19 C 121/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupena opatrovníkem příjmení anonymizováno obec a číslo , v sídle anonymizována tři slova obec a číslo , ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo], je vlastníkem [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy], [anonymizováno] [územní celek], [katastrální uzemí].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 526 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně, zastoupena svojí dcerou [jméno] [příjmení], právně zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, domáhala, aby soud určil, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je matkou žalovaného, který se k ní v roce [rok] nastěhoval, údajně za účelem péče o žalobkyni. Jak bylo následně širší rodinou zjištěno, jeho úmysl byl dosáhnout ekonomického profitu ze společného soužití a vytvořit si podmínky k vylákání bytové jednotky a jejího převodu na vlastní osobu. Ještě koncem léta [rok] se dcera žalobkyně [jméno] [příjmení] a vnučky a pravnučky z její strany o žalobkyni staraly v jejím bytě, žalovaný však začal omezovat přístup širší rodiny k žalobkyni. Při návštěvách vznikaly četné konflikty, které nesla žalobkyně těžce, z toho důvodu navštěvující osoby raději samy návštěvy omezily. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě žalobkyně předmětné nemovitosti převedla na žalovaného. Žalobkyni byla však již před několika lety diagnostikována Alzheimerova choroba, žalobkyně je velmi závislá a ovlivnitelná a jedná prakticky dle pokynů třetích osob, širší rodina žalobkyně je tak přesvědčena, že žalovaný využil svého přístupu k žalobkyni a byl z jeho strany doslova vylákán její podpis bez jakýchkoli podmínek k převodu předmětné bytové jednotky. Tuto žalobu podala žalobkyně zastoupena svojí dcerou [jméno] [příjmení], která odkázala na ustanovení § 440 odstavec 1 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Učinila tak v úmyslu zahájit řízení o určení práva k ochraně zájmů žalobkyně jako své matky, která v duševní poruše vyvolané dlouhodobou duševní nemocí není schopna se sama účinně bránit a nemá ani ustanoveného opatrovníka k ochraně svých zájmů. Zástupkyně uvedla, že současně s touto žalobou podala ke zdejšímu soudu návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně. V průběhu řízení došlo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], k omezení svéprávnosti žalobkyně tak, že není schopna majetkoprávních jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Stejným rozsudkem pak byla opatrovníkem žalobkyně ustanovena [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], v sídle [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. K dotazu soudu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] s podanou žalobou souhlasila a nadále v řízení pokračovala. Soud má za to, že tím byl zhojen nedostatek zastoupení žalobkyně při podání žaloby, neboť soud nepovažuje odkaz zástupkyně žalobkyně na ustanovení § 440 odstavec 1 o.z., pro podání dané žaloby za případný. Žalovaný svými podáními došlými soudu dne [datum] a [datum], žalobu odmítl, tvrdil, že žalobkyně [anonymizována dvě slova] [rok] věděla, že nemovitost daruje svému synovi a byla s tím srozuměna, hovořila o tom s notářem, který dle jejího přání a podmínek sepsal darovací smlouvu. Rozhodnutí o darování žalobkyně učinila na základě doporučení svých známých a kamarádů z obavy před jednáním [jméno] [příjmení], která chtěla a stále chce matku trvale umístit v některém zařízení pro seniory, čímž by došlo k uvolnění bytu, který by ihned mohla začít pronajímat. S tímto svým záměrem mnohokrát matku seznámila, až v matce vybudovala trvalý strach, že přijde o domácí prostředí, bude odsunuta do nemocničního zařízení a přijde o všechny své známé a rodinné prostředí. To také vedlo žalovaného k tomu, že s uzavřením darovací smlouvy souhlasil s tím, že neměl nikdy v úmyslu sestru o její podíl na bytě připravit. V průběhu řízení, vzhledem k tomu, že žalobkyni soud ustanovil opatrovníkem [anonymizována dvě slova], která bude na její majetek dohlížet, žalovaný souhlasil s určení, že žalobkyně je vlastnicí předmětných nemovitostí, nesouhlasil však s tím, že by měl žalobkyni hradit náklady tohoto soudního řízení. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě žalobkyně převedla předmětné nemovitosti na žalovaného bez jakýchkoli podmínek. Žalovaný byl následně zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí (darovací smlouva, informace z katastru nemovitostí). Rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalobkyně se omezuje ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není schopna majetkoprávních jednání, s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života. Soudem byl v dané věci vypracován znalecký posudek a na základě tohoto posudku a výslechu znalkyně vzal soud za prokázané, že posuzovaná trpí duševní poruchou a to demencí u Alzheimerovy choroby, jedná se o chorobu, která není jen přechodná a není již léčbou ovlivnitelná. Podle posudku lze na žalobkyni hledět jako na osobu nezpůsobilou k právnímu jednání od [anonymizováno] [rok] (darovací smlouva informace z katastru nemovitostí, spis [název soudu] [spisová značka], zejména rozsudek na č.l. 75). Po takto provedeném dokazování obě strany již na dalším dokazování netrvaly, obě strany byly poučeny o koncentraci řízení ke dni skončení ústního jednání a další návrhy ve věci neměly. Na základě učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Pokud jde o naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, vyšel soud z ustálené judikatury, která se ustálila na názoru, že v případě, kdy se účastník řízení domáhá určení z důvodu, že je třeba změny zápisu ve veřejném registru, konkrétně v katastru nemovitostí, je tento naléhavý právní zájem dán. Soud vzal rovněž za prokázané, že v době uzavření darovací smlouvy již žalobkyně nebyla schopna své jednání posoudit a k právnímu jednání nebyla způsobilá již od [anonymizováno] [rok]. Podle § 581 o.z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá, neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která jí činí neschopnou právně jednat. Z uvedeného ustanovení a zjištěného skutkového stavu pak vyplývá, že žalobkyně v době, kdy darovací smlouvu s žalovaným uzavřela, nebyla k tomuto jednání plně svéprávná a z tohoto důvodu je tedy toto jednání neplatné, soud proto určil, že žalobkyně je nadále vlastnicí předmětných nemovitostí. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, vycházel soud z ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř., žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, dále v odměně právního zástupce žalobkyně za právní zastoupení. Výše odměny byla stanovena v souladu s ustanovením § 6 odstavec 1 ve spojení s § 9 odstavec 3 písmeno a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 2 500 Kč za každý úkon. Ve věci právní zástupce žalobkyně provedl celkem 3 úkony (převzetí věci, sepis žaloby, účast na ústním jednání) dle § 11 odstavec 1 advokátního tarifu, dále mu náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odstavec 1 a 4 advokátního tarifu, 3 x 300 Kč, cestovné z [anonymizováno] do [obec] a zpět k ústnímu jednání dne [datum], celkem 90 km při částce [částka] za jeden km, tedy [částka], náhrada za ztrátu času za 6 půlhodin, tedy 6 x [částka] (§ 13 odstavec 4 a § 14 odstavec 1 a 3 advokátního tarifu), 21% DPH ve výši 2 000 Kč, celkem 16 526 Kč. Soud nepřihlédl k námitce žalovaného, že žalobkyni nenáleží náhrada nákladů řízení, minimálně za sepis žaloby, neboť tato žaloba byla podána osobou zastupující žalobkyni ([jméno] [anonymizováno]), která nebyla oprávněna žalobu podat. Podle názoru žalovaného měl být postup takový, že mělo být nejprve zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně a teprve následně ustanovený opatrovník měl podat příslušnou žalobu, pokud by to bylo důvodné. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že se určení vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem nebránil a podání žaloby nijak nezavinil. Soud však má zato, že žaloba byla podána po právu, když v době jejího podání byl skutečně žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník, žalobě se nejprve ve svých vyjádřeních bránil a nedostatek zastoupení žalobkyně byl v průběhu řízení zhojen, když opatrovník žalobkyně souhlasil s vedením řízení a sám advokátovi také udělil plnou moc. Ačkoliv ve svém závěrečném návrhu zástupkyně žalovaného poukázala na skutečnost, že žalovaný je nemajetný, nachází se dlouhodobě v pracovní neschopnosti a soustavně trvale pečuje o svojí matku. Soud však k tomuto tvrzení a případnému snížení nákladů řízení dle § 150 již nepřihlédl, neboť toto tvrzení bylo soudu předloženo až poté, co nastala koncentrace řízení, a soud již předtím žalovaného k případnému doplnění tvrzení a doložení důkazů k jeho majetkovým poměrům, vyzval. O lhůtě k plnění (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.