18 C 365/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupen Jméno Zástupce A , advokátkou sídlem kanceláře Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupena Jméno Zástupce B , advokátkou sídlem kanceláře Anonymizováno o zaplacení částky 123 768 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, spolu s úrokem ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

II. Řízení se co do úroku ve výši 51,38 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

III. Řízení se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dalších , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

VI. Návrh žalobce v té části, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dalších , částka, , se zamítá.

VII. Návrh žalobce v té části, kde se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši 26,7 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky , částka, , se zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno Zástupce A, , advokátky se sídlem kanceláře , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalované došlo dne , datum, . Žalovaná se zavázala jí poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných 48 měsíčních splátek á , částka, splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši , částka, . Žalobce dále uvedl, že schopnost žalované řádně úvěr splácet byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěryschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Úvěrová historie žalované byla rovněž prověřována v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když na jeho úhradu uhradila žalobci pouze dne , datum, a , datum, 2 x částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalobce tak v důsledku prodlení žalované s úhradou jí poskytnutého úvěru přistoupil k jeho zesplatnění, a to v souladu s čl. 6.3 smlouvy. Žalované tak v souladu se smlouvou vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, , a to dle čl. 6.1 smlouvy a rovněž tak úhrady smluvní pokuty ve výši 2 x , částka, dle čl. 6.1 smlouvy, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, a 4 v délce delší než 30 dnů. Žalobce se vůči žalované domáhá rovněž úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, . Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru navyšuje o veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru a tyto se tak staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že nová jistina úvěru byla ve výši , částka, . Žalobce se tak vůči žalované domáhá úhrady částky , částka, představující novou jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, , dále nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, , dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení do , datum, do zaplacení, kdy tato ke dni vyhotovení žaloby činí částku , částka, a dále úroku za poskytnutí úvěru ve výši 78,08 % p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, a dále úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši , částka, - , částka, měsíčně.Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že ze strany žalobce nebyla před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zjišťována její úvěryschopnost s tím, že ona sama měla před uzavřením smlouvy se žalobcem několik úvěrů, které do současné doby splácí. Žalovaná se tak dostala do úvěrové pasti, neboť si na úhradu předchozích úvěrů půjčovala další finanční prostředky a tyto splácí.Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud vyzval žalobce, aby doplnil svůj návrh ze dne , datum, tak, aby doplnil tvrzení, jakým způsobem a kdy před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, byla ze strany žalobce řádně posouzena úvěryschopnost žalované a aby k těmto tvrzením doložil důkazy.Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne , datum, (č.l.19), když uvedl, že zjišťoval osobní údaje žalované, a to prostřednictvím výpisu z nebankovního registru klientských informací, dále z výpisu z registru SOLUS a informativního výpisu z banky , Anonymizováno, . Žalobce dále uvedl, že výdaje žalované byly nižší než její příjmy, když bylo povinností žalované, aby uvedla řádně veškeré příjmy a výdaje a rovněž tak závazky, které vůči třetím subjektům má tak, aby žalobce mohl řádně posoudit její úvěryschopnost, a to v intencích jím prováděných lustrací ve veřejně přístupných databázích dlužníků.Podáním došlým zdejšímu soudu dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výěi 12,75 % p.a. od , datum, do zaplacení představující kapitalizovaný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru a dále úrok ve výši 51,38 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že žalobce ponížil úrokovou míru odpovídající obchodní politice žalobce z částky 78,08 % na 26,7 % p.a.Žalovaná v rámci svého podání z , datum, poukázala na to, že vyjma závazku vůči žalobci má i další dosud nesplacené závazky, které průběžně splácí a které vznikly i před uzavřením smluvně závazkového vztahu se žalobcem Je tak zřejmé, že žalobce řádně před uzavřením smlouvy se žalovanou nezjišťoval její úvěryschopnost. Zároveň žalovaná navrhla úhradu dlužné částky formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, s tím, že vyšší částka není v jejích schopnostech a možnostech.Soud v průběhu řízení provedl důkaz přehledem závazků žalované, přípisem právní zástupkyně žalované žalobci, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, předžalobní výzvou z , datum, , oznámením o schválení úvěru, splátkovým kalendářem, pojištěním schopnosti splácet úvěry, kartou klienta, oznámením zasílaným žalobcem žalované z , datum, , výzvou k zaplacení z , datum, , , datum, , předsmluvním formulářem, hodnocením klienta, potvrzením o příchozí úhradě z , datum, znějící na částku , částka, , , částka, , , částka, , prohlášením klienta, dokladem o vyplacení úvěru, výpisem z nebankovního registru, výpisem záznamů z registru SOLUS, poštovním podacím archem z , datum, , přihláškou do pojištění, přílohou č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, dodatkem č. , hodnota, návrhu na uzavření úvěru, základní informací o klientovi, dokladem o odeslání , částka, .Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žežalovaná uzavřela se žalobcem dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . Ve smlouvě se žalovaná zavázala jí poskytnutý úvěr uhradit formou 48 měsíčních splátek á , částka, splatných vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce, když celková částka, kterou měla žalovaná žalobci uhradit formou sjednaných měsíčních splátek byla ve výši , částka, . Úroková sazba mezi účastníky byla sjednána ve výši 78,08 % p.a. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila, že byla seznámena s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce (citovaná smlouva, obchodní podmínky).žalobce ve prospěch žalované na její účet vedený u , právnická osoba, . č. , č. účtu, převedl dne , datum, částku , částka, (výpis z účtu).žalovaná uhradila ve prospěch žalobce dne , datum, a , datum, na úhradu splátky úvěru částku , částka, za každý měsíc (výpis z účtu žalované).dnem , datum, je datována výzva k zaplacení dlužné splátky č. , hodnota, a 4, která byla splatná dne , datum, a , datum, . Žalovaná byla vyzvána žalobcem k úhradě obou splátek ve výši , částka, + úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, a , částka, a zároveň byla žalovaná informována o možnosti zesplatnění úvěru (výzva z , datum, ).dnem , datum, je datována výzva k zaplacení splátky č. , hodnota, a 5 v celkové výši , částka, spolu se smluvní pokutou ve výši 2 x , částka, a 1 x , částka, . Zároveň byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud dlužnou částku neuhradí do lhůty uvedené ve výzvě (výzva z , datum, ).dnem , datum, je datováno oznámení žalobce zasílané žalované, v rámci kterého byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, sestávající z dlužné původní jistiny ve výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši , částka, . Zároveň byla žalovaná upozorněna na to, že pokud dlužnou částku žalobci neuhradí do 10ti dnů od data odeslání tohoto oznámení, bude žalobce nucen přistoupit k vymáhání svých pohledávek v rámci soudního řízení. Oznámení bylo zasíláno žalované na její kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa, (citované oznámení).na účet žalovaný vedený u , právnická osoba, . č.ú. , č. účtu, byla dne , datum, připsána mzda ve výši , částka, , dne , datum, mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, (výpis z účtu žalované).žalovaná má vyjma úvěru, který je předmětem tohoto řízení, i u dalších nebankovních ústavů úvěry, a to konkrétně u společnosti , Anonymizováno, , společnosti , Anonymizováno, a.., , Anonymizováno, a další, když tyto úvěry postupně splácí, byť v nízkých částkách (citované smlouvy, přehled dluhu žalované).Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno, a po takto provedeném dokazování uzavřel, že není možné žalobě v rozsahu, který byl touto uplatněn, vyhovět tak, jak bude uvedeno dále.Dle ust. § 86 odst.1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský věr splácet.Dle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ust. § 87 odst.1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského věru v době přiměřené jeho možnostem.Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle ust. § 588 věta prvá o.s. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Dle ust. § 2291 odst.1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o.z., na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednanými úroky.Soud se v dané věci zabýval nejprve otázkou, zda žalobce jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti a s odbornou péčí náležitě zjistil schopnost žalované splácet předmětný úvěr dle sjednaných smluvních podmínek.Při řešení této otázky je třeba zdůraznit, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěryschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří týmž spotřebitelům poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou „důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky.V posuzovaném případě soud uzavřel, že žalobce úvěryschopnost žalované dostatečně neověřil. Žalovaná sice v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla své osobní údaje a rovněž tak žalobci doložila i výplatní pásky za rok 2024, ze kterých vyplývá, že její průměrný čistý příjem je ve výši okolo , částka, měsíčně, když žalovaná na základě jí poskytnutého úvěru měla hradit částku necelých , částka, , tj. cca ¼ svého příjmu. Z žádosti o úvěr a rovněž tak z hodnocení klienta vyplývá, že má žalovaná další závazky týkající se úhrady splátky úvěru ve výši , částka, , rovněž tak má náklady na bydlení ve výši , částka, . Celkové výdaje žalované spolu se splátkou úvěru tak de facto dosahují jejího příjmu, když žalované zbývá pouze rezerva ve výši , částka, . S ohledem na to, že žalovaná má další závazky z úvěru, které nebyly dosud splaceny, nelze uzavřít, že by žalobci nemohla být známa finanční situace žalované. Byť žalobce uvedl, a to i v rámci doplnění žaloby k výzvě soudu, že si žalovanou prověřoval i ve veřejně dostupných databázích, a to kupříkladu společnosti SOLUS a NRKI, jednalo se spíše o obecnou lustraci žalované standartně žalobcem používanou, nikoli však o lustraci, která by event. mohla přispět ke zjištění případných dluhů žalované, neboť v opačném případě by žalobce musel zjistit, že žalovaná má i další úvěry. S poukazem na shora uvedené proto soud musel uzavřít, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná dle ust. § 86 odst.1 ve spojení s ust. § 87 odst.1 zákona a žalovanou tak stíhá povinnost k vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2291 odst.1 o.z. ve výši jí poskytnutého úvěru, a to po zohlednění žalovanou uhrazených splátek ve výši 2 x , částka, a 1 x ve výši , částka, , celkem tedy ve výši , částka, . Po odpočtu žalované poskytnutého úvěru ve výši , částka, a žalovanou uhrazené částky ve výši , částka, zbývá k úhradě celkem částka , částka, , která žalovanou nebyla žalobci dosud uhrazena. S poukazem na shora uvedené proto soud zavázal žalovanou k úhradě této částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.Dále soud uvádí, že se kromě posuzování úvěryschopnosti žalované zabýval i vlastním zněním smlouvy, konkrétně smluvním ujednáním týkajícím se sjednaných úroků za poskytnutí úvěru, když ve smlouvě je uvedena zápůjční proková sazba ve výši 78,08 % p.a., výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr je ve výši 113,05 % a celková částka, kterou by žalovaná žalobci měla uhradit je ve výši , částka, . Soudu je pak z jeho rozhodovací činnosti známo, že v roce 2024, kdy byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, tak dle databáze ARAD České národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 26 %. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 78,08 % tak výrazně přesahuje výši úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroků převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Odo 234/2005, 33 Cdo 212/2014). Soudu pak náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy žalobce a žalovaná si ujednali úrokovou sazbu ve výši 78,08 % p.a. a tato výše úroku z úvěru podstatnou měrou přesahuje úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že takovéto ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba i z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (ust. § 580 o.z.). Na tomto místě soud musí akcentovat i to, že pro posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy není relevantní to, že žalobce v průběhu řízení, a to poté, co byl soudem vyzván k doložení řádného posouzení úvěryschopnosti žalované, vzal žalobu částečně zpět, a to i ohledně části jím požadovaného příslušenství, tj. sjednaného úroku z prodlení, neboť platnost/neplatnost smlouvy je třeba posuzovat k okamžiku jejího uzavření, tj. v roce 2024, následné, byť částečné zpětvzetí žaloby, nemůže mít na posouzení platnosti/neplatnosti smlouvy žádný vliv. Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech (v nichž žalobcem byla rovněž nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřené vysoké úrokové sazby uvedené např. v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 22 Co 197/2019, 35 Co 345/2022, 53 Co 92/2022, 58 Co 110/2025), a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle ust. § 13 o.z. Závěrem je třeba zdůraznit i to, že žalované byly žalobcem poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , dle úvěrové smlouvy pak by žalovaná v případě úhrady celého jí poskytnutého úvěru formou sjednaných měsíčních splátek á , částka, měla žalobci uhradit celkem částku , částka, , což je více jak trojnásobně vyšší částka, než která žalované byla žalobcem poskytnuta.Soud tak uzavírá, že převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku žalobci dle ust. § 2991 odst.2 o.z. vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje finanční prostředky, které žalovaná po zohlednění jí provedených úhrad v celkové výši , částka, žalobci dosud neuhradila.S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl co do částky , částka, (výrok IV. rozsudku) představující bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst.1,2 o.z., když vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1968 a § 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost uhradit žalobci z dlužné částky úroky z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k výzvě k plnění, kdy byla žalovaná vyzvána k úhradě ve lhůtě 10ti dnů. Zároveň soud s poukazem na shora uvedené odůvodnění ve výroku V., VI. a VII. zamítl částečně návrh žalobce týkající se povinnosti žalované uhradit žalobci dalších , částka, spolu s úrokem z prodlení představující kapitalizovaný úrok z prodlení, který měl s ohledem na prodlení s úhradou dlužné částky přirůst k jistině, dále částku , částka, představující žalobcem kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, neboť v případě, pokud soud posoudí smlouvu jako absolutně neplatnou, je nutné uzavřít, že se účastníci na povinnosti uhradit žalobci smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou jistiny nedohodli a rovněž tak ve výroku

VII. úrok z prodlení ve výši 26,7 % p.a.S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné podáním právní zástupkyně žalobce z , datum, soud řízení částečně zastavil co do částky , částka, představující kapitalizovaný úrok z prodlená, který měl přirůst k jistině, dále řízení co do úroku ve výši 51,38 % p.a. a řízení co do částky , částka, , kterou žalovaná žalobci uhradila (výrok I., II. a III. rozsudku).Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř., kdy v řízení částečně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Při specifikaci nákladů řízení soud vyšel z punkta pro jeden úkon právní služby á , částka, (dosud neuhrazená jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok připočtený k jistině ve výši , částka, + smluvní pokuta ve výši , částka, ). Jeden úkon právní služby je tak ve výši , částka, (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu) + 21 % DPH, 2 x režijní paušál á , částka, + 21 % DPH a 1 x režijní paušál á , částka, + 21 % DPH (ust. § 13 odast.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., v platném znění). Celkové náklady řízení včetně soudního poplatku ve výši , částka, činí částku , částka, . S ohledem na to, že soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , byl žalobce úspěšný co do 68 % a žalovaná pak v rozsahu 32 %, tj. v rozsahu, v jakém soud návrh žalobce zamítl. Po odpočtu úspěchu žalobce od jeho neúspěchu (68 % - 32 %) přiznal soud žalobci náklady řízení v rozsahu 36 % z celkové částky, tj. částku , částka, . V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř. Na tomto místě soud musí akcentovat to, že soud nemohl žalované uložit povinnost k úhradě dlužné částky, byť nikoli v žalobcem požadované výši, formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, tak, jak žalovanou bylo požadováno, a to s ohledem na to, že žalovaná hradí dle svých schopností a možností i jiné své závazky, neboť v souladu s ustálenou judikaturou je třeba, aby v případě, pokud soud umožní dlužníku uhradit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek, aby tento dluh byl uhrazen do 24 měsíců od doby rozhodnutí soudu, event. uzavření mimosoudní dohody. V daném případě by však žalovaná v případě umožnění úhrady dlužné částky formou splátek á , částka, měsíčně pouze jistinu bez příslušenství a nákladů řízení splácela po dobu 168 měsíců, což sedminásobně překračuje dobu, za kterou by dluh měl být formou měsíčních splátek uhrazen.