19 C 103/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 697 Kčs příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky , částka, s úrokem z prodlení, ohledně smluvní pokuty , částka, , ohledně úroku 72,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , ohledně úroku 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu a poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 72,88 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách po , částka, , které zahrnovaly i úhradu za pojištění. Splátky měly být hrazeny vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku a před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem , částka, a vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení, žalobkyně úvěr zesplatnila. Kromě jistiny úvěru v celkové výši , částka, , která odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši , částka, a dlužnému úroku ke dni zesplatnění ve výši , částka, žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši , částka, za opožděné platby jednotlivých splátek, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného za zasílané upomínky v celkové výši , částka, , smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od , datum, , kterou žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby částkou , částka, . Dále žalobkyně požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,88 % ročně od , datum, do , datum, , který kapitalizovala částkou , částka, . Od , datum, pak úrok požadovala ve výši 11,5 % ročně. Zároveň žalobkyně z pohledávky ve výši , částka, požadovala úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, . K tomuto jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným formou prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, poté, co žalobkyně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Výše úvěru byla ve smlouvě stanovena na částku , částka, a žalovaný se zavázal částku bez pojištění ve výši , částka, uhradit ve 48měsíčních splátkách po , částka, , vždy do každého 17. dne kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila podle smlouvy 72,88 % ročně jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, výše RPSN činila 102,89 % (výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, smlouva o úvěru, dodatek ke smlouvě, přihláška žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení žalobkyně o schválení úvěru včetně dodejky, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registru SOLUS a NRKI, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Ke smlouvě byl vyhotoven splátkový kalendář, podle nějž měl žalovaný dlužnou částku, včetně všeho příslušenství hradit. Žalovaný dopisem ze dne , datum, požádal o odložení splátky ve výši , částka, . Na základě jeho žádosti byl vypracován nový splátkový kalendář. Žalovaný celkem v období od , datum, do , datum, uhradil částku , částka, (žádost žalovaného o odklad splátek, oznámení o provedeném odkladu, nový splátkový kalendář, přehled předpisů a uhrazených plateb). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek a byl upozorňován na možnost zesplatnění celého úvěru. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně sdělila žalovanému, že k , datum, došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků a žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě všech dlužných částek v celkové výši , částka, s příslušenstvím a k úhradě smluvní pokuty a úroku s tím, že pokud nebudou závazky žalovaného splněny, podá žalobkyně žalobu (upomínky, předžalobní výzva k plnění, poštovní podací arch).

5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 72,88 % ročně.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je podle Městského soudu v Praze celá smlouva absolutně neplatná.

12. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období (prosinec 2023) se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 9,29 % ročně. Ujednání o úroku ve výši 72,88 % ročně tak je dle názoru soudu vysoko nad běžně sjednávanou úrokovou sazbou v daném období a je namístě uzavřít, že ujednání smlouvy o úroku je absolutně neplatné dle § 588 o. z.

13. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků (i když sama žalobkyně již v průběhu řízení sama vzala ohledně části sjednaného úroku žalobu zpět) ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a proto by žalobkyně smlouvu se standardní úrokovou sazbou neuzavřela. Vyplývá to ostatně z poznatků soudu při rozhodování o žalobách podávaných žalobkyní ze stejného důvodu proti jejím dalším klientům a soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že úroky sjednávané ve smlouvách uzavíraných žalobkyní vždy mnohonásobně převyšují akceptovatelnou úrokovou sazbu.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaný poskytnutím částky , částka, na úkor žalobkyně obohatil, když sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný celkem zaplatil , částka, . K úhradě tak zbývá , částka, a tato částka byla žalobkyni přiznána.

16. Úrok z prodlení z částky , částka, soud žalobkyni nepřiznal, když splatnost tohoto bezdůvodného obohacení byla stanovena až tímto rozsudkem.

17. Vzhledem k tomu, že všechny další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, kterou soud hodnotil jako absolutně neplatnou, byla žaloba v tomto směru jako nedůvodná zamítnuta.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu nevznikly.