19 C 279/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , advokátkou sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozen Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátem sídlem Anonymizováno o vypořádání společného jmění manželů

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů. Návrh odůvodnila tak, že manželství účastníků zaniklo rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci se na vypořádání zaniklého společného jmění manželů nedohodli. Podle žaloby bylo společné jmění manželů tvořeno:- Investicemi ze SJM do výlučného nemovitého majetku žalovaného, a to nemovitostí zapsaných a) na LV č. , hodnota, v obci , adresa, k.ú. , adresa, , a nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v obci , adresa, , k.ú. , právnická osoba, , jejichž byl žalovaný za trvání manželství výlučným vlastníkem. Tyto nemovitosti byly zatíženy hypotečním úvěrem u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, a za dobu trvání manželství bylo na hypotéku z prostředků SJM uhrazeno z účtu č. , č. účtu, celkem , částka, a z účtu č. , č. účtu, či , částka, , celkem částka uhrazená z prostředků SJM na výlučný majetek žalovaného činila , částka, , z tohoto ½ činila , částka, . Žalobkyně však zohlednila, že v nemovitosti v k. ú. , adresa, byla po dobu od října 2019 do července 2020 umístěna společná domácnost účastníků, za tuto dobu tak nárok ponížila o , částka, . Polovina nákladů vynaložených ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného pak požadovala v celkové výši , částka, .- Žalovaný ze SJM hradil na majetek ve svém výlučném vlastnictví uvedený výše zálohy na služby (voda, elektřina, plyn), za dobu trvání manželství bylo tímto způsobem ze SJM vynaloženo , částka, a žalobkyně se domáhala navrácení investice ve výši ½, tedy , částka, .- Dále žalobkyně požadovala vypořádat pohledávku za žalovaným z titulu finančních prostředků vyvedených žalovaným neoprávněně ze SJM, když v žalobě uvedla účty, z nichž žalovaný převáděl finanční prostředky na jiné účty, případně vybíral finanční prostředky v hotovosti. Celkem výběry a převody podle žalobkyně činily , částka, . Žalobkyně uplatnila relativní neplatnost uvedených transferů a výběrů peněž v návrhu ze dne , datum, , který byl žalovanému doručen , datum, , neboť byly provedeny bez jejího souhlasu a vědomí. Žalobkyni tak náleží na úhradu vypořádacího podílu , částka, .- Ohledně movitých věcí náležejících do SJM podle žalobkyně dospěli účastníci řízení v rámci mimosoudních jednání ke shodě ohledně toho, které věci si ponechá žalovaný a které žalobkyně, a za jaký vypořádací podíl. Žalobkyně tvrdila, že má nárok na vypořádací podíl ve výši , částka, a žalovaný na vypořádací podíl ve výši , částka, .

2. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. V podáním doručeném soudu dne , datum, žalovaný učinil nesporným uzavření manželství a jeho zánik a také skutečnost, že k vypořádání společného jmění manželů nedošlo. Dále žalovaný učinil nesporným, že za trvání manželství byl ze SJM splácen hypoteční úvěr u , právnická osoba, . č. , č. účtu, na nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného zapsané na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a LV č. , hodnota, v k. ú. , právnická osoba, . Za dobu trvání manželství bylo podle žalovaného na tento úvěr celkem splaceno , částka, . Za trvání manželství však byly obě nemovitosti pronajímány tak, že za dům v , adresa, bylo celkem na nájmu získáno , částka, a za byt na , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, Kč, celkem , částka, . Podle žalovaného v tomto případě je třeba vycházet z § 709 odst. 2 o. z. s tím, že za výnos je třeba považovat příjmy z nájmu obou nemovitostí a za náklad splátky hypotečního úvěru na obě nemovitosti. Rovněž by podle žalovaného měly být započítány náklady na malování bytu, přípravu bytu k pronájmu pro nové nájemníky, novou myčku do bytu. Podle žalovaného by splátky na hypotéku za dům neměly být uvažovány ani jako náklad pro výpočet případného zisku, ani jako prostředky použité ze SJM na výlučný majetek žalovaného za období od října 2019 do konce trvání SJM, a to z toho důvodu, že od října 2019 do července 2020 vedli účastníci v domě rodinnou domácnost a poté vedl rodinnou domácnost v domě žalovaný se společným synem účastníků a žalobkyně vedla rodinnou domácnost v bytě se společným synem účastníků ve střídavé péči, kdy z prostředků SJM platila nájemné. Žalovaný dále nesouhlasil s tím, že za trvání manželství byly placeny zálohy na služby spojené s výše uvedenými nemovitostmi, neboť tyto platby sice odcházely z účtu žalovaného, ale nebyly placeny ze SJM, když nájemníci platili služby prostřednictvím žalovaného. Žalovaný rovněž kategoricky popřel nárok žalobkyně, že cokoli z jakéhokoli svého bankovního účtu vybral či jinak vyvedl neoprávněně nebo, že by prostředky na těchto účtech použil v rozporu se zájmy SJM či společné domácnosti. V mnoha případech převodů či výběrů z účtů se jednalo o běžné výdaje domácnosti, jako nákup potravin, oblečení, platby večeří v restauraci, koupě věcí do společné domácnost. Jednou z plateb byla např. suma určená na pokrytí výdajů spojených se svatbou účastníků. Výjimkou byla platba , částka, jako vrácení půjčky a částka , částka, jako platba na pokrytí výdajů spojených s pronájmem bytu. Žalovaný souhlasil s tím, že účastníci dospěli k mimosoudní dohodě ohledně vypořádání movitých věcí. Podle této dohody si movité věci rozdělili a žalovaný vyplatil žalobkyni za tyto věci částku , částka, v červenci 2020 a částku , částka, dne , datum, . Ve svém podání žalovaný rovněž učinil předmětem vypořádání zaniklého SJM finanční prostředky na účtech žalobkyně u , právnická osoba, . a Slovenské sporitelny, a.s. kee dni zániku manželství.

3. Soud ve věci nařídil účastníkům první setkání s mediátorem, na základě mediace však k ukončení sporu nedošlo., právnická osoba, podání doručeném soudu dne , datum, žalobkyně žádala, aby pro vyloučení pochybností a urychlení smírného řešení věci bylo učiněno nesporným, že žalovaný vyplatil žalobkyni částku , částka, na výživné manželky po dobu 24 měsíců od srpna 2020 do srpna 2022, částku , částka, v červenci 2020 uhradil žalovaný žalobkyni na vypořádání části movitých věcí, které si ponechal žalovaný v domě, a na vypořádání hodnoty osobního automobilu. , adresa, 128 Kč ze dne , datum, byla žalovaným uhrazena na vypořádání hodnoty části movitých věcí a vypořádání hodnoty osobního automobilu. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném na vypořádání části movitých věci uhradit , částka, . K výši vnosů žalovaného ze SJM na jeho výlučný majetek žalobkyně uvedla, že pro účely smírného vyřešení věci je ochotna přistoupit na částku uváděnou žalovaným , částka, . V tomto podání žalobkyně dále navrhla smírné řešení věci, k němuž však nedošlo.

5. V podání došlém soudu dne , datum, pak žalobkyně uvedla, že v zájmu urychlení věci a smírného řešení upravila nárok na úhradu vnosu ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného tak, že nadále souhlasí s částkou vynaloženou ve výši , částka, a požadovala uhradit ½ ve výši , částka, . Žalobkyně nadále netrvala na vypořádání částek, které byly z prostředků společného jmění uhrazeny na služby spojené s užíváním domu a bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného, netrvala na vypořádání finančních prostředků vyvedených žalovaným ze společného jmění na účty žalovaného, případně vybrané v hotovosti a dále upravila svůj návrh ohledně vypořádání movitých věcí.

6. Při ústním jednání konaném dne , datum, pak účastníci řízení prostřednictvím svých právních zástupců učinili nesporným, že nadále netrvají na vypořádání movitých věcí a žalovaný nadále netrvá na vypořádání finančních prostředků nacházejících se na účtech žalobkyně a žalovaného.

7. K vypořádání tak zbyla pouze částka , částka, , kterou žalobkyně požadovala jako ½ částky vynaložené za trvání manželství ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného ve formě splátek hypotečního úvěru.

8. Žalovaný nadále nesouhlasil s tím, že by měl žalobkyni tuto částku vyplatit a trval na tom, že nejde o investici ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného, ale o to, že žalovaný přinášel do SJM zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a ziskem zde byl rozdíl mezi výnosy a náklady. Za výnos žalovaný považoval příjmy z nájmu obou nemovitostí a za náklad právě splátky hypotečního úvěru na obě nemovitosti.

9. Soud se shodných tvrzení účastníků zjistil, že uzavřeli manželství dne , datum, a toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Nespornou mezi stranami byla rovněž skutečnost, že žalovaný se stal před uzavřením manželství výlučným vlastníkem nemovitostí, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , právnická osoba, . Dále stal žalovaný před uzavřením manželství vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (rozsudek č.j. , spisová značka, , smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. ZN , Anonymizováno, , ze dne , datum, a , datum, , informace z katastru nemovitostí, shodná tvrzení účastníků). Účastníci rovněž učinili nesporným, že za trvání manželství byl ze SJM splácen hypoteční úvěr u , právnická osoba, . na nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného s tím, že po odečtení plateb hypotéky za dobu, kdy v jedné z nemovitostí žalovaného byla vedena rodinná domácnost účastníků, činí celková částka, která byla ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného zaplacena, , částka, , z čehož ½ činí částku , částka, (shodná tvrzení účastníků, výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, , účet č. , č. účtu, ). Ohledně domu č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, uzavřel žalovaný dne , datum, nájemní smlouvu s , jméno FO, jako nájemcem. Strany smlouvy se dohodly na nájemném ve výši , částka, a zálohách na úhrady za služby ve výši , částka, měsíčně. Ohledně bytové jednotky č. , Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, uzavřel žalovaný nájemní smlouvu s , jméno FO, dne , datum, za nájemné ve výši , částka, s tím, že nájemce je dále povinen platit úhrady za plnění spojená s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně. Dne , datum, pak k této bytové jednotce byla uzavřena smlouva mezi žalovaným jako pronajímatelem a , jméno FO, jako nájemcem za nájemné ve výši , částka, měsíčně a úhradu za služby ve výši , částka, měsíčně (nájemní smlouvy včetně dodatků).

10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo pravomocně rozvedeno. Účastníci se na vypořádání zaniklého SJM nedohodli.

11. Podle § 736 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

12. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

13. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek14. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

15. Na základě provedeného dokazování a zejména na základě shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že za trvání manželství byla ze společných prostředků účastníků hrazena hypotéka na výlučný majetek žalovaného, když účastníci se shodli na celkem vynaložené částce , částka, . Žalobkyni tak vzniklo právo, aby jí žalovaný uhradil na vypořádání polovinu z této částky, tedy , částka, . Soud dospěl k závěru, že tato částka žalobkyni náleží. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, který tvrdil, že je třeba částku vyplacenou ze společných prostředků patřících do SJM na výlučný majetek žalovaného krátit o výnosy z tohoto majetku spočívající v nájemném, které za trvání manželství bylo pronájmem těchto nemovitostí získáno. Dle názoru soudu tento postoj není správný. Výnosy, užitky a přírůstky věci jsou tradičně považovány za součást SJM, ať už byly nabyty ze společného majetku manželů či z výlučného majetku jednoho z nich. Občanský zákoník účinný od , datum, , jehož úprava se vztahuje na toto řízení, neboť manželství bylo uzavřeno i zaniklo za jeho účinnosti, činí součástí SJM pouze zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ve smyslu výše citovaného § 709 odst. 2 o. z. se zisk v podobě nájemného za pronájem obou nemovitostí v souladu s § 711 odst. 2 o. z. stal součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jeho získání přičinil, nabyl možnost s ním nakládat. Soud souhlasí s názorem žalovaného, že zisk je třeba chápat jako výnos po odečtení nákladů na zachování, údržbu, správu apod. výlučného majetku, z něhož tento výnos plyne. Zákon v tomto směru nestanoví nic o tom, jaké náklady se mají oproti zisku započíst, tedy zda se jedná jen o nezbytné udržovací náklady, náklady, které vedou ke zhodnocení věci, náklady vydané jen z obliby apod. Podle komentáře k ustanovení § 709 o. z. uvedeného v občanském zákoníku II. rodinné právo (§ 655-975), druhé vydání, 2020, s. 143-157: J. Psutka: „Manžel zůstává i po uzavření manželství výlučným, úplným a neomezeným vlastníkem veškerého dosavadního majetku. Se svým majetkem může nakládat podle vlastní vůle, zatímco druhému manželovi žádná přímá práva k takovému majetku (s výjimkami obvyklého vybavení rodinné domácnosti; společné bydlení) nevznikají. S ohledem na toto jeho výlučné postavení by měla být možnost volného nakládání s výhradním majetkem spojená i s možností vzniku nákladů vynaložených na výlučný majetek posuzována spíše extenzivně. Jako přiměřený se zdá být závěr obsažený v dřívější právní nauce, byť stojící na jiných východiscích, dle kterého náklady nezbytné a užitečně vydané vlastníkem na věc budou snižovat zisk z této věci, zatímco tzv. náklady přepychové nikoliv (Dvořák, Spáčil 2011 s. 72)“.

16. Soud dospěl k závěru, že platby hypotéky, tedy splátky úvěru, který je pohledávkou banky pouze za žalovaným, lze ve své podstatě považovat za úhradu kupní ceny nemovitostí náležejících výlučně žalovanému, a není je možné považovat za náklady, které by bylo možno od zisku odečíst. Nejedná se o náklady, které spočívají v opravě, úpravě nebo jiném zhodnocení věci, které by přímo ovlivňovaly případnou výši zisku z pronájmu takové věci. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení má povahu tzv. „iudicium duplex“, ve kterém soud není vázán žalobním návrhem, jak vypořádat vztahy mezi účastníky, neboť způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu. Žalobu mohli podat oba účastníci a oběma je rozhodnutí ve věci ku prospěchu přinejmenším v tom, že rozhodnutím soudu je odstraněn stav právní nejistoty, když účastníci řízení nedokázali své sporné právní vztahy po rozvodu manželství vypořádat dohodou. Nelze proto hovořit o převažujícím úspěchu některé ze stran a žádný z účastníků tedy nemá právo na náhradu vynaložených nákladů řízení.