19 C 280/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , zastoupené JUDr. jméno příjmení anonymizováno příjmení , advokátkou sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , o zaplacení částky 3 019 555 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 019 555 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ve stejné lhůtě je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 276 092 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení].</b> 1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 019 555 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byla dodávka zařízení specifikovaného v čl. III. smlouvy a to 2 ks kontejnerů [anonymizována tři slova]: - [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], - modul [anonymizováno] – [anonymizováno] sál [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dále jen„ zboží“). Zboží bylo specifikováno v příloze č. l ke kupní smlouvě. Žalovaný se zavázal za dodané zboží uhradit celkovou kupní cenu ve výši 26 257 000 Kč po převzetí řádně dodaného zboží. Zboží dle smlouvy mělo být dodáno ve lhůtě do [datum]. Dne [datum] uzavřely strany dodatek [číslo] k předmětné smlouvě, kde definovaly vyšší moc jako„ překážky, které nastanou nezávisle na vůli povinné smluvní strany a brání jí ve splnění její povinnosti z této smlouvy, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná smluvní strana takovou překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala a že by v době vzniku smluvních závazků z této smlouvy vznik nebo existenci těchto překážek předpokládala“. Za uvedené překážky dodatek smlouvy výslovně označil„ pandemii koronaviru SARS-CoV-2, respektive překážky plnění, které vzniknou na základě příčinné souvislosti s uvedenou pandemií“. Smluvní strany ujednaly, že taková vyšší moc je okolností vylučující jejich odpovědnost za prodlení s plněním smlouvy. Situace předvídaná v dodatku č. l ke smlouvě objektivně nastala, když Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo celou řadu omezujících opatření, v jejichž důsledku nebylo možné překročit hranici České republiky. Také v okolních zemích byla nastolena protikovidová opatření. V České republice nouzový stav trval od [datum] do [datum]. Žalobkyně oznámila žalovanému e-mailem z [datum], že výrobce zboží sídlící ve Spolkové republice Německo není schopen z důvodu uzavření výrobního závodu pro uvedenou pandemii dodržet včas své závazky specifikované ve smlouvě. E-mailem ze dne [datum] pak byla avizována dodávka zboží do [datum]. Dopisem ze [datum] pak bylo avizováno dodání zboží na počátek měsíce dubna 2021. Zboží bylo žalovanému dodáno [datum], žalovaný však tento den uplatnil vady dodaného zboží a zboží nepřevzal. Žalobkyně vytýkané vady zboží odstranila a [datum] došlo k úplnému předání bezvadného zboží. Na toto zboží žalovaný uhradil zálohu ve výši 7 595 000 Kč dne [datum] a žalobkyně vystavila žalovanému [datum] fakturu na doplatek kupní ceny ve výši 18 662 000 Kč, na níž žalovaný uhradil [datum] částku 15 642 445 Kč. Žalovaný vůči žalobkyni uplatnil dne [datum] e-mailem smluvní pokutu v souvislosti s prodlením dodání zboží a žádal prokázat příčinnou souvislost mezi pandemií a opožděným dodáním. Vzhledem k tomu, že k úhradě nedoplatku kupní ceny nedošlo, právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu z [datum], na níž však žalovaný úhradou nereagoval.

2. K vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Ve svém vyjádření k žalobě pak s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva č. [rok] [číslo], učinil nesporným, co bylo předmětem této kupní smlouvy, že dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že z důvodu uzavření závodu není dodavatel zboží schopen zboží ve stanovené lhůtě dodat, dále žalovaný učinil nesporným uzavření dodatku ke smlouvě dne [datum]. Rovněž učinil nesporným zaplacení zálohy na kupní cenu a dále částky ve výši 15 642 445 Kč s tím, že neuhrazena byla částka 3 019 555 Kč. K této částce žalovaný uvedl, že pohledávka žalobkyně v tomto rozsahu zanikla zápočtem, když proti této částce žalovaný uplatnil nárok na smluvní pokutu, který mu vznikl na základě uzavřené smlouvy. Žalovaný nesouhlasil s postojem žalobkyně, když podle něj není možné pouze konstatovat, že omezující opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví, v jejichž důsledku nebylo možné nebo bylo komplikované překročení státních hranic, nebo že byla nastolena protikovidová opatření, byla vydána na neomezenou dobu, byla důvodem, aby po celou tuto dobu trvaly okolnosti vylučující odpovědnost. Žalobkyně měla podle dodatku č. l ke smlouvě povinnost prokázat, že se důsledky nemoci, karantény nebo vládních opatření dotkly její činnosti natolik, že ani po přijetí kroků, směřujících k dodržení termínů, které po ní bylo možné rozumně požadovat, nebylo možné tento termín splnit. Tuto okolnost podle názoru žalovaného žalobkyně prokázala pouze za dobu, po kterou byl uzavřen závod výrobce v Německu, tedy po dobu v délce 24 dnů. Žalovaný tak dne [datum] vystavil fakturu na smluvní pokutu za dobu prodlení s dodáním zboží od [datum] do [datum], tedy za 23 dnů a sdělil žalobkyni, že tato pohledávka bude započtena dle čl. IX. odst. 7 smlouvy. Zároveň navrhl zástupkyni žalobkyně jednání o smluvní pokutě za další období. Dne [datum] žalovaný provedl jednostranný zápočet pohledávky a žalobkyni uhradil doplatek kupní ceny ve výši 15 642 445 Kč. Tím podle jeho názoru pohledávka žalobkyně zanikla.

3. Žalobkyně s názorem žalovaného ohledně skutečnosti, jak vykládat okolnosti vylučující odpovědnost za pozdní dodání zboží dle dodatku č. l ke kupní smlouvě, nesouhlasila a ve svém podání ze dne [datum] toto podrobně rozvedla. Zároveň tvrdila a také soudu předložila k těmto tvrzením důkazy o skutečnostech, jaká opatření platila na území SRN v době, kdy mělo být z její strany zboží dodáno. Žalobkyně také odmítla, že by dne [datum] byl žalovaný oprávněn odmítnout převzetí dodávaného zboží. Podle jejího názoru zboží měl převzít a následně reklamovat zjištěné vady. Žalobkyně rovněž upozornila na skutečnost, že ze strany žalovaného nebylo učiněno právní jednání, které by jednoznačně vedlo k úkonu započtení jeho pohledávky vůči pohledávce žalobkyně.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a předložených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva č. [rok] [číslo], v níž se žalobkyně, jako prodávající, a žalovaný, jako kupující, dohodli na dodávce zboží specifikovaného v čl. III. smlouvy a v příloze č. l k této smlouvě. Zboží mělo být dodáno spolu s veškerými doklady, které se ke zboží vztahují, v listinné i elektronické podobě, v českém jazyce. Tyto doklady byly v čl. III. odst. 2 smlouvy specifikovány. Kupní cena za zboží byla ve smlouvě stanovena na částku 26 257 000 Kč včetně DPH. V čl. V. smlouvy se prodávající zavázala odevzdat zboží a všechny doklady k němu se vztahující do 34 týdnů od podpisu smlouvy v dohodnutém místě plnění. Čl. VI. stanovil platební podmínky, podle nichž úhrada kupní ceny měla být provedena bezhotovostně, po převzetí řádně dodaného zboží kupujícím, na základě vystaveného daňového dokladu, kdy splatnost faktury byla stanovena na 30 dnů od doručení faktury kupujícímu. Pro případ porušení smluvních povinnosti v čl. IX. byly sjednány smluvní pokuty, úroky z prodlení a náhrady škody. Podle odst. 1 tohoto článku v případě prodlení prodávajícího s řádným a včasným dodáním zboží se prodávající zavazuje zaplatit kupujícímu smluvní pokutu v sazbě 0,5 % z kupní ceny zboží v Kč včetně DPH za každý započatý den prodlení až do řádného splnění závazku, či jiného zániku takového závazku. Nárok na smluvní pokutu podle čl. XII. odst. 6, vznikl oprávněné straně již samotným porušením příslušné povinnosti, tedy již prvním započatým dnem prodlení se splněním takové povinnosti. V případě, že oprávněná strana uplatňuje vůči druhé straně smluvní pokutu či úrok z prodlení, je povinna vystavit penalizační fakturu, kterou zašle druhé straně na adresu pro doručování, uvedenou v čl. I. této smlouvy. Splatnost penalizační faktury činila 30 dnů ode dne jejího doručení druhé straně. V odst. 7 tohoto článku se uvádí, že kupující je oprávněn započíst veškeré pohledávky, zejména náklady, škody způsobené prodávajícím a/nebo smluvní pokuty vůči jakékoliv pohledávce prodávajícího. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný uhradil zálohu na kupní cenu ve výši 7 595 000 Kč dne [datum]. Dopisem z [datum] přeposlala žalobkyně žalovanému dopis výrobce ze SRN oznamující uzavření závodu tohoto výrobce v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] pak žalobkyně sdělila, že výroba zboží bude ukončena dne [datum] a příští týden budou kontejnery se zbožím expedovány. Dopisem ze [datum] žalobkyně oznámila, že výroba dle nových dostupných informací bude ukončena ke dni [datum] a dodávka zboží se odkládá na počátek dubna 2021. Dne [datum] pak obě smluvní strany uzavřely dodatek [číslo] ke kupní smlouvě č. 2019 [číslo], kterým doplnili čl. XI. smlouvy o odst. 5, který stanoví, že za okolnosti vylučující odpovědnost smluvních stran za prodlení se splněním smluvních závazků dle této smlouvy (vyšší moc) jsou považovány takové překážky, které nastanou nezávisle na vůli povinné smluvní strany a brání jí ve splnění její povinnosti z této smlouvy, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná smluvní strana takovou překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala a dále, že by v době vzniku smluvních závazků z této smlouvy vznik nebo existenci těchto překážek předpokládala. Odst. 6 zmíněného článku pak byl doplněn ve znění, že za překážky dle odst. 5 tohoto článku smlouvy se pro účely této smlouvy výslovně považuje pouze pandemie„ koronaviru“ SARS CoV-2, resp. překážky plnění, které vzniknou na základě příčinné souvislosti s uvedenou pandemií. Dle odst. 8 v případě, že nedojde k dohodě smluvních stran, termíny plnění jednotlivých povinností podle této smlouvy dotčené okolností vylučující odpovědnost se prodlužují o dobu, po kterou okolnost vylučující odpovědnost trvala. Odst. 10 potom stanovil, že účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá příslušná překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny. Dobu trvání příslušné překážky je smluvní strana povinna objektivně prokázat (kupní smlouva, včetně přílohy [číslo] doklad o zaplacení zálohy na kupní cenu, mailová korespondence, dopis ze [datum], dodatek č. l ke kupní smlouvě). Stranami bylo dále učiněno nesporným a listinnými důkazy prokázáno, že dne [datum] žalobkyně dodala zboží do místa určení, toto zboží však nebylo převzato, o čemž byl oběma stranami podepsán zápis (shodná tvrzení účastníků, zápisy ze vstupní kontroly výrobního provedení a vstupní kontroly povrchové ochrany, zápis z předání 2 ks zdravotnických modulů pro polní nemocnice). Zboží bylo ze strany žalobkyně dodáno a žalovaným převzato dne [datum] (tvrzení účastníků, dodací listy, osvědčení o jakosti a kompletnosti zboží). Žalobkyně dne [datum] vystavila fakturu č. [rok] [číslo], splatnou dne [datum], na částku 18 662 000 Kč jako doplatek kupní ceny za dodané zboží. Ze strany žalovaného byla provedena úhrada [datum] ve výši 15 642 445 Kč (faktura, doklad o zaplacení). Žalovaný následně vyzval žalobkyni k prokázání jaké překážky vedly k prodlení se splněním závazku z kupní smlouvy a dodávky zboží. Tyto nároky žalovaného žalobkyně odmítla dopisem právní zástupkyně žalobkyně z [datum]. Dopisem z [datum] sdělil žalovaný žalobkyni i její právní zástupkyni, že byla vystavena faktura na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dodávkou zboží za období od 4. do [datum] v trvání 23 dnů a tato pohledávka bude započtena dle čl. IX. odst. 7 smlouvy. Přílohou dopisu byla faktura [číslo] vystavená dne [datum] s určeným dnem splatnosti [datum], jejímž předmětem byla smluvní pokuta za prodlení s dodáním zboží od [datum] do [datum] dle kupní smlouvy č. [rok] [číslo], čl. IX. odst. 1, ve výši 3 019 555 Kč. Žalobkyně tuto fakturu odmítla a vrátila jí zpět žalovanému. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, která byla doručena do jeho datové schránky. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobkyni sdělil, že dle čl. IX. odst. 7 smlouvy došlo k jednostrannému zápočtu pohledávky, kterou žalovaný vůči žalobkyni má a z uvedeného vyplývá, že faktura vystavená žalobkyní č. [rok] [číslo] byla uhrazena řádně (korespondence mezi stranami, faktura ze dne [datum]).

5. Soud řízení dalšími důkazy nedoplňoval, byť ze strany žalobkyně byla soudu předložena řada listinných důkazů a žalobkyně při ústním jednání konaném dne [datum] ještě další důkazy po poučení o koncentraci řízení navrhla, neboť soud dospěl k závěru, že všechny tyto důkazy směřující k prokázání, že žalovanému nárok na smluvní pokutu nevznikl, nejsou pro toto řízení podstatné, a z tohoto důvodu se jimi nezabýval.

6. Na základě shodných tvrzení obou účastníků a předloženého dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy v souladu s ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.). Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy zavázala dodat žalovanému zboží, žalovaný se naopak zavázal za toto zboží zaplatit kupní cenu. Výši kupní ceny učinily strany nespornou, stejně tak jako učinily nesporným, jaká částka byla ze strany žalovaného uhrazena a kolik uhrazeno nebylo, přičemž tato neuhrazená část kupní ceny se stala předmětem projednávané žaloby. Žalobkyně na zaplacení doplatku kupní ceny vystavila fakturu, která se stala splatnou, jejíž součástí byl i nedoplatek projednávaný v tomto řízení. Nárok žalobkyně tak byl ve věci jednoznačně prokázán. Žalovaný však tvrdil, že tento nárok žalobkyně zanikl započtením, když proti uplatněné částce započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dodáním zboží za období od [anonymizováno] do [datum].

7. Soud neřešil otázku, zda žalovanému nárok na smluvní pokutu vznikl, protože se nejprve zabýval otázkou, zda z důvodu uplatnění smluvní pokuty mohl nárok žalobkyně zaniknout započtením. Nárok na smluvní pokutu byl mezi stranami ujednán v čl. IX. odst. 6 smlouvy, kde byl rovněž popsán způsob, jak lze smluvní pokutu, případně úrok z prodlení uplatnit. Podle tohoto ustanovení bylo třeba vystavit penalizační fakturu, která měla být zaslána druhé straně na adresu pro doručování dle smlouvy, a splatnost penalizační faktury byla stanovena na 30 dnů ode dne jejího doručení druhé straně. V řízení bylo prokázáno, že penalizační fakturu žalovaný vystavil [datum], odeslal jí spolu s dopisem datovaným [datum]. Lze předpokládat, že se tak stalo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Je tedy jisté, že penalizační faktura mohla být žalobkyni doručena nejdříve [datum]. V tom případě by dnem [datum] počala běžet 30ti denní lhůta stanovená pro splatnost penalizační faktury. Splatnost faktury tak nemohla nastat dříve než [datum].

8. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

9. Podle § 1987 odst. l o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. K problematice započtení se opakovaně vyjádřil také Nejvyšší soud ČR, který ve svém rozhodnutí 20 Cdo 3966/2019 uvedl:„ Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení, a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 NOZ). Součástí vymahatelnosti je splatnost pohledávky. Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 NOZ). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) ".

10. V daném případě má soud za to, že k započtení aktivně započítávané pohledávky, tedy pohledávky žalovaného, který prováděl kompenzační úkon, nedošlo, neboť žalovaný takový úkon fakticky neprovedl. Žalovaný pouze dopisem ze dne [datum] sdělil právní zástupkyni žalobkyně i žalobkyni samotné, že zasílá fakturu na zaplacení smluvní pokuty s tím, že následně bude tato jeho pohledávka započtena proti pohledávce žalobkyně. Dopisem z [datum] pak oznámil, že došlo k jednostrannému zápočtu pohledávky. Oba tyto dopisy však spadají do doby, kdy pohledávka žalovaného z faktury, kterou byla smluvní pokuta vyúčtována, splatná nebyla, přičemž žádný konkrétní úkon žalovaného, kterým by svou pohledávku vůči pohledávce žalobkyně započetl, vlastně učiněn nebyl.

11. Z těchto důvodů tedy soud dospěl k závěru, aniž by se zabýval otázkou oprávněnosti aktivně započítávané pohledávky, že nárok žalobkyně započtením z formálních důvodů ani zaniknout nemohl, žaloba byla podána důvodně, proto jí soud vyhověl a kromě jistiny přiznal žalobkyni rovněž právo na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l o.s.ř. Úspěšné žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 150 978 Kč a náhradu nákladů za právní zastoupení dle § 7 a 11 odst. l vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, reakce na vyjádření žalovaného, účast na ústním jednání) po 20 380 Kč, hotové výdaje dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 5x 300 Kč, 21% DPH ve výši 21 714 Kč, celkem 276 092 Kč.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.