18 C 410/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 3 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 3 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 253 519,20 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem kanceláře [ulice a číslo], [obec], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] ve znění jeho připuštěné změny domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 500 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že v roce 2016 provedl žalobce pro žalovaného práce – dodávku a montáž vzduchotechniky na akci„ Centrum výzkumu a vývoje [anonymizována dvě slova], [obec]“. [ulice] byly provedeny dle realizační projektové dokumentace ze dne [datum] a dále byly provedeny i další práce, které byly žalovaným požadovány. Celková hodnota uvedených prací skutečně žalovaným provedených pak na základě vyčíslení nezávislým odborníkem, [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r.o., [IČO], [obec a číslo], [obec] činí částku 5 318 963 Kč, když tato částka sestává z částky 4 972 471 Kč dle realizační projektové dokumentace a částka 346 492 Kč představuje dodatečně provedené práce objednané žalovaným. Žalobce žalovanému provedené práce vyúčtoval fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku žalobci, a to ani přes upomínky neuhradil. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že vztah mezi účastníky by se měl řídit bezdůvodným obohacením, neboť smlouva o dílo mezi nimi nebyla uzavřena platně, když tuto za žalovaného nepodepsala osoba k tomu oprávněná. Dále uvedl, že i v případě, pokud by soud posoudil smlouvu o dílo jako platně uzavřenou, nemůže se žalovaný domáhat úhrady smluvní pokuty, kterou si vůči nároku žalobce započetl, neboť nedošlo k vyúčtování smluvních pokut ještě před odstoupením od smlouvy a došlo tak k zániku hlavního závazku a tím i povinnosti žalobce eventuelně uhradit žalovanému smluvní pokutu. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že smluvní pokuta v případě posouzení soudem tak, že se jedná o důvodný nárok žalovaného, je nepřiměřeně vysoká a mělo by tak být aplikováno moderační právo soudu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že procesní obrana žalobce týkající se toho, že mezi účastníky nedošlo platně k uzavření smluvně závazkového vztahu, byla vyvrácena žalovaným předloženými důkazy, zejména pak samotnou smlouvu o dílo, která byla parafována oběma oprávněnými zástupci účastníků, kteří tuto smlouvu uzavřeli. Rovněž uvedl, že po celou dobu trvání smluvně závazkového vztahu žalobce žádným způsobem platnost smlouvy o dílo uzavřené se žalovaným nezpochybňoval, existenci platně uzavřeného smluvně závazkového vztahu začal namítat až v průběhu podané žaloby o zaplacení. Žalovaný rovněž uvedl, že důvodně a platně odstoupil od smlouvy o dílo se žalobcem, neboť žalobce od počátku provádění díla byl v prodlení, rovněž tak dílo vykazovalo vady a tato situace opakovaně na stavbě byla řešena, avšak bezvýsledně. Žalovaný pak i svými pracovníky musel zajišťovat práce, které měl provést sám žalobce, neboť na tyto práce byly navázány práce další a v případě, pokud by vzduchotechnika nebyla dokončena do určitého termínu, nemohl žalovaný pokračovat v pracech, které pro [právnická osoba] prováděl. Rovněž uvedl, že v případě pozdního dokončení díla by mu v souladu se smlouvou, kterou měl uzavřenu se [právnická osoba], hrozily vysoké sankce, z důvodu prodlení s prováděním díla tak žalovaný od smlouvy o dílo se žalobcem odstoupil, když byly oběma stranami odsouhlaseny práce, které fakticky žalobce pro žalovaného provedl. Žalovaný pak vůči nároku žalobce započetl jím kapitalizovanou smluvní pokutu, která ve smlouvě o dílo mezi účastníky byla sjednána a došlo tak k zániku závazku. Žalovaný rovněž uvedl, že výše smluvní pokuty sjednaná ve smlouvě o dílo není nepřiměřeně vysoká, ale je v intencích konstantní judikatury Nejvyšší soudu ČR. Kromě toho je pak tato limitována 15ti procenty ceny díla bez DPH, je tak de facto„ zastropována“. S ohledem na uvedené tak ani není namístě, aby soud případně moderoval výši smluvní pokuty, když při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty nelze vycházet z celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, neboť tato je závislá na celkové době prodlení.

3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku žalovaného, smlouvou o dílo č. [spisová značka] [spisová značka], odstoupením od smlouvy ze [datum], podpisovým řádem žalovaného, plnou mocí udělenou Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], zápisem z mimořádného zasedání představenstva [právnická osoba] a.s., stanovami žalovaného v úplném znění z [datum], výslechem svědků a to pana [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], slepým rozpočtem vyhotoveným žalobcem pro žalovaného, realizační projektovou dokumentací, inventarizací prací a dodávek na stavbě ke dni [datum], stavebním deníkem za období od [datum] do [datum], smlouvou o dílo z [datum] uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] a.s.

4. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že - žalovaný je od [datum] zapsán v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl B, vložka [anonymizováno], pod obchodní firmou [osobní údaje žalovaného], sídlem [adresa svědka, svědka, svědka a svědka]. Předsedou představenstva byl od roku 1992 Ing. [jméno] [příjmení], narozen [datum] (výpis z obchodního rejstříku žalovaného). - stanovy žalovaného ve znění ze dne [datum] upravují práva a povinnosti statutárních zástupců společnosti a dalších orgánů společnosti s tím, že představenstvo pověřuje jednoho svého člena přímým operativním řízením společnosti a právním jednáním vůči zaměstnancům společnosti; po dobu platnosti pověření dle usnesení představenstva je takto pověřený člen představenstva oprávněn při zařizování záležitostí společnosti užívat označení„ generální ředitel“ (ust. § 20 bod 5 stanov). Postavení generálního ředitele společnosti je pak blíže upraveno v ust. § 24 stanov s tím, že tento vykonává přímé operativní řízení společnosti a právní jednání vůči zaměstnancům společnosti v rozsahu pravomocí udělených mu stanovami představenstvem společnosti a vnitřními předpisy. U žalovaného byl k [datum] schválen podpisový řád, který nahradil podpisový řád B-SM [číslo], který upravuje podepisování dokumentů za žalovaného, když podepisování se řídí stanovami společnosti, organizačním řádem a podpisovým řádem. V podpisovém řádu je kromě jiného uvedeno oprávnění generálního ředitele podepisovat schvalování všech dokumentů ovlivňující činnosti společnosti od 2,5 do 5 milionů Kč (stanovy žalovaného včetně podpisového řádu). - dnem [datum] je datován zápis z mimořádného zasedání představenstva žalovaného, jehož se účastnil Ing. [jméno] [příjmení], předseda představenstva, Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], členové představenstva. Na základě tohoto zasedání představenstva došlo k odvolání Ing. [jméno] [příjmení] z funkce generálního ředitele žalovaného a do této funkce byl jmenován Ing. [jméno] [příjmení], a to ke dni [datum]. Zápis je podepsán Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] (zápis z mimořádného zasedání představenstva z [datum]). - dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o dílo č. [spisová značka] [spisová značka], kdy jako zhotovitel je ve smlouvě uveden žalobce a jako objednatel žalovaný, oba účastníci jsou specifikováni názvem obchodní firmy uvedením IČ, sídlem a rovněž tak uvedením odpovědného zástupce a osob oprávněných k jednání v záležitostech smluvních a technických a za vedení stavby. Ve smlouvě se žalobce zavázal k dodání a montáži vzduchotechniky – potrubí a komponentů, které jako subdodavatel provede v rámci akce„ Centrum výzkumu a vývoje [anonymizována dvě slova]“. Smlouva upravuje práva a povinnosti obou smluvních stran, a to včetně doby a způsobu provádění díla, když zahájení provádění díla bylo stanoveno na [datum] a předání a převzetí díla do [datum] a zkušební provoz do [datum], dílčí termíny díla jsou uvedeny v harmonogramu prací, který byl zpracován objednatelem a je nedílnou součástí smlouvy jako její příloha [číslo]. V článku V. smlouvy pak byla sjednána cena díla ve výši 4 510 000 Kč bez DPH, kdy tato byla sjednána jako cena pevná, konečná a maximálně přípustná. V článku V. bod 5.3 smlouvy si smluvní strany dohodly, že cena za dílo je splatná v dílčích zdanitelných plněních vždy odpovídající rozsahu provedení díla, a to jedenkrát měsíčně dle dílčího daňového dokladu, jehož přílohou bude vždy přehled fakturace za jednotlivá období a odsouhlasený soupis provedených prací a dodávek a jejich ocenění za daný kalendářní měsíc podle jednotlivých částí nabídkových rozpočtů. V článku VI. smlouvy je pak mezi účastníky sjednána smluvní pokuta. Dle tohoto článku je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli pro případ prodlení objednatele s úhradou kterékoli faktury řádně vystavené dle smlouvy, smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Naproti tomu zhotovitel je povinen zaplatit objednateli kromě jiného smluvní pokutu pro případ prodlení se zahájením nebo dokončením díla podle článku 4.1 smlouvy ve výši 0,5% z ceny za dílo bez DPH za každý den prodlení, avšak nejvýše 15% z ceny díla bez DPH. V článku VII. smlouvy si účastníci sjednali možnost odstoupení od smlouvy, dle kterého má objednatel právo od smlouvy odstoupit v případě, kdy zhotovitel porušil smlouvu podstatným způsobem. Za porušení smlouvy podstatným způsobem se pak považuje kromě jiného přerušení provádění prací dle smlouvy zhotovitelem na dobu delší než 5 pracovních dnů z důvodu na straně zhotovitele. Smlouva je za žalovaného jak objednatele podepsána Ing. [jméno] [příjmení], předsedou představenstva a generálním ředitelem a za žalobce jako zhotovitele panem [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti. Každá ze stran smluv pak obsahuje parafu osob, které tuto smlouvu podepsaly (smlouva o dílo, výpověď svědka pana [celé jméno svědka] a Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]). - dnem [datum] je datováno odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum], které bylo adresováno žalovaným žalobci. Důvodem odstoupení od smlouvy byla skutečnost, že žalobce jako zhotovitel je o více než 10 dnů v prodlení s prováděním díla nebo jeho dílčí etapy, když v souladu s harmonogramem prací tvořícím přílohu [číslo] smlouvy o dílo, byl žalobce povinen provést montáž hrubých rozvodů vzduchotechniky v prvním nadzemním podlaží do [anonymizováno], v druhém nadzemním podlaží do [anonymizováno], v třetím nadzemním podlaží do [anonymizováno] a ve čtvrtém nadzemním podlaží do [datum] Tyto dílčí etapy však nebyly do dne sepisu odstoupení od smlouvy žalobcem provedeny a předány žalovanému. V odstoupení od smlouvy je dále uvedeno, že výše popsané prodlení s prováděním dílčí etapy považuje žalovaný za porušení smlouvy o dílo ve smyslu ujednání článku VII. bod 1.7 smlouvy a z tohoto důvodu od smlouvy odstupuje. Zároveň byl žalobce vyzván k vyklizení staveniště a k to tomu, aby na staveniště dále nevstupoval a další práce neprováděl. Zároveň byl žalobce upozorněn na to, že mu v souladu s článkem VI. bod 6.2 smlouvy bude účtována smluvní pokuta za prodlení s prováděním díla, odstoupení od smlouvy převzal dne [datum] pan [jméno] [příjmení], zástupce žalobce (odstoupení od smlouvy z [datum], nesporná tvrzení účastníků). - dopisem ze dne [datum] oznamoval žalovaný žalobci, že jednostranně započítává vzájemné pohledávky obou účastníků s tím, že žalovaný od smlouvy uzavřené se žalobcem o provedení díla uzavřené mezi nimi dne [datum] odstoupil dopisem ze [datum], a to pro prodlení žalobce s prováděním díla. Žalovaný pak v oznámení specifikoval smluvní pokutu za prodlení s prováděním díla, kdy v oznámení je uvedena doba prodlení s prováděním díla, a to dle jednotlivých nadzemních podlaží, ve kterých měla být vzduchotechnika provedena a rovněž je zde uvedena i konkrétní výše smluvní pokuty za to kterého nadzemní podlaží. V listině je dále uvedeno, že smluvní pokutu v celkové výši 3 589 492 Kč započítává žalovaný vůči pohledávce žalobce za poskytnuté práce na provádění díla s tím, že tak došlo k zániku vzájemných závazků. Oznámení o jednostranném zápočtu bylo vyhotoveno Mgr. [jméno] [příjmení], předchozí právní zástupkyní žalovaného a bylo adresováno žalobci na adresu jeho sídla a toto mu také bylo doručeno (nesporná tvrzení účastníků – důkazní návrhy označené žalovaným, protokol o jednání z [datum]). - soudem slyšení svědci pan [celé jméno svědka], Ing. [celé jméno svědka], [jméno] [jméno] a [celé jméno svědka] se vyjadřovali k provádění díla žalobcem pro žalovaného v realizaci díla pro [právnická osoba] a.s., kdy žalobce měl vyhotovit na základě uzavřené smlouvy se žalovaným vzduchotechniku, tj. dodávku a montáž. Svědci shodně uvedli, že písemnou smlouvu o dílo, která mezi účastníky byla uzavřena, viděli, tuto také parafovali (výpověď svědka pana [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]), svědci se vyjadřovali rovněž i ke kvalitě prováděné práce ze strany žalobce a rovněž tak k prodlení s prováděním díla, které vyústilo v odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného (výpověď svědků). - účastníci si po odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného odsouhlasili položkový rozpočet skutečně dodaných a provedených prací v celkové výši 3 589 492 Kč (shodná tvrzení účastníků, protokol dílčí prostavěnosti).

5. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že žaloba nebyla podána důvodně.

6. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce pro žalovaného prováděl dílo, a to dodávku a montáž vzduchotechniky při realizaci díla pro [právnická osoba] a.s. Nesporným bylo i to, že si účastníci odsouhlasili hodnotu žalobcem pro žalovaného provedených prací ve výši 3,5 milionu Kč. Spornou skutečností mezi účastníky naopak zůstalo to, zda smlouva o dílo v písemné podobě, která byla žalovaným k důkazu předložena, byla mezi účastníky uzavřena platně a rovněž to, zda se žalovaný vůči žalobci může domáhat smluvní pokuty, která je uvedena v písemné smlouvě o dílo a zda si tuto mohl platně započíst vůči nároku žalobce, který byl uplatněn předmětnou žalobou.

7. Soud se nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda mezi účastníky došlo platně k uzavření smluvně závazkového vztahu – uzavření smlouvy o dílo včetně konkretizace obsahu tohoto smluvně závazkového vztahu, tj. předmětu díla, termínu plnění a ceny za provedení díla. Žalobce v rámci podané žaloby a i následného doplnění žaloby poukazoval na skutečnost, že mezi účastníky vůbec nedošlo k uzavření smluvně závazkového vztahu v písemné formě, respektive, že smlouva o dílo mezi účastníky vůbec uzavřena nebyla, když důvodem, proč žalobce pro žalovaného dílo fakticky prováděl, byla dle tvrzení žalobce skutečnost, že se statutární zástupci obou společností znali, dlouhodobě spolupracovali, měli nadstandardní vztahy a z tohoto důvodu se žalobce rozhodl, že dílo i bez smlouvy bude provádět (viz. protokol z jednání ze dne [datum]). Poté, co žalovaným byla předložena písemná smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky (byť v prosté kopii), začal žalobce zpochybňovat pravost této listiny a rovněž tak pravost podpisu statutárního zástupce žalobce na této listině a rovněž uvedl, že Ing. [příjmení] by ani nebyl oprávněn smlouvu za žalovaného podepsat, neboť z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného vyplývá, jakým způsobem za společnost jsou statutární zástupci oprávněni jednat. Toto tvrzení žalobce bylo však vyvráceno v řízení provedenými důkazy. Ze strany žalovaného byly po procesním poučení soudem dle ust. § 118a o.s.ř. předloženy stanovy žalovaného platné k [datum] včetně zápisu z mimořádného zasedání představenstva žalovaného z [datum] a rovněž tak podpisový řád. Z těchto žalovaným předložených listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že Ing. [příjmení], který ve společnosti zastává funkci generálního ředitele s právem vykonávat přímé operativní řízení společnosti, byl oprávněn podepisovat dokumenty ovlivňující činnost společnosti od 2,5 do 5ti milionů Kč. S ohledem na to, že předmětem řízení bylo uzavření smlouvy a následné plnění dle smlouvy, jednalo se nepochybně o schvalování dokumentů ovlivňující činnost společnosti, neboť podpis smlouvy o dílo měl dopad do ekonomické sféry a hospodaření žalovaného. Skutečnost, že došlo k uzavření smluvně závazkového vztahu mezi účastníky, pak potvrdili i soudem slyšení svědci, kteří uvedli, že písemnou smlouvu o dílo viděli, tuto také parafovali a z originálu smlouvy byl pořízen scan, který je uložen v dokumentech společnosti. V kontextu s uvedeným se tak tvrzení žalobce, že nedošlo platně k uzavření smluvně závazkového vztahu mezi účastníky – uzavření smlouvy o dílo – jeví pouze jako ryze účelové, neboť v případě neexistence platně uzavřené smlouvy by žalovaný nemohl od neexistující smlouvy odstoupit a rovněž tak by se vůči žalobci nemohl domáhat úhrady smluvní pokuty, která v písemné smlouvě o dílo byla mezi účastníky sjednána, a tuto by si platně nemohl vůči nároku žalobce, který je předmětnou žalobou uplatňován, započíst. S poukazem na uvedené tak soud uzavřel, že existence platně uzavřeného smluvně závazkového vztahu mezi účastníky – smlouvy o dílo ze dne [datum] byla v řízení prokázána. V této souvislosti soud pouze poznamenává, že sama skutečnost, že dle záznamu ve stavebním deníku začal žalobce provádět stavební práce dříve, než je datována předmětná smlouva o dílo, nemůže mít na její platnosti žádný vliv, neboť jak vyplynulo z výslechu soudem slyšených svědků, obsah smlouvy o dílo prochází u žalovaného určitým předem daným schvalovacím procesem, návrh smlouvy je zasílán i protistraně k možnosti uvedení připomínek k obsahu smlouvy a teprve poté, co jsou veškeré připomínky k obsahu smlouvy do této zapracovány a její obsah schválen, dojde k odsouhlasení jejího finálního znění a podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran. Na tomto místě soud pouze opětovně připomíná, že původní skutková tvrzení žalobce byla taková, že práce pro žalovaného prováděl bezesmluvně, tj. bez platně uzavřené smlouvy (ať už ústní či písemné), a to pouze na základě vzájemných přátelských vztahů mezi statutárními zástupci obou účastníků. Za popsané situace je tak dle názoru soudu odkaz na počátek provádění díla a na datum uzavření smlouvy irelevantní, neboť žalobce by dle svých původních skutkových tvrzení započal provádění díla bez jakékoliv smlouvy.

8. Poté, co soud uzavřel, že mezi účastníky došlo platně k uzavření smluvně závazkového vztahu – uzavření smlouvy o dílo – zabýval se tím, zda žalovanému vzniklo právo od smlouvy se žalobcem odstoupit a v návaznosti na toto odstoupení požadovat po žalobci smluvní pokutu. Žalovaný důvody odstoupení od smlouvy vymezil v písemném odstoupení od smlouvy ze dne [datum], a to odkazem na článek VII. bod 7.1 smlouvy s tím, že žalobce je opakovaně a dlouhodobě v prodlení s prováděním díla, když toto mělo být dle harmonogramu prací provedeno v termínech, které jsou v něm uvedeny. Žalovaný k prokázání důvodnosti odstoupení od smlouvy navrhl výslech svědků, které byly provedeny. Z výpovědi těchto svědků pak jednoznačně vyplynulo, že žalobce byl opakovaně v prodlení s prováděním díla, tato situace byla řešena se statutárním zástupcem žalobce panem [příjmení], a to opakovaně, řešení probíhalo i na místě samém, tj. na stavbě, k nápravě však nedošlo – svědek pan [celé jméno svědka] uvedl„ je pravdou, že ze strany žalobce nebyly dodrženy termíny na stavbě, byly zde i nekvalitně prováděné práce, toto se řešilo s Ing. [celé jméno svědka] a panem [jméno], to bylo také důvodem pro odstoupení od smlouvy“, svědek [příjmení] [celé jméno svědka] uvedl“ se žalobcem na stavbě od počátku byly problémy, a to jak termínové, tak i kvalitativní, já jsem tuto záležitost řešil až od konce roku, do té doby toto řešili lidé na stavbě. Já jsem do celé situace vstoupil, když už to bylo neudržitelné, pro [právnická osoba] pracujeme 25 let“, výpověď svědka [celé jméno svědka] –„ Pokud jsem dotazován k tomu, zda žalobce prováděl dílo řádně a v termínech, tak uvádím, že nikoli, jednali jsme se žalobcem o termínech, jak to bude, o dílčích termínech, nebyly plněny ani tyto dílčí termíny. Je pravdou, že neplnění a nedodržování termínu ze strany žalobce nám způsobilo problémy, neboť práce na sebe navazují a v případě, pokud vznikne nějaká prodleva, tak se stavba prodlužuje“. Z výpovědi soudem slyšených svědků je tak zřejmé, že žalobce nedodržoval termíny pro provádění díla tak, jak ve smlouvě o dílo byly sjednány, byť ze strany žalovaného jako objednatele byl opakovaně k nápravě vyzýván. S ohledem na potřebu provádění navazujících prací na práce, které měl provést na základě smlouvy o dílo žalobce, se i žalovaný dostával do prodlení s prováděním díla pro ob jednatele společnosti [právnická osoba] Za popsané situace tak žalovaný důvodně od smlouvy se žalobcem odstoupil, když možnost odstoupení od smlouvy byla mezi účastníky ve smlouvě sjednána (článek VII. smlouvy – prodlení žalobce s prováděním díla po dobu delší než 10 dní). Odstoupením od smlouvy, které mezi účastníky bylo ujednáno, došlo ke zrušení závazku od počátku, když odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinku práva a povinností stran (ust. § 2001, 2004 odst. 1 a ust. § 2005 odst. 1 o.z.) a účastníci jsou tak povinni si vrátit plnění, která si na základě zrušené smlouvy poskytli. V tomto případě má tak žalobce vůči žalovanému právo na úhradu finančního plnění za práce, které fakticky pro žalovaného na základě smlouvy o dílo provedl. Výše hodnoty těchto prací (bezdůvodného obohacení) pak byla mezi účastníky nesporná, když sám žalobce při jednání soudu dne [datum] (č.l. 141 spisu) jejich výši potvrdil s tím, že tato vyplývá z odsouhlaseného přehledu prováděných prací, které jsou specifikovány v jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek zasílaných předchozí právní zástupkyní žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobci a která činí částku 3 589 492 Kč. S ohledem na to, že hodnota žalobce pro žalovaného provedených prací byla mezi účastníky nesporná tak, jak vyplývá z protokolu z jednání z [datum] a [datum], nechával soud ve věci vyhotovovat znalecký posudek k jejich ocenění, a to pro nadbytečnost. Nárok žalobce vůči žalovanému pak na základě nesporných tvrzení účastníků byl v tomto rozsahu dán.

9. Soud se dále v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda došlo k zániku nároku žalobce na zaplacení ceny za provedení díla na základě jednostranného zápočtu žalovaného, kterým vůči nároku žalobce uplatnil smluvní pokutu ve výši 3 500 000 Kč za pozdní provedení díla, tj. za prodlení s jeho prováděním. Jak již bylo uvedeno výše, soud shledal důvody pro odstoupení od smlouvy na straně žalovaného za platné a v souladu s uzavřenou smlouvou a se zákonem. Na základě provedeného dokazování, a to zejména výslechem svědků bylo prokázáno, že se žalobce opakovaně dostával do prodlení s prováděním díla, když tato skutečnost byla také důvodem pro odstoupení od smlouvy. Důvody pro možnost odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo se žalobcem, pak jsou ve smlouvě specifikovány zcela jednoznačně (prodlení žalobce s prováděním díla po dobu delší než 10 dní) a ve smlouvě je uvedena i povinnost žalobce jako zhotovitele k úhradě smluvní pokuty pro případ prodlení s prováděním díla. Ujednání o povinnosti žalobce hradit v případě prodlení s prováděním díla smluvní pokutu žalovanému, je pak zcela určité, jednoznačné, srozumitelné a z jeho obsahu vyplývá při porušení jaké povinnosti je žalobce povinen smluvní pokutu a v jaké konkrétní výši žalovanému platit. Výše smluvní pokuty pak není v rozporu s dobrými mravy a její výše zcela odpovídá standardní rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu, když při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty nelze vycházet z celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, neboť tato je závislá na celkové době prodlení (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1299/2006). V daném případě pak soud neshledal ani důvody pro moderaci smluvní pokuty na částku nižší, než v jakém proběhl zápočet žalovaným kapitalizované smluvní pokuty oproti nároku žalobce. Na tomto místě soud akcentuje, že žalovaný svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty dle uzavřené smlouvy se žalobcem zcela jednoznačně specifikoval, a to v oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek z [datum], jehož doručení tohoto zápočtu nebylo žalobcem ani nikterak zpochybněno. V oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek odkázal žalovaný na znění smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, specifikoval dobu prodlení s prováděním díla ze strany žalobce při montáži vzduchotechniky v jednotlivých nadzemních podlažích a zcela jednoznačně uvedl, že svoji pohledávku ve výši 3 589 492 Kč započítává oproti nároku žalobce na zaplacení ceny za provedení díla. Vzhledem k tomu, že hodnota žalobcem požadované ceny za provedení díla do odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného byla mezi účastníky nesporná, rovněž tak i to, že žalobce od žalovaného obdržel specifikaci smluvní pokuty a jednostranný zápočet této smluvní pokuty oproti nároku žalobce, tj. obě pohledávky byly v době zápočtu splatné, došlo na základě vzájemného zápočtu těchto pohledávek k jejich zániku a soud tak podané žalobě nemohl vyhovět, neboť v době rozhodnutí soudu již případná pohledávka žalobce za žalovaným neexistovala, a to právě s poukazem na provedený zápočet (ust. § 1982 odst. 2 o.z.). Na tomto místě soud pouze uvádí, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit námitku žalobce týkající se toho, že odstoupením od smlouvy došlo k jejímu zrušení a žalovaný se tak vůči žalobci nemůže domáhat úhrady smluvní pokuty, neboť na daný případ dopadá ust. § 2005 odst. 2 o.z., dle kterého odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl. Tak je tomu i v daném případě, neboť nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikl žalovanému před odstoupením od smlouvy, tj. před datem [datum], a to pro prodlení žalobce s prováděním díla, když žalovaný i v oznámení o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek smluvní pokutu kapitalizuje právě ke dni [datum], tj. ke dni sepisu odstoupení od smlouvy.

10. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a návrh žalobce jako nedůvodný zamítl. Zcela na závěr soud uvádí, že ve věci nenechal vyhotovit znalecký posudek týkající se ocenění žalobcem pro žalovaného provedených prací, neboť její hodnota s poukazem na výše uvedené odůvodnění byla mezi účastníky nesporná. Pokud pak právní zástupce žalobce poukazoval na skutečnosti, že výši žalobcem požadovaného plnění upřesní na základě vyhotoveného znaleckého posudku, pak tento procesní návrh žalobce soud nemohl akceptovat, neboť povinností účastníka v rámci sporného řízení je tvrdit určité skutečnosti a k jejich prokázání soudu navrhnout důkazy, je nepřípustné nahrazovat skutková tvrzení účastníky navrženými důkazy. Jinak řečeno, pokud oba účastníci v průběhu řízení učinili nespornou hodnotu prací, které žalobce pro žalovaného provedl, v této výši také žalovaný vůči žalobci provedl zápočet na zaplacení smluvní pokuty, nebyl důvod pro to, aby soud ve věci vyhotovoval znalecký posudek, byť by eventuelně hodnota žalobcem provedených prací pro žalovaného byla vyšší, než jakou si fakticky odsouhlasili.

11. S poukazem na uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobu včetně žalobcem požadovaného příslušenství zamítl, neboť se žalovaný s ohledem na zánik závazku jeho započtením nemohl dostat do prodlení s jeho úhradou.

12. Zcela na závěr zde soud poznamenává, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit námitku žalovaného týkající se promlčení nároku žalobce, neboť účastníci si hodnotu žalobcem pro žalovaného provedených prací odsouhlasili, žalovaný je tak v odsouhlasené výši de facto uznal, a to jak co jejich rozsahu, tak i jejich hodnoty. S ohledem na uvedené tak nemohl být event. nárok žalobce promlčen (ust. § 639 o.z.)

13. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalovaný má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z nákladů za právní zastoupení dle ust. § 7 bod 5 a 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (7 úkonů právní služby á 10. 260 Kč /počítáno z punkta 490 000 Kč – převzetí věci, porada s klientem, vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] 6 úkonů právní služby á 22 300 /počítáno z punkta 3 500 000 – účast u jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin, [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], závěrečný návrh/ + 21% DPH a 13x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.