19 C 156/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozen datum 2) celé jméno žalované , narozena datum oba bytem adresa žalovaného a žalované 3) celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa žalovaného a žalované 4) celé jméno žalované , narozena datum bytem adresa žalované 5) celé jméno žalované , narozena datum bytem adresa žalovaného a žalované 6) celé jméno žalovaného , narozena datum bytem adresa žalovaného a žalované 7) celé jméno žalované , narozena datum bytem adresa žalovaného a žalované všichni zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 85 303,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaní byli uznáni povinnými zaplatit žalobci částku 85 303,80 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 414 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných, Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaných zaplacení částky 85 303,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], neveřejné komunikace, v níž vedou inženýrské sítě zbudované a vlastněné žalobcem, mimo jiné vodovodní a kanalizační přípojka. Žalovaní 1 a 2 jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] žalovaní 3, 4 a 5 pozemku [číslo] a žalovaní 6, a 7 pozemku parc. [číslo] které zakoupili v roce 2015 v k.ú. [obec] od společnosti [právnická osoba] a zároveň s touto společností uzavřeli smlouvu o dílo na stavbu rodinných domů na svých pozemcích. V souvislosti s prováděním staveb společností [právnická osoba] došlo k provedení výkopu na pozemku parc. [číslo] byl vykopán přístup k vodovodnímu potrubí ve vlastnictví žalobce, bylo provedeno neoprávněné napojení měřících hodin a hadice pro čerpání vody na stavbu na pozemcích žalovaných a dalších vlastníků. Za období od [datum] do [datum] bylo celkem odebráno 954 m3 vody. Při ceně stanové pro obec Škvorec do [datum] ve výši 89,13 Kč za m3 a od [datum] ve výši 89,61 Kč za m3 vody, bylo tak spotřebována voda v ceně 85 303,80 Kč. Voda byla používána na výstavbu celkem 8 rodinných domů, na míchání betonu, malty, mytí dělníků, mytí pracovních nástrojů, napojení přenosných buněk sloužících pro ubytování dělníků a dále voda celou zimu protékala hadicí, aby nezamrzla. Podle názoru žalobce žalovaní i další stavebníci jsou odpovědni společně a nerozdílně za škodu způsobenou stavební činností bez ohledu na to, zda konkrétní stavební práce zajišťovali sami nebo prostřednictvím svého smluvního partnera, jemuž zadali provedení díla. U žalovaných bylo v rozhodném období dílo provedeno od základové desky až po hrubou stavbu stejně tak jako domy na pozemcích [číslo], [číslo], [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl schopen určit, jaké množství vody spotřebovali pro stavbu svého domu jednotliví stavebníci, domáhal se svého nároku po žalovaných jako solidárních dlužnících s tvrzením, že i když se dopustili samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila, odpovídají solidárně.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Učinili nesporným, že jsou vlastníky rodinných domů postavených v obci [obec], když pozemky, na kterých jsou domy postaveny, zakoupili od společnosti [právnická osoba], která na základě smluv o dílo stavby pro žalované prováděla. Dle názoru žalovaných není na jejich straně dána pasivní legitimace k vedení tohoto sporu, neboť vyústění neoprávněné přípojky, z níž byla pro stavbu mimo jiné také jejich domů používána voda, není na pozemku ve vlastnictví žádného ze žalovaných. Žádný ze žalovaných rovněž konkrétně sám stavbu rodinného domu neprováděl, jednalo se vesměs o dodávku domu na klíč, žalovaní nikdy nečinili žádné kroky, aby byla žalobci způsobena škoda, sami se na předmětný vodovod na pozemku žalobce nenapojili a nikdy nedali souhlas ani pokyn k takovému napojení. Rovněž zpochybnili výši uplatněné náhrady škody, když žalobce kromě vodného požadoval i stočné, přičemž spotřebovaná voda do kanalizační stoky neodtékala.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako kupujícím a insolvenčním správcem úpadce [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. jako prodávajícím. Spolu s pozemky a stavbami, které se na nich nacházely, bylo na žalobce touto smlouvou převedeno rovněž příslušenství a to venkovní úpravy a inženýrské sítě nacházející se v či na předmětu prodeje, mimo jiné také vodovod a kanalizace. Další část areálu úpadce zakoupila společnost [právnická osoba], která dne [datum] uzavřela s [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvu o převodu vlastnictví nemovité věci, konkrétně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a podle čl. VII. kupní smlouvy byla zároveň uzavřena smlouva o dílo, podle níž na uvedeném pozemku prodávající společnost jako zhotovitel zhotoví pro kupující jako objednatele stavbu rodinného domu. Smlouva stejného znění byla dne [datum] uzavřena mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícími [celé jméno žalované], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] ohledně pozemku parc. [číslo] dne [datum] byla uzavřena smlouva s kupujícími [jméno] a [celé jméno žalovaného] ohledně pozemku parc. [číslo] (informace z katastru nemovitostí ohledně vlastnictví žalobce, kupní smlouvy). Následně byly mezi společností [právnická osoba] (dále také jen zhotovitel) a žalovanými uzavřeny jednotlivé smlouvy o dílo dne [datum] ([celé jméno žalovaného]), [datum] ([celé jméno žalovaného]) a [datum] ([celé jméno žalovaného]). Předmětem těchto smluv byla ve všech případech stavba rodinného domu, součástí díla bylo provedení úprav terénu, přípojek inženýrských sítí, zpevněných ploch, zahradních úprav a oplocení. Všechna tři díla měla být provedena v období od října 2015 do srpna 2016 Cena byla stanovena za kompletní provedení díla včetně ceny za dodávku všech prací, materiálu, služeb a daní (smlouvy o dílo). V době, kdy zhotovitel prováděl díla dle smluv uzavřených se žalovanými, prováděl v areálu výstavbu i dalších domů na pozemcích parc [číslo] (tvrzení žalobce, informace z usnesení Policie ČR ze dne 30. 10. 2018, [číslo jednací] [číslo], výpověď svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]). Při výstavbě těchto domů zhotovitel čerpal vodu z vodovodní přípojky na pozemku žalobce parc. [číslo] která je zakončena vodoměrem, na němž je měřena spotřeba vody, která je vodohospodářskou společností účtována žalobci. Na kovový uzávěr vodovodní přípojky byla připojena hadice zakončená na pozemku [číslo], kde byla opatřena hodinami měřícími množství proteklé vody se zaplombovanou neporušenou pojistkou. Dne [datum] byla policejním orgánem na tomto měřiči naměřena hodnota 0 m3. Před připojením na vodovodní řad zhotovitel žádal žalobce o možnost připojení, ze strany žalobce to však nebylo umožněno. V období od [datum] do [datum] bylo dle údajů na tomto vodoměru vyčerpáno celkem 954 m3 vody (úřední záznam PČR o ohledání ze dne 26. 5. 2016, [číslo jednací], podání vysvětlení Mgr. [jméno] [příjmení]). Voda byla spotřebovávána jednak na maltu, omítky, kropení betonu, čištění nářadí, pro potřeby stavebních dělníků, kteří na stavbách i přespávali. Voda také často vytékala z hadice přes noc. Dle výpovědi [jméno] [příjmení], který pro zhotovitele na stavbách prováděl subdodavatelské práce, se stávalo, že když dělníci po skončení směny uzávěr uzavřeli, byl ráno otevřený a voda protékala. Zhotovitel žádal žalobce o řádné vyúčtování spotřebované vody, ten je však nepředložil. Žalovaný [celé jméno žalovaného], po té, co zjistil, kolik vody bylo na stavbu spotřebováno, tuto spotřebu žalobci uhradil (tvrzení žalobce, informace z usnesení Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], úřední záznam o podání vysvětlení [anonymizována dvě slova]. [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], výpověď svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], fotografie). Kromě trestního oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání přečinu krádeže, které bylo policií odloženo, neboť ve věci nešlo o podezření z přečinu, [číslo jednací] [číslo], podal žalobce k Okresnímu soudu v Mostě dva návrhy na vydání předběžného opatření, kterým soud vyhověl a jimiž bylo zhotoviteli nařízeno zdržet se napojení na vodovod žalobce na pozemku parc. [číslo] (usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). [stát. instituce] [příjmení] [jméno] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nařídil zhotoviteli bezodkladně zastavit odebírání vody z vodovodu žalobce umístěného na pozemku parc. [číslo] provozovaného společností [právnická osoba], a v odebírání vody nepokračovat (rozhodnutí založené na č.l. 45 spisu). Vodohospodářská [právnická osoba] – [právnická osoba] vystavila žalobci fakturu za spotřebované vodné a stočné dne [datum] a další dne [datum]. Faktury za vodné s točné od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] vystavila žalobci jako odběrateli [právnická osoba] [anonymizováno]. Dle ceníku vodného a stočného v obci [obec] činila cena od 1. 6. 2016 89,13 Kč a od 1. 1. 2017 89,61 Kč (faktury [číslo] [anonymizováno] [rok] [tel. číslo], [číslo], [číslo], stavy vodoměrů k [datum]). Dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce žalovaným předžalobní výzvu na zaplacení částky 85 303,80 Kč (výzvy, podací lístky).

4. Soud vzal za prokázané, že na pozemku parc. [číslo] v obci [obec] byla v období od [datum] do [datum] při vyústění vodovodní a kanalizační přípojky vlastněné žalobcem připojena hadice a měřící zařízení a byla čerpána voda protékající touto hadicí, která byla používána zhotovitelem mimo jiné při provádění staveb, které jsou součástí pozemků ve vlastnictví žalovaných. Kromě staveb na pozemcích parc. [číslo] prováděl zhotovitel stavby také na pozemcích parc. [číslo]. Přestože zhotovitel měl zájem uzavřít se žalobcem smlouvu o odběru vody a odebranou vodu měřil nainstalovaným měřícím zařízením, žalobce s odběrem nesouhlasil, smlouvu se zhotovitelem neuzavřel a domáhal se soudní cestou zákazu odběru vody zhotovitelem. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobce nárok na úhradu za spotřebovanou vodu uplatnil u zhotovitele.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu rozhodl soud ve věci rozsudkem ze dne [datum], kterým žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. Proti rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalobce a Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Odvolací soud nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaní za škodu, která žalobci v příčinné souvislosti s neoprávněným odběrem vody vznikla, odpovídají, nelze však dovodit solidární odpovědnost žalovaných za způsobenou škodu a nelze určit podíl každého ze žalovaných na vzniku tvrzené škody. Kladná odpověď na otázku, že žalovaní za škodu odpovídají, není dle názoru odvolacího soudu podložena odpovídajícími skutkovými zjištěními. Dle názoru odvolacího soudu bez závěru o tom, že žalovaní způsobili škodu zaviněným porušením své právní povinnosti, závěr o jejich odpovědnosti za tuto škodu přijmout nelze. Jinak by tomu bylo v případě, na který dopadá § 2914 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by jí způsobil sám. Pomocníkem je ve smyslu citovaného zákonného ustanovení ten, kdo je použit při činnosti jiného tak, že nejedná vlastním jménem a na vlastní riziko. Ten kdo není vázán pokyny a pracuje samostatně, pomocníkem není, jak plyne z druhé věty citovaného ustanovení, která uvádí, že pokud někdo při své činnosti využije jinou samostatně jednající osobu, která již k němu v podřízeném vztahu není, tj. osobu, která se tuto činnost zavázala provést vlastním jménem a na vlastní riziko, platí, že za škodu způsobenou touto samostatně jednající osobou odpovídá pouze tato osoba sama, nikoliv ten, kdo ji ke své činnosti použil. V takovém případě by se dalo uvažovat pouze o ručení za splnění povinnosti použité osoby k náhradě škody za podmínky, pokud lze vytknout ručiteli zaviněné porušení povinnosti pečlivého výběru, nebo porušení povinnosti dostatečného dohledu.

7. Vázán právním názorem odvolacího soudu, soud uložil žalobci doplnit tvrzení a k těmto tvrzením označit důkazy tak, že uvede, jakou povinnost žalovaní zaviněně porušili v souvislosti se způsobenou škodou.

8. Žalobce svá tvrzení podáním ze dne [datum] doplnil tak, že podle něj žalovaní v první řadě porušili povinnost dle § 1012 o.z. nerušit vlastnické právo žalobce a § 10 odstavec 1 písmeno b) a odstavec 2 písmeno a) zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť jako vlastníci pozemku nebo stavby, neuzavřeli se žalobcem smlouvu o dodávce vody. Žalovaným přitom bylo známo, že společnost [právnická osoba] se bude na vodovod připojovat, a měli zájem tuto situaci řešit. Podle žalobce dále žalovaní porušili svou povinnost podle § 108 odstavec 1 stavebního zákona, provádět stavbu rodinného domu na základě stavebního povolení, když k provádění staveb žalovaných, nebylo pravomocné stavební povolení vydáno.

9. Žalovaní v reakci na doplnění tvrzení žalobcem naopak namítali, že je stále platné původní stavební povolení ze dne [datum], vydané Stavebním úřadem [stát. instituce], pro stavebníka [právnická osoba] Dále namítali, že ze smluv o dílo uzavřených mezi žalovanými jako stavebníky a společnost [právnická osoba] jednoznačně plyne, že tato společnost měla stavby pro žalované provádět jako zhotovitel, který si na základě platného stavebního povolení zajistil veškerá potřebná povolení a potřebnou dokumentaci k provedení díla a zavázal se dílo provést na své nebezpečí s tím, že odpovídá za veškeré případné škody až do předání dokončeného díla. Při provádění díla se tato společnost dále zavázala, dodržovat veškeré příslušné normy.

10. Soud sice doplnil dokazování listinami založenými do spisu žalobcem, na něž odkázal ve svém podání z [datum], veškeré tyto listiny se však týkaly otázky platnosti původního stavebního povolení, případně pokračování řízení o vydání dodatečného stavebního povolení. Soud proto tyto důkazy nehodnotil, neboť z nich pro dané řízení nezjistil žádné skutečnosti, které by byly podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Otázka, zda žalovaní, potažmo společnost [právnická osoba], provádí stavby rodinných domů bez stavebního povolení, není v tomto řízení právně významná, soud se jí proto nezabýval, neboť se jedná o otázku správního práva, vyplývající ze stavebního zákona a soud není oprávněn zákonnost či nezákonnost provádění staveb v tomto řízení hodnotit.

11. Provedeným dokazováním po zrušení rozsudku odvolacím soudem soud zjistil, že dne [datum] bylo z rozhodnutí Stavebního úřadu [stát. instituce] pod č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] pro společnost [právnická osoba] vydáno rozhodnutí o stavebním povolení, kterým byla povolena zástavba rodinnými a bytovými domy, včetně inženýrských sítí a komunikace v k.ú. [obec], kde z popisu stavby vyplývá, že její součástí jsou vodovodní přípojky z vodovodního řadu a kanalizační přípojky a to pro bytové domy a jednotlivé objekty, tedy rodinné domy. Ze smluv o dílo uzavřených mezi jednotlivými stavebníky (žalovanými) a společností [právnická osoba] bylo dále zjištěno, že domy byly pro jednotlivé stavebníky stavěny tzv.„ na klíč“. Zhotovitel se zavázal provádět dílo samostatně pod svou vlastní odpovědností, dle projektové dokumentace, která vždy tvořila přílohu smlouvy. Cena byla mezi stranami stanovena za kompletní a řádné provedení díla, dílo mělo být dle článku 5.4. smlouvy provedeno na nebezpečí zhotovitele, který odpovídá za všechny případné škody až do předání dokončeného díla objednateli. Podle článku [anonymizováno] se zhotovitel zavázal při realizaci díla dodržovat veškeré příslušné normy, bezpečnostní, hygienické a požární předpisy, veškeré zákony a jejich prováděcí vyhlášky, které se týkají jeho činnosti. Pokud porušením těchto předpisů vznikne jakákoli škoda, zavázal se zhotovitel nést veškeré vzniklé náklady (stavební povolení, smlouvy o dílo). [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] dne [datum] vydal rozhodnutí o předběžném opatření, kterým společnosti [právnická osoba] nařídil bezodkladně zastavit odebírání vody z vodovodu [celé jméno žalobce] umístěného v pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení], provozovaného společností [právnická osoba] a přikázal v odebírání vody nepokračovat. Na základě odvolání [právnická osoba] [anonymizováno], Krajský úřad [anonymizováno] [územní celek] vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský úřad konstatoval, že vodovod ve vlastnictví žalobce byl povolen i zkolaudován jako vodovod pro veřejnou potřebu, který má umožnit zásobování vodou i u nemovitostí vlastněných společností [právnická osoba], odkázal na skutečnost, že pokud byla přípojka vybudována v souladu se stavebním povolením, je žalobce jako vlastník povinen s odběratelem uzavřít smlouvu na dodávku vody a to i v případě, že provozovatel skupinového vodovodu nemá dostatečné kapacitní přívody vody do předmětné oblasti (rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor životního prostředí, [číslo jednací] ze dne 6. 12. 2016, rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství [číslo jednací] ze dne 31. 1. 2017).

12. Na základě takto doplněného skutkového stavu vzal soud za prokázané, že vodovodní a kanalizační přípojka nacházející se v pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], je veřejným vodovodem a lze na ni vztáhnout příslušná ustanovení zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (cit. zák.).

13. Podle § 2 odst. 6 cit. zák., odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak.

14. Podle § 8 odstavec 5 cit. zák., vlastník vodovodu nebo kanalizace, případně provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Podle odstavce 6 téhož ustanovení vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody, nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.

15. Podle § 10 odstavec 1 písmeno b) cit. zák., je neoprávněným odběrem vody z vodovodu odběr bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní.

16. Soud uzavřel, že v daném případě žalobce nepostupoval v souladu s § 8 odst. 5 cit. zák. když nesplnil svou povinnost a neumožnil zhotoviteli staveb rodinných domů připojit se na vodovod v jeho vlastnictví. Je však pravdou, že toto porušení povinnosti žalobcem, neopravňovalo zhotovitele staveb k odběru vody bez písemné smlouvy. Nelze však dle názoru soudu s ohledem na chování žalobce a jeho povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení, dovodit, že by žalovaní porušili povinnost dle § 1012 o.z. nerušit vlastnické právo žalobce, když to byl právě žalobce, kdo z titulu svého vlastnictví jako první porušil svou povinnost. Stejně tak další tvrzení žalobce, v němž spatřoval zaviněné porušení povinností žalovaných stanovených § 10 odstavec 1 písmeno b) a odstavec 2 písmeno a) cit. zák., když jako vlastníci pozemku nebo stavby, neuzavřeli se žalobcem smlouvu o dodávce vody, dle názoru soudu neobstojí. Žalovaní sami fakticky vodu z vodovodu žalobce neodebírali, to ostatně ani žalobce netvrdí. Provedením díla pověřili společnost [právnická osoba], která měla stavby rodinných domů provést tzv. "na klíč". Pokud, jak sám tvrdí, měli žalovaní zájem připojení na vodovod řešit, bylo na něm, aby s nimi jako vlastníky pozemků a staveb smlouvu uzavřel. Jestliže tedy žalovaní měli zájem věc řešit, pak z toho logicky vyplývá pouze jediný možný závěr, že to byl žalobce, kdo věc skutečně řešit nechtěl.

17. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalovaní dle § 2914 věta první o.z. při své činnosti použili zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka a zda by z tohoto důvodu měli nahradit škodu jím způsobenou. Jak již konstatoval odvolací soud, pomocníkem je ve smyslu citovaného zákonného ustanovení ten, kdo je použit při činnosti jiného tak, že nejedná vlastním jménem a na vlastní riziko. Ten kdo není vázán pokyny a pracuje samostatně, pomocníkem není, jak plyne z druhé věty citovaného ustanovení, která uvádí, že pokud někdo při své činnosti využije jinou samostatně jednající osobu, která již k němu v podřízeném vztahu není, tj. osobu, která se tuto činnost zavázala provést vlastním jménem a na vlastní riziko, platí, že za škodu způsobenou touto samostatně jednající osobou odpovídá pouze tato osoba sama, nikoliv ten, kdo ji ke své činnosti použil. V takovém případě by se dalo uvažovat pouze o ručení za splnění povinnosti použité osoby k náhradě škody za podmínky, pokud lze vytknout ručiteli zaviněné porušení povinnosti pečlivého výběru, nebo porušení povinnosti dostatečného dohledu.

18. Jak uvedeno výše, dle uzavřených smluv o dílo mezi žalobci a společností [právnická osoba], jednala tato společnost při výstavbě samostatně, nesla odpovědnost za všechny případné škody až do předání dokončeného díla objednateli, zavázala se při realizaci díla dodržovat veškeré příslušné normy, bezpečnostní, hygienické a požární předpisy, veškeré zákony a jejich prováděcí vyhlášky, které se týkají její činnosti. Pro případ vzniku škody porušením těchto předpisů se zavázala nést veškeré vzniklé náklady.

19. Soud se nezabýval otázkou ručení žalovaných za způsobenou škodu dle ust. § 2914, věty druhé za středníkem o.z., neboť k posouzení tohoto případného ručení tvrzení žalobce nesměřovala.

20. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

21. Soud uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaní byli v řízení zcela úspěšní. Náleží jin náhrada za devět úkonů právní služby advokáta dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí věci, vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednáních konaných dne [datum], [datum] a [datum], 3x porada s klienty přesahující 1h ve dnech [datum], [datum] a [datum]) ve výši 228 816 Kč (25 424 Kč á úkon, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (pokud je zastoupeno více osob, náleží za každou takto zastupovanou osobu odměna snížena o 20%) dále devět režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů ve výši 2 458 Kč (3x cesta [obec] – Obvodní soud pro Prahu 9 – [obec], 1 cesta celkem 104 km), náhrada promeškaných půlhodin celkem 1 200 Kč (1 cesta [obec] – Obvodní soud pro Prahu 9 – 45 min), celkem 235 174 Kč, které byly žalovaným přiznány již rozsudkem ze dne [datum]. Další náklady žalovaným vznikly za 7 úkonů advokáta (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem, 2x vyjádření ve věci, účast na ústním jednání, 2x porada s klienty) po 25 424 Kč, 7x náhrada hotových výdajů po 300 Kč, cestovné z [obec] k Městskému soudu v Praze a k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 ve výši 1 049 Kč, promeškaný čas na cestě 800 Kč, celkem 179 817. Celkové náklady řízení tak činí 414 991 Kč.