně seznámena s interními předpisy právního předchůdce žalobce, zejména pak s produkčními limity, kterých má dosahovat. Na tomto místě soud opět musí akcentovat, že žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila, že byla seznámena s interními předpisy [právnická osoba] a.s. – právního předchůdce žalobce – tyto jí byly předány a s těmito vyjádřila rovněž souhlas. Není pak dle názoru soudu nutné, aby tyto interní předpisy, byť je jimi žalovaná vázána, tvořily přílohu samotné smlouvy tak, že by k této smlouvě byly fyzicky připojeny, ale postačuje jejich faktické předání s tím, že žalovaná jejich převzetí stvrdí podpisem na smlouvě. S ohledem na to, že se žalovaná měla při své činnosti řídit i interními předpisy žalobce, bylo rovněž na ní, aby se s jejich obsahem seznámila. Pokud tak žalovaná neučinila, musí tato skutečnost jít k její tíži. Na tomto místě soud opět musí připomenout shora citované ust. § 4 odst.1 o.z. a zdůraznit, že každý svéprávný člověk, který uzavírá určitý smluvně závazkový vztah musí zvážit i rizika, která pro něj ze smluvně závazkového vztahu mohou plynout, když podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti podstupuje vyšší míru rizik, která jsou s jeho činností spojená, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná měla při své činnosti plnit určité produkční limity za hodnotící období, které rovněž vycházejí z interních předpisů právního předchůdce žalobce, a to z kariérního řádu. Procesní obranu žalované spočívající v tom, že žalobce mohl jakkoli měnit produkční limity a tedy určovat, kolik by žalovaná měla vydělat, tj. že ve smlouvě není uvedena žádná konkrétní částka, nemohl soud při svém rozhodnutí rovněž zohlednit. Jak vyplývá z obsahu smlouvy, žalovaná svým podpisem stvrdila, že se zavazuje splňovat minimální produkční limit za hodnotící období (viz. čl. III, bod 1 smlouvy – povinnosti PPZ), jak je uveden v interním předpisu pojišťovacího agenta, tj. v kariérním řádu, když s jeho obsahem se žalovaná měla seznámit a pokud se tak nestalo, musí tato skutečnost jít k její tíži. Na tomto místě soud opět musí zdůraznit, že žalovaná jako podnikatelka měla zvážit svá případná podnikatelská rizika, která pro ni z uzavření smlouvy se žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem plynou a zda je schopna dostát svým závazkům z uzavřené smlouvy a zda pro ni tato smlouva bude výhodná a v případě, pokud dojde z její strany k porušení smluvních ujednání, zda bude schopna dostát svým závazkům ze smlouvy plynoucích. Skutečnost, že u daného typu smlouvy, kterou žalovaná uzavřela a dle které je obchodník odměňován formou provizí na základě uzavřených smluv s klienty a jsou mu vypláceny tzv. zaručené odměny, je zcela běžná a rovněž je standartní, že pojišťovací agent může jednostranně měnit výši produkčního limitu, když tato výše je uváděna v interních předpisech. Dle názoru soudu s ohledem na předmět smlouvy, a to že oba její účastníci jsou podnikatelé, nelze po právním předchůdci žalobce spravedlivě požadovat, aby s každým obchodníkem, se kterým smlouvu uzavírá, ji uzavíral„ na míru“ toho kterého obchodníka případně s každým z nich projednával výši produkčních limitů. Naopak vzhledem k tomu, že produkční limity jsou pro všechny obchodníky v určité pozici stejné, je na každém z nich, kolik smluv a produktů uzavře a v návaznosti na to jakou získá provizi a jaká výše zaručené odměny mu bude vyplacena. Tento model by pak měl pro každého z obchodníků být motivující ve snaze získat co nejvíce klientů tvořící pojistný kmen. Poté, co soud uzavřel, že smluvně závazkový vztah mezi účastníky byl sjednán platně, když i žalovaná vystupovala v rámci smluvně závazkového vztahu jako podnikatelka, tj. osoba samostatně výdělečně činná, zabýval se tím, zda na straně žalobce vzniklo právo od smlouvy se žalovanou odstoupit a v návaznosti na to rovněž požadovat vrácení zaručené odměny, která je předmětem tohoto řízení. Žalobce důvod pro odstoupení od smlouvy vymezil odkazem na ust. č.l..III odst.1 smlouvy s tím, že žalovaná se neřídila interními předpisy a pokyny žalobce, neboť nesplnila minimální produkční limit za dvě po sobě jdoucí hodnotící období. Skutečnost, že žalovaná před odstoupením od smlouvy produkční limity stanovené v interních předpisech žalobce neplnila, žalovaná ani nerozporovala, poukazovala pouze na to, že žalobce produkční limit mohl jednostranně měnit, jejich výši s ní nijak neprojednal a tyto byly nastaveny tak vysoko, že ani nebylo reálné je splnit. K otázce interních předpisů včetně možnosti žalobce tyto měnit a k otázce výše produkčních limitů a jejich změně se soud vyjadřoval již výše a na toto odůvodnění na tomto místě odkazuje. Pokud se pak týká odstoupení od smlouvy pro neplnění produkčních limitů žalovanou ze strany žalobce, pak tato možnost je upravena přímo ve smlouvě (čl. X. bod 1, písm. a) smlouvy), kterou sama žalovaná podepsala a s jejímž obsahem souhlasila. Pokud tak žalobce přistoupil pro neplnění produkčních limitů k odstoupení od smlouvy se žalovanou, postupoval v intencích uzavřené smlouvy a k odstoupení tak došlo platně. Na tomto místě soud opětovně musí akcentovat to, že žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že byla seznámena jak s jejím obsahem, tak rovněž to, že je povinna se seznámit s interními přepisy právního předchůdce žalobce, ve kterých kromě jiného je uvedena i výše produkčních limitů, které má žalovaná splnit. Výše produkčních limitů je přitom v interních předpisech uvedena zcela jednoznačně a přehledně, když nevzbuzuje pochybnosti o tom, jaké výše má ten který obchodník na té které pozici splňovat. Skutečnost, že výše odměny a výše produkčních limitů je uvedena v interních předpisech právního předchůdce žalobce a je pro obchodníky závazná je pak i zcela logická, neboť pojišťovací agent má zájem na tom, aby jednotliví obchodníci zajišťovali pro něj formou uzavírání jednotlivých ve smlouvě předjímaných produktů, smlouvy, když v návaznosti na uzavření těchto smluv jsou také odměňováni. Jinak řečeno žalovaná vstupovala do smluvně závazkového vztahu jako podnikatelka, a to se všemi podnikatelskými riziky, která z uzavřené smlouvy pro ni mohla plynout, a to včetně toho, že se zavázala ke splnění určitých produkčních limitů. Výše produkčních limitů pak byla žalované známa, a pokud by tato vyhodnotila, že uzavření smlouvy je pro ni nevýhodné, neměla smlouvu s právním předchůdcem žalobce uzavírat. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že ust. č.l.10, bod 1, písma) ve spojení s čl.III., bod 1 smlouvy nevzbuzuje pochybnosti o jeho znění, tj. ve spojení obou článků je zřejmé, že pokud žalovaná poruší smlouvu kromě jiného tím, že ve dvou po sobě jdoucích období nesplní produkční limit, může žalobce od smlouvy odstoupit. Lze tedy shrnout, že žalobce od smlouvy se žalovanou odstoupil platně, kdy možnost odstoupení byla mezi účastníky ujednána (ust. § 2001 o.z.). Dále se soud zabýval tím, zda žalobci vzniklo právo na vrácení zaručených odměn, které žalované vyplatil, a to v návaznosti na ukončení smluvně závazkového vztahu odstoupením a uzavřel, že ano. Žalobce v průběhu řízení doložil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly dne [datum] a [datum] uzavřeny dva dodatky ke smlouvě. V dodatku ke smlouvě z [datum], který žalovaná podepsala, je v č.l. IV. uvedena podmínka trvání smlouvy a rozvazovací podmínka (ust. § 548 odst. 2 věta druhá o.z) spočívající v tom, že podmínkou pro vznik nároku na zaručenou odměnu dle tohoto dodatku je zařazení do adaptace, plnění adaptačního plánu a trvání smluvního vztahu dle smlouvy ke konci vyhodnocovacího měsíce s tím, že dojde-li k zániku smluvního vztahu mezi obchodníkem kategorie“ zkušený obchodník“ a pojišťovacím agentem do tří let od uzavření smlouvy, zaniká obchodníkovi nárok na zaručené odměny stanovené v tomto dodatku garance. Výše uvedené ujednání v dodatku z prosince 2016 je pak třeba vykládat v souladu s č.l.6 smlouvy upravující odměňování, kdy v bodě 5 tohoto článku je uvedeno, že v případě, že obchodníkovi nevznikl nárok na výplatu odměny, je povinen ji vrátit. Jinak řečeno, podmínkou pro ponechání si zaručené odměny žalovanou bylo to, že nedojde k zániku smluvního vztahu po dobu tří let od jeho sjednání. Na tomto místě soud musí uvést, že v obou shora citovaných dodatcích byla sjednána rozvazovací podmínka a v obou dodatcích bylo mezi účastníky dojednáno, že zánikem smlouvy zaniká i úprava sjednaná v dodatku s výjimkou čl. IV. tj. povinnost žalované v případě ukončení smluvně závazkového vztahu před uplynutím 3 let od uzavření smlouvy, vrátit žalobci jím vyplacené zaručené odměny. Soud při svém rozhodnutí nemohl zohlednit procesní obranu žalované, že odstoupením od smlouvy zanikají i ujednání, která se váží k vypořádání závazků po odstoupení od smlouvy, neboť ustanovení občanského zákoníku tak, jak je koncipován, jsou převážně dispozitivní, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Toto dle názoru soudu platí i pro možnost si smluvně upravit vypořádání stran smluvně závazkového vztahu po odstoupení od smlouvy. Jinak řečeno, pokud žalovaná při podpisu prvého i druhého dodatku ke smlouvě souhlasila s jeho zněním a s tím, že„ zánikem smlouvy zaniká i úprava ujednaná v tomto dodatku s výjimkou čl. IV.“, musela být srozuměna, že v případě ukončení smlouvy do 3 let od jejího uzavření, zanikne její nárok na zaručenou odměnu, která jí byla vyplacena a žalobce se může domáhat jejího vrácení. Procesní obrana žalované v tom směru, že žalobce žalované zaručenou odměnu v tom kterém měsíci vyplatil a že si ji tak žalovaná zasloužila a není tak její povinností ji nyní vracet, je lichá, neboť žalobce (jeho právní předchůdce) vyplácel žalované zaručené odměny každý měsíc na základě jejích doložených výsledků (uzavřené pojistné smlouvy pro žalobce resp. jeho právního předchůdce) v souladu s uzavřenou smlouvou resp. jejími dodatky. Vyplacení zaručených odměn, tj. jejich důvodnost, nebyla v řízení žalobcem nikterak zpochybněna, tato výplata a její„ důvodnost“ (vyplacení zaručené odměny v tom kterém měsíci) však nikterak nesouvisí s povinností žalované zaručené odměny v případě ukončení smluvně závazkového vztahu před uplynutím 3 let od jeho uzavření, žalobci vrátit. Jinak řečeno, žalované byly v případě splnění produkčních limitů stanovených žalobcem (jeho právním předchůdcem) v souladu se smlouvou vypláceny jak provize, tak zaručené odměny, tj. žalované bylo plněno na základě jí dosažných a doložených výkonů, avšak vzhledem k tomu, že žalovaná pro žalobce (jeho právního předchůdce) nevykonávala činnost v trvání tří let od uzavření smlouvy, vznikla jí povinnost jí vyplacené zaručené odměny vrátit. Pokud se pak týká výše jednotlivých zaručených odměn, které byly žalované vyplaceny, pak žalobce jejich výši za dobu trvání smluvně závazkového vztahu doložil (viz. podání žalobce z [datum] na čl. 38 vč. uvedených příloh čtených k důkazu), a to na základě jím předloženého přehledu, když žalovaná ani jejich výši v průběhu řízení nezpochybňovala. Tato pak vychází ze samotných dodatků [číslo] ke smlouvě a rovněž tak jsou specifikovány ve směrnici č. IN 02/ 2016, konkrétně v kapitole 7, čl.7, ze které vyplývá, že výplata zaručené odměny je vázána na splnění jednoho či dvou cílů, kterými se rozumí především objem verifikované předložené produkce a počet kusů smluv. Zároveň je ve směrnici uvedeno které pojistné produkty se započítávají do verifikované předložené produkce a jejich objem je stanoven v korunách. Ze směrnice rovněž vyplývá, že nárok na zaručenou odměnu vznikne tehdy, jestliže dojde ke splnění alespoň 51 % stanoveného objemu verifikované předložené produkce. S poukazem na shora uvedené tak je nutné uzavřít, že nárok žalobce na vrácení zaručených odměn vyplacených žalované je dán a žaloba byla podána důvodně. Soud v rámci svého rozhodnutí odůvodnil to, z jakých důvodů neposuzoval vztah žalované a jejího právního předchůdce jako pracovně právní vztah, z jakých důvodů dovodil, že došlo platně k odstoupení od smlouvy se žalovanou a že v důsledku tohoto odstoupení má žalobce právo na vrácení žalované vyplacených zaručených odměn. Nad rámec uvedeného soud na závěr uvádí, že jednání žalobce (odstoupení od smlouvy se žalovanou) nemohl posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť oba účastníci smluvně závazkového vztahu byli podnikatelé, kteří si mají a musejí být vědomi podnikatelských rizik tak, jak již bylo uvedeno výše a smluvní ujednání uvedená v písemné smlouvě jsou zcela určitá, nevzbuzující pochybnost o jejich znění, rovněž tak ke smlouvě uzavřené dodatky jsou zcela určité a srozumitelné a v případě, pokud s nimi žalovaná nesouhlasila, nemusela je se žalobcem (jeho právním předchůdcem) uzavřít a v platnosti by zůstala vlastní/původní smlouva. Nad rámec uvedeného soud poznamenává, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit ani procesní obranu žalované týkající se jí uplatněného zápočtu co do výše žalované částky. Byť lze přisvědčit žalované, že odstoupením od smlouvy se ruší všechny závazky plynoucí z uzavřeného smluvně závazkového vztahu mezi účastníky a že smluvní strany jsou povinny si vrátit vše, co si vzájemně plnily, tak toto zákonné ustanovení nedopadá na tento případ, neboť žalovaná pro žalobce (jeho právního předchůdce) zajišťovala jako zprostředkovatel uzavření pojistných produktů ve smlouvě blíže specifikovaných, a to za sjednanou provizi a výplatu zaručených odměn a dle názoru soudu tak nelze s poukazem na shora uvedené uzavřít, že žalované v případě ukončení smluvně závazkového vztahu odstoupením mohl vniknout nárok na vrácení„ hodnoty pojistného kmene“, který pro žalobce zajistila. Vzhledem k tomu, že žalované dle názoru soudu žádný jí tvrzený nárok vůči žalobci nevznikl, nemohla si žalovaná tento započíst vůči nároku žalobce uplatněného žalobou. Z tohoto důvodu soud také ani neprováděl žalovanou navržené důkazy specifikované v jejím podání ze dne [datum] (č.l. 87 a 88), a to pro nadbytečnost, neboť nárok žalované dán není. Ze shodného důvodu se soud ani nezabýval námitkou promlčení žalovanou uplatněného nároku k započtení. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok II. rozsudku je odůvodněn ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 150 641 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 15 411 Kč, dále z 11 úkonů právní služby á 9 860 Kč (ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) + 21% DPH a 11x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.