18 C 339/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen Mgr. jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 376 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 376 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 5 376 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky sídlem kanceláře adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z datum domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5 376 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). příjmení jiné je žalobce příjemcem příspěvku placeného na základě ust. § 4 odst. 1 zákona vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla za každý den porušení povinnosti dle ust. § 1 odst. 2 zákona. K porušení povinnosti dle tohoto ustanovení dojde, je-li vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti, nebo je-li v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel vozidlo nepojištěno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel vozidlo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. Při zjišťování údajů o vozidlech a existenci, respektive neexistenci pojištění a povinných osobách, vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ust. § 15 odst. 1 a 3 zákona. Motorové vozidlo registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu anonymizováno (dále jen„ vozidlo“), je evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované s tím, že v období od datum do datum, tj. po dobu 108 dní k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastníkem vozidla žalovaný, kterému tak vznikla povinnost k zaplacení příspěvku nepojištěných vozidel dle ust. § 4 odst. 1 zákona a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku dle ust. § 4 odst. 3 zákona je spočítána jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, když v daném případě se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 kubických centimetrů do 1 850 kubických centimetrů a denní výše příspěvku nepojištěných vozidel tak činí částku 47 Kč. Celková dlužná částka na příspěvku za 108 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, činí 5 076 Kč. Žalobce se dále vůči žalovanému domáhá rovněž nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva dle ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce byl před podáním žaloby o úhradu dlužné částky upomenut, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k jednání a rozhodnutí ve věci s ohledem na to, že žalovaný je vietnamským státním příslušníkem, je dána ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém ve spojení s ust. § 85 odst. 1 o.s.ř., neboť smlouva mezi ČSSR a Vietnamskou socialistickou republikou číslo Sb. pravomoc soudu neupravuje. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. příjmení jiné je žalobce příjemcem příspěvku placeného na základě ust. § 4 odst. 1 zákona vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla za každý den porušení povinnosti dle ust. § 1 odst. 2 zákona. K porušení povinnosti dle tohoto ustanovení dojde, je-li vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti, nebo je-li v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel vozidlo nepojištěno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel vozidlo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. Při zjišťování údajů o vozidlech a existenci, respektive neexistenci pojištění a povinných osobách, vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ust. § 15 odst. 1 a 3 zákona. Motorové vozidlo registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu anonymizováno je evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované s tím, že v období od datum do datum, tj. po dobu 108 dní k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastníkem vozidla žalovaný, kterému tak vznikla povinnost k zaplacení příspěvku nepojištěných vozidel dle ust. § 4 odst. 1 zákona a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku dle ust. § 4 odst. 3 zákona je spočítána jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, když v daném případě se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 kubických centimetrů do 1 850 kubických centimetrů a denní výše příspěvku nepojištěných vozidel tak činí částku 47 Kč. Celková dlužná částka na příspěvku za 108 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, činí 5 076 Kč. Žalobce se dále vůči žalovanému domáhá rovněž nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva dle ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce byl před podáním žaloby o úhradu dlužné částky upomenut, avšak bezvýsledně (výzva k úhradě ze dne datum, 1. a 2. upomínka, předžalobní výzva, podací arch, sdělení Magistrátu hl. m. Prahy z datum). Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci neuhradil, nesplnil svojí povinnost vyplývající pro něj z ust. § 1 odst. 2 zákona a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále ze 3 úkonů právní služby á 200 Kč (ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) + 21% DPH, 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení, k rukám jeho právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.