19 C 243/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 78 621 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 538 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 538 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 37 751 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 959,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 378,93 Kč, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč od datum do datum a z částky 1 462 Kč od datum do zaplacení, ohledně úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 40 000 Kč od datum do zaplacení, ohledně částky 2 332 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 231,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 859,10 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 684,37 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 18,98 % ročně z částky 1 684,37 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 78 621 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru dne datum. Před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitel posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet a poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnou jistinu vrátit spolu s částkou 37 751 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 572 Kč, s úrokovou sazbou 24,24 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 744 Kč, to vše v 15 splátkách po 5 184 Kč měsíčně. Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 40 000 Kč a dlužný poplatek 36 289 Kč. Původní věřitel pohledávku s žalovanou postoupil žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalobkyně se žalobou domáhala dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 36 289 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši, který byl kapitalizován za období od datum do datum částkou 4 959,17 Kč a úroku ve výši 24,24 % ročně, který byl za období od datum do datum kapitalizován částkou 15 378,93 Kč.

2. Původní věřitel dále uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru a po posouzení schopnosti žalované úvěr splatit, poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 7 049 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 663 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,98 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 386 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splatit v hotovosti ve 45týdenních splátkách po 379 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl původní věřitel vyčíslení a dlužná jistina činila 1 684,37 Kč, dlužný poplatek 647,63 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalobkyně se na žalované celkem domáhala dlužné jistiny ve výši 1 684,37 Kč, dlužného poplatku ve výši 647,63 Kč, úroku ve výši 18,98 % ročně, který byl kapitalizován za období od datum do datum částkou 859,10 Kč, úroku z prodlení, který byl za období od datum do datum kapitalizován částkou 231,60 Kč.

3. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.

4. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále také„ smlouva 1“) a původní věřitel před uzavřením smlouvy zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 35 816 Kč a tento poplatek by tvořen úrokem ve výši 26 572 Kč za dobu trvání smlouvy při úrokové sazbě 86 % ročně. Dále se poplatek skládal z částky 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, částky 7 744 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojistné za doplňkové pojištění ve výši 1 935 Kč. Celková částka 77 751 Kč měla být ze strany žalované zaplacena v patnácti měsíčních splátkách po 5 184 Kč RPSN podle smlouvy činila 138,83 % (zákaznická karta, smlouva o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky). Žalovaná na úvěr zaplatila dne datum částku 1 000 Kč a dne datum částku 462 Kč (tabulka umoření).

5. Dne datum uzavřela žalovaná s původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále také„ smlouva 2“) a původní věřitel jí po prošetření schopnosti úvěr splácet poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7 049 Kč, který byl tvořen úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 2 663 Kč s úrokovou sazbou 56 % ročně, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 386 Kč a celková částka ve výši 17 049 Kč byla splatná formou 45týdenních splátek po 379 Kč (zákaznická karta, smlouva o spotřebitelském úvěru). Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem v období od datum do datum 14 717 Kč (tabulka umoření). Pohledávky za žalovanou původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze datum a tímto dopisem byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě celkové částky ve výši 112 023,39 Kč bez příslušenství do 10 dnů od data doručení tohoto oznámení (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, doklad o odeslání). Dopisem ze dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě pohledávky ve výši 103 226,59 Kč do datum.

6. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvách ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. I když žalobkyně v žalobě tvrdila, že při uzavření smlouvy 1 byl mezi původním věřitelem a žalovanou sjednán úrok ve výši 24,24 % ročně a ve smlouvě 2 ve výši 18,98 % ročně, a navrhovala, aby v této výši byl smluvní úrok přiznán, ze smlouvy 1 bylo zjištěno, že úrok byl ve skutečnosti sjednán ve výši 86 % ročně a ze smlouvy 2 soud zjistil sjednaný úrok 56 % ročně.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

12. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

13. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému příjmení příjmení, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala do 15 % ročně a nejvyšší sazby pak okolo 20- 26% ročně. Ujednání o úroku ve výši 86 %, resp. 56 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.

14. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni na základě postoupení pohledávky právo na zaplacení toho, oč se žalovaná na úrok původního věřitele bezdůvodně obohatila. Žalované byl smlouvou 1 poskytnut úvěr v celkové výši 40 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto smlouvu uhradila 1 462 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak činí částka 38 538 Kč a tato částka byla žalobkyni přiznána spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po dni, kdy žalované bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k plnění, které je datováno dnem datum a k poštovní přepravě bylo dáno datum. V případě smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaná na tuto smlouvu zaplatila 14 717 Kč. V tomto případě tedy vše, oč se žalovaná na úkor původního věřitele obohatila, tomuto také vrátila.

17. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodů nesvědčí.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve 2 vyhotovení, nebo elektronicky podáním zaslaným do datové schránky soudu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího plnění domáhat návrhem na provedení exekuce.