19 C 193/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 124 306 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 023 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 023 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 82 170 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 87 193 Kč od [datum] do [datum] a z částky 82 570 Kč od [datum] do zaplacení, ohledně částky 37 113,30 Kč, ohledně úroku ve výši 54,17 % ročně z částky 75 923,82 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 124 306 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je držitelem povolení [obec] národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů a uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve výši úrokové sazby 54,17 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 6 463 Kč. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění. Splátky byly splatné vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2020 Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek, čemuž bylo vyhověno a došlo tak k odkladu splátky [číslo]. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění žalovaná celkem uhradila 11x 6 464 Kč, 5x 5 671 Kč, 2x 100 Kč. Žalobkyni před zesplatněním celého úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč. Dále jí vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo následně k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po zesplatnění úvěru dlužnou částku v podobě nové jistiny neuhradila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny denně a dále právo na placení úroku až do zaplacení a úroku z prodlení. Žalobkyně tak požadovala po žalované částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině ve výši 84 696,54 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a ve výši 37 113,60 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru, který za dobu 90 dnů prodlení žalobkyně požadovala ve sjednané výši 54,17 % a od 91 dne prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně.

2. Žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. K tomuto jednání se žalovaná omluvila podáním zaslaným z mailové schránky bez uznávaného elektronického podpisu z důvodu nemoci O odročení jednání žalovaná nepožádala a v podání uvedla, že dluh uznává. Soud jednal b nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Vzhledem k tomu, že uvedené podání, kterým se žalovaná k ústnímu jednání omluvila soud nemohl považovat za řádné uznání dluhu (podání neobsahuje celkovou výši uznaného dluhu a bylo zasláno soudu elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu) nemohl soud rozhodnout podle § 153a odst. 1 o. s. ř.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je vedena v seznamu regulovaným a registrovaných subjektů finančního trhu a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB. Žalobkyně jednala s žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru a před jejím uzavřením zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet (výpis z registrů ČNB, prohlášení klienta pro poskytované spotřebitelské úvěry, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru [příjmení], výpisy z účtu žalované o přijatých platbách mzdy od [anonymizována tři slova] [rok], fotokopie občanského a řidičského průkazu žalované, předsmluvní formulář, hodnocení klienta). Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, v níž se zavázala poskytnutou žalované spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, a to v souladu s dodatkem [číslo] ke smlouvě prostředky komunikace na dálku. Žalovaná se pak ve smlouvě zavázala celkem žalobkyni uhradit včetně pojištění 204 156 Kč, a to ve formě 36měsíčních splátek po 6 463 Kč vždy do každého 16. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba 54,16 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané RPSN činila 69,85 %. Žalovaná se rovněž přihlásila ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr (předsmluvní formulář, přihláška k pojištění, informace o zpracování osobních údajů, návrh na uzavření smlouvy, informační dokument o pojistném produktu schopnosti splácet úvěr, informace k podpisu na dálku, dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru, příloha [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář). Dne [datum] vyplatila žalobkyně na účet žalované částku 100 000 Kč. Dne [datum] požádala žalovaná o odklad splátek z úvěru a následně byl vystaven nový upravený splátkových kalendář po provedeném odkladu splátek (oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, doklad o vyplacení částky 100 000 Kč, žádost o odklad splátek, upravený splátkový kalendář). Žalovaná v období od [datum] do [datum] uhradila celkem 11x částku 6 463 Kč, 5x částku 5 671 Kč, 2x částku 100 Kč a 1x částku 1 000 Kč (karta klienta). Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění celkové částky úvěru. Dopisem ze dne [datum] pak bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru a zároveň byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů v celkové výši 88 193 Kč. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva datovaná dnem [datum], v níž byla rovněž vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 87 193 Kč. Předžalobní výzva byla dána poštovní přepravě dne [datum] (výzvy k úhradě dlužných splátek, oznámení zesplatnění úvěru, předžalobní výzva).

5. Soud v řízení další důkazy neprováděl. Žalovaná sice do spisu založila příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 14. 8 2023 soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] a dále předložila potvrzení o provedení domácí platby vydané [právnická osoba] ze dne [datum] ve věci exekuce vedené [exekutorský úřad] ve výši 732 732 Kč. Platba byla provedena z účtu s názvem [jméno] [příjmení] Tyto listiny však pro rozhodnutí ve věci samé neměli žádný význam. Soud se jimi proto dále nezabýval.

6. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

12. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

13. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému [příjmení] [příjmení], kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 8,34 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala do 15 % ročně a nejvyšší sazby pak okolo 20-% ročně. Ujednání o úroku ve výši 54,17 % ročně uvedené sazby několikanásobně převyšuje, což je dle názoru soudu činí absolutně neplatným dle § 588 o. z.

14. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila přijetím částky 100 000 Kč. Podle tvrzení samotné žalobkyně žalovaná žalobkyni uhradila 11x 6 464 Kč, 5x 5 671 Kč, 2x 100 Kč. Z předložené karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná jdne [datum] uhradila ještě 1 000 Kč Celkem tak žalovaná žalobkyni zaplatila 94 977 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak činí částka 5 023 Kč a tato částka byla žalobkyni přiznána spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po dni, kdy žalované byla doručena předžalobní výzva odeslaná dne [datum]. Při předpokladu, že doručena žalované byla dne [datum], dostala se žalovaná do prodlení od [datum].

17. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodů nesvědčí.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.