18 C 340/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem kanceláře ulice a číslo , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátkou sídlem kanceláře ulice a číslo , obec a číslo o zaplacení částky 528 288 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 12 288 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 12 288 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 516 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 516 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 znalečné, o jehož výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78 299 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 528 288 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 224 m2 – ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] o výměře 307 m2 – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] (dále jen„ pozemky“). Žalovaný je nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1 375 m2. Pozemek parc. [číslo] budova [adresa], která je jeho součástí, je ve výlučném vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. V budově č.p [číslo] žalovaný provozuje jednu ze svých poboček zabývající se prodejem topení, sanitárního zboží a inženýrských sítí. V souvislosti s provozem prodejny a skladů v budově [adresa] žalovaný trvale užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce, a to jako příjezdovou cestu ke skladu, parkovišti pro zákazníky, prostor pro nakládku a vykládku zboží a uskladnění zboží. Předmětné pozemky jsou z přiléhající komunikace [ulice] uzavřeny vstupní kovovou bránou, na které je umístěna reklamní cedule žalovaného s uvedením prodejní doby skladu. Žalovaný pozemky užívá bez jakéhokoli právního důvodu a bez souhlasu žalobce. Žalobce se tak podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu, a to za období od [datum] do [datum] ve výši 528 288 Kč představující bezdůvodné obohacení za rok 2018 ve výši 172 044 Kč, za rok 2019 ve výši 175 656 Kč a za rok 2020 ve výši 180 588 Kč. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že u zdejšího soudu probíhalo řízení o vydání bezdůvodného obohacení za předchozí období, a to pod sp.zn. 9 C 226/2015 a 60 C 421/2017, kdy vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného byl shledán jako důvodný a sporným zůstala pouze jeho výše. K určení výše bezdůvodného obohacení pak žalobce navrhl vyhotovení znaleckého posudku.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Zpochybnil závěry znaleckého posudku vyhotoveného znalkyní [celé jméno znalkyně], a to s ohledem na charakter pozemků a toho, že nejsou veřejně přístupné a jejich užití je velmi omezené. Nesouhlasil tak s výší bezdůvodného obohacení stanoveného znalkyní. Rovněž odkázal na znalecké posudky, které byly do spisu založeny a které oceňují výši bezdůvodného obohacení za užívání sporných pozemků částkou nižší než tak, jak byla znalkyní ohodnocena.

3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] ve [číslo] smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem včetně povolení vkladu pod V 56572/10, výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného, znaleckým posudkem [číslo] znaleckým posudkem [číslo] 2017, znaleckým posudkem [číslo] 2018, znaleckým posudkem č. ZP [číslo], výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], výpisem z katastru nemovitostí – informace o pozemku parcelní [číslo] k.ú. [část obce], fotografií vjezdu do areálu, výzvou k vydání bezdůvodného obohacení z [datum] včetně podacího lístku, znaleckým posudkem [číslo] výslechem znalkyně [celé jméno znalkyně].

4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 224 m2 – ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] o výměře 307 m2 – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Žalovaný je nájemcem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1 375 m2. Pozemek parc. [číslo] budova [adresa], která je jeho součástí, je ve výlučném vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. V budově č.p [číslo] žalovaný provozuje jednu ze svých poboček zabývající se prodejem topení, sanitárního zboží a inženýrských sítí. V souvislosti s provozem prodejny a skladů v budově [adresa] žalovaný trvale užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce, a to jako příjezdovou cestu ke skladu, parkovišti pro zákazníky, prostor pro nakládku a vykládku zboží a uskladnění zboží. Předmětné pozemky jsou z přiléhající komunikace [ulice] uzavřeny vstupní kovovou bránou, na které je umístěna reklamní cedule žalovaného s uvedením prodejní doby skladu. Žalovaný pozemky užívá bez jakéhokoli právního důvodu a bez souhlasu žalobce (výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] ve [číslo] smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem včetně povolení vkladu pod [spisová značka], výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha k.ú. [část obce] [list vlastnictví], nesporná tvrzení účastníků). znalecká kancelář [příjmení] a partneři spol. s r.o. se sídlem [adresa] [číslo] [rok] týkající se určení obvyklé (tržní) hodnoty pozemku parc. [číslo] určení obvyklého (tržního) nájemného za pronájem předmětných pozemků v k.ú. [část obce] za období od [datum] do [datum]. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že obvyklá (tržní) hodnota předmětných pozemků činí za posuzované období částku 3 074 490 Kč a obvyklé (tržní) roční nájemné za pronájem předmětných pozemků pak činí částku 153 730 Kč (znalecký posudek [číslo] 2018). znalecký posudek č. ZP [číslo] vyhotovený [právnická osoba] se sídlem [adresa] [spisová značka] mezi týmiž účastníky a týkající se stanovení obvyklého nájemného za užívání předmětných pozemků určil výši obvyklého nájemného za měsíc v roce 2015 ve výši 10 089 Kč, v roce 2016 ve výši 10 089 Kč a v roce 2017 ve výši 12 744 Kč (znalecký posudek č. ZP [číslo]). dnem [datum] je datován dopis žalovaného právnímu zástupci žalobce týkající se výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 528 288 Kč představující užívání předmětných pozemků za období od ledna 2018 do prosince 2020. V dopise je uvedeno, že nárok žalobce žalovaný neuznává (dopis z [datum]). dnem [datum] je datován dopis žalovaného žalobci, který je reakcí na dopis, který žalovanému byl doručen dne [datum] a který se týká možnosti řešení užívání předmětných pozemků bez právního důvodu a možnosti uzavřít nájemní smlouvu (dopis z [datum] včetně dodejky). dnem [datum] je datován znalecký posudek [číslo] týkající se obvyklé ceny sporných pozemků za období od [datum] do [číslo] s tím, že posudek jednal stanovil hodnotu předmětných pozemků ke dni jejich ocenění ve výši 3 451 500 Kč a dále výši obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši 244 450 Kč (znalecký posudek [číslo]).

5. Soud řízení již dalšímu důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba po jejím částečném zpětvzetí co do částky 12 288 Kč s příslušenstvím podána důvodně.

6. Žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval předmětné pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce, bez právního důvodu a tímto docházelo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení.

7. Dle ust. § 2991 odst.1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Dle ust. § 2291 odst.2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno.

10. V daném případě je žalobce vlastníkem předmětných pozemků v k.ú. [část obce], z jejichž užívání žalovaným žalobce dovozuje svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Existence vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům v řízení nebyla sporná, když toto vlastnické právo bylo prokázáno i výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce]. Žalobce je tak v řízení aktivně legitimován.

11. V řízení bylo rovněž prokázáno, když tato skutečnost nebyla žalovaným ani nikterak zpochybňována, že předmětné pozemky jsou ze strany žalovaného užívány, když ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno a tím méně prokázáno, že by mu k užívání předmětných pozemků svědčil legitimní právní důvod, a to například uzavřená nájemní smlouva. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaný pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení, když užívá pozemky ve vlastnictví žalobce, a to aniž by mu svědčil právem aprobovaný titul k užívání (srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015).

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětné pozemky užívá, a to bez právního důvodu a v majetkové sféře se dané projevuje tak, že se jeho majetek nezmenšuje, ač by se tak při řádném běhu věcí v souladu s právem (při uzavření nájemní smlouvy či vzniku jiného obligačního práva k užívání) stalo, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení.

13. Poté, co soud uzavřel, že žalobce je ve věci aktivně legitimován a žalovaný pasivně legitimován, zabýval se otázkou výše bezdůvodného obohacení. Na straně žalovaného je dán majetkový prospěch získaný užíváním cizí věci bez právního důvodu, přičemž není rozhodující, nakolik intenzivně jsou skutečně pozemky užívány, případně jak často a zda držba těchto pozemků přinesla žalovanému nějaký zisk (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Odo 1175/2004, 33 Odo 49/2006). Vzhledem k tomu, že spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci nelze vrátit, je uživatel povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Judikatura Nejvyššího soudu (která je použitelná i za účinnosti zák.č. 89/2012 Sb.), je jednotná v závěrech, že majetkovým vyjádřením prospěchu získaného subjektem, který užíval cizí věc, aniž by ho k tomu opravňoval platný právní titul, je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobné věci, kdy výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 26 Cdo 2323/2017, 26 Cdo 2534/2018). K výši obvyklého nájemného za období od ledna 2018 do prosince 2020 včetně soud ve věci nechal vyhotovit znalecký posudek k určení obvyklého (tržního) nájemného. Znalkyně pak tuto výši stanovila částkou 172 000 Kč za rok a soud při svém rozhodnutí z takto stanovené obvyklé (tržní) výše nájemného vyšel. Při svém rozhodnutí soud nemohl zohlednit procesní obranu žalovaného týkající se toho, že výše bezdůvodného obohacení neodpovídá charakteru pozemků, neboť tyto nejsou veřejně přístupné a jejich je užití je velmi omezené, neboť znalecký posudek má veškeré náležitosti znaleckého posudku dle zák.č. 36/1967 Sb. a znalkyně při jednání soudu dne [datum] závěry svého znaleckého posudku stvrdila a zodpověděla všechny jí soudem a zástupci účastníků položené otázky. Nad rámec výše uvedeného pak soud musí poznamenat, že v průběhu doby došlo ke zvýšení ceny nájemného. Výše znalkyní stanoveného bezdůvodného obohacení se pak s ohledem na uvedené nejeví soudu nepřiměřeně vysoká, a to i s přihlédnutím k tomu, že samotným žalovaným zakládaný znalecký posudek vyhotovený Znaleckou kanceláří [příjmení] a partneři spol. s r.o., který ohodnocoval výši bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], stanovil tuto výši částkou 153 730 Kč za rok, tedy v porovnání s posuzovaným obdobím za dobu od [datum] do [datum] pouze v rozdílu necelých 20 000 Kč.

14. S poukazem na shora uvedené proto soud při svém rozhodnutí vyšel ze závěrů znaleckého posudku, který ve věci nechal vyhotovit a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na bezdůvodném obohacení částku 516 000 Kč, když co do částky 12 288 Kč s příslušenstvím po částečném zpětvzetí žaloby se souhlasem žalovaného řízení zastavil – ust. § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

15. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

16. Výrok o povinnosti žalovaného uhradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 znalečné je odůvodněn ust. § 148 odst.1 o.s.ř., kdy stát má vůči účastníku, který v řízení neměl procesní úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. O výši znalečného a o jeho splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., když rozhodnutí o výši bezdůvodného obohacení záviselo na závěrech znaleckého posudku a žalobce byl neúspěšný jen v nepatrné částce (částečné zpětvzetí žaloby). Náklady řízení sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 26 414 Kč, dále ze čtyř úkonů právní služby á 10 420 Kč dle ust. § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, 2x účast u jednání soudu dne [datum] a [datum]) + 21 % DPH a 4 x režijní paušál á 300 Kč + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.