18 C 414/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění bývalých manželů, žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] a žalované [celé jméno žalované], se a) do výlučného vlastnictví žalobce přikazují finanční prostředky ve výši 5 564 400 Kč, složené v advokátní úschově schovatele [právnická osoba], IĆO [číslo], sídlem [adresa], číslo účtu [bankovní účet], vedený u [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba] b) do výlučného vlastnictví žalované se přikazují finanční prostředky ve výši 3 709 600 Kč, složené v advokátní úschově schovatele [právnická osoba], [IČO], sídle [adresa], číslo účtu [bankovní účet], vedený u [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba]

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílu ze zaniklého jmění manželů částku 3 239 200 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 027 000 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem kanceláře [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal vypořádání společného jmění bývalých manželů. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu manželství se účastníci nedohodli na vypořádání zaniklého společného jmění manželů v rozsahu, který je uveden v návrhu a z tohoto důvodu se žalobce domáhá jeho vypořádání soudem. Žalobce v návrhu uvedl movité i nemovité věci, včetně životních pojistek, které mají být předmětem vypořádání, když rovněž uvedl, že účastníci ze společného jmění manželů investovali do výlučného jmění žalované a v rámci rozhodnutí pak navrhoval toto zohlednit. Žalobce následně v průběhu řízení měnil své návrhy na vypořádání společného jmění manželů, když v rámci svých posledních návrhů učinil návrh na disparitu podílu, a to s ohledem na skutečnost, že se podstatně vyšší měrou zasloužil o majetek, který tvoří společné jmění manželů, neboť žalovaná za trvání manželství trvale nepracovala. Dále uvedl, že v rámci disparity podílu je třeba přihlédnout i k tomu, že žalovaná na žalobce podala ke zdejšímu soudu návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům, když žalobce se v rámci zahájeného řízení musel podrobit znaleckému zkoumání, které však důvody pro zahájení omezení způsobilosti k právním úkonům neprokázalo. Žalobce dále poukázal i na negativní chování žalované vůči jejich společným dcerám, když rodinné vztahy jsou v důsledku chování žalované narušeny. Žalobce dále uvedl, že žalovaná na něj podala trestní oznámení, které však nebylo shledáno důvodným a toto bylo odloženo. Žalovaná se v průběhu řízení vyjadřovala k jednotlivým návrhům žalobce na vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), nesouhlasila však s vypořádáním SJM v rámci disparity podílu s tím, že pro tento postup nejsou splněny zákonné podmínky. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], v rámci kterého soud rozhodl, že ze zaniklého společného jmění bývalých manželů se do výlučného vlastnictví žalobce a žalované přikazují finanční prostředky složené v advokátní úschově pro každého z nich ve výši 4 637 000 Kč s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 2 876 350 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky. Rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud v průběhu řízení provedl důkaz pojistkou k pojistné smlouvě [číslo] pojistkou k pojistné smlouvě [číslo] pojistkou k pojistné smlouvě [číslo] pojistnou smlouvou [číslo] sjednanou u [právnická osoba] z [datum], informací o pojistné smlouvě u [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] zasílané žalobci, pojistkou – životní pojištění u [právnická osoba] [číslo] pojistkou – životní pojištění u [právnická osoba] [číslo] smlouvou o úvěru u [právnická osoba] z [datum], sdělením [právnická osoba] žalobci z [datum], rozsudkem zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pojistkou k pojistné smlouvě [číslo] přílohou k avízu dožití pojistné smlouvy [číslo] z [datum], sdělením o výši pojistného plnění z titulu dožití pojistné smlouvy z [datum], fakturou [číslo] 2006 znějící na částku 29 000 Kč, vč. seznamu použitého materiálu, fakturou [číslo] 2006 z [datum], fakturou [číslo] 2006 z [datum] znějící na částku 8 000 Kč, včetně seznamu použitého materiálu, fakturou [číslo] z [datum] znějící na částku 68 270 Kč, vč. seznamu použitého materiálu, fakturou [číslo] z [datum], vč. spotřebovaného materiálu, fakturou [číslo] z [datum], vč. seznamu použitého materiálu, fakturou [číslo] z [datum], fakturou [číslo] z [datum], vč. použitého materiálu, úředním záznamem Policie ČR z [datum], sdělením [právnická osoba] z [datum], sdělením [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sdělením [právnická osoba] přílohy, znaleckým posudkem [číslo] smlouvou o nájmu bytu z [datum], daňovými přiznáními žalované za rok 2012 2016 a za rok 2018, spisem Policie ČR Obvodní ředitelství [obec] [obec] III, [číslo jednací], výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalované], daňovými přiznáními žalované za rok 2012 až 2018 včetně, fakturami od Pražských vodovodů a kanalizací vystavených na adresu [adresa], podstatným obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], podstatným obsahem spisu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] III [anonymizováno] [část obce], [číslo jednací], výpisem z [anonymizováno] banky z [datum] znějící na částku 10 000 Kč, článkem z [datum] týkající se průměrné spotřeby vody. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před ONV [obec a číslo], bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], rozsudek MS v Praze č.j. [číslo jednací]). -) dne [datum] byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] která byla uzavřena mezi [právnická osoba] a pojistníkem a zároveň pojištěnou osobou – žalovanou, kdy předmětem pojištění bylo kapitálové životní pojištění – tarif [anonymizováno]. Pojištění bylo sjednáno na dobu od [datum] do [datum] s tím, že celkové pojistné plnění v případě dožití bude po [datum] vyplaceno ve výši 2 400 000 Kč. Ve smlouvě dále bylo sjednáno oprávnění [právnická osoba] se sídlem [adresa], že na pojistnou smlouvu bylo uplatněno zástavní právo do výše odpovídající nesplacenému zůstatku úvěru s příslušenstvím. Ze smlouvy dále vyplývá, že v případě vyrovnání pohledávky [právnická osoba] dojde k rozdělení pojistného plnění ve prospěch tří dcer účastníků [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], narozených [datum], [datum] a [datum] v poměru 33%, 33% a 34%. Pojistné bylo sjednáno ve výši 37 759 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva [číslo]). -) pojistné plnění bylo vyplaceno žalované (shodná tvrzení účastníků, sdělení [právnická osoba]). -) dne [datum] uzavřeli účastníci s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které [právnická osoba] poskytla účastníkům překlenovací hypoteční úvěr ve výši 2 400 000 Kč. Ve smlouvě se účastníci zavázali [právnická osoba] vrátit úvěr nejpozději do [datum], a to za použití vyplaceného pojistného plnění poukázaného na účet č. [bankovní účet], když pojistné plnění bude vyplaceno na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou. Smlouva pak upravuje další práva a povinnosti obou smluvních stran (smlouva o úvěru ze dne [datum]). -) přípisem z [datum] sdělila [právnická osoba], že zůstatek na úvěru [číslo] k [datum] činil částku 280 446,60 Kč s tím, že jistina byla ve výši 280 000 Kč a úrok ve výš 446,66 Kč. Po datu [datum] byl úvěrový účet splácen z běžného účtu č.. 51 [bankovní účet] – majitel [celé jméno žalované], když dne [datum] byla provedena mimořádná splátka jistiny ve výši 150 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] – majitel žalovaný a úvěr byl předčasně doplacen dne [datum] z běžného účtu vedeného na jméno žalované (sdělení [právnická osoba]). -) ve prospěch dcery účastníků [jméno] [celé jméno žalované] narozené dne [datum] byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] [číslo] – věnové pojištění - plán budoucnosti s tím, že u obou pojistných smluv byla jako pojistník uvedena žalovaná a jako pojištěné dítě [jméno] [celé jméno žalované]. Pojistná smlouva [číslo] byla uzavřena s počátkem pojištění [datum] a koncem pojištění dne [datum], tj. na dobu 15 let s tím, že pojistné za 1 rok činilo částku 16 456 Kč. Pojistná smlouva [číslo] byla uzavřena s počátkem pojištění [datum] a koncem pojištění [datum], tj. na dobu 14 let s tím, že pojistné za dobu 6 měsíců bylo sjednáno ve výši 16 433 Kč (pojistné smlouvy). -) po uplynutí doby sjednaného pojištění bylo pojistné vyplaceno ve prospěch žalované (nesporná tvrzení účastníků). -) u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (následně [spisová značka]) probíhalo k návrhu žalované řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce (v režimu zákonné úpravy platné do [datum]). Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], když návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům u žalobce byl zamítnut, a to poté, co ve věci byl vypracován znalecký posudek týkající se posouzení zdravotního stavu žalobce. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (shora citované rozsudky). -) dne [datum] vydala Policie ČR, Obvodní ředitelství Policie [obec] III, MO [část obce], se sídlem [adresa] § 159a odst. 1 trestního řádu, na základě kterého odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže dle ust. § 205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo] v době od 20:55 hodin dne [datum] do 20:30 hodin dne [datum] odcizil v rodinném domu dosud nezjištěným způsobem z uzamčené schránky vestavěné ve zdi v krbovém obložení šperky specifikované v usnesení Policie ČR, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a na místě nejde věc vyřídit jinak. Z odůvodnění usnesení Policie ĆR vyplývá, že dne [datum] se na Policii ČR dostavila žalovaná, která podezření na spáchání trestného činu oznámila (usnesení Policie ČR z [datum]). -) dne [datum] vyhotovil znalec [jméno] [příjmení] znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí znalecký posudek týkající se určení obvyklého nájemného za pronájem nemovitosti na adrese [adresa]. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že obvyklé nájemné činí 49 000 Kč měsíčně. Znalec prováděl ocenění obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] (znalecký posudek z [datum]). -) z informativního osobního listu důchodového pojištění žalované vyplývá, že tato byla evidována u ČSSZ po dobu 15 355 dnů, tj. 42 let a 25 dnů s tím, že počátek pojištění byl od [datum], když žalovaná má od [datum] do [datum] evidováno zaměstnání, od [datum] do [datum] studium, když následuje zaměstnání, studium a doba péče a následně zaměstnání, a to až do [datum], když od roku 1994 je žalovaná vedená jako OSVČ, a to až do [datum], od kdy byla žalovaná vedena jako uchazeč o zaměstnání, a to až do [datum] (zpráva ČSSZ z [datum]). -) v průběhu řízení byl proveden výslech dvou dcer účastníků [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované], které se vyjadřovaly ke společnému soužití obou účastníků včetně finančního hospodaření a toho, že se žalovaná vyjadřovala ke zdravotnímu stavu žalobce s tím, že trpí [anonymizováno]. Obě svědkyně se rovněž vyjadřovaly ke svému vztahu k oběma účastníkům jako svým rodičům a k tomu, jaké s nimi v současné době mají vztahy. Jejich výpovědi pak budou hodnoceny níže (výpověď obou svědkyň). -) za dodávku a odvod vody do nemovitosti na adrese [adresa], respektive odvodu vody, tj. vodného a stočného do předmětné nemovitosti, když z předložených faktur vyplývá, jaké množství vodného a stočného [právnická osoba] fakturují, za jakou cenu, tedy jaká byla spotřeba vodného a stočného za ten který kalendářní rok. Z jednotlivých faktur vyplývá, že za rok 2014 byla celková spotřeba vodného ve výši 128 krychlových metrů za rok, za rok 2015 ve výši 131 krychlových metrů za rok a za rok 2016 ve výši 125 krychlových metrů za rok (vystavené faktury [právnická osoba] vodovody a kanalizace za shora uvedené období). -) společnost [právnická osoba] vystavovala za dodávku plynu na adresu [adresa], tj. na adresu předmětné nemovitosti faktury za dodávku a odběr zemního plynu. Za období od [datum] do [datum] zde vznikl nedoplatek ve výši 831 Kč s tím, že za shora uvedené období bylo spotřebováno celkem 19 232 MWh. Za období od [datum] do [datum] byla za dodávku a odběr zemního plynu fakturována celkem částka 31 115,90 Kč a po zohlednění uhrazených záloh ve výši 25 900 Kč pak vznikl nedoplatek ve výši 5 216 Kč. Za uvedené fakturační období pak byla spotřeba plynu ve výši 23 150 MWh. Za období od [datum] do [datum] byla za dodávku a odběr plynu do předmětné nemovitosti fakturována celkem částka 30 061,77 Kč a po odpočtu uhrazených záloh ve výši 25 000 Kč vznikl nedoplatek ve výši 2 562 Kč, a to při zohlednění slevy ve výši 2 156,06 Kč. Celkové množství dodaného plynu do předmětné nemovitosti bylo ve výši 23 412 MWh. Za období od [datum] do [datum] fakturovala [právnická osoba] za dodávku plynu do předmětné nemovitosti, celkem částku 20 875,89 Kč, když po zohlednění uhrazených záloh ve výši 30 600 Kč a poskytnuté slevy ve výši 1 416,36 Kč vznikl nedoplatek ve výši 9 724 Kč. Za shora uvedené období pak byla spotřeba plynu v předmětné nemovitosti ve výši 15 380 MWh. Za období od [datum] do [datum] byla společností [právnická osoba] fakturována za dodávku plynu do předmětné nemovitosti celkem částka 25 513,37 Kč a po zohlednění uhrazených záloh ve výši 27 260 Kč a poskytnuté slevy ve výši 1 788,61 Kč tak vznikl přeplatek ve výši 1 747 Kč (faktury vystavené společností [právnická osoba]). -) společnost [právnická osoba] dodávala do předmětné nemovitosti na adrese [adresa]. Z faktur předložených touto společností pak vyplývá, že od června 2013 do května 2015 byla za dodávku elektrické energie předepsána záloha ve výši 990 Kč měsíčně, když za fakturační období od [datum] do [datum] vznikl za dodávku elektrické energie přeplatek ve výši 4 993 Kč, kdy [právnická osoba] účtovala celkovou spotřebovanou elektřinu za shora uvedené období ve výši 6 897,13 Kč a po zohlednění slevy ve výši 1 000 Kč a zaúčtovaných záloh ve výši 10 890 Kč tak vznikl přeplatek ve výši 4 933 Kč. V následném období, tj. od června 2014 do května 2015 pak na zálohách za dodávku elektrické energie byla předepsána částka 600 Kč měsíčně a v období od června 2015 do května 2016 pak záloha ve výši 660 Kč, když za fakturační období od [datum] do [datum] vznikl za dodávku a odběr elektrické energie nedoplatek ve výši 701 Kč. Následně pro období od [datum] do [datum] za dodávku elektrické energie byly předepsány zálohy ve výši 600 Kč měsíčně, když za fakturační období od [datum] do [datum] za dodávku elektrické energie vznikl nedoplatek ve výši 400 Kč, za období od [datum] do [datum] vznikl za dodávku elektrické energie do předmětné nemovitosti přeplatek ve výši 2 035 Kč s tím, že pro následné období, tj. od června 2017 do května 2018 byly předepsány měsíční zálohy ve výši 540 Kč. Za období od [datum] do [datum] vznikl za dodávku elektrické energie do předmětné nemovitosti nedoplatek ve výši 1 643 Kč s tím, že zálohy byly předepsány ve výši 880 Kč, a to počínaje měsícem červnem 2018 (faktury vystavené společností [právnická osoba] za shora uvedené období). -) žalovaná kromě jiné podávala daňové přiznání za kalendářní rok 2013 až 2018 s tím, že jako příjem dle ust. § 9 zákona č. 280/2009 Sb. uvedla v roce 2013 částku 96 000 Kč, v roce 2014 částku 102 000 Kč, v roce 2015 částku 96 000 Kč, v roce 2016 částku 107 100 Kč, v roce 2017 částku 101 920 Kč a v roce 2018 částku 1 000 Kč a dále dle ust. § 7 zákona č. 280/2009 Sb. pak příjem z administrativní a kancelářské činnosti za rok 2013 ve výši 27 988 Kč, za rok 2014 ve výši 24 000 Kč, za rok 2015 ve výši 28 800 Kč, za rok 2016 ve výši 18 000 Kč a za rok 2017 ve výši 29 600 Kč. Dále žalovaná v roce 2018 v daňovém přiznání uvedla příjem z kapitálového projektu dle ust. § 8 zákona č. 280/2009 Sb. ve výši 21 600 Kč. Jiné příjmy v daňovém přiznání u žalované evidovány nejsou (shora citovaná daňová přiznání žalované). -) z účtu vedeného na jméno žalobce byla provedena platba ve výši 10 000 Kč s datem zaúčtování [datum] s tím, že ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ na tvoji životní pojistku s původní platbou v prosinci“ a v poznámce je uvedeno„ [jméno] na pojistku“ (výpis z účtu vedeného u [právnická osoba]). -) dnem [datum] je datována nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky na straně jedné jako pronajímateli a p. [jméno] [příjmení] a p. [jméno] [příjmení] jako nájemci, na základě které žalobce a žalovaná přenechali nájemci část nemovitosti specifikovanou ve smlouvě do nájmu za sjednané měsíční nájemné ve výši 8 000 Kč + 3 000 Kč jako zálohy na služby. Smlouva je uzavřena na dobu určitou do [datum] (nájemní smlouva). -) z dalších, v řízení provedených důkazů soud s ohledem na masu SJM, která zůstala k vypořádání, nezjistil pro rozhodnutí Po provedeném dokazování soud uzavřel, že předmětem vypořádání zůstaly a) finanční prostředky složené v advokátní úschově po prodeji nemovitosti v SJM účastníků na adrese [adresa] (skutečnost, že nemovitost byla v SJM účastníků byla mezi nimi nesporná a po prodeji nemovitosti je třeba takto získané prostředky považovat za prostředky tvořící masu SJM) b) žalované vyplacené pojistné plnění ve výši 2 359 727 Kč na základě uzavřené pojistné smlouvy s [právnická osoba] Tato finanční částka byla žalované vyplacena po rozvodu manželství ve dvou částkách platbami ze dne [datum] a [datum], když pojistná smlouva byla uzavřena za trvání manželství a čtvrtletní pojistné sjednané ve smlouvě ve výši 37 759 Kč bylo hrazeno z finančních prostředků, které náležely do SJM. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jednalo o kapitálové životní pojištění (tak jak plyne z obsahu smlouvy), tak s ohledem na charakter a účel tohoto pojištění – kombinace pojistného a spořícího efektu – musí být spořící složka pojistného, která byla zaplacena za trvání manželství zahrnuta do masy SJM, neboť je nepochybné, že pojistné plnění vyplacené žalované po rozvodu manželství, bylo vytvořeno ze společného majetku účastníků. c) částka 142 800 Kč, která byla žalobcem uhrazena po rozvodu manželství na pojištění žalované a představuje tak vnos na její pojištění. d) částka 10 000 Kč (namísto původně uváděné částky 40 000 Kč), která také byla po právní moci rozvodu manželství účastníků žalobcem uhrazena na pojištění ve prospěch žalované (doloženo v průběhu řízení výpisem z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]) a jedná se tak o vnos do pojištění žalované. e) nájemné, které žalovaná dle tvrzení žalobce inkasovala za pronájem nemovitosti na adrese [adresa], a to za období od právní moci rozvodu manželství účastníků do prodeje nemovitosti. Výše uvedenou platbu týkající se příjmu za nájemné, které měla žalovaná inkasovat pronájmem nemovitosti soud do masy SJM zahrnul, byť žalovaná tvrdila, že nemovitost pronajímána nebyla, respektive pouze v roce 2012, když k tomuto soudu předložila nájemní smlouvu, která byla uzavírána ještě za trvání manželství účastníků. Po provedeném dokazování však soud musel uzavřít, že pronájem nemovitosti, respektive její části byl prokázán jinými důkazy, provedenými v průběhu řízení, když je třeba zdůraznit, že k prokázání určité skutečnosti není třeba, aby tato byla prokázána pouze jediným konkrétním důkazem, ale je možné skutková tvrzení prokazovat více důkazy, které ve svém souhrnu tvoří ucelený a logický celek prokazující určitou účastníkem tvrzenou skutečnost. Tak je tomu i v daném případě. V návaznosti na rozhodnutí Městského soudu v Praze byl jak žalobce, tak žalovaná poučeni dle ust. § 118a o.s.ř., o nutnosti doplnit skutková tvrzení a doložit důkazy týkající se užívání předmětné nemovitosti účastníky po rozvodu manželství do současné doby s tím, že je třeba uvést, zda žalovaná předmětnou nemovitost pronajímala a pokud ji pronajímala, jakou konkrétní část pronajímala, v jakém rozsahu, za jaké finanční prostředky, po jak dlouhou dobu a jakým způsobem bylo nakládáno s výnosy z pronájmu a i o důsledcích nesplnění této výzvy. Žalovaná po procesním poučení soudem předložila výše citovanou nájemní smlouvu z roku 2012 s tím, že uváděla, že dále nemovitost ani její část pronajímána nebyla, když poukazovala na skutečnost, že užívá pouze určitou část nemovitosti, kterou bylo možné v zimních měsících vytápět, zbylá část nemovitosti pronajímána být ani nemohla, neboť žalovaná nedisponovala finančními prostředky s ohledem na to, že je ve starobním důchodu, aby byla nemovitost celoročně vytápěna. Rovněž soudu žalovaná předložila daňová přiznání, v rámci kterých kromě jiného uváděla příjmy dle ust. § 9 zákona č. 586/1992 Sb., dále dle ust. § 7 citovaného zákona týkající se administrativní a kancelářské činnosti a rovněž tak v roce 2018 uvedla příjem z kapitálového majetku dle ust. § 8 citovaného zákona ve výši 21 600 Kč. Žalobce naproti tomu navrhl provedení důkazů týkající se spotřeby plynu, elektrické energie a vody v předmětné nemovitosti za dobu, za níž se domáhá jedné poloviny tržního nájemného, za kterou žalovaná nemovitost měla pronajímat a rovněž tak výpisy z účtu žalované za shodné období. Po doplněném dokazování pak nemůže obstát tvrzení žalované, že nemovitost nebyla v době, za níž se žalobce domáhá jedné poloviny nájemného pronajímána. Jak vyplývá ze samotných daňových přiznání žalované, tato od roku 2013 do roku 2017 přiznávala příjmy z pronájmu v rozmezí od 96 do 107 tisíc Kč. Z uvedeného je tak zřejmé, že nemovitost pronajímána být musela, neboť v opačném případě by žalovaná neměla žádný relevantní důvod pro to, aby příjem z pronájmu nemovitosti eventuálně její části v rámci daňového přiznání uváděla, když tato ani netvrdila a tím méně prokazovala, že by jí v daňovém přiznání uváděný příjem byl z pronájmu jiné movité či nemovité věci. Kromě výše uvedeného pak nelze odhlédnout ani od toho, že v nemovitosti za sporné období byla podstatně vyšší spotřeba plynu, elektrické energie a zejména vody, když tyto částky neodpovídají běžným spotřebám jedné osoby užívající nemovitost. Spotřeba jednotlivých médií pak vyplývá a byla doložena zprávami dodavatelů jednotlivých médií, a to včetně faktur, které za sporné období byly za dodávku těchto médií do nemovitosti vystaveny. Dle názoru soudu je pak třeba zohlednit i to, že žalovaná je poživatelkou starobního důchodu, když od roku 1994 do roku 2006 byla vedena jako osoba samostatně výdělečně činná a od roku 2007 do roku 2011 byla vedena jako uchazečka o zaměstnání (viz. sdělení ČSSZ z [datum]). S ohledem na příjmy rodiny, tak jak v průběhu řízení byly prokázány, a to i s ohledem na možnost zakoupení nemovitosti v obvodu hl. m. [obec], její následnou rekonstrukci včetně úhrady hypotéky v nemalé měsíční výši a rovněž tak úhrady na životní pojištění, jak žalované, tak i všech tří dcer, musely být příjmy rodiny nadstandardní a poté, co došlo k rozvodu manželství účastníků, byla žalovaná odkázána pouze na svůj příjem, respektive starobní důchod a snažila se tak zajistit finanční prostředky i jiným způsobem, a to například pronájmem nemovitosti. Takovýto postup žalované je pak i zcela logický, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná tuto nemovitost užívala výlučně sama, žalobce v ní nebydlel, pouze příležitostně za ní dojížděla jedna z dcer a v nemovitosti byly de facto oddělené bytové jednotky, které mohly být pronajímány. Soud proto uzavřel, že žalobcem uváděná tvrzení, že nemovitost byla v rozhodné době pronajímána, byla v řízení prokázána jím předloženými důkazy. Byť žalobce nemohl zcela logicky soudu předložit konkrétní nájemní smlouvy, neboť s ohledem na to, že předmětnou nemovitost od rozvodu manželství neužívá, měl informační deficit ohledně toho, jak a kým je předmětná nemovitost užívána, nicméně dle názoru soudu sama tato skutečnost, tj. neuvedení toho, v jakém rozsahu a komu konkrétně byla nemovitost v sporném období pronajímána, nemůže jíž s poukazem na uvedené k tíži žalobce, neboť jak již bylo uvedeno výše, žalobce v intencích jemu daného procesního poučení soudu předložil jemu dostupné důkazy k prokázání jím uváděných skutkových tvrzení týkající se pronájmu nemovitosti. Na tomto místě musí soud akcentovat, že byť důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, avšak v některých případech strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech, významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana tyto informace k dispozici má. V případě, pokud strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň„ opěrné body“ skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany. Nesplnění této povinnosti tak bude mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila. Tak je tomu dle názoru soudu i v tomto případě, neboť žalobce, jak uvedeno výše, k prokázání svého tvrzení o pronájmu nemovitosti žalovanou navrhl relevantní důkazy, když žalovaná vyjma svého vyjádření při jednání soudu, že nemovitost pronajímána nebyla a doložení nájemní smlouvy z roku 2012 ničeho dalšího soudu nepředložila a skutková tvrzení ohledně pronájmu nemovitosti, které prokazoval výše uvedenými důkazy, žalovanou vyvrácena nebyla Soud tak s poukazem na shora uvedené uzavřel, že je nutné do masy SJM, kterou je třeba po rozvodu manželství účastníků vypořádat, zahrnout i výnos z pronájmu nemovitosti, který žalovaná inkasovala, když při stanovení obvyklého nájemného soud vycházel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], který v rámci posudku odůvodnil, na základě jakých skutečností a jak k závěrům svého znaleckého posudku dospěl, když znalecký posudek odpovídá všem náležitostem znaleckého posudku a jeho závěry nebyly ani v průběhu řízení nikterak zpochybněny (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 22Cdo 883/2010). f) Pokud se pak týká věcí dále v návrhu uvedených, a to včetně pohledávek, závazků a vnosů do výlučného vlastnictví žalované, pak na jejich vypořádání žalobce již dále netrval a žalovaná s tímto souhlasila tak, jak vyplývá z obsahu spisu a soud se tak jimi v rámci svého rozhodnutí dále nezabýval (podání účastníků učiněná v průběhu řízení, protokoly o jednání). Žalobce v průběhu řízení navrhoval, aby soud v rámci vypořádání SJM rozhodl o tzv.„ disparitě podílu“, tj. aby žalobci při vypořádání SJM přiznal částku vyšší než žalované, a to konkrétně v rozsahu dvě třetiny ku jedné třetině. Žalobce v tomto směru odkazoval na„ zásluhovost“ při získání majetku tvořícího masu SJM, dále na to, že žalovaná za trvání manželství nepracovala, odkázal i na spis zdejšího soudu týkající se podaného návrhu žalované na omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a rovněž i na další negativní jednání žalované vůči jeho osobě i dcerám účastníků. V neposlední řadě žalobce rovněž poukázal i na obsah rozvodového spisu zdejšího soudu, v rámci kterého byly vyslechnuty dcery účastníků, když se soud v rámci svého rozhodnutí zabýval i příčinami rozvratu manželství. Soud tak v intencích rozhodnutí Městského soudu v Praze poučil oba účastníky dle ust. § 118a o.s.ř. a zabýval se tím, zda důvody a okolnosti pro přiznání disparity podílů tvrzené žalobcem, jsou dány. Je třeba uvést, že disparita podílu v rámci vypořádání SJM je výjimečným institutem, který musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi prokazujícími důvodnost tohoto postupu. Při posouzení možné disparity podílů je vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence. Žalobce důvody pro uplatnění disparity v dané věci spatřoval jednak ve svých zásluhách o nabytí majetku do SJM a jednak v jednání žalované v průběhu manželství, a to nejen vůči němu (důvody rozvodu manželství, návrh žalované na omezení jeho způsobilosti k právním úkonům), ale také vůči jejich dětem. V tomto směru žalobce odkazoval na spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a spis Policie ČR vedený pod číslem [anonymizováno] [číslo] 2011 [číslo] a svědectví dcer. Dle ustálené judikatury důvodem k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, který je nutné vykládat ve vzájemné souvislosti s ust. § 742 odst. 1 písm. f) o.z. Péče jednoho z manželů o rodinu je obvykle kompenzována druhým manželem v podobě větších zásluh o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Rozhodující přitom není jen výše příjmu každého z manželů, nýbrž i způsob jeho života, vztah k rodině, zajišťování jejich potřeb a hospodaření se společnými prostředky, když sama okolnost, že na nabytí části majetku má větší zásluhy jeden z manželů, ještě není důvodem pro disparitu podílů (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 4391/2010). Jinak řečeno, odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo péče o rodinu (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 3637/2010). S poukazem na shora uvedené a rozhodnutí Městského soudu v Praze soud žalobce dle ust. § 118a o.s.ř. poučil ohledně možné disparity podílů k tomu, jakým způsobem se jeho tvrzení o negativním jednání žalované v průběhu manželství promítlo do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu a i o důsledcích nesplnění této výzvy. Po procesním poučení soudem žalobce odkázal na již provedené důkazy, zejména pak na shora citované spisy zdejšího soudu týkající se rozvodu manželství a návrhu na omezení způsobilosti k právním úkonům a rovněž tak na shora citovaný policejní spis, v rámci doplnění skutkových tvrzení zopakoval jím opakovaně zmiňovaná negativní chování žalované, jak vůči jeho osobě (viz. shora citované spisy zdejšího soudu a policejní spis), tak i negativní chování žalované vůči společným dcerám účastníků. Poukázal na skutečnost, že žalovaná za trvání manželství nepracovala, nepodílela se na získání majetkových hodnot, které v současné době tvoří masu SJM. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaná způsobila to, že pro neplacení příspěvku byl vyškrtnut ze seznamu advokátů vedených Českou advokátní komorou, zdůraznil i to, že negativní chování žalované v rámci rodiny se celoživotně promítlo do zdravotního stavu dcery [jméno], která se léčí na psychiatrii, i v době soudního řízení, kdy navrhoval její výslech, byla hospitalizována a její svědecká výpověď tak nebyla možná. Soud tak po provedeném a doplněném dokazování uzavřel, že je namístě v rámci rozhodnutí o vypořádání SJM uplatnit disparitu podílů, tj. odklonit se od běžné zákonné úpravy při vypořádání SJM, dle které každému z manželů přísluší při vypořádání SJM jedna polovina z masy SJM s přihlédnutím k případným vnosům do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Soud při svém rozhodnutí zohlednil tu skutečnost, že žalovaná za trvání manželství tvrdila ještě tehdy nezletilým dcerám, že žalobce je vážně nemocen s tím, že trpí [anonymizováno] chorobou a následně na něj podala k soudu návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům. Při svém rozhodnutí soud musel přihlédnout k tomu, že žalovaná je osobou vysokoškolsky vzdělanou, je lékařkou, byť nikoli v oboru psychiatrie a psychologie, nicméně nepochybně má vyšší znalosti v oboru medicíny než běžný laik. Lze jistě připustit, že žalovaná mohla mít s ohledem na své vzdělání určité indicie nasvědčující tomu, že by žalobce mohl být duševně nemocný, nicméně dle názoru soudu měla eventuálně žalovaná iniciovat vyšetření žalobce u odborníka a v návaznosti na jeho odborný závěr dále postupovat. Pokud však žalovaná bez bližších odborných znalostí a doporučení odborných lékařů podala sama na žalobce návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům a následně žalobce vystavila odbornému zkoumání, které vyústilo v to, že návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům není důvodný, zasáhla žalovaná dle názoru soudu nepřiměřeně do osobnostní sféry žalobce. Nelze pak ani odhlédnout od toho, že žalovaná o možných zdravotních problémech žalobce a s tím související prognózy o dalším vývoji zdravotního stavu žalobce bez dalšího informovala svoje nezletilé děti, a to aniž by znala skutečný zdravotní stav žalobce, který byl následně zjištěn až v rámci psychologického a psychiatrického zkoumání v rámci podaného návrhu na omezení způsobilosti k právním úkonům. Na základě provedeného dokazování bylo rovněž prokázáno, že se žalobce podstatně větší měrou podílel na získání majetku spadajícího do SJM, a to svojí pracovní činností. Byť žalovaná zajišťovala v průběhu manželství chod rodiny, a to zejména v období, kdy dcery účastníků byly nezletilé a potřebovaly její pravidelnou péči, následně se za trvání manželství zaměřila zejména na rekonstrukci nově zakoupené nemovitosti, na získání finančních prostředků na zajištění nového bydlení včetně rekonstrukce se pak žalovaná podstatnou měrou nepodílela, což v průběhu řízení bylo potvrzeno i výpovědí obou dcer účastníků [jméno] a [jméno] [příjmení], které shodně uvedly, že se žalovaná zabývala řízením stavby a rekonstrukcí nemovitosti, když žalobce vydělával, aby byly finanční prostředky na opravu nemovitosti a rovněž na užívání. Obě dcery se ke skutečnosti, zda a jakým způsobem žalovaná v rozhodném období finanční prostředky vydělávala, nevyjádřily s tím, že shodně uvedly, že finanční prostředky pro chod rodiny zajišťoval žalobce. S poukazem na shora uvedené tak soud musel uzavřít, že se žalobce větší mírou podílel na získání majetku spadajícího do SJM, když na této skutečnosti nemůže ničeho změnit to, že soud v rámci rozvodového řízení neuzavřel, že důvodem rozvratu manželství, eventuálně jednou z příčin byla skutečnost, že žalovaná za trvání manželství nepracovala, když soud v rámci příčin rozvratu manželství uzavřel, že tímto byla skutečnost, že každý z účastníků si žije doslova ve svém světě, které se jen místy prolínaly, když žalobce se plně věnoval své práci, finančnímu zajištění rodiny a žalovaná se realizovala péčí o domácnost a děti a zejména pak organizací a realizací rekonstrukce domu. S poukazem na shora uvedené tak soud musel uzavřít, že je namístě vypořádat zaniklé SM na základě disparity podílů, a to v rozsahu 60 procent ve prospěch žalobce vůči 40 procentům ve prospěch žalované. Při stanovení procentního podílu disparity podílů soud zohlednil to, jakou měrou žalobce přispěl na získání majetku spadajícího do SJM v porovnání s příspěvkem žalované týkající se péče o rodinu a jejího negativního chování vůči žalobci tak, jak bylo uvedeno shora. Při porovnání obou„ zásluh“ obou účastníků o péči o společnou domácnost a zajištění a získání majetku spadajícího do SJM soud zohlednil převažující princip žalobce na získání majetku, když zároveň nemohl odhlédnout od péče žalované, kterou v době, kdy všechny tři děti účastníky byly nezletilé, se těmto věnovala – tato skutečnost byla prokázána výslechem obou v řízení slyšených dcer, když v té době byla převážně odkázána na příjem žalobce z jeho pracovní či podnikatelské činnosti. Při zohlednění všech výše uvedených kritérií se tak soudu jeví jako přiměřená disparita podílů 60 procent ve prospěch žalobce ku 40 procentům ve prospěch žalované. Při zohlednění výše uvedeného poměru při vypořádání SJM soud rozhodl tak, že se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují finanční prostředky ve výši 5 564 400 Kč složené v advokátní úschově schovatele [příjmení], [právnická osoba], když úschova je ve výši 9 274 000 Kč a 60 procent z této úschovy činí 5 564 600 Kč. Zároveň soud rozhodl o tom, že zbylé finanční prostředky ve výši 3 709 600 Kč složené v advokátní úschově advokátní kanceláře [příjmení], [právnická osoba], se přikazují do výlučného vlastnictví žalované. Ve výroku II. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu ze zaniklého SJM částkou 3 239 200 Kč. Při určení výše vypořádacího podílu soud vyšel z hodnoty 60% nájemného za užívání předmětné nemovitosti na základě znaleckého posudku ve výši 1 646 400 Kč, dále z částky 1 440 000 Kč představující 60% pojistného, která žalované byla proplacena, když k této částce soud připočetl částku 142 800 Kč a 10 000 Kč představující platby, které žalobce žalované na úhradu jejích pojistek po rozvodu manželství zaplatil. Lhůtu k plnění pak určil v rozsahu 2 měsíců, neboť žalované budou z úschovy vyplaceny finanční prostředky, ze kterých může vypořádací podíl uhradit) ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.) Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Byť si je soud vědom toho, že každý z účastníků mohl podat návrh na vypořádání SJM samostatně, tj. jedná se o rozhodnutí iudicum duplex v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, soud v daném případě zohlednil tu skutečnost, že bylo rozhodnuto o disparitě podílů, a to na základě rozhodnutí odvolacího a následně soudu prvého stupně. Náklady řízení jsou tvořeny součtem tarifní hodnoty z kupní ceny ve výši 14 274 Kč za prodej nemovitosti ve vlastnictví účastníků a dále ze životního pojištění ve výši 2 359 727 Kč, které bylo žalované vyplaceno. Celková„ masa“ SJM tak tvoří částku 16 663 727 Kč, když jedna polovina pro výpočet odměny za zastupování tvoří částku 8 316 864 Kč. Jeden úkon právní služby tak v souladu s ust. § 8 odstavec 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí částku 41 581 Kč Náklady řízení tak v daném případě sestávají z následujících právních úkonů za poskytnuté právní služby: převzetí věci, sepis žaloby, doplnění žaloby z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], návrh na vydání předběžného opatření z [datum] a [datum], odvolání žalobce proti usnesení soudu prvého stupně z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], doplnění žaloby ze [datum], účast u jednání dne [datum], návrh na změnu žaloby z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], vyjádření ve věci z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], vyjádření ve věci z [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobce ze [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobce z [datum], závěrečný návrh žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], odvolání žalobce z [datum], vyjádření žalobce k odvolání z [datum], účast u jednání odvolacího soudu z [datum], vyjádření žalobce z [datum], vyjádření žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny, vyjádření žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], závěrečný návrh žalobce z [datum], účast u jednání soudu dne [datum]. Celková výše nákladů řízení ve výši 40 x 50 675 Kč činí částku 2 027 000 Kč, a to včetně 21% DPH a 40 x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.