19 C 183/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Chadimové a přísedících Lubomíra Pavelka a Jiřího Jančičky ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené Mgr. jméno jméno , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného neznámého pobytu zastoupenému opatrovnicí příjmení jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení 41 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ve stejné lhůtě je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 374,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [jméno].</b> <b>III. Po právní moci rozsudku bude opatrovnici žalovaného vyplacena odměna z účtu Obvodního soudu pro Prahu 9 ve výši 12 160 Kč.</b> Žalobkyně se svou žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 41 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jako věřitelka s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 6 000 Kč a dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 35 000 Kč. Žalovaný shora uvedené částky převzal a podepsal výdajové platební doklady, přestože žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu se stanovenou lhůtou k plnění, žalovaný dluh nesplnil ani zčásti. Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit bydliště žalovaného, nebyl elektronický platební rozkaz vydán a věc byla převedena do senátu 19 C. Žalovanému byla žaloba a výzva k vyjádření k žalobě doručena na základě žádosti soudu hlídkou Policie ČR na adrese uvedené v žalobě - [ulice a číslo], [obec a číslo]. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný popřel, že by mu žalobkyně poskytla půjčku. Podle žalovaného se v případě poskytnutí částek 6 000 Kč a 35 000 Kč nejednalo o smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán ve zkušební době a vztah mezi nimi měl pracovněprávní povahu, poskytnuté částky nebyly založeny na úvěrových smlouvách, ale jednalo se o zálohu za vykonanou práci. Práce, na kterou byl žalovaný najat, byla provedena, žalobkyní přijata. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, zároveň požádal, aby mu byla poskytnuta lhůta k doplnění vyjádření. Tato lhůta byla na základě opakovaných žádosti prodloužena do [datum], žalovaný však ve stanovené lhůtě své vyjádření nedoplnil a právní zástupkyně žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení] podáním ze dne [datum] sdělila soudu, že žalovanému pro nekontaktnost vypověděla plnou moc. Soud se následně pokusil dohledat žalovaného, pokusil se mu doručit soudní písemnosti včetně předvolání k ústnímu jednání na známou adresu v Bulharsku, tento pokus zůstal bezvýsledný, soud proto ustanovil žalovanému opatrovnici, která navrhla zamítnutí žaloby. Opatrovnice zejména odkázala na vyjádření žalovaného s tím, že předmětné částky představují odměnu za práci, pro kterou byl žalobkyní najat, a tuto práci odvedl. Opatrovnice žalovaného poukázala na skutečnost, že na výdajovém pokladním dokladu ohledně částky 6 000 Kč je uveden účel platby„ záloha“, je tedy zřejmé, že se nejednalo o zápůjčku, v případě částky 35 000 Kč, je sice ve výdajovém platebním dokladu částka označená jako půjčka, není zde však dohodnuta žádná doba vrácení částky. Žalobkyně nedoložila, že by případnou smlouvu o zápůjčce vypověděla, případná zápůjčka tak není splatná. Opatrovnice žalovaného zároveň poukázala na skutečnost, že žalovaný je bulharský státní příslušník, který píše azbukou, není tak jisté, že psanému textu v latince porozuměl. Soud při ústním jednání konaném dne [datum] provedl dokazování listinami předloženými soudu žalobkyní a to pokladním výdajovým dokladem ze dne [datum] na částku 6 000 Kč, pokladním výdajovým dokladem z [datum] na částku 35 000 Kč, předžalobní výzvou k plnění, dokladem o doručování, dohodou o provedení práce, informací o nástupu do zaměstnání. Z těchto listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem uzavřena dohoda o provedení práce, do níž měl žalovaný nastoupit téhož dne na pozici izolatér – izolatérské práce, místo výkonu Praha Dohoda byla uzavřena na dobu určitou do [datum] v rozsahu 50 hodin měsíčně za částku 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný se v dohodě zavázal zajistit si sociální a zdravotní pojištění po dobu trvání pracovního poměru. V tomto smyslu byl také vyplněn dotazník nazvaný„ Informace o nástupu do zaměstnání, k vyslání, k vnitropodnikovému převedení“. Dle výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] předala žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč označenou jako„ záloha“, výdajový pokladní doklad podepsal zástupce žalobkyně a žalovaný. Dne [datum] byl žalobkyní vystaven výdajový pokladní doklad znějící na částku 35 000 Kč označenou jako„ půjčka“, která měla být předána žalovanému a zástupce žalobkyně i žalovaný tento výdajový pokladní doklad podepsali (dohoda o provedení práce, informace o nástupu do zaměstnání, výdajové pokladní doklady). Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne [datum], která obsahuje pouze výzvu k zaplacení částky 41 000 Kč obratem, nejpozději do 10 dnů od doručení předžalobní upomínky. Z předžalobní upomínky soud dále zjistil, že uvedená částka 6 000 Kč a 35 000 Kč byla zajištěna směnkou vlastní (upomínka, doklad o doručování). Při ústním jednání konaném dne [datum] pak zástupce žalobkyně předložil soudu směnku vlastní sepsanou dne [datum], v níž se žalovaný zavázal, že dne [datum] zaplatí žalované bez protestu částku 41 000 Kč. Směnka obsahuje podpis žalovaného. Směnka obsahuje i údaj o občanském průkazu žalovaného [číslo]. Z kopie tohoto průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalovaného vydaný v Bulharské republice (směnka, kopie identifikačního průkazu žalovaného). Opatrovnice žalovaného k předložené směnce namítala, že se o ní žalobkyně v žalobě nezmínila, že nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný jako státní příslušník Bulharska porozuměl psanému textu, zejména pokud jde o podepsanou směnku, zároveň zpochybnila podpis žalovaného na této směnce. K tomu zástupce žalovaného doplnil tvrzení, že na podepsanou směnku byl žalovaný upozorněn již v předžalobní upomínce. Dále doložil kopii nájemní smlouvy, kterou údajně žalobkyni předal sám žalovaný. Z této nájemní smlouvy soud zjistil, že na jejím základě si žalovaný pronajal byt, smlouva byla uzavřena dne [datum], byla psána latinkou, v českém jazyce. Žalobkyně k této důkazní listině tvrdila, že žalovaný žil v České republice dlouhodobě, ovládal nejenom latinku ale i český jazyk. K prokázání svých tvrzení žalobkyně dále navrhla výslech jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], který ve své výpovědi uvedl, že žalovaný se u žalobkyně hlásil do práce, v té době bydlel v České republice a přesto, že uzavřel dohodu o provedení práce, žádnou práci neprovedl, neboť nepředložil potřebné doklady. Přestože žalobkyně žádala kartičku zdravotní pojišťovny a doklad o sociálním pojištění, žalovaný tyto doklady nedoložil. Slyšený jednatel žalobkyně dále uvedl, že žalovaný požádal o zálohu 6 000 Kč a dále žádal o další finanční prostředky s tím, že si nějaké doklady musí vyřídit v Bulharsku. Peníze mu byly předány v hotovosti a při předání první zálohy 6 000 Kč podepsal pokladní doklad, při předání druhé vyšší zálohy podepsal nejenom pokladní doklad ale také směnku, věděl o tom, co směnka znamená. Jednatel žalobkyně mu to vysvětlil, hovořil s ním česky a myslí si, že žalovaný česky uměl. Po přijetí částky 35 000 Kč se již žalovaný neozval a do práce nenastoupil. Po nějaké době byl viděn v České republice a patrně pracuje na nějaké další stavbě. Podle jednatele žalobkyně si žalovaný přečetl dohodu o provedení práce, podepsal jí a na nějaké věci se ptal (výpověď [jméno] [příjmení]). Soud ve věci již další dokazování neprováděl a stranami další dokazování ani nebylo navrhováno. Na základě učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně tvrdila, že poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 41 000 Kč ve dvou splátkách a to dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle tohoto ustanovení, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odstavec 1 o.z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů. Soud v daném případě uvěřil žalobkyni, že poskytla žalovanému dvě částky v hotovosti ve výši 6 000 a 35 000 Kč, zároveň soud uvěřil, že podpisem směnky vlastní se žalovaný zavázal uvedené částky žalobkyni vrátit do [datum]. Žalovaný poskytnutí obou finančních částek nezpochybnil a také nezpochybnil, že je žalobkyni nevrátil. I když žalovaný ve své obraně proti žalobě tvrdil, že se jednalo o zálohu a odměnu za provedenou práci, tyto skutečnosti žalovaný soudu neprokázal. Přestože soud na žádost právní zástupkyně žalovaného dvakrát prodloužil lhůtu k doplnění vyjádření, žalovaný zůstal nadále ve věci zcela nečinný, nakonec i nekontaktní, což vedlo k výpovědi plné moci jeho tehdejší právní zástupkyně. Přestože se soud opakovaně pokoušel žalovaného dohledat, tato snaha byla bezvýsledná. Žalovaný se tak sám připravil o možnost, aby byl soudem poučen podle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, břemeno tvrzení a břemeno důkazní tak žalovaný v řízení neunesl. Ustanovená opatrovnice měla velmi omezené možnosti, aby soudu prokázala pravdivost tvrzení žalovaného. Námitky opatrovnice žalovaného, že žalovaný nerozuměl česky a tudíž nebyl schopen porozumět textu sepsané směnky vlastní, je vyvrácena mimo jiné také tím, že žalovaný byl na základě žádosti soudu kontaktován hlídkou Policie ČR dne [datum], ze zprávy Policie ČR vyplývá, že s policií komunikoval, je tedy zřejmé, že český jazyk ovládal. Pokud jde o další námitku opatrovnice žalovaného, která zpochybnila podpis žalovaného na směnce vlastní, i tato námitka je dle názoru soudu vyvrácena, neboť žalovaný hlídce Policie ČR podepsal doručenku k převzatým písemnostem a jeho podpis na této doručence tak nelze zpochybnit. Tento podpis přitom odpovídá podpisu na směnce vlastní, soud tak má za to, že tuto směnku podepsal. Soud tak uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, žalovaný se zavázal předmětné zápůjčky vrátit do [datum] a tyto zápůjčky nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl. Soud rovněž přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o.s.ř., úspěšné žalobkyni přiznal soud náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 640 Kč, odměnu právního zástupce žalobkyně dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 advokátní tarif za 4 úkony po 2 740 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, 2x účast na ústním jednání) a dále dle § 11 odstavec 2 advokátního tarifu za jednoduchou předžalobní výzvu k plnění ve výši jedné poloviny z částky 2 740 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odstavec 1 a 4 advokátního tarifu, 5 x 300 Kč, celkem 13 830 Kč, z této částky byla přiznána rovněž DPH ve výši 21%, 2 904,30 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 18 374,30 Kč. Soud rovněž přiznal odměnu opatrovnici žalovaného podle § 140 odstavec 2 o.s.ř. za 4 úkony právní služby po 2 740 Kč (převzetí věci, písemné vyjádření, 2x účast na ústním jednání), 4 režijní paušály po 300 Kč, celkem 12 160 Kč.