Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

19 C 2/2022

č. j. 19 C 2/2022-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-20 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2022:19.C.2.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 1 182 Kč jako úrok z prodlení. Řízení ohledně hlavní pohledávky ve výši 19 850 Kč bylo zastaveno, protože dluh byl po podání žaloby uhraden. Soud uznal úrok z prodlení jako zákonnou náhradu za prodlení v úhradě, vypočtený podle § 1970 o.z. a kapitalizovaný v příslušné výši. Náklady řízení ve výši 1 000 Kč byly přiznány pouze jako soudní poplatek a výdaje za úkony, nikoli náklady na právní zastoupení advokátem.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného JUDr. jméno příjmení, CSc., advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, narozen datum bytem adresa žalovaného : 2) celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 19 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 182 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 19 850 Kč se řízení zastavuje.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 1 000 Kč k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. jméno příjmení, CSc., do 3 dnů od právní moci rozsudku. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení částky 19 850 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem domu adresa, ulice ulice, v obec a číslo, k.ú. část obce Smlouvou ze dne datum žalobce pronajal žalovaným jako společným nájemcům byt číslo nacházející se v anonymizováno podlaží uvedené budovy, na dobu určitou do datum. Nájemní vztah byl prolongován. Ke dni podání žaloby žalobce evidoval za žalovanými dlužnou částku skládající se z dluhu na nájemném a na zálohách na služby za listopad 2019 ve výši 3 192 Kč, za červen 2020 ve výši 8 412 Kč, za srpen 2020 ve výši 7 304 Kč a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 942 Kč. Prvý žalovaný sdělil soudu, že dne datum uhradil částku 25 000 Kč, kterou požadovaný dluh vyrovnal. Druhá žalovaná zaslala soudu své vyjádření ze dne datum prostřednictvím advokáta Mgr. jméno příjmení. Přestože dle textu podání měla být přílohou plná moc, kterou 2) žalovaná příjmení jméno příjmení udělila, tato plná moc soudu předložena nebyla. Žalovaná odmítla nárok žalobkyně, neboť 1) žalovaný dlužnou částku ve výši 25 000 Kč dne datum uhradil. Dále 2) žalovaná namítala, že předmětný byt opustila již dne datum, kdy jí byl poskytnut ze strany žalobce nájem jiného městského bytu. V období, za které vznikl dluh, tak již žalovaná předmětný byt neužívala. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne datum sdělil soudu, že po podání žaloby dne datum byla jistina pohledávky ve výši 19 850 Kč uhrazena, a z tohoto důvodu vzal žalobu co do jistiny pohledávky zpět. Nadále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, který vyčíslil částkou 2 248 Kč. Podáním ze dne datum pak žalobce opravil kapitalizovaný úrok z prodlení tak, že správně tento úrok činí 1 182,02 Kč a požadoval úhradu úroku z prodlení ve výši 1 182 Kč. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Z listin předložených k důkazu žalobcem soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu bytu č. spisová značka číslo dne 9.9.2015. Předmětem nájemní smlouvy byl byt. číslo o velikosti 2 + 1, nacházející se v 5. podlaží domu adresa, ulice ulice, obec a číslo, k.ú. část obce. Žalovaní se ve smlouvě zavázali hradit měsíčně nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu (nájemní smlouva, protokol o převzetí bytu). Výše nájemného a měsíčních úhrad za užívání bytu od datum činila částku 8 412 Kč měsíčně. Stejně tomu bylo i dle výpočtového evidenčního listu od datum a od datum (evidenční listy). Dle vyúčtování služeb za období od 1.1. do datum vznikl nedoplatek ve výši 942 Kč (vyúčtování služeb). Žalovaní řádně a včas neuhradili platby za listopad 2019 ve výši 3 192 Kč, za červen 2020 ve výši 8 412 Kč, srpen 2020 ve výši 7 304 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 942 Kč (konto uživatele). Dne datum uhradil 1) žalovaný na účet žalobce částku 25 000 Kč, která byla zaúčtována na jistinu pohledávky. Zároveň žalobce vypočetl a kapitalizoval úrok z prodlení celkem částkou 1 182 Kč (shodná tvrzení účastníků, výpis z banky 1) žalovaného, evidence rozepsání platby). Vzhledem k tomu, že ohledně jistiny pohledávky ve výši 19 850 Kč vzal žalobce žalobu zpět dříve, než soud začal jednat ve věci samé, soud ohledně této částky řízení zastavil podle § 96 odst. l a 2 o.s.ř. Provedeným dokazováním a ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako společnými nájemci byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v souladu s § číslo ve spojení s § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouva uzavřená na dobu určitou byla prolongována dle § 2285 o.z. Žalovaní svou povinnost platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu danou dle § 2251 odst. l o.z. řádně neplnili. Žaloba tak byla podána důvodně. Žalobci kromě požadovaných dlužných částek vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z. Vzhledem k tomu, že tento úrok z prodlení v kapitalizované výši po částečném zpětvzetí žaloby zůstal předmětem řízení, soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Pokud 2) žalovaná namítala, že předmětný byt opustila, není tato skutečnost sama o sobě důvodem k zániku společného nájmu. Žalovaná netvrdila, ani nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že by nájemní vztah k předmětnému bytu se žalobcem ukončila. Soud tedy uložil povinnost uhradit úrok z prodlení oběma žalovaným společně a nerozdílně. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když žaloba v této věci byla podána důvodně a řízení co do jistiny zastaveno pro chování 1) žalovaného, který dluh po podání žaloby uhradil. Žalovaní jsou tak povinni nahradit žalobci náklady řízení, a to náklady účelně vynaložené. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 1180/2010,

I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 800 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a to za dva úkony (sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby). Proti tomuto rozsudku ve výroku I. a III. není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Proti výroku II. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.