19 C 308/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupenému Mgr. et Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 967 725 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 967 725 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 122 424,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] et Mgr. [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Ve stejné lhůtě je žalobce povinen nahradit náklady státu ve výši 14 401 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 9, č. účtu: [číslo], [variabilní symbol].</b> 1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku 967 725 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobce uzavřel prostřednictvím realitní kanceláře [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] dne [datum] kupní smlouvu se žalovaným, jejímž předmětem byl prodej inzerovaných nemovitých věcí a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] (dále také„ předmětné nemovitosti“), za kupní cenu ve výši 2 900 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byl žalobce ujištěn, že objekt je po částečné rekonstrukci z roku 2012 a je v dobrém stavu (nová plastová okna, nové rozvody elektřiny, nové rozvody vody a odpadů, nový plynový kotel [anonymizováno]). Poté, co žalobce nemovitost převzal, se začaly projevovat vady spočívající v tom, že rozvod teplé vody byl nefunkční, docházelo k praskání stěn a sádrokartonových desek vinou shnilých trámů, v okamžiku ochlazení se začala projevovat plíseň, vlhkost, průvan a chlad v podkroví. Žalobce také zjistil, že rekonstrukce proběhla již v roce 1996. Žalobce nechal posoudit nemovitost odborníkem – [právnická osoba], která zajistila odborné prověření nemovitosti. Výsledkem kontroly byly dokumenty nazvané„ Technický průkaz nemovitosti“ a„ Protokol zpětného prověření“. Z těchto dokumentů vyplývají vady nemovitosti, které byly posouzeny jako skryté vady. Žalobce má z důvodu zjištěných skrytých vad právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Při stanovení slevy vyšel žalobce z odborných vyjádření, v nichž byly náklady na sanaci skrytých vad vyčísleny na částku v minimální výši 841 500 Kč bez DPH, 967 725 Kč včetně DPH. Přiměřenou slevu ceny žalobce vůči žalovanému uplatnil dopisem ze dne [datum] a rovněž byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor a ve svém vyjádření ve věci samé žalobu zcela odmítl. Učinil nesporným, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva ohledně nemovitých věcí, jak ji uvedl žalobce v žalobě. K vytčeným vadám a jejich ocenění žalovaný uplatnil výhrady v tom smyslu, že pokud jde o trhliny ve stěnách, sloupech nebo pilířích, oslabených otvory a trhliny ve stěnách vlivem nedostatečného vodorovného ztužení, nejedná se o skrytou vadu. V případě nadměrné deformace krovu se nejedná o skrytou vadu a navíc byla kvůli celkovému stavu domu a střechy před podpisem kupní smlouvy z tohoto důvodu poskytnuta žalobci sleva ve výši 100 000 Kč. Tato sleva se týkala rovněž vady v odvodnění ploché střechy a terasy, skutečného stavu střechy a doplňkové hydroizolace střechy. U vady označené jako„ ohrožení bezpečnosti a zdraví osob v důsledku nebezpečného stavu zábradlí, nebezpečné geometrie schodiště a nárazu osob do částí stavby nebo naopak“ se podle žalovaného nejedná o skrytou vadu a technický stav nemovitosti odpovídal dobovým požadavkům při výstavbě domu. Parametry předmětné nemovitosti se nezměnily ani po částečné rekonstrukci, jak byla inzerována, neboť ta spočívala ve výměně oken (plastová s izolačním dvojsklem), rekonstrukci kuchyně, chodby a koupelny, vybudování obytné místnosti v podkroví domu, přístavby zádveří, WC a technické místnosti. Z charakteru této částečné rekonstrukce nebylo možné rozumně uvažovat o tom, že by se změnily parametry předmětné nemovitosti tak, aby tato odpovídala současným normám. Jako vada bylo vytčeno, že k nemovitosti nebyl předán energetický průkaz, nejedná se dle žalovaného o skrytou vadu a navíc žalobce v kupní smlouvě potvrdil, že mu tento energetický průkaz byl předán. K vysokým nákladům na vytápění domu žalovaný uvedl, že budova byla prodávána jako energeticky mimořádně nehospodárná a tomu odpovídala i kupní cena, vysoké náklady na vytápění tak nelze považovat za vadu. Chybějící revize elektroinstalace a plynového zařízení pak nejsou skrytými vadami. Žalovaný ve svém vyjádření dále upozornil, že žalobce si nemovitosti osobně prohlédl na dvou nebo třech prohlídkách za asistence specialisty, požádal o poskytnutí slevy ve výši 100 000 Kč z důvodu stavu, stáří domu a stavu střechy a tato mu byla poskytnuta. Žalobce rovněž podepsal protokol o předání nemovitosti, v němž uvedl, že si předmětné nemovitosti pečlivě prohlédl, jejich stav je mu dobře znám a v tomto stavu je bez výhrad přebírá. Žádné vady v protokolu o předání nemovitosti nebyly uvedeny. Žalobce navíc požadoval na žalovaném urychlené předání nemovitosti z důvodu aktuální bytové situace a jeho žádosti bylo vyhověno. Kromě odmítnutí vytčených vad žalovaný uplatnil rovněž námitky proti případné slevě z kupní ceny a způsobu, jakým byla stanovena, neboť tato vyplývá pouze z odhadovaných nákladů na sanaci vad a je připočtena rovněž DPH, i když není jisté, zda budoucí zhotovitel bude plátcem DPH. Zásadní výhradu měl žalovaný také k formulaci zadání, v němž by měla být stanovena přiměřená sleva z kupní ceny, která by měla představovat rozdíl mezi skutečnou kupní cenou a tržní hodnotou předmětné nemovitosti v době prodeje, neboť podle žalovaného, vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, byl zohledněn stav a stáří nemovitosti.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobcem, jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly předmětné nemovité věci. Žalovaný jako prodávající ve smlouvě potvrdil, že na předmětu koupě neváznou žádné dluhy či závazky, žádná práva třetích osob, či jakákoliv další omezení. Kupní cena byla stanovena na částku 2 900 000 Kč a žalobce dle [anonymizováno] potvrdil, že si předmět koupě pečlivě prohlédl, jeho stav je mu dobře znám a v tomto stavu ji přijímá. Také potvrdil, že při podpisu smlouvy převzal od prodávajícího průkaz energetické náročnosti stavby. Kupní smlouva byla uzavřena na základě inzerce nemovitosti provedené [právnická osoba] [anonymizováno], realitní společnost, s.r.o., kdy v inzerátu bylo uvedeno, že se jedná o rodinný dům 3 + 1 (cca 109 m2) + garáž, na vlastním pozemku. Dům byl inzerován jako samostatně stojící, zděné konstrukce, s částečným podsklepením, s přízemím a částečně využitým podkrovím, se sedlovou střechou z pálené krytiny. V suterénu se nachází sklep, v přízemí je garáž, dále jsou v domě jen obytné místnosti. V inzerátu bylo dále uvedeno, že dům je po částečné rekonstrukci, v dobrém stavu (nová plastová okna, nové rozvody elektřiny, nové rozvody vody a odpadů, nový plynový kotel [anonymizováno]). Inzerovaná cena byla 3 000 000 Kč (tvrzení účastníků, kupní smlouva, inzerát). K inzerci dostal [celé jméno svědka], který za realitní kancelář jednal, informace od žalovaného, dům si prošel a pořídil fotografie. Věděl, že dům je starý zhruba 70 let a že proběhla částečná rekonstrukce a tyto informace dal do inzerátu. O nemovitost projevilo zájem asi 20 zájemců. Žalobce se byl na nemovitost podívat asi 4x, než ji koupil, procházel celý dům a byl i na půdě. Po prohlídkách, z nichž jedné se podle svědka [celé jméno svědka] účastnil také odborník, požádal žalobce o slevu z důvodu toho, že střecha je ve špatném stavu, ve výši 100 000 Kč a tato mu byla poskytnuta. Zástupce realitní kanceláře považoval cenu, za kterou byl dům inzerován, za standardní, obvyklou v místě a čase (výpověď svědka [celé jméno svědka]). Žalobce slyšen jako účastník řízení vypověděl, že o koupi nemovitosti jednal pouze s realitním makléřem panem [celé jméno svědka], nemovitost si prohlížel celkem dvakrát. Odborné znalosti z oboru stavebnictví nemá. Ptal se pana [celé jméno svědka] na stav domu a ten ho ujistil, že dům je v dobrém stavu. O tom žalobce ujistil také žalovaný. Žalobce sám žádné vady na nemovitosti neviděl, trhliny ve stěnách buď neviděl nebo je přehlédl. Na půdě se podívat byl, byly tam nějaké nové stojny ke krovům, které vypadaly dobře a také vestavěná místnost vypadala v pořádku. Všechny závady se začaly projevovat až na podzim a v zimě. Žalobci bylo panem [celé jméno svědka] také sděleno, že byla provedena částečná rekonstrukce. Co konkrétně bylo rekonstruováno, žalobce nevěděl a ani se na to neptal. Když začala být zima a začalo foukat, žalobce zjistil, že podkrovím mezi cihlami profukuje vítr, objevila se velká vlhkost a plísně. Když sundal polystyrénové obložení ze stropu, zjistil, že sádrokartony jsou přidělená přímo na krovy a ty byly staré a prohýbaly se. Bylo vidět přímo na tašky, nebyla tam žádná izolace. Žalobce věděl, že dům je starý. Žádné podklady k tomu nedostal. Na jeho konkrétní stáří se neptal. Myslel si, že může být starý i 100 let. V době provádění výslechu žalobce v domě bydlel (výslech žalobce). Z podnětu žalobce vypracovala [právnická osoba]„ Technický průkaz nemovitosti“, podle nějž nemovitost prověřila, popsala zjištěné vady a jejich důvod včetně sanačních opatření a nákladů na odstranění vad. Sále vypracovala„ Protokol zpětného prověření“, kde vady nemovitosti rovněž posoudila, označila příčiny poruch označila, které vady považuje za skryté, a stanovila cenu sanace. Jako skryté označila tyto vady: [anonymizována dvě slova] – trhliny ve stěnách, sloupech nebo pilířích oslabených otvory, [anonymizována dvě slova] – trhliny ve stěnách vlivem nedostatečného vodorovného ztužení, kdy pozednice objektu není řádně ukotvena a tím nejsou zajištěny vodorovné síly od prvků krovu a hrozí postupná deformace krovu a nadezdívky, [anonymizována dvě slova] – nadměrná deformace krovu vlivem napadení dřevěných částí krovu dřevokaznými houbami či hmyzem, vede k výrazné destrukci a ztrátě nosné konstrukce, [anonymizována dvě slova] – hydro - plochá střecha (i terasa) – odvodnění, důvodem klasifikace je nedostatečný spád povrchu terasy a nedostatečné odvodnění terasy, [anonymizována dvě slova] – hydro - šikmá střecha – krytina, kdy absence řádného odvětrání střešní konstrukce je v rozporu s normou a montážními návody renomovaných výrobců střešní krytiny, [anonymizována dvě slova] – hydro - šikmá střecha – doplňková hydroizolace, kdy provedené řešení neodpovídá obvyklému řešení daného detailu dle montážního návodu renomovaných výrobců daného typu krytiny, [anonymizována dvě slova] – izolace proti vodě, kdy absence hydroizolace pod zařizovacími předměty v koupelně neodpovídá dnešnímu obvyklému standardu dané problematiky a absence hydroizolace je následně značně riziková v případě poškození, např. odvodnění vany apod., [anonymizována dvě slova] – poruchy u napojení povrchových úprav z různých materiálů mezi sebou a navazující konstrukce, z důvodu nedodržení montážního návodu výrobce, [anonymizována čtyři slova] – ohrožení bezpečnosti a zdraví osob v důsledku nebezpečného stavu zábradlí a v důsledku nebezpečné geometrie schodiště, [anonymizována dvě slova] – ohrožení bezpečnosti a zdraví v důsledku nárazu osob do části stavby nebo naopak, [anonymizována dvě slova] – nedoložení průkazu energetické náročnosti, [anonymizována dvě slova] – vysoké náklady na vytápění domu, které jsou způsobeny nevzduchotěsným provedením parotěsnící vrstvy v rozporu s normou, [anonymizována dvě slova] – legionela, v rozporu s vyhláškou nejsou rozvody vody (studené či teplé) izolovány, [anonymizována dvě slova] – elektroinstalace, chyby revize elektroinstalace, když nebyla předložena revize elektroinstalace, [anonymizována dvě slova] – chyby v revizi plynového zařízení, když nebyla provedena pravidelná revize plynového kotle (technický průkaz nemovitosti, protokol zpětného prověření, výpověď svědka [celé jméno svědka], fotografie předložené v průběhu řízení žalobcem).

4. Žalobce oznámil žalovanému dopisem z [datum] vady nemovitosti a vyzval k úhradě přiměřené slevy z kupní ceny. K dopisu připojil„ Technický průkaz nemovitosti“ a„ Protokol zpětného prověření“ a slevu z nemovitosti vyčíslil částkou 967 725 Kč. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (oznámení vad, předžalobní výzva, korespondence právních zástupců účastníků). Na návrh účastníků nechal soud ve věci vypracovat znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce], který ve znaleckém posudku [číslo] dodatku [číslo] k tomuto posudku uvedl, že předmětný dům byl dle podkladů obstaraných zpracovatelem posudku z archívu místního úřadu ve [obec] vybudován na základě projektové dokumentace z roku 1960. Z roku 1996 je k dispozici dokumentace stavebních úprav (přístavba předsíně, spíže a WC a odkanalizování koupelny a WC do jímky na dvorku, včetně jejího vybudování), včetně kolaudačního rozhodnutí z roku 1977. Dále proběhla stavba domovního plynovodu podle projektu z roku 2002. Pokud byly provedeny další stavební úpravy, stavebník je úřadu neoznámil. K datu prodeje domu žalobci byl dům starší než 55 let. Izolace se v době výstavby domu prováděly z tehdy dostupných materiálů, které dnes již většinou nefungují, pokud se stavba izolacemi proti zemní vlhkosti vůbec zabývala. Vady spojené s výskytem zemní vlhkosti se u stavby z tohoto období dají předpokládat. Podle projektu novostavby rodinného domu z roku 1960 byl dům postaven bez ztužujícího železobetonového věnce. V době výstavby se v místě hojně používalo na stavbách nepálených cihel. Dnešní výskyt trhlin v konstrukcích není překvapivým zjištěním. Negativně se mohly projevit pozdější stavební úpravy, které na tyto skutečnosti nebraly ohled. Znalec uzavřel, že pokud by se kupující zabýval technickým staveb nemovitosti před uzavřením kupní smlouvy s vynaložením obvyklé pozornosti a nechal nemovitost prohlédnout odbornou firmou, či zkušeným inspektorem před uzavřením kupní smlouvy, mohl mít v ruce podklad, na základě kterého si mohl ve smlouvě vyjednat odpovídající obchodní podmínky, případně obchod neuzavřít. V dodatku ke znaleckému posudku a ve své ústní výpovědi při ústním jednání dne [datum], pak znalec doplnil, že absenci ztužujícího věnce označenou jako vada S 15 a vysoké náklady na vytápění (U 05) nepovažuje za vady. Ostatní vytčené vady dle jeho názoru při vynaložení dostatečné pozornosti bylo možno před uzavřením kupní smlouvy zjistit (znalecký posudek včetně dodatku, výslech znalce).

5. Soud již dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť ze strany účastníků řízení nebylo ani na navržených důkazech dále trváno.

6. Na základě učiněných zjištění má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva v souladu s ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce svůj nárok v řízení uplatnil jako práva z vadného plnění z vad, které sice v době uzavření kupní smlouvy existovaly, projevily se teprve následně a před uzavřením kupní smlouvy je žalobce nemohl zjistit. Podle jeho tvrzení se tedy jednalo o vady skryté. Žalobce se v souladu s ust. § 2107 odst. l o.z. domáhal přiměřené slevy z kupní ceny.

7. Podle § 2100 odst. l o.z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí na kupujícího, byť se projeví až později.

8. Podle § 2103 o.z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel poznat s vynaložením obvyklé pozornosti již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

9. Soud dospěl k závěru, že vytýkané vady, pokud se o vady jednalo, měly předmětné nemovitosti, konkrétně dům č.p.41, již v okamžiku přechodu vlastnictví na žalobce. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda vady, které žalobce žalovanému vytkl, a které v žalobě označil jako vady skryté, lze hodnotit jako vady, které nebylo možno na pohled zjistit, nebo takové vady, které nebylo lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 32 Odo 1387/2005, v němž uvedl:„ Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, popř. takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami (např. rentgenové zkoušky odlitků). Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla“. Žalobce při hodnocení, zda se na nemovitých věcech vyskytovaly a vyskytují skryté vady, vycházel z„ Protokolu zpětného prověření“ a„ Technického průkazu nemovitosti“, které na jeho žádost vyhotovil znalecký ústav [anonymizováno], konkrétně hlavní inspektor [celé jméno svědka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Stalo se tak až poté, co žalobce nemovitost již po nějakou dobu užíval, když sám žalobce v řízení vypověděl, že před uzavřením kupní smlouvy si nemovitost prohlédl dvakrát, žádné znalosti z oboru stavebnictví nemá, zeptal se pouze na stav domu a dostal od žalovaného i realitního makléře ujištění, že je v dobrém stavu. Na půdě viděl, že střecha není v úplně dobrém stavu, ale byl znovu ujištěn, že je všechno v pořádku. Sám žádné vady neviděl. Pokud jde o trhliny ve stěnách, buď je neviděl, nebo si jich nevšiml. [příjmení] stojny ke krovům i původní vestavba vypadaly v pořádku. Na skutečnost, jaká inzerovaná rekonstrukce byla na nemovitosti provedena, se neptal. Bylo mu známo, že se jedná o starší dům, domníval se, že je třeba i ve stáří 100 let. O faktický stav nemovitosti se začal zajímat teprve na podzim a v zimě, kdy již tuto obýval, a kdy začalo být zima, začalo tam foukat a projevila se velká vlhkost a plísně. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce prohlídce nemovitosti před uzavřením kupní smlouvy nevěnoval dostatečnou pozornost, ač sám není odborník z oboru stavebnictví, nepřizval si žádného odborníka na její prohlídku, nezajímal se ani o doklady uložené na stavebním úřadě. Byl přitom srozuměn s tím, že se jedná o starý objekt, který logicky nemůže splňovat nároky a požadavky, které jsou kladeny na současnou výstavbu za využití nejmodernějších technologií. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku, jeho dodatku i při své výpovědi při ústním jednání dne [datum] jednoznačně vypověděl, že vady, z nichž jako z vad skrytých odvozuje žalobce svůj nárok, ve skutečnosti vadami buď vůbec nejsou, neboť se jedná o charakteristické znaky výstavby ze 60. let, odpovídající stavebním předpisům z té doby, případně se jedná o opotřebení za dlouhou dobu užívání, nebo se jedná o vady, které bylo možno zjistit důkladnou prohlídkou a běžně prováděnými zkouškami. Svůj závěr znalec dostatečně a logicky odůvodnil a soud nemá důvod o závěrech znaleckého posudku pochybovat. Ostatně ani z„ Technického průkazu nemovitosti“ a„ Protokolu zpětného prověření“, které sice nemají charakter znaleckého posudku a soud jimi provedl důkaz jako listinou, nevyplývá, že by vady, které jsou v těchto dvou dokladech označeny jako skryté, byly inspektory, kteří tyto zprávy vypracovali, zjištěny prohlídkou spojenou s destrukcí. [příjmení] [celé jméno svědka], slyšený jako svědek, vypověděl, že předmětnou nemovitost ani nenavštívil a„ Technický průkaz nemovitosti“ zpracoval [anonymizováno] [příjmení], na základě jehož výstupů potom svědek zpracoval„ Protokol zpětného prověření“. Vady označil v protokolu za skryté na základě definice vypracované právníkem Mgr. [anonymizováno], aniž by na místě tento charakter vad prověřil.

10. Z uvedeného tak jednoznačně vyplývá, že žalobcem označené skryté vady ve skutečnosti skrytými vadami nejsou, žalobce je s vynaložením obvyklé pozornosti mohl poznat již před uzavřením kupní smlouvy, přičemž soud má za to, že investice v řádu několika milionů korun spojená s koupí nemovitosti by logicky měla každého kupujícího vést k tomu, aby předmětu koupě věnoval náležitou pozornost, což žalobce zjevně neučinil, jak ostatně vyplynulo i z jeho tvrzení, uvedených výše. Žalobce netvrdil, že by jej žalovaný jako prodávající výslovně ujistil, že věc je bez vad, nebo že by zastřel vadu lstivě. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobci na slevu z ceny z důvodu skrytých vad nevznikl. Nad rámec výše uvedeného soud dále poznamenává, že například v případě předání průkazu energetické náročnosti nemovitosti žalobce sám dokonce v kupní smlouvě potvrdil, že tento převzal.

11. Jen pro úplnost soud ještě k požadované slevě z kupní ceny uvádí, že i v tomto případě žalobce vycházel z dokladů vypracovaných [právnická osoba], přičemž částky zde uvedené představují hodnotu sanace, tedy nejenom slevu, ale odstranění vad na úroveň současných standardů bydlení. Ani v tomto případě, pokud by byly některé z uplatněných vad prokázány jako vady skryté, by jistě nebylo možno v tom rozsahu, jak žalobce slevu uplatnil, jeho návrhu vyhovět.

12. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zcela zamítl jako nedůvodnou.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l o.s.ř. Úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů za právní zastoupení dle § 7 a 11 odst. l vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 7 úkonů po 12 180 Kč (převzetí zastoupení, písemné podání ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ve věci ze dne [datum]), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. l a 4 advokátního tarifu, 7x 300 Kč, náhradu za promeškaný čas při cestách k ústnímu jednání, 8x 4 půlhodiny ve výši 3 200 Kč dle § 14 odst. la a odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH ve výši 19 017,60 Kč. Dále byla právnímu zástupci žalobce přiznána náhrada cestovného za cestu z [obec] do [obec] a zpět ke 4 ústním jednáním automobilem [anonymizována dvě slova], při průměrné spotřebě 12,9 l benzínu 95 B/100 km. Vzdálenost z [obec] do [obec] činí 207,3 km. V roce 2020 zástupce žalovaného uskutečnil celkem 3 cesty a ujel tak celkem 1 243,8 km při základní sazbě 4,2 Kč km, což činí celkem 5 223,96 Kč. Spotřeba benzínu činila celkem 160,45 l při ceně 32 Kč litr, což činí celkem 8 914,30 Kč. V roce 2022 pak byla uskutečněna 1 cesta při základní sazbě 4,7/1 km, což při ujetí 414,6 km představuje 1 948,60 Kč a spotřeba při ceně benzínu 37,10 Kč litr činí 1 984 Kč. Celkové cestovní náklady pak činí 12 847 Kč a celková výše nákladů žalovaného 122 424,60 Kč.

14. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. l o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, je proto povinen nahradit náklady státu, které stát nesl. Náklady znalečného celkem činily 17 401 Kč, přičemž částku 3 000 Kč žalobce uhradil jako zálohu. Je tedy povinen doplatit na účet státu 14 401 Kč.