18 C 389/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupena Mgr. et Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% p.a. z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 335 Kč k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa] (následně podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba]), smlouvu o zprostředkování č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalovaný jako podnikatel pro [právnická osoba] vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Na základě odstoupení od smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] došlo k zániku smluvního vztahu založeného smlouvou. Dle článku XII odstavec 3 smlouvy se zprostředkovatel zavazuje nevypovědět či jinak nezpůsobit ukončení smlouvy v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu mezi ním a [právnická osoba] a.s.. V případě naplnění dané podmínky je pak dle předmětného ustanovení smlouvy zprostředkovatel povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč. K zániku smluvního vztahu došlo z důvodu na straně žalovaného [právnická osoba] a.s. uplatnila vůči žalovanému sjednanou smluvní pokutu v celkové výši 25 000 Kč. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě fúze mezi žalobcem a společností [právnická osoba] pod názvem [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalovaný tuto částku žalobci dosud neuhradil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že mezi účastníky je nesporným, že žalovaný smlouvu z [datum] skutečně podepsal, všechny ostatní skutečnosti však jsou mezi účastníky sporné. Uvedl, že je sporné, že žalovaný způsobil ukončení smluvního vztahu, když ve smlouvě není nikterak specifikováno, co znamená„ způsobit ukončení smluvního vztahu“ a je tak možné toto spojení vykládat různými způsoby, když se jednak může jednat o jednostranné ukončení v případě, kdy došlo k porušení smluvního ujednání ze strany žalovaného, druhou možností je však to, že došlo k ukončení smluvního vztahu proti vůli žalobce, a to například z důvodu, že došlo ke ztrátě živnostenského oprávnění, ke spáchání trestného činu osobou, která pro žalobce pracuje a podobně, když žalobce by fakticky ve smlouvě chtěl pokračovat, není to však z výše uvedených důvodů možné. Žalovaný rovněž uvedl, že on sám nemohl žádným způsobem měnit smluvní ujednání, které mu bylo žalobcem předložené, rovněž uvedl, že ze strany žalobce ničeho nebránilo v tom, aby ve smluvním vztahu se žalovaným pokračoval, když sama skutečnost, že se žalobci v určité době nedařilo získávat pro žalovaného klienty, neznamená, že by se tak nemohlo stát v následující době. Žalovaný rovněž poukázal na ust. § 557 o.z., které hovoří o tom, že v případě, že je možný různý výklad určitého ustanovení, tak se použije výklad, který je výhodnější pro tu stranu, která do smlouvy toto ujednání nevložila. Žalovaný rovněž uvedl, že možnost ukončení smluvně závazkového vztahu způsobem, jakým žalobce tento ukončil, není uvedena v taxativně uvedeném výčtu článků, kdy je možné při takovémto ukončení požadovat smluvní pokutu. Žalovaný v neposlední řadě rovněž zdůraznil, že mu nebyly známy limity, kterých měl dosahovat, když nebyl žalobcem informován o jejich výši, nebyl seznámen s dokumenty, které měly tvořit přílohu uzavřené smlouvy se žalobcem. Žalovaný rovněž uvedl, že je třeba na ujednání účastníků týkající se smluvně závazkového vztahu pohlížet jako na zastřené právní jednání v návaznosti na ustanovení zákoníku práce, když dle ust. § 346e a 346d odst. 7 zákoníku práce je vyloučena možnost domáhat se smluvní pokuty. Žalovaný v neposlední řadě uvedl, že nemohl jednat samostatně, neboť musel vycházet z pokynů žalobce, v jehož prospěch smlouvy uzavíral, nemohl se od pokynů žalobce odchýlit a není tak možné považovat jednání žalovaného za jednání podnikatele. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem odměn žalovaného za období od října 2017, července 2018, oznámením o postoupení pohledávek z [datum], podacím archem z [datum], předžalobní výzvou z [datum], smlouvou o zprostředkování č. [anonymizováno] z [datum], dodejkou s datem uložení [datum], odstoupením od smlouvy z [datum], výzvou k zaplacení z [datum], dodejkou, výzvou k úhradě smluvní pokuty ze [datum], interní normou [právnická osoba] [číslo] kariérním řádem. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) dne [datum] uzavřela [právnická osoba] a.s. (následně podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], jako pojišťovací agent se žalovaným označeným jménem, příjmením, datem narození a identifikačním číslem, tj. Ing. [celé jméno žalovaného], narozen [datum], bytem [adresa], [IČO], jako podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování – obchodní zastoupení – pomoc při správě č. [anonymizováno]. V článku I bod 1 smlouvy je mezi účastníky sjednáno, že předmětem smlouvy je výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem pro pojišťovacího agenta. V článku I bod 3 smlouvy je specifikován výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Smlouva pak obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran, specifikovaných zejména v článku III až V smlouvy. V článku VI je specifikováno odměňování obchodníka v podobě provize za zprostředkování obchodu a za pomoc při správě a stálé péči o pojistný kmen pojišťovny s tím, že výši odměn, formu, způsob a termín výplaty stanoví interní předpis pojišťovacího agenta. V článku VIII smlouvy je mezi účastníky sjednána možnost pojišťovacího agenta požadovat po žalovaném – obchodníkovi – smluvní pokutu, a to v případech porušení povinností specifikovaných v článku VIII bod 2, 3 a 4 smlouvy. V článku X smlouvy je pak ujednání smluvních stran o možnosti odstoupit od smlouvy, a to ze strany pojišťovacího agenta v případě porušení povinností ze strany obchodníka specifikovaných v tomto článku. V článku XII bod 1 smlouvy je uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. V článku XII bod 5 je mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 30 000 Kč, kterou se obchodník zavazuje zaplatit pojišťovacímu agentu v případě, že způsobí ukončení smlouvy v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu. Smlouva je podepsána jak zástupci žalobce, tak i žalovaným (smlouva z [datum]). -) dnem [datum] je datována interní norma [číslo] upravující možnost ukončení spolupráce mezi žalobcem a obchodníkem, včetně procesu vymáhání náhrad (interní norma [číslo]). -) dnem [datum] je datována interní norma – kariérní řád, v rámci kterého je specifikována struktura obchodní služby včetně postupu obchodníka v kariérním řádu od privátního poradce až po krajského ředitele a v návaznosti na to i výše dosažených benefitů a odměňování (kariérní řád). -) dnem [datum] je datováno odstoupení od smlouvy o zprostředkování, které bylo zasíláno [právnická osoba] a.s. privátní poradenství, žalovanému. V odstoupení je uvedeno, že vzhledem k porušení povinností, které pro žalovaného vyplývají ze smlouvy o zprostředkování uzavřené se [právnická osoba] a.s. dne [datum], odstupuje společnost na základě článku X odstavec 1 od smlouvy, když důvodem odstoupení je porušení povinností žalovaného vyplývající z článku III odstavec 24 smlouvy, kdy se žalovaný neřídil interními předpisy a pokyny pojišťovacího agenta, neboť nesplnil minimálně produkční limit za dvě po sobě jdoucí hodnotící období, a to přes výslovné upozornění v emailu zasílané uvedením [anonymizováno] dne [datum], kdy minimální produkční limit je stanoven v interním předpisu pojišťovacího agenta (kariérní řád). V odstoupení od smlouvy je dále uvedeno, že smlouva o zprostředkování zaniká dnem doručení tohoto odstoupení (odstoupení od smlouvy ze [datum] včetně dodejky). -) dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč, a to do [datum]. Důvodem úhrady smluvní pokuty je skutečnost, že povinnost k jejímu zaplacení vznikla z důvodu ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] a.s., založeného na základě smlouvy o zprostředkování č. [anonymizováno] (výzva z [datum] včetně dodejky). -) dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč a to do [datum] (výzva ze [datum]). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný se [právnická osoba] a.s. uzavřel smlouvu o zprostředkování, na základě které se pro [právnická osoba] a.s. zavázal vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, specifikovanou ve smlouvě za sjednanou odměnu a provizi. Spornou skutečností naopak zůstalo to, jaký„ charakter“ předmětná smlouva uzavřená mezi žalovaným a [právnická osoba] a.s. fakticky měla, když žalovaný poukazoval na to, že se de facto jedná o skrytý pracovněprávní vztah, neboť žalovaný vykonával činnost na pokyn [právnická osoba] a nevykonával tak činnost jako podnikatel, ale de facto v závislé činnosti v souladu se zákoníkem práce, kdy tento možnost sjednání smluvní pokuty při ukončení smluvního vztahu vylučuje. [příjmení] mezi účastníky bylo rovněž i to, zda žalovaný byl seznámen s interními předpisy [právnická osoba] a.s. a zda tak bylo v jeho možnostech s ohledem na to, že smluvní ujednání se [právnická osoba] nemohl nijak ovlivnit, splnit produkční limity, které [právnická osoba] a.s. byly nastaveny. [příjmení] pak mezi účastníky byl i výklad důvodů, pro které [právnická osoba] a.s. může případně ukončit smluvní vztah se žalovaným, a to odstoupením od smlouvy, když ujednání o možnosti odstoupení není určité a v takovém případě je třeba jej vykládat v neprospěch té smluvní strany, tj. [právnická osoba] a.s., která takovéto ujednání do smlouvy zakomponovala. Předně je třeba uvést, že soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] a.s. jako platně uzavřenou, a to v intencích ust. § 1746 odst. 2 a násl. o.z. ve spojení s ust. § 2483 a násl. o.z. Ve smlouvě jsou specifikovány obě smluvní strany, které smlouvu uzavírají, tj. jak [právnická osoba] a.s. specifikovaná označením obchodní firmy, identifikačním číslem, sídlem, tak rovněž žalovaný specifikovaný jménem, příjmením, datem narození, svým identifikačním číslem jako soukromý podnikatel a adresou. Smlouva pak obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran a je také oběma smluvními stranami podepsána.. S ohledem na obsah smlouvy je tak nutné uzavřít, že práva a povinnosti obou smluvních stran v ní byly sjednány zcela určitě a srozumitelně, žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že s obsahem smlouvy byl seznámen, tuto podepsal, když uzavření smluvně závazkového vztahu žalovaný potvrdil i při jednání soudu dne [datum]. Procesní obranu žalovaného týkající se toho, že žalovaný smlouvu neuzavíral jako podnikatel, ale de facto se jedná o skrytý pracovněprávní vztah, soud při svém rozhodnutí nemohl zohlednit. Odhlédnuto do toho, že žalovaný je ve smlouvě jako podnikatel označen, tj. ve smlouvě je uvedeno jeho identifikační číslo, tak obsah smlouvy jako takové odpovídá ust. § 2483 a násl. o.z., tj. smlouvy o obchodním zastoupení. S poukazem na ust. § 4 odst. 1 o.z., dle kterého se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat, kdy žalovaný měl být odměňován formou provizí dle uzavřených smluv a v návaznosti na obsah citované smlouvy o zprostředkování vč. interních předpisů pak není možné učinit právní závěr o tom, že by se žalovaný mohl domnívat, že se de facto jedná o zastřené právní jednání, tj. že by obsah smlouvy mohl být posouzen jako pracovněprávní vztah. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že s jejím obsahem souhlasí, tj. souhlasí s právy a povinnostmi pro její účastníky vyplývající, tedy i s povinnostmi, které pro něj z uzavřené smlouvy plynou, a to jako soukromého podnikatele, když sám musel žalobci, resp. [právnická osoba] při uzavírání smlouvy sdělit potřebné údaje ohledně své osoby, a pokud uvedl i své identifikační číslo, vystupoval ve smluvním vztahu jako podnikatel a takto byl i druhou smluvní stranou chápán. Soud při svém rozhodnutí rovněž nemohl zohlednit procesní obranu žalovaného, že nebyl seznámen s interními předpisy žalobce, zejména pak s produkčními limity, kterých má dosahovat. Na tomto místě soud opět musí akcentovat, že žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen s interními předpisy [právnická osoba] a.s., tyto mu byly předány a s těmito vyjádřil rovněž souhlas. Není pak dle názoru soudu nutné, aby tyto interní předpisy, byť je jimi žalovaný vázán, tvořily přílohu samotné smlouvy tak, že by k této smlouvě byly fyzicky připojeny, ale postačuje jejich faktické předání s tím, že žalovaný jejich převzetí stvrdí podpisem na smlouvě. S ohledem na to, že se žalovaný měl při své činnosti řídit i interními předpisy žalobce, bylo na něm, aby se s jejich obsahem seznámil. Pokud tak žalovaný neučinil, musí tato skutečnost jít k jeho tíži. Na tomto místě soud opět musí připomenout shora citované ust. § 4 odst. 1 o.z. a zdůraznit, že každý svéprávný člověk, který uzavírá určitý smluvně závazkový vztah musí zvážit i rizika, která pro něj ze smluvně závazkového vztahu mohou plynout, když podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti podstupuje vyšší míru rizik, která jsou s jeho činností spojená, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaný měl při své činnosti plnit určité produkční limity za hodnotící období (čl. V. bod 24 smlouvy), které rovněž vycházejí z interních předpisů [právnická osoba] a.s., a to z kariérního řádu. Procesní obranu žalovaného spočívající v tom, že žalobce mohl jakkoli měnit produkční limity a tedy určovat, kolik by žalovaný měl vydělat, tj. že ve smlouvě není uvedena žádná konkrétní částka, nemohl soud při svém rozhodnutí zohlednit. Jak vyplývá z obsahu smlouvy, žalovaný svým podpisem stvrdil, že se zavazuje splňovat minimální produkční limit za hodnotící období, jak je uveden v interním předpisu pojišťovacího agenta, tj. v kariérním řádu, když s jeho obsahem se žalovaný měl seznámit, pokud se tak nestalo, musí tato skutečnost jít k tíži žalovaného. Na tomto místě soud opět musí zdůraznit, že žalovaný jako podnikatel měl zvážit svá případná podnikatelská rizika, která pro něj z uzavření smlouvy se žalobcem, respektive [právnická osoba] a.s. plynou a zda je schopen dostát svým závazkům z uzavřené smlouvy a zda pro něj tato smlouva bude výhodná a v případě, pokud dojde z jeho strany k porušení smluvních ujednání, zda bude schopen dostát svým závazkům ze smlouvy plynoucích. Skutečnost, že u daného typu smlouvy, kterou žalovaný uzavřel, a dle které je obchodník odměňován formou provizí na základě uzavřených smluv s klienty, je zcela běžná a rovněž je standardní, že pojišťovací agent může jednostranně měnit výši produkčního limitu, když tato výše je uváděna v interních předpisech a žalovaný se s ní měl seznámit. Dle názoru soudu s ohledem na předmět smlouvy a to, že oba její účastníci jsou podnikatelé, nelze po žalobci, resp. [právnická osoba] a.s. spravedlivě požadovat, aby s každým obchodníkem, se kterým smlouvu uzavírá, uzavírala ji„ na míru“ toho kterého obchodníka a případně s každým z nich projednávala výši produkčních limitů. Naopak vzhledem k tomu, že produkční limity jsou pro všechny obchodníky v určité pozici stejné, je na každém z nich, kolik smluv a produktů uzavře a v návaznosti na to jakou získá provizi. Tento model by pak pro každého z obchodníků měl být motivující ve snaze získat co nejvíce klientů tvořící pojistný kmen. Poté, co soud uzavřel, že smluvně závazkový vztah mezi účastníky byl sjednán platně, kdy i žalovaný vystupoval v rámci smluvně závazkového vztahu jako podnikatel, tj. osoba samostatně výdělečně činná, zabýval se dále tím, zda na straně žalobce vzniklo právo od smlouvy se žalovaným odstoupit a v návaznosti na to rovněž požadovat smluvní pokutu, která je předmětem tohoto řízení. Žalobce důvod pro odstoupení od smlouvy vymezil odkazem na ustanovení článku X odstavec 1 smlouvy ve spojení s ustanovením článku III odstavec 24 smlouvy s tím, že žalovaný za dvě po sobě jdoucí hodnotící období nesplnil minimální produkční limit stanovený v interním předpisu pojišťovacího agenta. Byť žalovaný poukazoval na to, že možnosti žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu jsou specifikovány pouze v článku VIII smlouvy, a to v návaznosti na důvody zde uvedené, pak s tímto právním názorem žalovaného soud nemůže souhlasit. V článku X smlouvy je upravena možnost odstoupení žalobce od smlouvy, kromě jiného v případě, pokud obchodník poruší jakoukoli ze svých povinností vyplývající z článku I – A, a III, IV, VII této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce od smlouvy se žalovaným odstoupil pro porušení ustanovení článku X odstavec 1 ve spojení s článkem III odstavec 24, zabýval se soud tím, zda důvody pro odstoupení od smlouvy byly dány a uzavřel, že ano. Žalobce důvody odstoupení od smlouvy vymezil tak, že se žalovaný neřídil interními předpisy a pokyny pojišťovacího agenta, neboť nesplnil minimální produkční limit za dvě po sobě jdoucí hodnotící období. Možnost odstoupení od smlouvy dle ustanovení článku III odstavec 24 ve spojení s ustanovením článku X odstavec 1 písmeno a) smlouva předjímá, neboť žalovaný jako obchodník se ve smlouvě zavázal splňovat minimální produkční limit za hodnotící období a v případě, pokud je nesplní, vzniklo žalobci právo na odstoupení od smlouvy dle ustanovení článku X odstavec 1 písmeno a) pro porušení podmínek uvedených v článku III smlouvy. Skutečnost, že žalovaný po určitou dobu neplnil minimální produkční limity, byla v řízení prokázána, a to na základě žalobcem předložených dokladů týkající se nevyplacení provize žalovanému, když skutečnost, že žalovaný po určitou dobu nezajistil pro žalobce žádné smlouvy, tento při jednání soudu učinil nesporným. Jinak řečeno, pokud sám žalovaný potvrdil, že po určitou dobu produkční limity stanovené [právnická osoba] a.s. neplnil a z tohoto důvodu tak došlo k ukončení smluvně závazkového vztahu odstoupením od smlouvy dle shora citovaných ustanovení, není tento postup žalobce v rozporu se zákonem, neboť na možnost ukončení smluvně závazkového vztahu tímto způsobem byl žalovaný při sjednání smlouvy upozorněn, respektive s podmínkami ukončení smluvně závazkového vztahu odstoupením od smlouvy v případě nesplnění produkčních limitů žalovaný souhlasil. Na tomto místě soud opětovně musí akcentovat to, že žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že byl seznámen jak s jejím obsahem, tak rovněž to, že je povinen se seznámit s interními předpisy [právnická osoba] a.s., ve kterých kromě jiného jsou uvedeny i výše produkčních limitů, které má žalovaný splnit. Výše produkčních limitů je přitom v interních předpisech [právnická osoba] a.s. uvedena zcela jednoznačně a přehledně, když nevzbuzuje pochybnosti o tom, jaké výše má ten který obchodník v té které pozici splňovat. Skutečnost, že výše odměny a výše produkčních limitů je uvedena v interních předpisech [právnická osoba] a je pro obchodníky závazná, je pak i zcela logická, neboť pojišťovací agent má zájem na tom, aby jednotliví obchodníci zajišťovali pro něj formou uzavírání jednotlivých ve smlouvě předjímaných produktů smlouvy, když v návaznosti na uzavření těchto smluv jsou také oceňováni. Jinak řečeno, žalovaný vstupoval do smluvně závazkového vztahu jako podnikatel, a to se všemi podnikatelskými riziky, která z uzavřené smlouvy pro něj mohla plynout, a to včetně toho, že se zavázal ke splnění určitých produktových limitů, když v návaznosti na tyto měl také získat provizi a odměnu. Výše produktových limitů pak byla žalovanému známa, a pokud by tento vyhodnotil, že uzavření smlouvy je pro něj nevýhodné, neměl smlouvu se [právnická osoba] a.s. uzavírat. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že ust. článku X odstavec 1 ve spojení s článkem III odstavec 24 smlouvy nevzbuzuje pochybnosti o jeho znění, tj. ve spojení obou článků je zřejmé, že pokud žalovaný poruší smlouvu kromě jiného tím, že ve dvou po sobě jdoucích období nesplní produkční limit, může žalobce od smlouvy odstoupit a požadovat požalovaném smluvní pokutu. Jinak řečeno, žalovaný tím, že nesplní dané produkční limity„ způsobí – zaviní“ ukončení smlouvy. To zda žalobce skutečně k ukončení smlouvy tímto způsobem přistoupí, je zcela na něm, avšak žalovaný mohl a měl při nedodržení produkčních limitů s touto možností počítat. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavřel, že nárok žalobce je důvodný a zavázal žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč tak, jak bylo žalobcem v podaném návrhu uplatněno. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve výroku II. rozsudku soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 K č (ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále ze šesti úkonů právní služby á 2 500 Kč (ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ve věci, účast u jednání soudu) + 21% DPH a 6 x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.