19 C 191/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa zastoupen celé jméno žalovaného bytem adresa , jako obecním zmocněncem 3) celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa o náhradu škody ve výši 60 836 Kč s příslušenstvím

I. Prvý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60 836 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 20. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve stejné lhůtě je prvý žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25 666 Kč k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. První žalovaný je povinen nahradit náklady státu ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a druhým a třetím žalovaným se žaloba zamítá.

V. Žalobce je povinen nahradit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit třetímu žalovanému náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal proti žalovaným náhrady škody ve výši 60 836 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa]. Dne [datum] došlo k protečení vody z bytu [číslo] do bytu žalobce, když v té době bytovou jednotku [číslo] spoluvlastnili prvý a druhý žalovaní a užíval jí třetí žalovaný. Přestože žalobce informoval žalované o škodě, která mu byla způsobena, a nahlásil škodní událost pojišťovně k pojistné smlouvě uzavřené prvým žalovaným, odmítla pojišťovna výplatu pojistného plnění s tím, že prvý žalovaný v příslušném bytě nebydlí. Žalovaní následně odmítli na základě oboustranné korespondence škodu žalobci uhradit. Žalovaní v průběhu řízení nezpochybnili, že v době vzniku škodní události byli prvý a druhý žalovaný spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] z níž došlo k protečení vody do bytu žalobce, a třetí žalovaný v uvedené době tuto bytovou jednotku užíval ke svému bydlení. Prvý žalovaný dále soudu sdělil, že ke škodě došlo na základě poruchy pračky, z níž vytekla voda, přičemž tato pračka je jeho vlastnictvím. Škodu však odmítl žalobci nahradit s odůvodněním, že žalobce výši této škody řádně neprokázal. Druhý žalovaný odmítl žalobu, neboť v uvedené bytové jednotce nikdy nebydlel a škodu tedy nemohl způsobit. Rovněž třetí žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Provedeným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] [anonymizována čtyři slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce]. První a druhý žalovaní byli ke dni vzniku škodní události podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] [anonymizována čtyři slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce] nad bytovou jednotkou žalobce (shodná tvrzení účastníků, informace z katastru nemovitostí, darovací smlouva ze dne [datum]). Třetí žalovaný předmětnou bytovou jednotku [číslo] v době vzniku škodní události užíval ke svému bydlení (shodná tvrzení účastníků). Žalobce po vzniku škodní události dle pokynů prvého žalovaného nahlásil tuto škodní událost pojišťovně [právnická osoba], která dopisem ze dne [datum] adresovaným žalobci a prvému žalovanému odmítla vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že prvý žalovaný, který pojistnou smlouvu uzavřel, způsobenou škodu nezavinil, neboť podle svého sdělení v bytě, ve kterém vytekla pračka, nebydlel. Stejnou informaci podala pojišťovna prvému žalovanému dopisem z [datum] a [datum]. Technik pojišťovny, který se na místo škodní události dostavil, provedl prohlídku bytové jednotky [číslo] konstatoval poškození výmalby v obývacím pokoji s kuchyní a předsíni v bytě žalobce a to v plném rozsahu. Dále zjistil poškození laminátové podlahy v rozsahu nutné výměny [výměra] a také zjistil poškození vestavěné skříně, kdy se jednalo o atypickou skříň z lamina, došlo u ní k poškození horní vodící lišty a bočních stěn, výše škody na této skříni byla stanovena po její prohlídce a konzultaci s žalobcem, na částku 60 000 Kč (informace [právnická osoba], záznam o prohlídce, soubor fotografií poskytnutých pojišťovnou, výpověď technika [celé jméno svědka]). Žalobce nechal svou bytovou jednotku vymalovat [jméno] [příjmení], který dne [datum] vystavil fakturu [číslo] [rok] za malířské práce v celkové hodnotě 8 336 Kč, když součástí vymalování bylo jak v kuchyni, chodbě, i obývacím pokoji zakrytí podlah a nábytku, bílá malba stropu a stěn, izolace proteklých míst a penetrační nátěr. Za opravu laminátové podlahy provedenou truhlářstvím [příjmení] [příjmení], byla fakturou [číslo] ze dne [datum] uplatněna částka 4 200 Kč. Za demontáž stávající vestavěné skříně a výrobu a montáž nové vestavěné skříně vystavila [jméno] [příjmení] fakturu na částku v celkové výši 46 000 Kč. Za provedený úklid byla vystavena faktura firmou [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] pod [číslo] dne [datum] na částku 2 300 Kč (vystavené faktury, předávací protokol k plovoucí podlaze, rozpis jednotlivých prací týkajících se výmalby). Částky uvedené ve fakturách slyšený svědek [celé jméno svědka] považoval za odpovídající. Mezi žalobcem a prvým žalovaným proběhla komunikace jednak maily, jednak písemná, v níž žalobce uplatňoval své nároky na náhradu škody, prvý žalovaný toto odmítal s tím, že nebylo dostatečně prokázáno, v jakém rozsahu škoda vznikla a zda ceny, které vedly k nápravě škod, jsou odpovídající. Před podáním žaloby žalobce zaslal všem žalovaným předžalobní výzvu k plnění (korespondence mezi účastníky, předžalobní výzvy). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná ve vztahu k prvému žalovanému, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobci byla způsobena škoda proteklou vodou, která vytekla z pračky ve vlastnictví prvého žalovaného. Podle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví, nebo na vlastnictví jiného. Podle ustanovení § 2910 o.z., povinnost k náhradě vznikne škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V daném případě má soud za to, že prvý žalovaný způsobil škodu na majetku žalobce jednak porušením prevenční povinnosti stanovení v § 2900 o.z. tím, že si při manipulaci a používání pračky ve svém vlastnictví, nepočínal tak, aby nedošlo k nedůvodné škodě, když z této pračky, patrně z prasklé hadičky u přívodu k pračce, vytekla voda. Majitel pračky – prvý žalovaný – tak v rámci prevence nezkontroloval, zda je pračka provozuschopná a zda její stav je takový, že nemůže dojít právě k prasknutí hadičky. Tím, že voda z pračky protekla do bytu žalobce a způsobila na majetku žalobce škodu, došlo k situaci, kdy prvý žalovaný svou nedbalostí tuto škodu způsobil a je tedy v souladu s ustanovením § 2910 o.z. povinen žalobci vzniklou škodu nahradit. Pokud jde o rozsah náhrady škody, § 2951 odstavec 1 o.z. stanoví, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Z ustálené judikatury vyplývá (rozhodnutí NSČR 1 CZ 82/88 a další), že není-li uvedení věci do původního stavu možné, vodítkem pro stanovení výše náhrady škody je výše nákladů, které jsou nutné k tomu, aby odškodnění bylo poskytnuto jinak, než uvedením věci v předešlý stav (např. náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci). Je třeba vycházet z toho, že pokud by ke škodě nedošlo, mohl žalobce byt užívat ve stavu, jaký byl před škodnou událostí, i nadále, vzhledem ke vzniklé škodě však bylo třeba za účelem odstranění následků škodní události nákladů, které by jinak nevznikly, a to i tak, že se namísto poničené věci, kterou nelze opravit, pořídí věc zcela nová. V daném případě má soud za to, že v řízení bylo dostatečně prokázáno, že výše škody, jak jí žalobce žalobou uplatnil, odpovídá rozsahu poškození, k němuž v bytě žalobce došlo, výše škody byla žalobcem doložena nejen předloženými fakturami, ale také zprávou technika pojišťovny, který provedl obhlídku poškození, rozsah tohoto poškození zaznamenal ve svém záznamu a také zdokumentoval fotograficky. Z rozhodovací činnosti je soudu známo, že náklady, které vyúčtovaly jednotlivé firmy za provedenou výmalbu, opravu plovoucí podlahy, úklid a pořízení nové vestavěné skříně, odpovídají reálným cenám, jak se pohybovaly v roce [rok], soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Ve vztahu k druhému a třetímu žalovanému pak soud žalobu zamítl, neboť dle názoru soudu není dána jejich pasivní legitimace v této věci. Druhý žalovaný je sice spoluvlastníkem bytové jednotky, z níž voda do bytu žalobce protekla, v daném případě se však nejednalo o závadu na této bytové jednotce, kterou byla škoda způsobena, škoda byla způsobena právě vytečením vody z pračky ve vlastnictví prvého žalovaného. Stejně tak třetí žalovaný, který sice bytovou jednotku v době vzniku škodní události užíval, neodpovídá za tuto škodu, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustil zaviněného jednání, kterým by tuto škodu způsobil. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o.s.ř., ve vztahu k prvému žalovanému byl plně úspěšný žalobce, má proto právo na náhradu nákladů řízení spočívajících jednak v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 434 Kč a dále v odměně právního zástupce žalobce dle § 6 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 3 540 Kč za 5 úkonů (převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k podání žalovaných, účast na ústním jednání), náhradě hotových výdajů 5. 300 Kč dlke § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 210 DPH ve výši 3 717 Kč, celkem 25 666 Kč. Ve vztahu k druhému a třetímu žalovanému, kteří byli ve věci úspěšní, je povinen k náhradě nákladů žalobce. Tito žalovaní nebyli ve věci zastoupeni právním zástupcem z řad advokátů, v souladu s ustanovením § 151 odstavec 3 o.s.ř., jim však náleží náhrada v paušální výši za hotové výdaje takového účastníka a jeho zástupce. Výše takových paušálních nákladů je stanovena v § 2 odstavec 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za jeden úkon, každému ze žalovaných tak náleží náhrada za dva úkony (vyjádření ve věci, účast na ústním jednání). O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odstavec 1 o.s.ř., když stát ve věci nesl zálohově náklady za výplatu svědečného slyšenému svědkovi [celé jméno svědka]. Prvý žalovaný je proto podle výsledku sporu povinen nahradit státu tyto náklady ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.